Fotogalerie (6)

Focení v české přírodě s Janem Řeháčkem

Focení v české přírodě s Janem Řeháčkem Zobrazit fotografie v galerii (6)

Honza Řeháček je jedním z fenoménů internetové éry fotografie. Člověk, který svou popularitu dokázal vydobýt na Instagramu, začínal jako každý z nás s nadšením a foťákem v ruce. V jeho případě na výletech (později) v doprovodu československého vlčáka, který se stal hvězdou jeho snímků. O svůj pohled na soudobou fotku se s námi podělí na FotoŠkoda Festu a také na praktických workshopech. Pro případ, že byste chtěli do tajů jeho úspěchu nahlédnout v malém předstihu, jsme si pro vás připravili krátký rozhovor.

„Fotograf, se kterým se potkáte na FotoŠkoda FESTu“
– rozhovor s Janem Řeháčkem 

  • Je trochu klišé ptát se hned v úvodu na počátky tvorby, ale ty jsi na scéně poměrně čerstvě, stále tedy na počátku teprve startující kariéry. Co bylo prvním impulsem pro to, abys začal fotografovat?

Začalo to před třemi lety roku 2014. Útěky na hory, kde jsem mohl v klidu přemýšlet a fotit, byly pro mě zdaleka ta nejlepší věc. Zlomový okamžik nastal, když jsem byl s kámošem Jirkou ve Špindlu, tam jsme šli na Kozí vrchy na výšlap a pak zpátky. Tam jsme zažili krásné klimatické změny, jaké ve Špindlu často bývají. Slunce, pak mlhy, zmrzlý déšť, během krátké doby samé úžasně se měnící scenérie. Skoro česká forma Aljašky. Tam se mi dostavila taková fotofilie, že jsem neměl jinou touhu, než všechno fotit. Od té doby jsem začal mnohem víc cestovat, poznávat českou přírodu a fotografovat. Tři měsíce na to jsem pořídil svého vysněného parťáka, československého vlčáka, a tím začal příběh cestování se psem, který je k vidění na mém Instagramu. Českoslovenští vlčáci jsou skvělí společníci a krom toho jsem byl vždy blázen do vlků. Je to vlastně fotodeník z cestování se Sitkou, který jsem rád, že vzniká, protože si díky tomu pamatuji daleko víc krásných okamžiků.

  • Platforem pro sdílení fotek nespočet, proč zrovna Instagram?

Původně jsem si Instagram založil jako normální osobní účet. Postoval jsem tam věci z běžného života, jako třeba cesty na lyže. Tehdejší přítelkyně mi ukázala spoustu zajímavých účtů, které dnes mají miliony sledujících. To pro mě byla inspirace pro to, abych ty lepší fotky, co pořídím, přidával právě na Instagram, opatřoval je hashtagy a označoval stránky, převážně ty české. Pomalu to začalo lidi zajímat. Na přelomu, kdy jsem pořizoval psa, jsem měl zhruba osm set lidí, kteří mě sledovali.  Co si budeme povídat, díky Sitkovi a jeho vzhledu to začalo mít mnohem větší kouzlo a i u mě došlo ke změně v přístupu k focení. Kamarád mě popostrčil víc k manuálnímu nastavení a většímu uvažování o fotce. Hned na druhý den jsem se probudil do mého nejoblíbenějšího počasí, což je mlha a sychravo, a vyrazil jsem fotit. Tam jsem pořídil snímek, který jsem jen tak poslal do soutěže Czech Tourism. Vzbudila veliký ohlas a byla vybrána na výslednou výstavu, třeba spolu s Tomášem Třeštíkem. Ten se k fotce vyjádřil velmi kladně a řekl mi, že by ho bavilo, abych se tomu věnoval více.

Tehdy jsem měl pár tisíc sledujících, až se mi povedl jeden autoportrét od Bílého Labe v Krkonoších, který měl veliký ohlas a nasdílela jej spousta účtů, včetně těch celosvětových. Což mi přineslo cca deset tisíc followerů během pár dní. A od té doby to rostlo a začalo se mi skrz Instagram i dařit. Také začaly přicházet první zakázky. Tehdy jsem pochopil, že by Instagram mohl mít váhu.

  • Začátky tedy nebyly technické a až postupně ses dopracovával k tomu, jak fotit lépe.

Jsem hodně emocionálně založený člověk a snažím se to brát z té strany, jak tu fotku cítím. Feeling z fotky se snažím postprocesem dotáhnout tak, aby byla mé náladě co nejbližší. Nezajímá mě fotka až tak technicky, spíš tím, co může předat, třeba rozšířit to, že v Česku máme spoustu krásných míst.

