Fotogalerie (9)

Se Zdeňkem Bardonem o tajích astrofotografie

Se Zdeňkem Bardonem o tajích astrofotografie Zobrazit fotografie v galerii (9)

Všichni známe nějaký příběh nebo pohádku o podivném domě v sousedství s vysokou věží v průčelí. Zpravidla v něm žije kouzelná postava, která se nám zdá zpočátku trochu podivínská, ale nakonec se vyjeví jako kladný aktér celého příběhu. Proč otevíráme rozhovor s astrofotografem Zdeňkem Bardonem zrovna tímto příměrem?

„Fotograf, se kterým se potkáte na FotoŠkoda FESTu“
– rozhovor se Zdeňkem Bardonem 

Když jsem se připravoval na rozhovor se Zdeňkem Bardonem, přečetl jsem si o něm, že si na střeše domu postavil svou vlastní automatizovanou astronomickou observatoř, že vyhrál mnohá ocenění a že je do fotografování vzdálených vesmírných těles a úkazů poblázněný od malička. První příběhový stereotyp splněn. Ten druhý naštěstí také, povídat si s ním o tajích astrofotografie byla veliká paráda. Bylo nebylo....

  • V české astrofotografii platíte za osobnost už léta, jak se vám podařilo se na toto výsluní dostat a hlavně navázat spolupráci se společností Carl Zeiss?

Spíš je to cesta náhody. Astronomie pro mě byla koníčkem už od mých jedenácti let, pak jsem propadl astrofotografii a to mě drží doteď. Před dvěma lety jsem si koupil Nikon D810A, který je pro astrofotografii uzpůsobený. Koupil jsem si k němu i objektiv Otus od Zeisse. Pár měsíců na to jsem měl na objektivu poruchu na cloně, poslal jsem jej přímo k nim na opravu. Po jeho vrácení jsem si na Šumavě na chalupě vyfotil hvězdy a poslal jsem jim fotografii s poděkováním. Jim se fotka moc líbila a tak začala naše spolupráce. Zapůjčili mi pár objektivů na vyzkoušení a třeba když jsem jel do observatoře v Chille, tak jsem samozřejmě fotil hvězdy už pouze s jejich objetivy. Ty fotografie se jim také moc líbily. Hvězdy jako bodové zdroje prověří kvalitu objektivů nejlépe a jsou tak skvělým důkazem kvalit skel Carl Zeiss. Moje fotografie z těchto objektivů pak byly mimo jiné publikovány například v časopise FotoVideo a byl jsem přizván i na FotoŠkoda Fest.

  • Četl jsem o vás, že máte dokonce vlastní astronomickou observatoř doma. To určitě nejste jen běžný nadšenec, který se dostal ke spolupráci s Zeissem, aniž by měl dlouhou historii práce s tímto žánrem. Jak to všechno začalo?

Považuji se za extrémně líného astronoma a lenost za hnací motor pokroku. Když jsem se po roce 1989 dostal k lepším zařízením, které jsem si konečně nemusel vyrábět, fotil jsem venku a jednoho dne jsem si řekl, co dělám s notebookem venku, když si všechny dráty můžu natáhnout domů. Nakonec jsem si během osmi let postavil na střeše domu robotickou observatoř.

Všechno to ale pochází z doby, kdy jsem si postavil dalekohled, který byl kvalitativně dost mizerný. Postupně jsem se propracovával k něčemu lepšímu a lepšímu. U mnoha nebeských těles jdou změny pozorovat poměrně rychle. Třeba Velká rudá skvrna na Jupiteru se viditelně pohybuje během jedné noci pozorování. Chtěl jsem mít zkrátka dokumentaci toho, že jsem to opravdu viděl. Odtamtud asi pochází snaha o zachycení jednotlivých úkazů. A s tím, jak se vyvíjel můj fanatismus v tom mít ty snímky stále lepší, se postupně vyvíjela i má technika. Až jsem to dokonce dotáhl na plně robotickou observatoř.

Ta mi ale nakonec vzala radost z toho vztekání se nad tím, že se něco pokazilo, zatímco člověk mrzne za bezmračné noci na horách. Skoro jako by si člověk tu fotku nezasloužil. Tak jsem si na zahradě postavil ještě jednu nerobotizovanou, s desetipalcovým zrcadlem, ale značné světelné znečištění mi vzalo radost z pohledu na temnou oblohu.

  • Také jsem četl, že se zabýváte zařízeními na celosvětové úrovni, nakonec i vaše práce je ideální půdou pro podobné projekty.

Moje malá observatoř byla předlohou pro větší zařízení (její automatizace). Pracovně se zabývám automatizací v průmyslu a tak jsem známou techniku aplikoval na stavbu observatoří. Do té doby to bylo dílo jednoho člověka a bez dokumentace. S ním umírala de facto i technologie. První skutečně velký dalekohled byl v Ondřejově, má průměr zrcadla 2 metry a používá jej Akademie věd ČR. Původně to pro naši firmu měla být zajímavá reference, ale nějak se to rozkřiklo a za posledních patnáct let už máme realizovanou dvacátou osmou observatoř.

