Střední formát

Přestože jsou digitální zrcadlovky nejčastější výbavou profesionálních fotografů, nejedná se o nejvyšší metu fotografické techniky. DSLR fotoaparáty vyhovují svými pohotovými reakcemi, odolností a rozměry sportovním fotografům, reportérům i fotografům volně žijící zvěře, ale v oblastech jako je technická, reklamní, módní a portrétní fotografie, u nichž  je kladen důraz na dosažení vysoké obrazové kvality, zajistí skvělé výsledky středoformátové či ještě lépe velkoformátové fotoaparáty.

V praxi se setkáme se středoformátovými přístroji ve fotografickém ateliéru i v plenéru a s velkoformátovými přístroji převážně v ateliéru, i když výjimky jsou. Například Josef Sudek nosil sklopný měchový fotoaparát po mnoha místech Prahy a dalších částech naší země.

Stejně, jako jsou některá jména fotografů synonymem  pro určitý styl a druh tvorby (již zmíněný Josef Sudek), jsou i jména, jejichž nositele si představíme s konkrétním typem fotoaparátu, tak například Helmuta Newtona a Dianu Arbus s dvouoko zrcadlovkou (přesněji s Rolleiflexem).

Konstrukčně jsou středoformátové fotoaparáty řešeny různě. Mohou to být jednooké zrcadlovky se sklopným zrcátkem (např.: Pentax 67, Hasselblad), dvouoké zrcadlovky (např.: Rolleiflex, Minolta Autocord, Yashica Mat124G), dálkoměrné fotoaparáty (např.: Mamiya 7, Voigtländer Bessa III.) či stavebnicové systémy (např.: Alpa).

V současné době jsou vyráběny středoformátové fotoaparáty, které je možné osadit digitální stěnou. K těm nejznámějším patří Hasselblad, Mamiya, Phase One, Pentax a Rollei.

Jsou chvíle, kdy platí, že větší je lepší

Za středoformát jsou od dob analogu považovány fotoaparáty, které využívají coby záznamové medium svitkový film (120/220), případně ploché filmy. Mezi nejčastější poměry stran pak patří 6x4,5, 6x6, 6x7 a 6x9. Při porovnání s kinofilmovým políčkem jsou políčka středoformátu (6x4,5) větší více než 2,7x! Formát 6x7 je dokonce 4,5x větší. Se změnou velikosti záznamového media dochází u středoformátových a velkoformátových fotoaparátů k přepočtu ohniskové vzdálenosti objektivu.

Zcela jednoduše se dá říci, že "čím větší plocha záznamového media, tím více detailů se na ni vejde". Ale nejde jen o množství detailů, širší dynamický rozsah a barevnou škálu, ale i odlišnou hloubku ostrosti. V některých případech i možnost náklonu přední či zadní standardy. Dalším neméně důležitým faktem je velikost hledáčku či matnice (v závislosti na konstrukčním řešení daného přístroje), na které se mnohem lépe komponuje snímek. Střední a velkoformátové přístroje nabízejí fotografům tolik tvůrčí volnosti a flexibility, že záleží jen na samotném fotografovi, zda všechny možnosti využije.