Bruce Gilden, streetař s ojedinělým stylem

Bruce Gilden, streetař s ojedinělým stylem

Bruce Gilden, streetař s ojedinělým stylem

Další z článků věnovaných Leice a fotografům, kteří při své tvorbě sáhli po fotoaparátu této značky, bude věnovaný fotografovi, který je zcela svůj, jeho styl se nepodobá takřka nikomu jinému a pro svůj styl práce mnoha jiným fotografům leží v žaludku. Přesto jsou jeho snímky vynikající, dynamické a plné síly. Dámy a pánové, Bruce Gilden.

Mimo škatulky

Bruce Gilden je prostě boží. Abych vám nenápadně naznačil, jak moc mám tohoto autora rád. A tak mě moc těší, že se dostal do článků u Leice a ještě hned za Cartier-Bressona. Proti tomuto rozvážnému, přemýšlivému, pojednání o fotografii píšícímu a výtvarně smýšlejícímu fotografovi pozoruhodných snímků je Gilden málem pravý opak. Takhle zhurta řečeno to může vypadat, že celý článek bude o nějakém břídilovi, ale kromě Leicy tyto dva pány spojuje i agentura Magnum, která, pokud se jejich politika razantně nezměnila, nikdy žádného břídila pod svá křídla nevzala. Gilden je zkrátka svůj. A to tak, že některým kolegům vyloženě leží v žaludku.

Není problém zaslechnout třeba to, že kazí pověst streetovým fotografům. Zase ale předbíhám - pokud jsem tím mimoděk získal vaši pozornost, pojďte se se mnou podívat na to, kdo to ten svébytný Bruce Gilden vlastně je.

Bruce GildenAutor: Bruce Gilden

Originální styl

Gilden se narodil v New Yorku roku 1946. Fotografovat začal až po dvacítce, kdy zjistil, že jeho temperament není úplně v korelaci se studiem sociologie. Chodil na večerní lekce fotografie školy vizuálních umění, ale sám se považuje spíše za samouka. Nakonec, jeho vyhraněný styl není příliš podobný ničemu jinému, co známe od ostatních autorů. Už od malička jej bavil rušný a komplikovaný život na ulici. Rád bych řekl, že si určitě dovedete představit, jak divoko asi bylo během těch poválečných let v jedné z nejrušnějších metropolí na světě a v jakém prostředí asi vyrůstal

Jenže já sám mám při pokusu o takovou představu málem záchvat migrény. New York jsem si na pár dní zažil před pár lety a představit si, jak tam asi probíhaly minulé dekády, opravdu dokážu jen stěží, jestli vůbec.

Gilden se odpíchl od fotografování svého okolí, velmi rychle si vybudoval svébytný styl, podle něhož jeho snímky rozpoznáte bez nejmenší pochyby dodnes. Fotografuje zblízka, širokoúhlým objektivem s bleskem v druhé ruce. Procestoval Střední Ameriku, Evropu, Indii, Rusko a Japonsko. Fotografie ze svých cest vystavuje už od sedmdesátých let a od let osmdesátých sbírá ocenění od New Yorku po Tokio. Mimochodem, minulý rok byl nejblíže k vidění na OFF festivalu v Bratislavě. V roce 1998 se připojil ke zmíněné agentuře Magnum a spolupracuje například s magazínem Vice. Doposud vydal 15 fotografických knih.

Bruce Gilden - New YorkAutor: Bruce Gilden

Za komfortní zónu

A teď si říkáte, proč ho pomlouvám, vždyť tohle je životopis každého významného fotografa. Tady ale začíná ta zajímavá část. Oproti H. C-Bressonovi, který lovil svůj rozhodující moment zpovzdálí, si Bruce Gilden rozhodující moment vytváří tím, že ke svému objektu jde až tváří v tvář a ještě s bleskem. Sám tvrdí, že čím je starší, tím je svým objektům blíže, a když se podívám na průřez jeho tvorbou, musím mu dát za pravdu. Jeho snímky v sobě mají neuvěřitelnou dynamiku a o žádném z nich se nedá říci, že by byly nudné. Už jen proto, že máte pocit narušení vlastní komfortní zóny tím, jak blízko vás fotograf svým snímkem dostává. Navíc fotografie s bleskem vytváří dojem koncentrace na jednu osobu nebo obličej a často fotografii zintenzivňuje co do výrazu. Gildenovy objekty také nepatří zrovna mezi klasické časopisové modely. Autor si vybírá spíše zvláštní nebo něčím výrazné postavičky. Sám jsem mnohdy uvažoval nad tím, kolikrát musel dostat kabelkou nebo bůhvíčím jiným po hlavě, ale zjevně mu to stojí za to. Má dokonce tolik odvahy, že jeden čas podobným způsobem fotografoval japonskou Jakuzu.

Bruce Gilden - portrét ženyAutor: Bruce Gilden

Tady je ten moment, který mu mnoho kolegů streetařů vyčítá. Podle nich nedělá pouliční fotografii zrovna dobré jméno, když svým způsobem práce narušuje cizí osobní prostor a ještě prezentuje lidi v ne zrovna lichotivém světle, fotograficky i metaforicky. Dle mého skromného názoru je to ale jen trochu upřímnější Martin Parr, oba mají velmi podobný styl, jenže Gilden se nezaobírá vtipem, ale pouze a jen silou a intenzitou výrazu. Ta mnohdy může působit přímočaře, ale na druhý pohled vystavuje mnohdy to, co přehlížíme, nebo už jsme se odnaučili vidět. Jednak lidi jako lidi ve vší rozmanitosti, ale hlavně to zajímavé i v něčem, co na první dojem může vypadat nehezky. Příkladem jsou jeho poslední série, kde celý snímek vyplňuje tvář. Nelichotivý přímý blesk, foceno venku, žádné studio nebo aranže - a lidé na jeho fotografiích? Nemusí se vám líbit, pravděpodobně ani nebudou, ale označení fascinující si minimálně zaslouží. Stejně jako celá práce Bruce Gildena.

chci se podívat na aktuální nabídku značky leica

Autor: Kryštof Korč

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

Podobné články

Robert Capa. Fotograf, který za fotku položil život
Robert Capa. Fotograf, který za fotku položil život

6. 12. - Robert Capa. Jistě tu nenajdeme mnoho lidí, kterým by toto jméno vůbec nic neříkalo. S Henri Cartier-Bressonem...

Michal Čížek získal další ocenění Czech Press Photo
Michal Čížek získal další ocenění Czech Press Photo

5. 12. - Několikanásobný vítěz Czech Press Photo Michal Čížek letos získal další ocenění, tentokrát v kategorii Aktualita za...

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • poukázka na fotoslužby

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací