Jak si zařídit fotostudio aneb Bez jakého příslušenství neuděláte ani krok - část první

Jak si zařídit fotostudio aneb Bez jakého příslušenství neuděláte ani krok - část první

Jak si zařídit fotostudio aneb Bez jakého příslušenství neuděláte ani krok - část první

Ve světlech už máme jasno. Ale co dál? Víte, na co je vhodné je postavit? Nebo čím vším se dají odpalovat? Na to se podíváme právě v tomto díle seriálu o zařizování fotostudia. Protože pokud chcete mít profesionální ateliér, kde vždy najdete všechno, co potřebujete, je potřeba začít pěkně od píky. Přejeme vám inspirativní čtení!

Jak synchronizovat světlo s fotoaparátem

Vítám vás u dalšího dílu ze seriálu na téma, jak si vybavit fotografický ateliér. V předešlých článcích (první a druhá část) jsem rozebíral naprosté základy, třeba jestli k fotografování vůbec potřebujeme světlo, jak by takové světlo mělo vypadat a vonět, případně jestli je lepší pořídit záblesky nebo trvalá světla. Dopracoval jsem se až ke konkrétním příkladům setů zábleskových a trvalých světel, v textu ale scházel prostor na všechny ty maličkosti, které je nezbytné do studia dopořídit.

Pokud se budete držet rady, která se jako hlavní motiv line celými dvěma předešlými texty a pořídíte si záblesková světla, budete se pravděpodobně shánět po způsobu, jak záblesky s fotoaparátem synchronizovat. Praktický každé zábleskové zařízení disponuje fotobuňkou, umí tedy blýsknout v případě, že detekuje jiný záblesk a všechny záblesky tak lze v případě nouze takovým způsobem ovládat. Bohužel se ale jedná o nejméně jisté řešení. Detekce záblesku není stoprocentní, z některých úhlů nefunguje spolehlivě, nebo dokonce vůbec.

Asi nejoblíbenější je propojení pomocí rádiových odpalovačů. U některých výrobců, jako je například Fomei, je u vyšších řad najdete integrované přímo ve světlech a k jednotlivým sadám se dodává odpalovač. Takové řešení vřele doporučuji. Integrovaný přijímač je napájen přímo z blesku, není potřeba u něj měnit baterie, je také mnohem pohodlnější na manipulaci. Pokud pořizujete odpalovače zvlášť, dejte si pozor na několik faktorů - synchronizační čas, síla signálu (dosah) a napájení. Některé levné odpalovače jsou pomalé (dokážou synchronizovat např. jen na 1/125 s), mají krátký dosah, který se při čtení parametrů může zdát dostatečný, ale ve studiu plném rušení jinými signály nemusí stačit. Dále bývají často napájeny nestandardními bateriemi, které nebývají jen drahé, ale často hůře sehnatelné.

Přesným opakem toho přístupu jsou odpalovače od Pocket Wizard, které doporučuji nejraději. Jsou rychlé (zvládají synchronizovat i centrální závěrky na 1/2000 s), mají obrovský dosah, takže ani ve velkém studiu neztrácejí signál a jsou napájeny AA bateriemi. Asi nejdůležitější je jejich zpětná kompatibilita. Když jsem potřeboval dokoupit dva odpalovače a stará řada již nebyla dostupná, nový model byl, a je garantováno, že vždy bude, kompatibilní se všemi staršími. Rádiové odpalovače jsou sice závislé na napájení bateriemi, ale poskytnou vám naprostou volnost pohybu po studiu. Na jakékoliv akčnější focení je to skoro nezbytnost.

Poslední řešení je poněkud staromódní, ale musím říci, že jsem si jej pro jeho jednoduchost také oblíbil. Na vyšších modelech fotoaparátů dodnes najdete kromě bleskové patice také malou kulatou zdířku s označením PC. Nejedná se překvapivě o osobní počítač, ale o synchronizaci se závěrkou, zkratka je složená se slov Prontor-Compur, což jsou názvy závěrek, které najdete už jen ve starých objektivech. Stejnou zdířku naleznete i na mechanických velkoformátových objektivech, středoformátové technice, i na kterémkoli starším kinofilmu.

Zkrátka je to nejuniverzálnější synchronizační prostředek. Navíc se jedná o zdaleka nejrychlejší možnou synchronizaci, pokud tak používáte centrální závěrku, s kabelem se nikdy nemusíte strachovat o to, bude-li spojení dost rychlé. Odpadá také starost o baterie, navíc spojení lze překontrolovat jednoduše pohledem. Pro malá studia, hlavně například pro produktovou fotografii je to dle mého nejpraktičtější a bezúdržbové řešení. Na focení lidí a volný pohyb po studiu nemusí být kabel ideální, ale myslím, že v každém profesionálním studiu leží minimálně pár takových v polici a čeká na svou chvíli, kdy se například porouchají odpalovače. Kabelů je velké množství v závislosti na jejich koncovkách a délkách. Najdete je v sekci ateliérová technika.

Bez stativu ani ránu

Další nezbytnou součástí jsou stativy. Tady se asi plácnete do čela a řeknete si, že ztrácím čas popisováním stokrát popsaného, ale je tady pár drobností, které by člověk neměl opomenout a mně samotnému z počátku nedošly. Asi ani nemusím říkat, že pokud máte záblesk o hmotnosti 1,5 kg, koupit si stativ s takovou nosností je hloupost. Nedívejte se až tak po parametrech, jděte se na stativy podívat a vybírejte takové, které mají co nejširší základnu, jsou převážně z kovových součástí a mají potřebnou výšku - aspoň o třetinu vyšší než potřebujete. Stativ je právě to příslušentví, které budete stěhovat, skládat a znovu rozkládat nejčastěji. Schytá nejvíc kopanců a měl by být schopný takovou zátěž bez problémů snést. Jako vždy platí, že když nebudete nakupovat na spodní hranici vašich požadavků, dost možná nebudete kupovat znovu.

Teď ale k samotným stativům. Jedná se sice o prachsprosté stojany, ale jejich funkčnost je dobré přizpůsobit práci, kterou s nimi budete provádět. Prvním nestandardním typem jsou boom stativy. Alespoň jeden by v žádném studiu neměl chybět, dovolují totiž umístění světla do poloh, kam by se standardní stativ nedostal. Hlavně nad a pod fotografovaný objekt, například při portrétním focení velmi oblíbené umístění doplňkového světla.

Pokud máte větší studio a počítáte s častým přemisťováním, hodí se mít stativ na kolečkách. K většině studiových stativů lze pojezd dokoupit, nebo je možné pořídit rovnou celou sestavu

Ještě lepší, pohodlnější a hlavně pro klienta profesionálněji působící je pak systém pantografů. Ty visí od stropu, veškerá kabeláž je vedena vrchem a pantografy jsou nastaveny podle hmotnosti světla s rozptylkou a drží na místě. Není tedy potřeba povolovat jakékoliv pojistky, stačí jen světlo vzít a umístit jej v daném rozsahu kamkoliv jinam. Kdo si jednou vyzkoušel práci s nimi, už stativy nechce ani vidět. A pokud pořizujete studio nastálo, tuto investici do svého pohodlí doporučuji obzvlášť. Prodávají se v předdefinovaných setech, nebo je lze nechat zhotovit na míru. 

Teď už ale dost o stativech, v druhé části článku proberu zbytek nezbytností. A to jsme pořád u těch základních. Jak na rozptylky a modulaci světla vůbec se pak dozvíte v dalším textu.

Pokud potřebujete odbornou radu přímo, přijďte se s námi poradit.

Autor: Kryštof Korč

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

Podobné články

10 +1 tip na focení města
10 +1 tip na focení města

14. 8. - (Nejen) letní eurovíkendy v jedné z evropských metropolí nebo zámořské cesty do měst, která zdobí moderní...

Jak fotit meteorický roj Perseidy
Jak fotit meteorický roj Perseidy

13. 8. - Včerejší noc byla bezpochyby nejlepší možností na pozorování meteorického roje Perseidy. Pro ty, kteří na svou...

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • poukázka na fotoslužby

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací