Tamron 17-35 mm f2,8-4 Di OSD

Popis

Recenze objektivu Tamron 17-35mm f/2.8-4 Di OSD

Máte objektivů plnou brašnu, ale chybí vám nějaký pořádný širokáč? Není problém, v nabídce jich je spousta. Ale kam ho v té vaší brašně dáte? A o kolik to celé ztěžkne? Potřebujete vlastně širokáč s vysokou světelností? Tohle je jen několik důležitých otázek, které si asi při výběru širokoúhlého objektivu položíte.

Sám jsem před časem podobným procesem procházel a došel jsem k tomu, že na focení převážně statických fotek (krajina a podobně) určitě nepotřebuju mít světelný širokáč. Ne že by takový objektiv byl špatný, naopak. Ale rozměry a především hmotnost takového zoomu mě zásadně odradily. Světelnost má zásadní vliv na velikost čoček, které jsou z poměrně těžkého skla, tedy čím vyšší světelnost, tím větší hmotnost a tím těžší celý objektiv. Světelnost bych také využil především pro dosažení krátkých časů, což při focení krajiny nehraje žádnou roli, a nebo pro dosažení malé hloubky ostrosti, což je s extrémním širokáčem stejně nesmysl. Na focení krajiny budu naopak hodně clonit, aby byla hloubka ostrosti co možná největší. Ten objektiv přece budu používat především někde venku, takže ho také budu celou dobu nosit v brašně, nebo batohu. Tedy potřebuju objektiv, který bude sice malý a lehký, ale musí být také dostatečně výkonný - ostrý a bez výrazných optických vad, to je pochopitelné. A když bude navíc ještě odolný proti povětrnostním vlivům, bude to úplně ideální, vždyť je to objektiv “na ven”...

Objektiv Tamron 17-35mm f/2.8-4 Di OSD splňuje všechny výše uvedené požadavky a přidává ještě jednu podstatnou výhodu: je za velmi dobrou cenu.

Hlavní vlastnosti

• Skvělý výkon při focení krajiny s ostrými detaily. Optické uspořádání je navrženo se čtyřmi LD čočkami, aby minimalizovalo chromatickou aberaci, která se tvoří u ultra širokoúhlých objektivů se zoomem. Dvě GM čočky dále úspěšně opravují jakékoliv další zkreslení či aberace. Vývojáři z Tamronu věnovali velkou pozornost rozměrům objektivu. I přes své malé rozměry dokáže zachytit fotografie s velkou dávkou kontrastu a ostrosti.
• Minimální zaostřovací vzdálenost je 28 cm. MOD, neboli minimální vzdálenost od fotografovaného předmětu je 28 cm. Fotografování předmětu s rozmazaným pozadím a při otevřené cloně je stále možné.
• Pokročilé antireflexní vrstvy. Odolnost proti přímému protisvětlu je pro širokoúhlé objektivy důležitá, protože jsou často vystaveny silným světelným zdrojům. Čočky objektivu jsou opatřeny antireflexními vrstvami  BBAR, což je povrchová úprava, která eliminuje tvorbu nežádoucích záblesků a stínů a poskytuje bezchybný, křišťálově čistý obraz.
• OSD (Optimalizace tichého chodu). Zaručuje excelentní AF s minimálním hlukem a tichým provozem.
• Kruhový tvar clony zaručující hladké okraje bokeh.
• Konstrukce odolná proti vlhkosti.
• Fluorová povrchová úprava. Povrchová úprava přední části objektivu, která odvádí mastnoty a vodu. Nenáročný na údržbu a více odolný proti otiskům prstů, prachu, vlhku a jiným nečistotám.
• Plně kompatibilní s telekonvertory a konzolí TAP-in ConsoleTM.
• Elektromagneticky ovládaná clona je nyní i ve verzi pro Nikon (Canon tento systém používá už dlouho).

​

Design, ergonomie, ovládací prvky

Když jsem Tamron 17-35 mm f/2,8-4 Di OSD vzal poprvé do ruky, měl jsem radost právě z jeho rozměrů a hmotnosti, což u objektivu a focení venku pokládám za velice důležitou vlastnost. Designově se nijak neliší od ostatních Tamronů nové generace. Na boku objektivu najdete pouze přepínač automatického ostření. Musím říci, že nový design tlačítek se daleko lépe ovládá než u předchozích modelů.

Určitě nesmím zapomenout na utěsnění proti vnikání prachu a nečistot. U Tamronu najdete navíc ještě ochrannou vrstvu přední čočky. Nečistoty se na ní neusazují zdaleka tak dobře jako na klasických antireflexních vrstvách a když už, jdou daleko lépe odstranit. To je další velká výhoda.

V balení najdete kromě transportního pytlíku a přední a zadní krytky ještě sluneční clonu, která je opět s výřezy, jak je u podobných objektivů běžné.

Autofokus

Automatické zaostřování funguje opravdu perfektně rychle a spolehlivě. Vděčí za to použití nových zaostřovacích motorů, které jsou velice rychlé, ale také poměrně tiché. Přesnost autofokusu se v případě potřeby dá seřídit pomocí Tap-in konzole, se kterou je tento objektiv plně kompatibilní. Je to daleko přesnější než seřízení AF v těle přístroje (pokud to váš přístroj umožňuje). S objektivem připojeným pomocí konzole k počítači můžete seřídit přesnost zaostřování zvlášť pro pět různých ohniskových vzdáleností a ještě k tomu na třech různých zaostřovacích vzdálenostech. Přesnost zaostřování tedy nastavujete celkem pro 15 různých pozic objektivu, což je k nezaplacení. Na druhou stranu přesnost zaostřování není u tohoto objektivu zase tak důležitá. Pokud budete fotit krajiny a pracovat s velkou hloubkou ostrosti, takže možnost přesného seřízení objektivu patrně ani nevyužijete.

Kvalita obrazu

Při prohlížení nafocených snímků v počítači jsem zjistil to, co ukazují i grafy níže. Tedy ostrost je na všech ohniscích více méně srovnatelná, i když maxima dosahuje zhruba uprostřed ohniskových vzdáleností, což je docela obvyklé.

Pokud jde o kresbu na jednotlivých clonách, chová se objektiv celkem standardně. Tedy po mírném zaclonění je ostrost ještě lepší než na otevřenou clonu a nejlepší je cca při clonách f/5,6 - f/8. Už na cloně f/11 se mírně začíná projevovat difrakce. Ovšem tohle se projeví nejvíc na foťácích s vysokým rozlišením snímače (v mém případě Nikon D810), na nižších rozlišeních nastoupí difrakce samozřejmě později.

Rovnoměrnost kresby v ploše snímku bych hodnotil jako průměrnou. Tedy ve středu snímku jsou fotky ostré v každé situaci, ale směrem k okrajům postupně mírně měknou. Samozřejmě, že se kresba s narůstajícím přicloněním vyrovnává, ale poctivě musím říci, že ten úbytek kresby směrem k okrajům je docela pozvolný, takže nepůsobí nijak rušivě.

Chromatickou aberací se také nijak zvlášť trápit nemusíte. Na ukázkách v JPEGu snad ani žádnou nenajdete, protože ji částečně dokáže odstranit samotný přístroj. Ale špatné to není ani v RAWu, kde k podobným automatickým úpravám nedochází. Při zpracování RAWů se mi podařilo tu už tak velice mírnou aberaci odstranit úplně dokonale. Vinětace si nejspíš všimnete také, ale řekl bych, že nijak zvlášť nevybočuje ze standardu, na jaký jsme u širokoúhlých zoomů zvyklí.

Asi nejvýraznější optickou vadou - ale hned musím napsat, že také velice snadno odstranitelnou v počítači - je soudkové zkreslení na nejširším ohnisku. Při focení rovných linií si zkreslení všimnete určitě, ale u krajiny, momentek a podobně, nebudete zkreslení objektivu asi vnímat vůbec.