  • Je to tak, naše krajina má mnoho co nabídnout. Jak si jednotlivé lokace vybíráš?

Jsem věčně nespokojený se svou fotkou, na některá místa se i mnohdy vracím a vybírám si počasí. Čekám na správné momenty. Hlavně je v tom od začátku i myšlenka donutit lidi se zvednout a nepoznávat jen zahraničí ale i Česko. I u nás je spousta krásných míst, která nám mohou v cizině závidět. Často neoznačuji místa z fotek a dotazy na ně chodí do zpráv nebo komentářů, což je pro mě příjemná odezva, že lidi chtějí poznat českou krajinu. Podle mě je i to část úspěchu mých fotek a důvod proč jsem dostal prémiové účty u některých fotobank, je to zase právě unikátnost české přírody a tak ji i cítím. Česká krajina není tak okoukaná a právě to klienty dost často zaujalo. Oproti světovému trhu mám nízká čísla, ale naše příroda jako specifikum je vlastně pro svět zajímavá.

  • Instagram tě pak přirozeně přivedl ke komerční fotce, kdo tě tehdy oslovil?

První spolupráce byla kampaň pro Jameson, tam jsem pro ně udělal tři fotky a propagoval je i na svém profilu. Pak jsme začali řešit větší spolupráci na českém Instagramu. A několik měsíců pro ně vytvářím content na sociální sítě. Dál je instagram důležitý jako vizitka. Skrz něj mě začali oslovovat klienti, protože se jim líbilo, jak fotím, přestože jsem požadované žánry ještě nedělal.

  • A pak vše pokračovalo spoluprací s Fuji, ti tě oslovili také přes Instagram?

K Fuji jsem se dostal přes dva kamarády, kterým za tohle moc děkuji. Do té doby jsem fotil na malou zrcadlovku. Přes ně jsem se ale začal dozvídat o kolektivu zapálených fotografů ve Fuji. Slovo dalo slovo a ta spolupráce mi zásadně změnila život. Po prvním pohovoru mi půjčili X-T1 a tři skla. Po chvilce jsem se do nich zbláznil a už bych je nedal z ruky. Před vydáním X-T2 mi zase na přechodnou dobu půjčili X-Pro2, zkrátka skvělá spolupráce a jsem rád, že do téhle rodiny patřím.

  • Takže po pár letech už fotíš pro zahraniční klienty a zastupuješ jedno z hlavních jmen ve fotografickém světě. Kam teď budeš rozšiřovat své aktivity?

První místo, kam za hranice vyrazím, budou Vysoké Tatry, pak Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko. Třeba ještě zvládnu Irsko. Nechci to zakřiknout, ale jestli to vyjde, tak je možnost přiblížení se mému největšímu snu a to je Aljaška.

  • Skvělé vyhlídky, gratuluji. Když se na tebe budu chtít podívat na FotoŠkoda Festu, na co se můžu těšit?

Přednáška bude prezentace o mé tvorbě, o tom jak to všechno probíhalo, tipy na to, kde a jak fotit. Je to i o tom, jak cestovat s foťákem nalehko, nefotím s blesky, nebo jiným přisvětlením. Nevozím s sebou třeba ani dálkové spouště, protože jsem je mnohdy z radosti z udělané fotky nechal na místě a už nikdy nenašel. Všechno vysvětluji prakticky a spíše skrz emoce, než technicky. Stejně tak plánuji pro Centrum FotoŠkoda dvoudenní workshopy. Vybral jsem lokace, které mám rád a se kterými mám zkušenost. Chci lidem ukázat, jak předat wow efekt toho kterého místa dál a ne jen udělat další fotky, kterých už bylo vyfoceno a viděno spousty, ale vdechnout okoukanému místu zpátky život.

Autor rozhovoru: Kryštof Korč

Instagram
Facebook.com/kopernikkimages

 

 

Galerie

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

Podobné články

Sony ambasador zdraví z Marsu
Sony ambasador zdraví z Marsu

15. 11. - Jak to vypadá při fotografování "vesmírného" projektu? Jaká je spolupráce se společností Sony? V čem fotoaparáty Sony...

Těšíme se na vás zase na jaře!
Těšíme se na vás zase na jaře!

14. 11. - Odolali jsme větru a dešti a přes podmínky často lákající spíš k poležení v posteli s hrnkem čaje jsme si společně...

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • poukázka na fotoslužby

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace