Ondřej Konrád: Máme rádi materiál fotky a je super, že se to mezi lidi vrací

Průvodce Instaxy a Polaroidy

Ondřeje Konráda můžete potkat u nás na prodejně v oddělení fotomateriálů, kde si s vámi stejně nadšeně jako se mnou popovídá nejen o Instaxech a Polaroidech, ale také o filmech a analogové fotce obecně. Klidně bychom je mohli rozebírat hodiny a hodiny, zacházet stále víc do hloubky a jsem si jistá, že by i na ty nejvšetečnější otázky dokázal najít odpověď. Ale dost úvodních slov, pojďme rovnou na rozhovor. :)

• Začněme od úplného začátku: Jak funguje instantní foťák?

Původní technologie je postavená na tom, že když máš film a nechceš čekat na to, až ho necháš vyvolat, ale chceš ho mít rovnou v ruce, tak vyfotíš snímek, na film se ti vytvoří latentní obraz a v samotné kartičce se nachází veškerá fotochemie - vývojka a ustalovač - potřebná k tomu, aby se snímek vyvolal. Ten potom leze tím větším okrajem ven, vlastně nohama dopředu - právě kvůli tomu, že v tom velkém okraji se nachází chemie, která se vysouváním rozprostírá po celé fotocitlivé emulzi. Ve foťáku jsou válečky, které tu chemii třou po celém snímku, takže je dobré mít ty válečky čisté a čistit je hadříkem, aby se mohla roztírat rovnoměrně.

U černobílého snímku je to jednodušší, tam je jenom jedna vrstva filmu a vývojky. Emulze u barevných filmů jsou složitější, a proto i trvá déle, než se vyvolají. Černobílé snímky se vyvolávají třeba i jenom deset minut, u barevných je to 30 nebo 40 minut. Obsahují totiž tři vrstvy, červenou emulzi na červené světlo, zelenou a modrou na zelené a modré. Každá vrstva má svoji vývojku. A ačkoliv je ta barevná náročnější na výrobu, jsou oba typy stejně drahé.

• V čem se liší Instax od Polaroidu?

Liší se samozřejmě v designu, kdy je to úplně jiný pocit fotit na starý Polaroid a nový Instax, který je stvořený k tomu, aby to všechno bylo rychlé a jednoduché. U základního modelu si nemůžeš vybrat, jestli chceš fotit s bleskem, nebo ne, tahle možnost byla u všech Polaroidů. Instax vychází z těch posledních Polaroidů, 300, a pořád drží tu starou emulzi. Pak je zásadní i velikost a cena snímků: u Instaxů jsou mnohem levnější právě kvůli tomu, že jejich výroba je masová. Polaroid žije díky Impossible Project, který se teď přejmenoval na Polaroid Originals, ale jejich výroba není tak rozšířená.

Instaxové snímky dneska vyjdou na zhruba 25 Kč, a čím si jich koupíš víc, tím jsou levnější. Když si pak koupíš 100 snímků, tak ti jeden vychází právě na 21 Kč. U Polaroidů je materiál drahý - v kazetě je 8 snímků za 530 Kč, pokud se bavíme o klasickém polaroidu, který byl nejznámější a nejrozšířenější, Polaroidu 600. Potom jsou jiné druhy polaroidů, třeba Spectra nebo SX-70, u kterých jsou zase o něco dražší. V současnosti vznikl nový druh snímků, I-type, který neobsahuje klasickou baterku, jakou v sobě měly staré kazety, aby ten stroj mohl fungovat. Ta byla přesně vypočítaná na 10 snímků. I-typy v sobě baterku nemají a dají se použít jenom v nových přístrojích, v Impossible I-1 nebo OneStep 2, který vypracoval přímo Impossible Project.

• Liší se nějak i po mechanické stránce, třeba v ostření apod.?

Nijak výrazně ne. Jenom v pár věcech: třeba jak se láme světlo osvitkou na papír, jinak tam nic extrémně jinak není. Můžou se lišit v nastavení a způsobu použití. Všechny základní verze Instaxu mají v podstatě všechno automatické, když si tam na takové primitivním kolečku na objektivu nastavíš, kde se nacházíš - jestli máš nad sebou obláčky, nebo sluníčko, nebo jsi v interiéru. Vyšší verze Instaxů mají to nastavení složitější, třeba Mini 70 má v sobě i makro režim a další režimy, potom Mini 90, která dokonce má i režim dvojité expozice, což už může být zajímavé i pro fotografy, kteří si se snímkem rádi vyhrajou. 

A co se týče samotného Polaroidu: staré stroje, které jsou spíš pro milovníky starých věcí, jsou v podstatě primitivní, tam máš akorát nastavení korekce expozice kvůli citlivosti filmu nebo kvůli tomu, jak chceš mít snímek tmavý nebo světlý, a pak na výběr, jestli budeš fotit s bleskem nebo bez blesku. Nic jiného v těch 600 není. U SX-70 je zajímavé, že je to klasická zrcadlovka, takže tam koukáš skrz objektiv a dokonce i ostříš manuálně. Zatímco 600 je takový konzumní foťák, SX-70 už je vymazlenější.

• Na mě to trochu působí, že Polaroidy jsou víc pro fajnšmekry, když si tam můžeš spoustu věcí navolit, ale základní Instax ti dává třeba blesk defaultně. 

To záleží… Spíš se všechno zjednodušuje. A dneska je fotka postavená na úplně něčem jiném než dřív. Dřív, když vznikaly Polaroidy, nebylo běžné mít blesk na foťáku - to všichni fotili na Prakticu nebo podobné aparáty, ale ty nemají blesk. Dneska mají blesk všechny kompakty, takže jsou na to lidi zvyklí a rádi fotí na automat. Navíc lepší modely Instaxů ti umožňují blesk vypnout. Spolu s tím poskytují i další vychytávky, jako je třeba dvojitá expozice.

• Přece jenom - když v digitální fotce snímek nestojí prakticky nic, i 20 Kč někomu může připadat jako velká částka.

Nikdo neříká, že je instatní fotka pro každého. Ale i pro lidi, kteří mají rádi digitál, je tu místo. Fujifilm nabízí model Instax Square SQ10, který ukládá pořízené snímky z čipu na paměťovou kartu. Fotky si přizpůsobíš základní úpravou nebo filtrem a poté tiskneš na čtvercový papír s emulzí. Přístroj je sice dražší, ale selekcí tisknutých fotek zase ušetříš na materiálu. Firma Polaroid vytvořila zajímavé propojení digitální fotografie a tisku v modelech pod názvem Polaroid Snap, Snap Touch či Polaroid Pop. Ty obsahují nejrůznější vychytávky, které lépe zapadají do současné představy o tom, jak by měla vypadat instantní fotografie.

• Vraťme se ještě k tomu, co jsme už nakousli - některé foťáky jsou dražší, některé levnější, co mi ty dražší verze nabízejí navíc?

U těch základních verzí máš primitivní optiku, která je fixovaná na určitý fokus s clonou a základní nastavení. U těch dražších foťáků máš víc možností, jak ho využít, víc nastavení. U Mini 9 oproti 8 je navíc zrcátko na autoportréty a navíc předsádku na ostření zblízka, takže vyslyšeli uživatele, kteří chtěli líp zachytit selfie. Mini 70 má větší možnosti nastavení - má samospoušť, makro režim, další režimy, u Mini 90 můžeš dokonce vypnout blesk, má dvojité expozice a bulb režim, který ti dovolí exponovat snímek, jak dlouho chceš. Taky je tu Instax Wide, model pro lidi, kteří mají rádi pořádný fotky. Fotky má situované na šířku, a tak se zase hodí pro nějaké to účelnější focení. Nebo jenom k zachycení vzpomínek, které jsou pro nás velké a důležité.

• Jako by existovaly různé typy foťáků pro různé modelové situace...

Přesně tak. Výrobci se spíš snaží udělat hodně modelů pro různá publika. Takže Polaroid Originals, kteří dělají OneStep 2, jsou zaměření spíš na lidi, kteří mají rádi retro a chtějí používat 600 filmy. 

Nebo Polaroid, což je jiná firma, dělá model Snap Touch, který je zaměřený na propojení s dnešními  technologiemi. Můžeš se na něj i připojit přes bluetooth a tisknout fotky z telefonu. Nebo natáčet video a z něho tisknout momenty, co se ti líbí.

A pak jsou tu Instaxy, které jsou zaměřené na lidi, co chtějí mít instantní fotku z párty, kterou si kromě fotek z telefonu můžou odnést domů. Mají je pak v peněžence a můžou se na ně kdykoliv podívat, aniž by museli zapnout telefon nebo cloud. Máme rádi takové to fyzično fotky, a proto je super, že se to mezi lidi vrací. Je na tom vidět, že máme rádi materiál té fotky. Že to pořád nevymizelo a není to nic metafyzickýho, co se pohybuje někde na cloudu… A to je na tom to krásný.

Příští týden se můžete těšit na pokračování, v němž se ze všech stran podíváme na zoubek filmům a dalším vychytávkám. Do té doby se kochejte, rozhlížejte a hledejte fotogenické scény. :)

Autor úvodní fotografie: Ondřej Konrád
Autor rozhovoru: Anna Jirásková

chci si pořídit instax nebo polaroid