  • Pořád ale fotíte i mimo taková komplexní zařízení. Jak je taková fotografie náročná? Tedy pokud člověk nemá k dispozici astronomickou observatoř a musí se spokojit s obsahem jednoho cestovního zavazadla?

Komplikované to až tak není, jen to chce obrovskou dávku trpělivosti. Nejen že s sebou máte foťák, stativ, ekvatoriální montáž (tj. zařízení, které se otáčí společně s oblohou), ale dělá se mnoho dlouhých expozic. Problém je i ostření, při změnách teplot objektiv pracuje a je potřeba přeostřovat i během focení.

  • Je taková práce náročná i na postprodukci? Snímky z vesmíru bývají prý často složitě dobarvovány.

Je spousta lidí, kteří si myslí, že si barevnost vesmírných snímků cucáme z prstu, ale není tomu tak. Když třeba přijdete za tmy na letní louku, také ji vidíte černobíle, protože oko ve špatném osvětlení na barvy není tak citlivé. S hvězdnou oblohou je to úplně stejné. Složená multiexpozice je tak opravdu reálně barevná a fyzikálně korektní.

  • Aktuálně pracujete s Zeissovou optikou, konkrétně s řadou Otus. Proč jste si nejvíce oblíbil právě tyto objektivy?

Začal bych tím, že objektivy Otus jsou Bugatti Veyron. Nejpodstatnější parametry jsou: velká světelnost, precizní kresba bodových zdrojů a absence barevné vady. Samozřejmě má optika vždy nějaké vady, pokud to není půlmetrákový objektiv. Zkoušel jsem hodně skel, značky ani jmenovat nebudu. A na pozemní fotografii sám používám ta, řekněme, běžná. Ale když přijde na astrofotografii, nedá se s Otusem nic srovnat. Lepší sklo jsem v životě v ruce neměl. Rozlišení objektivu nemá smyslu řešit, protože neobsahuje žádné plastové čočky a dle mého, bude tento objektiv dokonale kreslit i za padesát let.

  • Kromě aktivní práce v tomto oboru a neustávajícímu fotografování jste také spoluzakladatelem významné astrofotografické soutěže. Která to je?

Před patnácti lety jsem založil soutěž Česká astrofotografie měsíce, zkráceně ČAM. Dobré české a slovenské astrofotografie nejsou v médiích tolik publikované, tak jsme si museli založit novou platformu. Je pouze pro česky a slovensky mluvící a najdete ji na portálu www.astro.cz. Je to cena inspirovaná Jindřichem Zemanem, to byl legendární astrofotograf z Hradce Králové. Ročně nám přijde až 200 fotografií, což je vzhledem k povětrnostním podmínkám v Česku, velmi dobré číslo.

  • Je vidět, že ve svém žánru zaujímáte obrovsky významné místo. Od experta na tu nejsofistikovanější techniku, až k oceňovanému aktivnímu fotografovi. Na kterou výseč z vašich znalostí se můžeme těšit na FotoŠkoda Festu?

Přednáška bude o tom, jak si poskládat ideální astrofotografickou sestavu na cestách za skutečnou tmou a samozřejmě praktické rady, jak se dobrat dobrého fotografického výsledku. Dnes je v kurzu dělat astrofotografii ve spojení s krajinou, já se spíš věnuji objektům na obloze jako takovým. Je třeba malinko komplikovanějšího zpracování, ale výsledek bývá diametrálně odlišný. 

Na FotoŠkoda Festu budu také prezentovat jednu astrofotografickou perlu. Podařilo se mi v Chille vyfotit podobný snímek jako pořídil můj vzor Jindřich Zeman. Fotograf z Hradce Králové, který za minulého století plnil stránky astronomických knih a  časopisů neuvěřitelnými snímky, zkrátka astrofotgrafická perla. Když jsem fotografii udělal, vzpomněl jsem si, že mám od něj doma velkoformátovou fotografickou desku, na které se tehdy fotografovalo. A na té desce je tentýž snímek Orionu jako ten můj. Takže mám dva snímky v rozmezí 84 let. Rád se o tento zážitek podělím!

  • To je skvělé pozvání, těším se jistě i s našimi čtenáři na vaši přednášku i fotografie!

​Autor rozhovoru: Kryštof Korč

www.bardon.cz

Galerie

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

Podobné články

Sony ambasador zdraví z Marsu
Sony ambasador zdraví z Marsu

15. 11. - Jak to vypadá při fotografování "vesmírného" projektu? Jaká je spolupráce se společností Sony? V čem fotoaparáty Sony...

Těšíme se na vás zase na jaře!
Těšíme se na vás zase na jaře!

14. 11. - Odolali jsme větru a dešti a přes podmínky často lákající spíš k poležení v posteli s hrnkem čaje jsme si společně...

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • poukázka na fotoslužby

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace