Výstavy

Návraty Josefa Koudelky

Termín: 22. 3. - 23. 9. 2018| Místo: Uměleckoprůmyslové museum

9. 4. 2018 | 6 minut čtení

Josef Koudelka patří k nejznámějším českým fotografům a v zahraničí k nejuznávanějším. Proslavil se už na konci 60. let, byť tehdy z obav o svou rodinu ještě anonymně, fotografiemi z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Od té doby nashromáždil řadu cenných fotografických souborů a retrospektivu ukazující Koudelkovo celoživotní dílo nazvanou Návraty můžete v pražském Uměleckoprůmyslovém museu spatřit až do 23. 9. 2018.

Pražský fotograf

Když si do googlu zadáte jeho jméno, vyskočí na vás 492 000 výskytů. Není divu, je jedním z nejznámějších českých fotografů, a to i za hranicemi české kotliny. Jeho snímky se vyznačují spojením obsahové plnosti a estetiky, která z něj, resp. z jeho fotografií, jak sám zdůrazňuje, činí význačný článek historie obrazového umění.

Josef Koudelka se narodil 10. ledna 1938 v moravských Boskovicích a v roce 1961 začal po promoci na ČVUT pracovat jako letecký inženýr. V téže době také poznává kunsthistoričku Annu Fárovou, která připravila řadu výstav jeho fotografií a zabývala se Koudelkovým dílem až do své smrti v roce 2010. V roce 1967 pak opouští povolání leteckého inženýra a stává se členem Svazu československých umělců. Už předtím ale na svůj fotoaparát Rolleiflex dokumentoval divadelní představení. Mezi herci se naučil pohybovat tak, že si ho téměř nikdo nevšiml, a právě tady můžeme spatřovat počátek jeho umění splynout s fotografovaným okolím a pořizovat snímky bez větší pozornosti fotografovaných.

Zlomovým rokem je pak 1968 a především jeho srpnové dny. Soubor Invaze, který vytvořil během okupačních dní, se následně stal symbolem tehdejších událostí a dostal za něj také v roce 1969 Zlatou medaily Roberta Capy. Obdržel ji ovšem anonymně - agentura Magnum je po propašování na Západ za pomoci Anny Fárové začala distribuovat do různých časopisů pod iniciály P. P. (Prague Photographer, pražský fotograf), aby neohrozila Koudelkovu rodinu a Koudelka sám se k autorství fotografií přiznal až v roce 1985 po smrti otce.

Autor: Josef Koudelka

Jenom jedna kategorie fotografie

Z Československa odešel v roce 1970 a dostal politický azyl ve Velké Británii, kde žil více než 10 let. V roce 1987 pak získal francouzské občanství. K usazení ve Francii mu podle jeho slov významně pomohl jeho přítel, taktéž význačný fotograf Henri Cartier-Bresson, který mu také umožnil používat svůj ateliér. Pojila je vzájemná úcta a Koudelka často cituje rady, které mu starší přítel do života udělil.

Josefe, hlavně se nestaň známým! Protože být slavný znamená mít moc. A moc deformuje.

Ať už to v úmyslu měl, či neměl, jeho jméno je nyní ověnčeno fotografickými vavříny. Nebo mluvme raději o jeho díle, protože Koudelka se často ohrazoval proti označení legenda: obdivován podle něj nemá být fotograf, ale jeho fotografie. K obrazu osobnosti Josefa Koudelky ale neodmyslitelně patří také jednoduchost a životní skromnost. Jak říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny:

Po většinu svého života jsem fotil chudé lidi, kteří toho moc neměli, dávali mi najíst, poskytovali mi nocleh, a necítil bych se dobře, kdybych měl víc než oni.

Na svých fotografiích zachycoval vždy to, v čem spatřoval krásu. Na kontě má řadu cenných souborů, např. již zmiňovaná Invaze 68, Experimenty, Exily, Divadlo, Panorama či Cikáni. Jeho dílo prošlo za jeho život velkou proměnou: od divadelní reportáže přes reportáže z romských osad či fotky exulantů se nyní již několik desítek let věnuje panoramatickým fotografiím evropské krajiny. Ačkoliv je odborníky považován za fotoreportéra, sám uznává jen jednu kategorii fotografie, a tou je fotografie samotná. Za své snímky obdržel také řadu prestižních cen, za všechny jmenujme již zmíněnou Zlatou medaili Roberta Capy, Nadarovu cenu, Velkou cenu Henri Cartier-Bressona či Osobnost české fotografie. Celé své sebrané dílo se Koudelka rozhodl věnovat darem českým uměleckým institucím: Uměleckoprůmyslovému museu, Národní galerii v Praze a Moravské galerii v Brně.

Autor: Josef Koudelka

Návraty

Výstava v Uměleckoprůmyslovém museu nese název Návraty. Podle pařížského vydavatele a kurátora Roberta Delpira se totiž Koudelka neustále někam "jen vrací", dokud nenajde ten správný záběr. Nyní tedy, u příležitosti Koudelkových 80. narozenin, můžeme spatřit přibližně 350 fotografií, které Uměleckoprůmyslovému museu věnoval, a další snímky zapůjčené agenturou Magnum Photos. Jedná se tak o unikátní kolekci zachycující všechny významné soubory, přičemž některé fotografie budou k vidění vůbec poprvé. Jedním z hlavních témat jsou fotografie ze srpna 1968, které doplňují dokumentární materiály z autorova archivu a dokument popisující toto období. K výstavě byly vydány dvě knihy v česko-anglickém vydání: v první se představí vybrané cykly z expozice a biografický přehled uměleckého života Josefa Koudelky, druhá pak ukáže všechna díla, která fotograf museu věnuje.

Paralelně s retrospektivou probíhá také výstava Koudelka: De-creazione ve Veletržním paláci Národní galerie, která představuje 18 fotografií, jejichž hlavní témata spojuje myšlenka destrukce: zásahy času a přírodních katastrof do lidské historie a životního prostředí; válečné konflikty, zdi a jiné bariéry, které jsou dílem lidským a stávají se symboly strachu a nenávisti; a pak také dva protipóly - příroda a industriální svět.