Fototipy

Jak si zařídit fotostudio - část první

26. 1. 2018 | 6 minut čtení

Vítám vás u nového seriálu článků na blogu FotoŠkoda. Rozhodli jsme se, že vám s mou pomocí přiblížíme svět studiové fotografie. Sám se fotografii věnuji už léta a obzvláště studiová technika se za poslední léta stala mou specializací. Od realizace velkých zakázek, jako stavba 3D studia, kde jsme sladili 32 fotoaparátů tak, že na jedno stisknutí spouště vznikne 3D model i s texturou, k vlastním výtvarným projektům v domácím atelieru, až zpět po průmyslový produktový ateliér. Nesoustředím se tak jen na jeden žánr, ale rád vám zprostředkuji pohled do celé šíře možností studiové fotografie. Na další díly se můžete těšit každý týden!

Od základů svícení po konkrétní žánry

V rámci tohoto seriálu se pokusím popsat hlavní metody a prostředky, jak si světlo vytvářet a modulovat. Rozhodně se nechci věnovat jen studiovým zábleskům, ale představím vám jak blesky, tak trvalá světla, ale také veškeré doplňkové příslušenství. Články máme naplánovány tak, že po dnešním obecném úvodu bude série pokračovat konkrétními tipy a jednotlivými žánry, kde se dostanu i na poměrně detailní popis některých okruhů techniky a fotografických postupů.

Začněme zeširoka: proč si vůbec pořizovat ateliér? Když jsem kdysi začínal, měl jsem hluboko do kapsy, a tak mi věty typu “nepoužívám blesky, protože přirozené světlo je prostě lepší” , nebo “na dobrý portrét ti stačí slunko a odrazná deska” přišly jako velká moudra. Ale jak to bývá, je v nich jen část pravdy. Podobná prohlášení jsou pravdivá jen do té míry, že s nimi za určitých podmínek pracovat lze, ale v těch podmínkách ostatních, když například nemáte dostatek slunečního světla, jsou k ničemu. Atelierové zázemí poskytuje fotografovi obrovskou svobodu v tom, že si světelné podmínky může dle libosti vytvořit sám. Pokud vykonáváte fotografickou práci profesionálně, v mnoha žánrech je takové zázemí nutností. Mimo fotografovo pohodlí v možnosti nastavit si světelné podmínky zcela dle svých požadavků a klientových představ je to také prostředí, kde jste schopni stejný výsledek opakovat. Pokud například ukážete klientovi portrétní fotografii, která jej zaujme, víte, že ji s ním můžete provést znovu a třeba zcela identicky.

Stálá vs. záblesková světla

Předpokládejme, že prostor máte, ale ještě jste se do nestavili FotoŠkoda pro radu na studiový workshop. Představím vám tedy zde, jaké základní typy svícení a přístupů k němu existují.

Co se týče zdrojů umělého světla, máme na výběr dva základní typy, světla záblesková a stálá. Nedá se říci, které z nich je lepší, spíše se každé hodí na jiné žánry. Stálé osvětlení je většinou na bázi klasických vláknových žárovek, nebo spořivek, v případě silných stálých světel pak různých typů výbojek. Zpravidla se používá pro fotografii produktovou, nebo obecně na fotografování neživých předmětů. Například na fotografování portrétů jej moc nedoporučuji - pro fotografovaný objekt silné stálé světlo zdaleka nebývá příjemné. Navíc nikdo nechce (alespoň doufám), aby jeho model trpěl, nebo nedejbože ještě hůř, na fotografii mhouřil oči.

Stálá světla jsou ale skvělou volbou do začátku, při práci s nimi totiž ihned vidíme výsledek. Není u něj potřeba tolika předešlých zkušeností a veškeré nastavení a polohování světel je možné si vyzkoušet s okamžitou vizuální odezvou. Také fotoaparát nastavený na prioritu clony si scénu dokáže sám a dobře změřit. Jak jsem ale předeslal, pro živý fotografovaný objekt nemusí být silné světlo nic příjemného. Pro fotografa pak zase není nejmilejší placení horentních účtů za protopenou elektřinu a neustálé vyměňování žárovek, které mají proti zábleskovým výbojkám v poměru k vykonané práci mnohem kratší výdrž. V neposlední řadě jsou buď kvůli teplu, nebo netypické montáži žárovek rozptylky na trvalých světlech těžko vyměnitelné, pokud vůbec. Podtrženo a sečteno je to dobrá volba na občasné použití a pro začínající fotografy, ale na profesionální práci vzhledem k dříve zmíněným nedostatkům nemusí být nejvhodnější.

Druhým typem osvětlení jsou velmi nepřekvapivě studiové záblesky. Oproti systémovým bleskům jsou výrazně silnější, proti stálému světlu mnohem úspornější a méně náročné na údržbu a výměnu opotřebovávaných komponent. Oproti trvalým světlům na ně lze montovat výrazně větší výběr rozptylek a jiného příslušenství. Stejně tak je ale maličko obtížnější s nimi pracovat. Záblesková světla až na výjimky nejsou propojena s měřením fotoaparátu a jejich výkon je tak potřeba nastavit manuálně a pro dokonalou jistotu nastavení před samotným focení změřit expozimetrem, o těch ale až v samostatné kapitole.

Pokud tedy shrnu úvodní text, při prvním vybavováním atelieru je potřeba se zeptat, jak často a jaký žánr budu fotografovat. Pokud půjde o příležitostné fotografování například malých produktů, je stálé osvětlení optimální ekonomická volba. Pokud se ale chci věnovat studiovému fotografování často, je rozumné dívat se po záblescích. Sice se zpravidla jedná o nákladnější, ale dlouhodobě ekonomičtější variantu.

V dalším textu si rozebereme konkrétní příklady a vysvětlím základní světelné sestavy.

chci na další díl

Autor: Kryštof Korč