Od Flexaretu I po Flexaret VII

Od Flexaretu I po Flexaret VII

Od Flexaretu I po Flexaret VII

Flexaret je pojem, s nímž se ve světě fotografie potkáte jednou a pak už se vás nepustí. Zatímco minulý týden vám Kryštof Korč přiblížil historii samotné značky, dnes se podívá na zoubek jednotlivým typům, kterými česká značka ohromila nejen amatérské, ale i profesionální fotografy. Vítejte do světa Flexaretů!

Flexarety od A do Z

V minulém textu jsme se velmi zlehka dotkli historie Flexaretu a podívali se na to, co to vlastně dvouoká zrcadlovka je. Dnes se konečně dostaneme k jádru pudla: po kterém Flexaretu se máte poohlížet, pokud chcete skvělý sběratelský kousek nebo fotoaparát dle vašich fotografických potřeb. A v textu následujícím to nejdůležitější - inspirace. Připravuji totiž ještě jeden článek, ve kterém se podíváme na autory a fotografie, které vznikly pomocí těchto kouzelných mašinek. O tom ale až příště. Teď si pojďme vzít Flexaret pod drobnohled a podívat se, jak se od sebe ten který model liší.

Všechny tyto přístroje jsou dvouoké zrcadlovky, principiálně se jedná o velmi podobná zařízení, liší se ale použitými objektivy, závěrkami a drobnostmi ve funkčnosti. Pokud se poohlížíte po sběratelské investici, nejvzácnější jsou první přístroje ze série Flexaret I, ty jsou prakticky totožné s Flexettem, od kterého byla konstrukce převzata, ale již existují pod novým jménem.

Uživatelsky doporučuji kterýkoli od série III. Nejvíce mě baví to, že právě od této řady je soustava objektivu odšroubovatelná od závěrky. Může se to zdát jako maličkost, ale právě u starých přístrojů nastává problém s olejem v lamelách závěrek a nepřesností expozičních časů. U Flexaretu III a dalších je ale tento problém řešitelný uživatelsky, bez složitého servisního zásahu. Mimo to - pokud máte doma nějaký nefunkční, který nelze tak snadno zprovoznit, rádi se na něj podíváme u nás v servisním středisku.

Flexaret I

Vyráběný od roku 1939. Osazený objektivem Mirar tříčočkové konstrukce, se spřaženým zaostřováním. Jedná se de facto o kopii převzatého Flexette. Nenajdeme na něm počítadlo snímků, ty jsou odečítány ze zadní strany podkladového papíru na filmu skrz červené okénko na zádech fotoaparátu. Systém, který znáte ze všech přístrojů té doby. Jedná se o sběratelsky nejzajímavější kus, roku 1948 jej nahradil inovovaný Flexaret II.

Flexaret II

Do tohoto modelu Meopta implementovala dvě zásadní inovace. Zaostřování je prováděno páčkou pod objektivy, což je mechanicky jednodušší a méně poruchové řešení. Fotoaparát je osazen inovovaným a světelnějším Mirarem II. Používají se závěrky Prontor a později Compur, s nejkratším expozičním časem až 1/200 s. Na tomto modelu už najdeme PC konektor pro zábleskovou synchronizaci. Později se vyráběla také verze IIa osazená modernějšími závěrkami Prontor a Metax.

Flexaret IIaFlexaret IIa

Flexaret III

Na trh se dostává mezi lety 1948-49. Od dvojky jej poznáme na první pohled díky použití páčky pro převíjení filmu, tu má právě trojka jako jediný model z celé série. Později se přidává také mechanické počítadlo počtu snímků. A stejně jako dvojka je i Flexaret III později vyráběn ve verzi IIIa s novějšími závěrkami Prontor.

Flexaret IV

Roku 1955 představený Flexaret IV nabízí hned několik inovací. Mizí z něj pojistky pro zakládání filmu na vnější straně přístroje. Světlík není potřeba skládat manuálně, ale celý mechanismus se skládá jeho uzavřením. Na spoušti přibývá závit pro drátěnou spoušť a závěrka je blokovaná, pokud není posunutý film. U tohoto modelu tedy nemůže omylem dojít k vícenásobné expozici. Čtyřka je také prvním Flexaretem, do kterého je s pomocí nástavce možné založit i kinofilm.

Flexaret V

Tento model se vyrábí od roku 1958 a přináší zdaleka nejintuitivnější ovládání. Závěrka je totiž natahována spolu s převíjením filmu a spoušť je opatřena pojistkou. Tedy systém, na který jsme zvyklí u většiny moderních filmových přístrojů.

Flexaret VI

Je uveden na trh roku 1961 a po sérii klasických černých designů je tento model prvním, který se obléká do šedého nebo šedozeleného polepu. Díky němu je šestka i sedmička jednoduše rozpoznatelná od předchůdců. Dále na něm najdeme bajonetový systém uchycení předsádkových čoček, filtrů a sluneční clony. Šestka také dovede automaticky rozpoznat vložený film (135 nebo 120).

Flexaret VI

Flexaret VII

Posledním modelem je od roku 1966 vyráběný Flexaret VII, zachovává si všechny přednosti předchůdců, ale znovu nabízí možnost samostatného natažení závěrky a multiexpozice. Ze všech Flexaretů se s ním také nejsnáz zaostřuje: jako jediný totiž nabízí Fresnelovu čočku na matnici. S moderními závěrkami Prontor se také nejkratší čas dostává až na dodnes standardní 1/500 s. Výroba je ukončena roku 1971.

Tak co na ně říkáte? Během psaní článku jsem si ze zvědavosti vyhledal, kolik modelů nám leží v bazarových policích a našel jsem téměř všechny. Kdybyste se na ně chtěli přijít podívat naživo, vřele tento zážitek doporučuji. A pokud jste se rozhodli oprášit ten po prarodičích, rádi vám pomůžeme s generální opravou a filmovým materiálem.

Autor: Kryštof Korč
Fotografie: Wikipedia

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

Podobné články

Michal Čížek získal další ocenění Czech Press Photo
Michal Čížek získal další ocenění Czech Press Photo

5. 12. - Několikanásobný vítěz Czech Press Photo Michal Čížek letos získal další ocenění, tentokrát v kategorii Aktualita za...

Legendární přístroje značky Meopta
Legendární přístroje značky Meopta

4. 12. - Flexaret je vám, pravidelným čtenářům našeho seriálu, již dobře znám. Jak jste na tom ale s další produkcí značky...

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • poukázka na fotoslužby

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací