Fototipy

Jak si zařídit fotostudio aneb Jak na světelné zdroje a rozptylky - část první

23. 2. 2018 | 8 minut čtení

Měkké a tvrdé, moc silné nebo naopak moc slabé. Světlo je ve fotografii esenciální, a pokud operujete (nejen) s umělými světly - blesky a trvalými světly - je potřeba vědět, jak s ním pracovat tak, abyste dosáhli kýženého efektu. A přesně této problematice se věnuje dnešní článek ze série Jak si zařídit fotostudio. Pokud tedy často dumáte nad tím, jak si správně nastavit blesk, jak ho přiblížit a nasměrovat, aby byl objekt tak akorát nasvětlený, je tento díl přesně pro vás.

Světlo, světlo a zase světlo

Tak jsme se konečně dostali k modulátorům světla. Tato dvojice článků by měla zastřešovat základy vybavení fotografického atelieru. Pokud jste se mnou vydrželi až doteď, děkuji za pozornost, pokud je to první článek, který čtete, určitě se podívejte na předešlé (první, druhou, třetí i čtvrtou část najdete na našem blogu). Celá série má svoji logickou posloupnost, a pokud se máte nějak znalostně obohatit, doporučuji tak učinit v připraveném pořadí.

Abychom se mohli bavit o rozptylkách a jiném příslušenství na modulaci světla, bude dobré vás uvést do úplných základů: popsat, jak vlastně světlo funguje a na co si dát pozor. Nemějte strach, nehodlám polemizovat nad kvantovou mechanikou, celou problematiku bych rád představil co možná nejprozaičtějším způsobem.

Nejdříve se vrátím na začátek a pokusím se pohnout s jedním dost rozšířeným mýtem. Tedy tím, že systémový blesk dovede bez problémů nahradit ten studiový. Systémové blesky jsou ze své podstaty reportážní zařízení, musejí být lehké a malé, nemohou tedy být tak výkonné. Dále již mají zabudovaný reflektor a dost často zoomovací hlavu, samotná výbojka je tedy uvězněná v zařízení a produkované světlo již je směrováno v určitém úhlu. Systémové blesky jsou také optimalizovány pro rychlé dobíjení a opakování záblesku, za to pak platí nepřesným výkonem, co se teploty chromatičnosti a stability výkonu záblesku týče. Pokud si na svůj systémový blesk chcete pořídit softbox, věřte, že stejnou práci udělá rozptylka. U studiových blesků tato omezení neplatí.

Jak docílit měkkého světla

Další zajímavou chimérou je měkké světlo, respektive představa, že jakákoli rozptylka, kterou dám na svůj blesk, mi světlo změkčí. Některé z vás musím zase zklamat, nezměkčí, většinou pouze zeslabí, což si neodborné oko rádo poplete. Doporučuji podrobit kritické zkoušce, pokud mi nevěříte. Celá věc se má velmi jednoduše tak, že měkké osvětlení vzniká ve chvíli, kdy světlo dopadá na předmět z více stran (představte si například více z obou boků), v takovém případě vznikají méně ostré stíny. V případě opačném, kdy máme jenom jeden bodový zdroj, vznikají výrazné stíny a mluvíme o ostrém světle. Nechci teď mluvit o tom, jaké světlo je lepší, protože každé je dobré pro jiný záměr, spíše se snažím popsat, jak skutečně měkkého svícení docílit. Samotná poučka je jednoduchá: pokud je zdroj světla větší než objekt a je k objektu blíže, než je jeho průměr, vniká měkké světlo a naopak.

Rozeznat moment, kdy osvětlení začíná a přestává být měkké, nebo tvrdé, samozřejmě nejde, ale představme si jednoduchý pokus, nakonec není od věci si ho i přímo vyzkoušet. Pokud na stůl postavím krabičku od sirek a posvítím na ni stolní lampou z metrové vzdálenosti, bude stín dlouhý a přesně takový, jakému říkáme ostrý. Pokud budu lampu přibližovat, dostanu se do bodu, kdy se stín za krabičkou zápalek změkčí a nebude tak výrazný, zpravidla je to právě ve chvíli, kdy je zdroj světla v takové vzdálenosti, kolik činí průměr reflektoru lampy nebo blíže. Pokud jste si následující pokus vyzkoušeli nebo důkladně představili, už jistě chápete, že malá rozptylka při portrétování metr vzdálené tváře rozdíl v charakteru světla neudělá, pouze v intenzitě.

Intenzita... tak akorát

Doteď jsem psal pouze o charakteru světla a vlastně jen o jednom světle. Jak svítit vzorové scény a třeba i s více světelnými zdroji, si popíšeme v následujících dílech, které budou zaměřené na konkrétní žánry.
Dále bych se ještě rád zastavil nad intenzitou světla, další z těch hloupých rad, kterými lidem ze začátku motám hlavu. Ale když se podle této jednoduché poučky budete řídit, může vám ušetřit spoustu drahocenného času. Stephen Hawking v jedné své knize uvedl, že do ní vložil jen jeden matematický vzorec, protože každý takový sníží počet čtenářů přesně na polovinu. Pokusím se vás tedy podobnými věcmi nezatěžovat, ale přece jen tady trochu o čísla půjde.

Na většině blesků nenajdete tabulku výkonů v závislosti k dané cloně a citlivosti ISO (čas u blesku nebereme v potaz, pouze u trvalého světla). Najdete na nich výkon značený napříkla škálou od jedné do desíti. Co ale takový údaj mezi fotografickými veličinami znamená? Mám pro vás špatnou zprávu, skoro nic, ale nebyl bych to já, abych v záloze neměl druhou, dobrou, zprávu. Čísla znamenají jen poměr k maximálnímu výkonu blesku, tedy jeho zlomky, na EV se převádí těžko a bez flashmetru se správný poměr nastavení počítá obtížně. Ve chvíli, kdy ale ideální hodnotu máte, ať už díky tomu, že jste dali na moji radu a máte flashmetr, nebo jste to prostě vyzkoušeli na bezpočtu testovacích snímků, můžete intenzitu takového světelného zdroje nejjednodušeji upravovat vzdáleností od fotografovaného předmětu.

Už vám jde hlava kolem? Tak to pojďme zjednodušit. Řekněme, že objekt je ideálně nasvícený s bleskem o daném výkonu, který je metr od něj. Na fotoaparátu máte nastavenou clonu F4 a ISO 400. Pokud snížíte ISO nebo uzavřete clonu o 1 EV (expoziční stupeň, tzn. na snímač se dostane polovina světla), ztmavíte tím celý snímek. S nastavením fotoaparátu ale hýbat nemusíte a můžete posunou předmět nebo zdroj světla. A to ve stejných vzdálenostech v metrech, jak za sebou jdou clonová čísla. Pro pořádek je to: 1.0 - 1.4 - 2 - 2.8 - 4 - 5.6 - 8 - 11 - 16 - 22. Pokud tedy posuneme zdroj světla z jednoho metru na 1,4 m, sníží se intenzita dopadajícího světla o polovinu (-1 EV), na 2 metrech už bude čtvrtinová (-2 EV) a tak dále. To stejné samozřejmě platí i opačně. Pokud tedy potřebujete se světlem manipulovat rychle, je to nejsnazší způsob, jak toto nastavení ovlivnit. Obzvlášť užitečné to je, pokud potřebujeme rychle přenastavit více světelných zrojů.

Doufám, že jsem vám teď moc nezamotal hlavu, ale po tolika obecných článcích byl nejvyšší čas na trochu teorie a s těmito základními poučkami a návody se vám bude s blesky i trvalými světly pracovat mnohem snáze. V dalším textu se podíváme na konkrétní rozptylky a jejich použití. S touto průpravou si také budete moci mnohem snazším způsobem představit, co který světelný modulátor s výstupem udělá.

Pokud potřebujete odbornou radu přímo, napište nám na e-mail fototechnika@fotoskoda.cz nebo do chatovacího okénka, nebo nám zavolejte na telefonní číslo 222 929 021.

chci na předchozí díl chci na poslední díl

Autor: Kryštof Korč