Fotokurzy

Fotograf jako vypravěč

16. 5. 2016 | 4 minuty čtení

V březnu jsme vás lákali k účasti na dubnovém kurzu Sergeye Maximishina, který vás měl provést dokumentární fotkou, a který vás měl dovést na cestu vyprávění příběhů. Kdo se tohoto kurzu nezúčastnil, může dnes poměrně litovat. Informace, které během dvou dnů sdělil účastníkům kurzu jsou totiž poplatné snad všem fotografickým žánrům. Každý si z něj mohl odnést nesčetné množství pro něj důležitých informací.

Romana Marie Jokelová se za Centrum FotoŠkoda tohoto kurzu zúčastnila a připravila vám z něj krátké shrnutí.

Podle Sergeye je fotka převodem našeho jazyka do obrazu.
Být fotografem, úspěšným a dobrým, je závislé na schopnosti vytvořit si vlastní rukopis, který je utvořen pocity a naším vnitřním světem.
Konkrétní definice pojmu „dobrá fotka“ neexistuje. Většina lidí se shodne na tom, že je to fotka, která nás drží, nutí nás klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Dobrá fotka je překvapivá.
Při focení na ulici a mezi lidmi je velmi důležité umět nahlédnout sám na sebe a zkusit se vidět očima okolí.
Série fotografií musí zachycovat místo fotografování, musí obsahovat symbolickou myšlenku, silný portrét, akční fotku a close-up.
Zjednodušeně řečeno je dobré vyprávění postaveno na kombinaci portrétů, detailů a kontextových fotografií.
Storytelling = spojení textu a fotky je podle něj otázkou efektivity, trendu, otevření větších možností a celkové harmonie příběhu. To vše si uvědomují i média, která jsou čím dál častěji otevřena spolupráci s píšícími fotografy.
Nezeptejte se na to „jak fotit“, ale na to, „co fotit“. Pak se budete ptát správně. Myšlenka a způsob jakým je odvyprávěna stojí nad technickou dokonalostí a formou.
Postmoderna stojí na sérii fotek, kdy jedna fotka nemůže fungovat bez dalších. Myšlenka je ukryta v sérii a jen série fragmentů tvoří celek.
Jedna fotka tak může mít mnoho podob! Záleží na tom, jak věty příběhu poskládáme za sebe a jak atributy fotky – větné podměty a výrazové prostředky zakomponujeme do fotky, na jaké je vyfotíme ohnisko a jaký rakurz k tomu použijeme.
Třídění fotografií je proces, nad kterým je potřeba přemýšlet. Je nesmírně důležité nevyhazovat žádné fotky a dívat se na ně s odstupem času.
Výběr tématu by měl podléhat tomu, o co mají lidé zájem. Ne vždy je rozhodující fotografický zájem.
Fotografování musíte milovat. Váš vztah k fotce se zákonitě odrazí ve vašem portfoliu.
Fotografická pravda je relativní a vždy závislá na fotografovi.

Text: Romana Marie Jokelová

Pokud byste si chtěli přečíst plného průvodce pro „fotografa jakožto vypravěče příběhů“ či rady, jak se stát profesionálem, pak si kupte červnové a červencové FotoVideo, ze kterých si poskládáte Romany kompletní článek z tohoto kurzu, a nebo navštivte její blog, kde o kurzu píše v osobnější rovině.