Do exteriéru s bleskem

Do exteriéru s bleskem

Do exteriéru s bleskem

Někdy (možná už i víckrát) jste si při venkovním focení posteskli, že by to chtělo přece jenom nějak zlepšit. To ostré světlo, protisvětlo, nemožné stíny, no hrůza. Možná že tím správným receptem na trvalé odstranění vašeho problému je blesk. V exteriéru? Samozřejmě! Jaké nástrahy na vás při venkovním focení s bleskem čekají a jak nad nimi jenom zkušeně mávnout rukou? To si můžete přečíst v dnešním článku!

Ven s bleskem

Ještě jsem vás nezačal nudit svými přechytřelými radami o základních fotografických technikách? Vlastně doufám, že trochu ano, protože základy jsme v předešlých textech de facto vyčerpali a teď se pustíme do komplikovanějších témat. V minulých článcích jsem načrtl, jaké znalosti a techniky se mohou hodit pro konkrétní žánry, probrali jsme studiovou techniku, už dokonce i víte, jak počítat zábleskovou korekci z hlavy, a taky jste vyhodili ten zbytečný softbox na systémový blesk. Tedy alespoň za předpokladu, že jste se blogu věnovali a bavil vás. Ostatně proč byste jinak četli tyto řádky. Pokud jste některý text vynechali, doporučuji se vrátit, nerad bych vás nudil opakováním, a tak jsem sled článků strukturoval tak, aby na sebe navazovaly, co se znalostní náročnosti týče. Dnes přejdeme k fotografické vyšší dívčí. Fotografování s bleskem ve smíšeném světle, tedy převážně v exteriéru za denního světla.

Autor: Jakub Valdivia

Naprosto chápu ty z vás, kteří si teď klepou na čelo, protože přece existuje TTL měření zábleskové expozice. Pokud fotografujete třeba reportáže, hodí se vám rychlá práce s bleskem a podstatné je hlavně daný moment zachytit, forma jde často stranou. TTL je v takových situacích skvělý pomocník. Jenže co když ve smíšeném světle fotíte třeba portrét nebo jakýkoli jiný komplikovanější snímek? Už najednou nejde o rychlost, ale kvalitu fotografie. Tam je jakákoli automatika vždy spíš na škodu a je lepší vše pečlivě promyslet a nastavit. Jako v ostatních textech vynechám rady, kdy použít ten který automatický režim, ale zaměřím se na komplikace, které vás mohou potkat při fotografování v manuálním režimu.

Na denním světle se nasvícení scény promýšlí zdánlivě hůře, obzvlášť když pracujeme s bleskem. Zdaleka nejúčinnější pomůckou pro tuto situaci je digitální expozimetr, který vám na jedno jediné měření dokáže zobrazit poměr mezi intenzitou trvalého a zábleskového světla a zároveň hodnoty měnit. Jste tak schopni se po pár stisknutích příslušných tlačítek dovědět, jak budete mít na fotografované scéně vyvážené světlo. Odpadá vám zbytečná práce s nekonečnými testovacími snímky, ani nemluvě o tom, jak profesionálně takový postup vypadá z pohledu klienta. Podobný trik zvládnete už s nejzákladnějším SekonicemAle pokud byste chtěli podobně měřit i odražené světlo, je potřeba pořídit hledáčkové zařízení.

Autor: Jakub Valdivia

Dokonale vyvážený snímek

Na plném slunečním světle může být problém jeho intenzitu bleskem vyvážit. Většinou se tak používají velmi silné záblesky s rozptylkami, které nejsou příliš ztrátové, většinou reflektory. Nebo na věc můžete jít od lesa (rozumějte závěrky) a pořídit si odpalovače záblesků schopné synchronizovat pomocí TTL na extrémně krátké časy - taková zařízení lze pořídit jak k systémovým, tak i ke studiovým bleskům. Záblesková světla s implemetovaným TTL najdeme například u FomeiPro použití se systémovými blesky pak doporučuji přímo odpalovače dané značky blesku, podporu této funkce naleznete například u značky PixelKing.

Nebo můžete rovnou použít fotoaparát s centrální závěrkou, která je schopná odpálit blesk správně i při extrémně krátkých časech. Tato vlastnost není jen doménou středoformátových přístrojů, které obvykle nevycházejí jako cenově nejdostupnější, ale najdeme ji i u profi kompaktů jako Leica Q, Sony RX10 nebo třeba Ricoh GR.

Pokud si nemůžete ani jedním ze zmíněných způsobů s příliš silným světlem poradit, je nejlepší fotografovanou scénu zastínit. Součástí většiny odrazných desek je i rozptylka, která se přesně k tomuto účelu používá. Pokud se ptáte, proč nepoužít rovnou neprůsvitnou desku, tak jednoduše proto, že rozdíl mezi fotografovaným a výrazně silněji osvětleným pozadím může být příliš veliký a tedy rušivý.

Další věcí, před kterou je dobré se mít na pozoru, je barva světla. Ta se v průběhu dne a třeba i s měnící se oblačností poměrně výrazně posouvá od neutrální (5500K) barevné teploty blesku. Abyste předešli složité postprodukci, je dobré oba světelné zdroje sladit. K tomu slouží barevné korekční filtry, které lze na blesk nasadit. Stejně jako v předchozím případě je ale samozřejmě nemusíte používat jen jako korekci, jsou také vynikajícím pomocníkem pro ozvláštnění scény jiným barevným nádechem nebo například přidáním barevné kontury na fotografovaném objektu, která jej oddělí od zbytku záběru. Filtry lze pořídit buď veliké, použitelné i na studiovou techniku, nebo například tuto malou sadu na systémový blesk.

Autor: Jakub Valdivia

Tak doufám, že na příští procházku s bleskem vyrazíte lépe vybaveni, neváhejte ale ani vyrazit za námi pro další rady nebo na kurz, kde se s bleskem naučíte zacházet.

Autor: Kryštof Korč

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

Podobné články

Jak zálohovat a spravovat data
Jak zálohovat a spravovat data

9. 11. - Jakmile přijdete domů z focení, tak je potřeba zálohovat, zálohovat, zálohovat. Pokud máte důležitou zakázku nebo...

Prožijte rok 1918 na fotografiích ze Sbírky Scheufler
Prožijte rok 1918 na fotografiích ze Sbírky Scheufler

27. 10. - Pavla Scheuflera můžete znát jako lektora na našich kurzech Večerní fotoškoly nebo Fotohistorie inspirací. Především...

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • poukázka na fotoslužby

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací