FotoŠkoda FestRozhovory

Eugen Kukla: Sláma mi kouká z crocsů a nestydím se za to

31. 5. 2017 | 9 minut čtení

Už samotná příprava na rozhovor bývá občas plná překvapení, zpravidla se nejen dozvíte, s kým máte tu čest, ale zároveň lze zjistit, jaký má ta která osobnost dosah, jakou formou pracuje, jakou niku ve fotografickém světě obývá. Bývá spíše zvykem, že naleznete propracované stránky se změtí referencí, životopisy, promo články. U Eugena Kukly mě překvapila jednoduchost jeho webové persóny. V podstatě pouze facebookový profil a několik málo záznamů z rozhovorů a odkazů na ocenění Czech Press Photo...

„Fotograf, se kterým se potkáte na FotoŠkoda FESTu“
– rozhovor s Eugenem Kuklou 

Bylo nabíledni, že budu mít tu čest s neobvyklou osobností české fotky. Už jen proto, že si na české fotografické scéně dokázal utvořit vlastní specifický svět a to ještě v médiu, které je dnes již tak samozřejmé, že si jeho možný dosah jen málokdo připouští jako podstatný. A v neposlední řadě, Eugen je jedním z těch kouzelných lidí, kteří nemají potíž dělat si srandu ze sebe sama a vidět svět v pozitivním světle i přes všechny jeho zjevné nedostatky. Tak dokáže na denní bázi pracovat se svou zvědavostí, láskou k focení a vášní pro reportáž s až nakažlivým entuziasmem. Po rozhovoru s ním jsem se skoro styděl za to, že sepisuji článek, namísto toho, abych popadl fotoaparát a vyrazil fotografovat.

  • Dle vašeho facebookového feedu pracujete neúnavně každý den, v Praze neminete snad jedinou zajímavou akci. Co vás k této vášni zprvu přivedlo?

Moc se to podobá ostatním fotografům, to je pořád stejný. Tatínek a jeho stařičký kamery, v mém případě to byl dokonce Kodak Brownie, snad z dvacátých nebo třicátých let. Když mi tatínek začal půjčovat Werru s optikou od Zeisse, to už jsem se začal cítit jako king. Spousta pěknejch snímků ale nebyla dotažena do konce, kvůli mechanické nedokonalosti toho foťáku. Tatínek fotil, já taky, a nikdy mě nenapadlo že bych mohl dělat nějaké výstavy, současně fotit do šuplíku mě taky nebavilo. Všechno se to ale začalo měnit s příchodem digitalizace. Poprvé jsem veřejně vystupoval někdy po 9/11, kdy jsem vyfotil kompozici s hořícími mrakodrapy a panoramatem Hradčan. Sice velké a prvoplánové, ale v té době to docela fungovalo. Tahle fotka visela v NODu díky mé, tehdy teprve budoucí manželce Nadji Rovderové. Pak se zjevil Facebook a já objevil krásu zpětné vazby. To se mi líbilo, hned co něco vyšlo, vrátila se mi odezva, kritika, poznámky. Za další věc jsem vděčný Mílovi Čejkovi, architektovi, který vytvořil skupinu 3+2 přátelé fotografování. S tou jsme udělali několik kolektivních výstav. Do té doby jsme se fyzicky vůbec nesetkali, pouze na Facebooku. A pak se to vyvíjelo a pokračoval jsem v dokumentu a žurnalistice, která mě bavila vždy, jen s větší mírou odezvy.

  • Zkoušel jste i jiné komunikační kanály, nebo byl pro vás právě Facebook odevždy vyhovující? Mnoho lidí jej bere za samozřejmost a stejně tak s ním i zachází, řekněme neseriózně.

Když přišel M. Zuckerberg s demokratizací možnosti být médiem, byl jsem mu moc vděčnej.

Facebook je prostě moje médium, tak jsem to měl vždy. Spousta lidí se rozčiluje nad spoustou věcí, ale i tady platí, že jaký si to uděláš, takový to máš. Facebook je neuvěřitelně tvárné médium, které funguje do značné míry tak, jak se nastaví. Já jsem za tohle všechno vděčnej. Očekávání mám spíše nižší, tak mě věci můžou akorát příjemně překvapit. Takže tam mám sledovače, přátele, zcela konkrétní lidi, virtuální přátele, spoustu trollů, ale některé z nich si pěstuji. Není dobré se uzavírat do vlastních vod a někteří z nich jsou zajímavý průzor do jiných světů. Nikdo mě hlavně nenutí, abych tam dával věci které nechci a já taky nikomu nic nevnucuji. Snažím se šetřit hodnotícími soudy, zkrátka předkládám jak to vidím já. A hlavně se snažím nebýt zlej. Třeba sarkasmus mě moc baví, ale nechci ubližovat.

  • Může ale být dost složité udržet si na takové platformě autorství svých snímků.

Pod kontrolou to perfektně nemám, občas mi někdo něco ukradne a nějaká fotka ulítne v podobě memu. Nejdřív jsem se nad tím rozčiloval, ale dneska si spíš říkám, že je to výborný když to nabere vlastní život. A já se bavím. Někdy je to daleko lepší než ta původní fotka. Kdysi jsem pracoval pro fotobanky, ale na to jsem se vykašlal a používám jen facebook. Dost často se mi média ozvou a dost z nich je slušnejch. Zeptají se, jestli můžou fotografii použít a já jsem pochopitelně rád, pokud jsou to média sympatická. Jen se snažím, aby tam byl uveden čas a místo. Ai samozřejmě abych to nijak nevhodně neupravoval.

  • Jste upřímný dokumentarista. Co vás na této dráze drží?

Už jsem to říkal vícekrát a řeknu to tady taky, možná jsem naivní, ale čím více kamer, svědků a zpráv o našem světě, tím větší šance pro dobro a pravdu, aby zvítězily. Pravděpodobně by na náměstí Tiananmen nebyl takový masakr, kdyby tam tehdy každý mohl fotit a naopak si myslím, že kdyby každý Kievan neměl chytrý telefon, tak by tam mohlo dojít k dalšímu Tiananmenu. Myslím si, že zlo nemá rádo komunikaci a informace. A pro mě se zase statisticky zvyšuje šance udělat i hezké obrázky.

  • Všiml jsem si, že se věnujete i jiným aktivitám, než fotografování.

V tvůrčí práci je to fotožurnalistika a dokument. Ta druhá práce je taková punková. S kamarádem Davidem Černým (žurnalistou) máme projekt Televize Černá Kukla, k dnešku už 270 živých vysílání. Baví nás, že živý stream je bez postprodukce a myslím, že pomalu začínáme být známí a občas už si nás lidi pletou s veřejnoprávní službou. Těší nás, že jsme schopni odvysílat jak Ovčáček zpívá hymnu, nebo tiskovku s Babišem a Sobotkou a pak zase třeba rozhovor s ovečkami a slepičkami na venkově. Baví nás i to, že to děláme za zlomek toho, co by stálo vysílání veřejnoprávní televize. Všechno děláme přes mobil.

  • Zní to jako svobodný žurnalista, ale na plný úvazek, co vás každé ráno motivuje vyrazit do ulic?

Jsem hrozně zvědavej, ale plachej. A když mám s sebou foťák a mobil, jsem najednou autorizovanej a jsem zpravodajec, mám mandát tam kde být. Protože to zprostředkuju dalším lidem. O to jsem uvolněnější, drzejší, o to dokážu jít blíž a mám tu hroznou radost ze zprostředkování. Pořád je to stejná písnička. Vždycky mi bylo líto, když se někde něco dělo a já se o to nemohl podělit.

  • V neposlední řadě, vidím vás vždy s malým OM-Dčkem, narozdíl od kolegů s přerostlými zrcadlovkami, proč jste si Olympus tak oblíbil?

Olympus je moje srdcovka, prošel jsem si mnoho značek. K Olympusu jsem se dostal s potřebou mít pořádný elektronický hledáček. Dnes už je to běžná věc, ale ve své době to bývala vzácnost. Pokud je elektronický hledáček kvalitní, platí to, že co vidíš, to vyfotíš. To považuji za výbornou věc, fotit třeba černobíle přímo v hledáčku. Navíc mají výborné technické zázemí. Takže i přesto že jsem koketoval s jinými značkami, zůstal jsem u Olyho. Mimo jiné i tím jak malý a nenápadný přístroj to je.

  • A od techniky zpět k fotce, o co se hodláte podělit s publikem na FotoŠkoda Festu?

Rád mluvím o reportážní fotce od její etiky až po to, co dělá fotku fotkou. Nebo třeba jedna zásadní věc, jako rytmus dění ve fotce, nebo ve fotografování, předvídání toho co se bude dít. Navíc povzbuzení pro líné, jak jako v dobách omezeného materiálu fotit úsporně tak, aby vše šlo rychleji v postprocesu. Zkrátka spousta praktických rad pro reportéry, jak to dělám já. Určitě tam nebudu filozofovat.

  • Je radost poslouchat někoho, kdo umí mluvit bez okolků. Kdybyste je měl vynechat ještě z jedné poslední věty?

Fotit a mít foťák na krku je skoro jako mít katalyzátor zážitků a málem i vší srandy, takže s foťákem se ani nejde nudit. Jen ten foťák nesmí být v brašničce.

Autor rozhovoru: Kryštof Korč

Facebook Eugena Kukly

LACIE RUGGED SSD 500GB USB-C - orange

celková kapacita úložiště: 500 GB PCIe M.2 SSD, max. rychlost čtení a zápisu: 950 MB/s, odolnost: drcení, náraz, vlhkost (IP67)

4 990,-

Související články

Podzimní FotoŠkoda FEST: Co všechno jste mohli zažít?

Podzimní FotoŠkoda FEST: Co všechno jste mohli zažít?

Festival FotoŠkoda FEST slaví 10 let od svého vzniku!

Festival FotoŠkoda FEST slaví 10 let od svého vzniku!

FESTivalová soutěž na Instagramu

FESTivalová soutěž na Instagramu

Další Rozhovory

Honza Mihaliček: když je fotka blbá, bude blbá i za padesát let. Síla dokumentu je jinde

Honza Mihaliček: když je fotka blbá, bude blbá i za...

Jaroslav Hora: Fotím hlavně pro ten zážitek

Jaroslav Hora: Fotím hlavně pro ten zážitek

FotoŠkoda FEST - vlog jak se točil Švýcarák

FotoŠkoda FEST - vlog jak se točil Švýcarák

Instagram feed
Instagram feed
Instagram feed
Instagram feed
I nás baví Instagram.
@fotoskodacz
Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • 300 Kč poukázka na tisk fotografií

Kompletní informace »

Čekejte prosím...