Fototipy

Analog: jaké filmy používat?

18. 1. 2019 | 8 minut čtení

V minulém díle našeho seriálu jste se dozvěděli něco málo o tom, proč analog vůbec pořizovat / vytahovat ze skříně, jaké jsou rozdíly oproti digitální technologii a kde jsou jeho hlavní klady a zápory. Dnes si povíme o fotografickém materiálu, který do našich nových (či starých) klasických miláčků vkládáme. Na trhu jsou kinofilmy a svitky – také jistě tušíte, že je na výběr mezi barevným a černobílým materiálem a co dál...?

Jak si vybrat ten pravý?

Na první pohled máme jen 2 druhy fotografických materiálů – barevné a černobílé. Ve skutečnosti je to trochu složitější, druhy jsou totiž minimálně čtyři:

negativní černobílý film pro černobílou fotografii
negativní barevný film pro barevnou fotografii
pozitivní barevný diapozitivní film pro barevnou fotografii
pozitivní černobílý diapozitivní film pro černobílou fotografii

Ale to teď není důležité. Nás teď zajímá dělení barevný vs. černobílý film. Každý z nich je určen pro jiný typ focení např. krajinný detail asi víc vynikne v barvě, fotografie založená na ostré kresbě světla a stínu zase v černobílé (v tom se analog od digitálu vůbec neliší), ale záleží hlavně na vás. Do vaší umělecké licence nemá nikdo právo zasahovat :)!

Dalším parametrem, který by vás měl zajímat, je citlivost filmu. Ta je uvedena na každé krabičce v jednotkách ISO (postaru ASA). A platí jednoduché pravidlo – čím nižší je číslo ISO, tím nižší je citlivost filmu na světlo. I to je stejné jako u digitálních fotoaparátů. Filmy nižší citlivosti ISO 25–50 mají větší ostrost, ale vyžadují bohatší expozici (tzn. delší dobu osvitu, nebo nižší clonu), citlivější filmy s ISO 200 jsou univerzálnější, poskytují více možností na použití bez újmy na kvalitě. Ty nejcitlivější filmy s ISO 400 a více jsou více než vhodné pro fotografování za špatných světelných podmínek z ruky, avšak za cenu výrazně vyšší zrnitosti a celkově nižší ostrosti.

Třetí a rozhodně nejdůležitější parametr filmu je jeho formát. Ten si vybíráte už při koupi vašeho fotoaparátu (při vyhrabání starého přístroje ve skříni se smíříte s tím, co je). Mezi nejpopulárnější druhy patří:

Dále se můžete setkat s přístroji na různé menšinové formáty, ale ani to není žádná tragédie. Pořád se vyrábí a lze je vyvolat:

Černobílý film

Na začátek trocha hrubé teorie. Kde se na negativu bere obraz? Jak je tohle kouzlo vůbec možné? Světlocitlivá vrstva obsahuje rozptýlené krystalky halogenidů stříbra ve vrstvě želatiny. Při expozici vzniká díky změnám v krystalech skrytý obraz, který působením vývojky ztmavne. Neosvětlené krystalky se vyčistí působením ustalovače. A je hotovo, fotografický obraz je na světě. Nic složitého, ne?

fotografie pláž

Jak už jsem zmínila na začátku, důležitým kritériem pro výběr filmu je jeho citlivost. Je dobré zapamatovat si následující pravidlo: citlivější film = nižší kontrast, hrubší zrno, horší kresba; méně citlivý film = vyšší kontrast, jemnější zrno i kresba. Pokud se chcete naučit s filmem pracovat a znát ho, je dobré si vyzkoušet, co která citlivost „umí“. Navyknete si na jeho chování v různě kontrastních světlených podmínkách, při přeexpozici či podexpozici. A nejlepší je začít u středních hodnot, jako je ISO 125 nebo 200. Pokud si to však situace žádá, přichází na řadu filmy nízkých/vysokých hodnot ISO. Vždy to však bude něco za něco, takže buď utrpí obraz na kráse, nebo fotograf na pohodlí (buď budete mít obraz zrnitý a to hlavně v místech se střední tonalitou, nebo budete mít k dispozici jen delší časy závěrky).

A teď přichází chvíle na černobílou specialitku tzv. chromogenní černobílé filmy. Ty se na první pohled tváří jako klasické černobílé negativy, avšak vyvolávají se barevným strojovým procesem (C-41 proces). Mohlo by se zdát, že je to zbytečnost, ale pokud rádi fotíte černobíle a zároveň vyvolání rádi přenecháváte na odbornících v laboratořích, nemůžete zvolit vhodnější cestu. Další velkou výhodou je až extrémní expoziční pružnost. Co to pro vás znamená se dočtete níže.

Expoziční pružnost – ne vždy lze film dofotit tzv. na jeden zátah. Z toho důvodu jsou na jednom filmu často snímky ze zcela odlišných světelných podmínek. Co z toho pro vás plyne? Filmy s vyšší citlivostí mají vyšší expoziční pružnost tzn. jsou tolerantnější vůči expozičním nepřesnostem a lépe zobrazují kontrastnější části snímku (čti za menší ztráty kresby). Způsob vyvolání by se měl vždy řídit nejvyšší použitou citlivostí. Výše zmíněné chromogenní filmy jsou opravdu tolerantní a mohou být exponovány v rozsahu citlivosti ISO 125–1600!
Z čeho vybírat – Adox, Agfa, Bergger, Foma, Fotoimpex, Ilford, Kentmere, Kodak, Rollei

Barevný film

A zase ta hrubá teorie... Každý barevný film má 3 vrstvy černobílé halogenidové emulze – jedna zachycuje modré světlo, druhá zelené a třetí červené světlo (a máme tu RGB jako u digitálů!). Při vyvolávání barvotvornou vývojkou vzniká v každé této vrstvě jiné barvivo. Po odstranění nevyvolaného stříbra zůstává podobně jako u černobílého negativu hotový obraz!

foto zimní krajina

I u barevného filmu důležitá volba citlivosti. Platí stejné pravidlo, o kterém jsem psala výše (pamatujete si, jak znělo?). Co by vás mělo kromě čísla ISO ještě zajímat? Mezi jednotlivými značkami jsou jisté rozdíly v použití barviv. Říká se, že Kodaky jsou teplejší, Fujifilm má pěkné podání zelené... Je dobré si jednotlivé značky osahat a používat je dle vaší konkrétní preference. Dalším faktorem při výběru materiálu je typ světla. Existují barevné filmy určené pro přirozené světlo a filmy pro umělé světlo. Světlo, které vydává žárovka nebo zářivka, má totiž úplně jinou barvu (tzv. teplotu chromatičnosti) než světlo přirozené. Proto je dobré této možnosti, pokud máte na výběr, využít.

Z čeho vybírat: Cinestill, Fujifilm, Kodak

Diapozitivní (inverzní) film

Kdo by neznal kdysi tolik oblíbené diáky? Kdo nepromítal fotky z dovolené pod stanem, jako by nebyl. Diapozitiv je vlastně pozitivní (barevný nebo černobílý) obraz na průhledném podkladu vzniklý inverzním vyvolávacím procesem (E-6 proces). Výsledné snímky jsou vysoce jemnozrnné, hranově ostré a kvalitní. Parádní výsledek rozhodně není zadarmo, je nutné velmi přesně exponovat, diapozitivy jsou s trochou nadsázky řečeno velmi „expozičně nepružné“. Ale když to fotograf s diapozitivy umí, je to velká paráda!

Zábavné filmy

V současné době se vyrojila velká spousta barevných filmových materiálů, které mají do tradičního pojetí obrazu opravdu daleko (další důkaz, že analog nepatří do starého železa). Pokud si chcete trochu zaexperimentovat, určitě věnujte pozornost značkám Revolog a Kono!, které nabízí filmy s neotřelými barvami a kreativními efekty, vysoce saturovaným barvám od Lomography – legendě mezi Lomo fotoaparáty nebo filmu Rollei Crossbird, který je možné zpracovat jako diapozitiv i negativ (tzv. cross procesem, kdy se diapozitiv vyvolá klasickou barevnou cestou; výsledné snímky jsou často zajímavě barevně posunuté).

V kategorii černobílých materiálů je výběr zajímavých filmů také více než slušný! Opět se nabízí značka Kono! se svými tonálně bohatými a ručně navíjenými filmy, Lomography s černobílými lomo filmy nabízející širokou škálu zajímavých vlastností nebo film Spur DSX 50, který lze zpracovávat jako negativ i jako diapozitiv.

Přeji šťastnou ruku při výběru a co nejzajímavější snímky!

Autorka fotografií a textu: Michaela Doušová