Martin Stranka: "Baví mě kontrast ticha a hluku"

Martin Stranka: "Baví mě kontrast ticha a hluku"

Martin Stranka: "Baví mě kontrast ticha a hluku"

Jméno Martin Stranka vám jistě není neznámé. Český fotograf svými snímky okouzlil svět a dnes se podíváme trochu více do zákulisí jeho tvorby. Jaké komerční projekty ho teď čekají, co je klíčem jeho úspěchu a jaká byla jeho nejdražší fotografie? Nechte se i ve druhé části rozhovoru jeho podmanivým vyprávěním vtáhnout do světa fine art fotografie.

Hledání ticha a zároveň příběhu

První část rozhovoru najdete na našem blogu.

  • V několika rozhovorech jste říkal, že jste ze dne na den nechal práce v kanclu, neměl jste na nájem a začal jste fotit. Jak jste to ustál? Nemáte na nájem a nevíte, jestli ta zakázka přijde. A jak jste k těm zakázkám došel, že vás to začalo živit?

Já začnu takovým milým setkáním asi pět šest let zpátky. Jednou jsem byl u Roberta Vana a povídali jsme si. A on říká: "Udělal jsem si na tebe, Martine, numerologický profil." Já na to: "Ježišmarja! (směje se) Tak povídej, o co jde." A on mi říká: "Ty jsi typ člověka, který vždycky věci začíná a končí. Ty budeš vždycky v životě ten, který v životě věci staví a taky je bourá."

Seděl jsem tam a v ten moment mě nenapadaly pracovní věci, ale ty osobní. Já jsem většinou člověk, který vztahy začíná a taky je končí. A to se váže k té vaší otázce s prací. Já si práci sám najdu, ale já si ji taky sám ukončím. Mě z práce nikdy nikdo nevyhodil. A pak mi to došlo, měl pravdu. Já si věci v životě sám začínám a taky si je chci ukončit, nikdo mi do toho nesahá.

A tehdy prvního prosince jsem jel do práce, bylo krásně, svítilo sluníčko a já byl ve zkušebce. Šéfová byla spokojená, dělal jsem v HR v jednom zahraničním call centru, takže jsem měl na starosti mentoring, nábory, školení lidí, mě to hrozně bavilo. Řekla, že jdeme na meeting, já na to, že nejdu, a jí došlo, že jdu fotit, že končím s prací. Zase jsem ukončil něco a risknul to, že opravdu nemusím mít ani na ten nájem.

Stejně silně, jako si pamatuju třeba to kopání do listí i po 15 letech, tak si pamatuju okamžik, kdy jsem jel v tramvaji a dostal jsem e-mail od newyorského nakladatelství, že by ode mě chtěli cover na knížku. Byli jsme domluvení na nějakém rozpočtu, tehdy to bylo nějakých 60 000, a mně došlo, že mi to na tři měsíce pokryje aspoň nájem. Navíc jsem byl po rozchodu, takže to byl takový restart se vším všudy. Ale mně to přišlo očišťující a správné. Na jednu stranu přemýšlíte racionálně, ale na druhou stranu to musíte iracionálně risknout.

© Martin Stranka

  • Ale pokud už vám přišla takhle zakázka, tak se na to nabalují i další, nebo ne?

Kéž by. Sice je to New York, byl to dokonce nějaký best selling author New York Times, produkce knížek tam asi byla velká, ale nepřišly díky ní další. Jenom to byla taková rozbuška toho, abych to prostě zkusil. Do práce můžu jít vždycky, nikdy jsem se práce nebál a s tou svojí ukecanou pusou bych se neztratil. :) Když jdete do vztahu, taky přece netušíte, co vás čeká. A práce je pomyslný vztah.

Nezačínáte od nuly, nějaké portfolio už máte. Pak ho posíláte do galerií, protože stojíte na vlastních nohou a musíte zaplatit nájem, ale oni vám vůbec nereagují. Mně ale byla vždycky blízká forma prezentace vlastních věcí. Tou lidskou formou. Nahrávala tomu i spousta skutečností. Postavil jsem se na vlastní nohy v momentě, kdy se Facebook rozbíhal, nějakých 8-9 let zpátky. On už tady tak dva tři roky předtím byl, ale nikdo to ještě moc nevěděl. Žijeme zkrátka v nějaké době, v daný okamžik. Někdo může říct, no jo, vy jste vyrostl v době, když jste mohli tohle. To je přece jedno, to mohli všichni. Za deset let bude zase něco jiného. Všechno jsou to příležitosti. A člověk buď jenom čeká na příležitosti, nebo je vytváří. Já jsem je sbíral.

Nemá smysl se někam cpát, ale asi mě bavilo tu svou práci ukázat někam dál. Úspěch v kreativní práci je mix několika věcí. Alfa a omega, 50-70 % je dílo samotné a 30 % je vaše povaha. Tam je tolik proměnných - od vůle, snahy, schopností, prezentace… Plus mi byla vždycky blízká angličtina. Začínal jsem víc v zahraničí, až potom si mě všimli tady. Ale kdybych neuměl jazyk, třeba bych se vůbec takhle nerozběhl, nebyl bych schopný vykomunikovat zakázky, přitom 9 z 10 bylo zahraničních. Covery, knížky zpočátku. A dneska? Dneska neudělám snad ani jeden cover. Už mi o ně nikdo nepíše, přitom ta práce je lepší, od těch černobílých věcí se posunula. :)

I Am Winter © Martin Stranka
I Am Winter © Martin Stranka

  • Věřím tomu, že když si říkáte, že už to nechcete dělat, tak to k vám nechodí.

To je pravda. Zase to vyplývá z mojí - v dobrém slova smyslu - tvrdohlavosti. Svoji práci jsem měl moc rád, ale neměl jsem rád, když mi někdo říkal, co mám dělat. K tomu se váže to, co jsem říkal předtím: Teď se bude realizovat zakázka pro karlovarský hotel Imperial. Bude to hrozně hezké, taková celá poetická, mytická série fotografií. Je to moc hezky zpracované téma cesta vody. Jak padá z oblohy a vsákává se do země a zpátky v podobě minerální vody tryská nahoru, ale ta voda bude žena. Bude to právě takové hodně symbolické, poetické.

Vlastně v tom stylu, co mám fotografie s liškami a srnkami. Nechají mi volnou ruku. Bude to můj rukopis, ale na téma karlovarské přírody. Karlovy Vary jsou v údolí, takže jsou všude po okolí lesy a rozhledny, mokřady, fakt hezké, úplně se těším. :) Je to něco, co bych tam šel fotit i sám pro sebe. Když si vezmete, že je to komerční zakázka, tak to zní hrozně fajn, ne? :)

It Is You © Martin Stranka
It Is You © Martin Stranka

  • Kdy to bude dokončené?

Tohle je běh na rok. Bude se to fotit v dubnu a teď probíhají přípravy - šaty, šperky, všechno se dělá na míru.

  • Mluvili jsme o komerčním projektu. Je nějaký osobní projekt, který teď rozjíždíte, nebo na který se chystáte?

Osobním projektem jsou vlastně všechny ty jednotlivé fotografie. Nepracuju úplně v projektech, jedu jednu fotku za druhou. Každá z nich je relativně jiná, ale téma je stále nosné.

  • Takže ta série I FOUND THE SILENCE…

To je skoro nekonečná série. (směje se) Asi to bude doživotní projekt. Škola vás možná naučí pracovat v projektech, naučí vás smýšlet tak, že je potřeba zpracovat nějaké téma. A já ho vždycky zpracovávám, ale většinou do jedné fotky. Za těch 12 let jsem postupně zjistil, že fotky pořád strkám do jednoho tématu, a to je I FOUND THE SILENCE. Takové hledání ticha a zároveň příběhu.

Pro mě jsou ty fotky neskutečně tiché, ale s hlučným příběhem. Příklad je třeba ta autonehoda. Už tolik lidí mi na tu fotku psalo, že úplně slyší to ticho po bouračce. Musím zaklepat, autonehodu jsem nezažil, ale zažil jsem momenty, kdy se kolem vás úplně všechno zpomalí, třeba se sdělením smrti toho člověka. Nic neslyšíte, nic nevnímáte, kolem sebe máte úplné ticho. Je to takový specifický stav, úplné ticho po obrovském šrumci. Mě baví ten kontrast ticha a hluku. Život je prý hluk mezi dvěma tichy.

Until You Wake Up © Martin StrankaUntil You Wake Up © Martin Stranka

S kamarádem jsme si minule povídali o tichu. Jaké typy ticha můžou být. Po dvou hodinách už se člověk směje, z jakých úhlů se na to lze dívat a co jste schopní vymyslet. Pod pojmem ticho si člověk podle mě představí "nic". Ale může to být sdílené ticho, nepříjemné ticho…(odmlčí se a přemýšlí)

  • Trapné ticho.

Trapné ticho. (směje se) Bylo toho hodně, už si na to nevzpomínám.

  • Vlastně hrozně výmluvná věc, to ticho, že jo?

Jojo. Je tam toho strašně moc, to je paradox ticha. (směje se) Ticho mezi dvěma lidmi může být takové peklo, nebo naopak úžasná věc. Nebo i sám u sebe. Můžete jenom rozjímat a být v tom tichu, nebo se z toho můžete zbláznit. Tehdy před 12 lety jsem vymyslel fotku, která se jmenovala I Found The Silence a od té doby mě to bavilo jako celé téma souboru fotek. Ten člověk v kabátu, kolem něhož lítá dřevo a listí, statická postava s obrovským hlukem kolem sebe.

I Found The Silence © Martin Stranka
I Found The Silence © Martin Stranka

Celý ten soubor fotek je vlastně takový deník - každou fotkou si zapisujete určitou etapu. Někdo si píše deník, pro mě jím jsou fotografie.

Pokud něco děláte vášnivě a dobře, vrátí se vám to

  • Už byla řeč o produkci fotky auta s kytkami, že to bylo hodně náročné. Dokážu si to malinko představit z toho videa, které jste natočil - spousta kytek, spousta lidí na place. Leckteré fotky budou asi hodně náročné na produkci. Kolik stála ta nejdražší?

Kupodivu byla nejdražší tahle. Měl jsem v mysli vlastně velmi jednoduchou scénu člověka, který uteče autem z města na nějaké odlehlé místo, tam otevře dveře a z auta vytečou květiny, což je symbolika toho být sám sebou. Všechno to jsou symboly, vůbec mi nešlo o auto v tom technickém smyslu. Pak vylezete ven a teprve tam začnete kvést.

I Bloom For You © Martin StrankaI Bloom For You © Martin Stranka

A ty květiny byly nejdražší. Objížděli jsme pár velkoskladů s květinami a pak jsem přišel do květinářství Provoní na Vinohradech. Dřív jsem ty slečny vůbec neznal a Markéta, kromě toho, že je floristka, se ráda umělecky podílí na instalacích. Když jsem jim to popsal, byly úplně nadšené. Tak jsme se domluvili, holky přijely s obrovským autem, kytky stály bezmála 50 000.

Do toho si půjčujete auto, pronajímáte si lom. Byli jsme na 100 000, jenom za produkci. Nějaký pán se mě ptal, jestli na to mám sponzory, nebo někoho, kdo to financuje. Já na to, že moje peněženka. (směje se) Je to jednoduché, nechtěl bych si do toho nechat od nikoho kecat. Naštěstí se v práci daří, tisky se prodávají a z těch peněz si potom můžete plnit takovéhle sny. Je to reinvestice do podnikání. Primárně si ale ukájíte svou uměleckou potřebu. (směje se)

  • To mě taky napadlo. Že vlastně musíte přemýšlet nad tím, že si uděláte fotku podle toho, jak to cítíte, ale za rok, dva, deset let by vám mohla vrátit to, co do ní investujete.

Ale nemůžete do toho jít primárně s tím, že se bude prodávat. Jsou taky fotky, které jsou mnohem prodejnější a vydělají na tuhle. Ta fotka se ale už prodala xkrát, takže už je zpátky několikrát. :) To už je trochu otázka byznysu: vy tvoříte, to je 80 %, to je to, co mě naplňuje, protože jsem umělec, ne manažer. Pak ale přichází těch 20 %, a to je umět to odpropagovat, aby vás to zase dál mohlo živit a vydělávalo peníze na další projekty.

Peníze jsou pouze nástroj. Něco, s pomocí čeho si splníte ten sen, takže si můžete vymyslet takovou scénu, že vás finance nezastaví. Tohle jsou pro mě dobře investované peníze. Navíc z těch květin vznikla i další fotka - ta hlava, která je v nich zahalená. Je focená pro filmový hudební festival v Karlíně - Nikola Bojčev to chtěl jako hlavní poster pro další ročník. Vylézá tam totiž ucho, takže to celé spolu s květinami obrůstajícími tvář tvoří analogii blízkou hudbě.

The Escapist © Martin StrankaThe Escapist © Martin Stranka

Proto z toho vzniklo taky video. Říkal jsem si, tak tohle už je fakt drahé, potřebuju, aby to lidi viděli. (směje se) Ne, potřeboval jsem zdokumentovat celý ten proces a lidi chtějí vidět backstagové věci.

Takže ano, zaplatíte kytky, ale ono se vám to vrací jinde. Ty fotky si pak žijou vlastním životem, a pokud to děláte vášnivě a dobře, ono se to vrátí. Jakmile to děláte pro peníze, je to hodně krátkozraký přístup. Ať lidi začínají dělat byznys kvůli penězům, ale ať to není umění. Ať dělají galeristy nebo kurátory, kteří chtějí prodávat umělce. Pokud ale tvoříte, tak v tom nemůžete primárně vidět peníze. Ty přijdou časem.

The Escapist - backstage © Martin Stranka© Martin Stranka

  • Ve fotce je podle mě vidět, když něco děláte srdcem a ne pro zisk.

Jo, upřímně jo. Proto ani tak často nechci kývat na komerční projekty. Třeba to jsou hezké finanční prostředky, které vám pak zase budou vydělávat na vaše další projekty osobního charakteru, ale jakmile něco děláte sama za sebe, máte úplně jiný motor.

  • Čím fotíte? Tedy fotíte Canonem, to máte i na našich stránkách, ale co třeba světla a další technika, která vám při focení pomáhá?

Zpočátku jsem fotil s denním světlem, i když to není otázka toho, že začínáte s denním a končíte u umělého. Spíš si potom vymýšlíte scény, kde je potřeba nějaké filmovější svícení, zkrátka mít tu scénu trochu víc ve svých rukou. Technika je ale pro mě pouze nástroj, prostředek ke zhotovení finální myšlenky. Proto na otázky "čím fotíš" odpovídám, že očima, myslí.

Ale Canon je jasný. Objektivy jsou vlastně úplně normální, 24-70 mm, ten používám nejvíc. Když jsem fotil tu helmu s ptáky, potřeboval jsem něco na focení ptáků, takže jsem si koupil delší. Lidi se mi smějou, ale koupil jsem si objektiv na jednu jedinou fotku, stál asi 60 000 nebo 70 000, vyfotil jsem tím tři ptáky a dodneška jsem s ním nic jiného nefotil. (směje se)

Dreamers and Warriors © Martin StrankaDreamers and Warriors © Martin Stranka

  • Nechcete ho prodat?

Nechci. :) Mě to baví. (směje se) To je jak s těmi kytkami na auto, koupíte si objektiv a pak dva dny lovíte ptáky. Ale posloužilo to, k čemu mělo.

Co se týká světel, světlo Fomei jsem měl už pět let zpátky. Nenechávám se spojovat s firmami, se kterými se ve své tvorbě neztotožňuji. Světla Fomei pro mě už byla zažitá, a na základě toho vznikla spolupráce. Pro mě jsou ta světla hrozně fajn, spolehlivá a naprosto dostačující k tomu, pro co je potřebuju.

A předtím jsem ještě navázal spolupráci s firmou EIZO. To souvisí i s tím, že rostete, technicky se posouváte. Potřebujete tisknout velké tisky, tak sáhnete po foťáku, který na to má rozlišení. A ke dvěma monitorům EIZO, které už jsem měl, jsem pak dostal obrovský 4K monitor CG318. Je to pro mě pouze nástroj, ale úžasná věc ve chvíli, kdy potřebujete, aby vás nic nelimitovalo. Aby vám v závěru nedošlo, že nemáte čím nasvítit scénu, na čem zpracovat fotku.

Poslední část rozhovoru si budete moci přečíst ve středu! A pokud se vám do té doby bude stýskat po Martinově tvorbě, můžete si ji hezky velkoformátově prohlédnout u nás v maxigalerii.

Autorka rozhovoru: Anna Jirásková

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

Podobné články

Fotograf Martin Stranka: "Častým tématem je pro mě nový začátek"
Fotograf Martin Stranka: "Častým tématem je pro mě nový...

12. 12. - Když s Martinem Strankou mluvíte, snadno a rádi se necháte strhnout jeho povídáním. Je úžasné, s jakou lehkostí a...

Fotograf Martin Stranka - český umělec světového formátu
Fotograf Martin Stranka - český umělec světového formátu

3. 12. - Český fotograf Martin Stranka se svými snovými snímky sklízí úspěchy v mezinárodních soutěžích, galeriích i u...

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • poukázka na fotoslužby

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací