Canon EOS RP

Popis

Recenze Canon EOS RP

V pořadí druhá fullframe bezzrcadlovka od Canonu je už podle své ceny určena amatérským fotografům, kteří chtějí spojit výhody fullframe snímače a konstrukce bezzrcadlovky. Pokud teď čekáte filozofické pojednání o tom, proč vlastně vybrat bezzrcadlovku, nebo jaké výhody nabízí tradiční zrcadlovka, přečtěte si článek Zrcadlovka nebo bezzrcadlovka. Co je lepší a proč? Bezzrcadlovky prostě pozvolna začínají vládnout fotografickému světu.

Canon EOS RP je v porovnání s dražším a zhruba o půl roku starším sourozencem už na pohled o něco menší - vidět je to především na kapličce pro hledáček. Při zkoumání parametrů samozřejmě najdete těch rozdílů daleko víc, ale že by jich bylo nějak moc, to bych neřekl. Posuďte sami:

Porovnání s modelem Canon EOS R

Canon EOS RP - co mě zaujalo na první pohled

Výkonný autofokus s Dual Pixel CMOS AF

AF systém pracuje opravdu na výbornou, využívá technologii Dual Pixel CMOS, kterou Canon používá už několik let v zrcadlovkách pro zaostřování v živém náhledu.

Systém zaostřování s dvojitými pixely funguje na velice podobném principu, jako AF senzor zrcadlovek, v podstatě jde o princip fázové detekce. To znamená, že zaostřování je daleko rychlejší a plynulejší než u modelů s kontrastním ostřením. Právě rychlost a plynulost AF můžete využít nejen při focení pohybujících se objektů, ale především při natáčení videa (ostatně především kvůli videu byl tento systém původně vyvinut).

Velice silnou stránkou je citlivost autofokusu, funguje totiž už od -5 EV, což je - přeloženo do lidské řeči - tma jako v pytli.

Za dobrého světla jsem zkoušel fotit i rychlou akci - závody psích spřežení. K dispozici jsem měl pouze setový objektiv CANON RF 24-105 mm f/4 L IS USM, tedy žádný ideál (alespoň podle papírových předpokladů). Světelnost f/4 není na rychlý pohyb zrovna nejlepší... Rychlost autofokusu byla ale i tak špičková a sledování běžících psů v kombinaci s průběžným zaostřováním fungovalo velice dobře.

Canon EOS RP - AI Servo

1 2 3 4 5 6

Pokud vás zajímá, jakým způsobem jsem zaostřoval v naprosté většině situací (prakticky pouze kromě vyloženě statických záběrů krajiny a města), používal jsem kombinaci, která se mi osvědčuje POUZE u přístrojů, které zaostřují naprosto spolehlivě. Tedy kombinaci nastavení průběžného zaostřování (AI Servo) a sledování označeného objektu. Pokud je AF rychlý a spolehlivý, stačí označit objekt na který chci zaostřovat a o nic víc se nemusím starat. Foťák jej prostě neustále udržuje správně zaostřený, ať se pohybuje, nebo ne. A tohle funguje u Canon EOS RP opravdu výtečně. Ve srovnání s EOSem R nemá model RP v menu samostatnou záložku pouze pro nastavení autofokusu. To je asi výsadou přístrojů pro náročné...

Je ale fakt, že Canon EOS RP umí na rozdíl od výkonnějšího sourozence zaostřovat na oko a to dokonce (konečně) i v průběžném zaostřování. EOS R to bude umět až po aktualizaci firmwaru.

Redukce

Jak jste se mohli dočíst, Canon k novém RF bajonetu představil i redukce na objektivy s EF bajonetem použitým na zrcadlovkách. Přirozeně jsem tedy tento adaptér také vyzkoušel a zde jsou mé postřehy:

• plně kompatibilní jsou všechny objektivy Canon EF kromě jednoho z nejstarších 35-70mm.
• můžete si vybrat celkem ze tří typů redukcí: “obyčejná” s přenosem informací mezi tělem a objektivem, redukce s ovládacím prstencem a redukce s drop-in filtry (polarizační a neutrální)
• zkoušel jsem redukci s ovládacím prstencem, takže jsem mohl i u EF objektivů ovládat korekci expozice (dokonce i po namáčknutí spouště - k nezaplacení)
• EF objektivy zaostřují stejně rychle jako na zrcadlovce, ale daleko přesněji
• základní redukce bude součástí balení těla

​

Design, ergonomie, menu a ovládací prvky

Ovládání je úplně jiné než u zrcadlovek a jsem toho názoru, že je daleko lepší. Kromě tradičních tlačítek a otočných voličů máte k dispozici dnes už vlastně také tradiční dotykový displej, který při focení přes hledáček funguje pro volbu zaostřovacího bodu. Z toho důvodu zde nenajdete joystick, který by byl vlastně už trochu zbytečný. Pokud ale přece jen potřebujete mechanický volič AF bodu (třeba v zimě v rukavicích), můžete použít křížový volič, kterému můžete přiřadit funkci volby AF bodu. Velice praktické.

Nejvíc se mi ale líbí řešení, kdy jedinému funkčnímu tlačítku u spouště přiřadíte až pět různých funkcí. Po jeho stisku si zadním otočným voličem vyberete funkci a předním nastavíte konkrétní hodnotu (citlivost, WB, režim zaostřování, režim výběru AF bodu, …)

Všechny ovládací prvky jsou pěkně po ruce a snadno dosažitelné, jen si musíte zvyknout na jiné rozmístění, což u mě byla otázka pár minut. Přístroj se perfektně drží i  když je relativně malý. Pokud byste přece jen uvítali víc místa, můžete si dokoupit prodlužovací grip. Já ho používal a mohu doporučit.

Asi nejlepší vychytávka je nový ovládací prstenec na RF objektivech, nebo na redukci pro EF objektivy. Zvykl jsem si na to okamžitě a beru to jako ohromnou výhodu. Nejedná se pouze o zaostřovací prstenec, u kterého můžete nastavit jinou funkci, je to prostě další kroužek na objektivu. Díky tomu můžete třeba manuálně zaostřovat a zároveň i ovládat korekci expozice, případně další z několika funkcí, které můžete ovládacímu prstenci přiřadit.

Kvalita obrazu

Na fotky jsem byl zvědav ze všeho nejvíc a hned na úvod musím říct, že jsem byl moc potěšen už od prvních záběrů.

Nový snímač vypadá výborně a i když ještě nejdou otevřít RAWy, vypadá to, že není třeba mít obavy ani ze šumu a ani z dynamického rozsahu. Prohlédněte si ukázkové snímky a uvidíte sami. Doporučuji vám, abyste si udělali čas a stáhli si jednotlivé fotky v plném rozlišení. Zvětšte si je a prohlédněte si, jak jsou ostré a jak si Canon EOS RP dokáže poradit s rozsahem jasů a se šumem. Jen musím upozornit, že se jedná o JPEGy přímo z foťáku, tedy bez jakýchkoliv zásahů.

Šum při vysokých citlivostech

Nejvíc mě asi potěšil výkon při nastavení vysokých citlivostí. Jak vidíte v galerii ukázkových fotek, jsou snímky na ISO 3 200 čisté a v podstatě bez šumu. Jenže ono to pokračuje i na vyšších citlivostech.

Jak můžete vidět na ukázkových snímcích, je bez problémů použitelná i nejvyšší nativní citlivost ISO 40 000. Šum samozřejmě uvidíte, ale rozhodně nepůsobí nijak rušivě. Redukce šumu byla nastavena na střední hodnotu a myslím si, že by klidně mohla být nastavena i na nižší úroveň, protože už jsou snímky trochu “přežehlené” a trpí lehkou ztrátou detailů. Ale není to nic zásadního a s trochou nadsázky se dá říci, že třeba pro reportážní focení nemusíte citlivost prakticky vůbec řešit.

Moc se mi líbí barevnost i při těch vysokých citlivostech, tohle se Canonu povedlo. A povedlo se mu také vyvážení bílé, tedy WB. Perfektně funguje i při AWB, tedy automatickém nastavení WB. Barvy byly velice přirozené. Přesvědčte se sami v galerii ukázkových fotek. Schválně si je stáhněte v plném rozlišení, ať vidíte, o čem píšu.

Co chybí k dokonalosti

• Docela by se mi líbil stabilizátor obrazu přímo na snímači. Od konkurentů víme, že dovede účinně spolupracovat se stabilizací v objektivech. Navíc by ale mohly být stabilizovány objektivy, které optický stabilizátor nemají.
• Čas probuzení z režimu Stand-by by mohl být rychlejší. Cca vteřinové zatmění v hledáčku je trochu nepříjemné, ale naučil jsem se namáčknout spoušť ještě před přiložením hledáčku k oku, takže mě to po chvilce ani moc neomezovalo.
• 4K video ve 60 sn/s - video je už tak vynikající a máte na výběr z velkého množství nastavení. Ale když už, těch 60 sn/s by pro 4K video bylo určitě lepší.
• Omezení rozsahu zaostřování - Mít možnost nastavit autofokusu, aby zaostřoval třeba pouze v rozmezí 5 až 15 metrů by jistě ocenil nejeden fotograf.
• Focus Stacking - konkurence nabízí fotografování s posunem zaostření a pokládám to za skvělou funkci v situacích, kdy potřebujete docílit maximální hloubky ostrosti. Kdyby tak přístroj dovedl nasnímat rychle za sebou sérii snímků s různou rovinou ostrosti a pak by je ještě poskládal na sebe (podobně jako to dělá s HDR snímky), bylo by to opravdu už téměř dokonalé.
• Post Focus - je to něco podobného. Přístroj nafotí sérii různě zaostřených fotek, všechny je uloží ve speciálním formátu a vy si až při prohlížení vyberete, na co vlastně má být zaostřeno. Do určité míry to zde ale simuluje Dual Pixel RAW, ale jen ve velice malém rozsahu.
• Pre-burst - takhle tomu říká Panasonic při 4K focení, Olympus E-M1 Mark II to dokonce umí v plném rozlišení a v podstatě by to mohly umět všechny bezzrcadlovky. Jde o to, že pamětí přístroje protečou obrazové informace ještě před stiskem spouště, takže je stačí jen uložit. Tedy stiskem spouště rovnou uložíte ještě určité množství snímků, které vám utekly. Nemůže vám tedy utéct naprosto žádný klíčový okamžik. To by ale asi chtělo podstatně zvětšit kapacitu paměti.
• Live Composite - funkce, kterou mají i ty nejlevnější bezzrcadlovky Olympus a přijde mi naprosto geniální pro noční fotky. Jde o to, že v tomto režimu pořídí foťák umístěný na stativu jeden referenční snímek za velmi nízké hladiny osvětlení (ideálně v noci), do kterého postupně zapisuje pouze jasnější objekty, než byly zaznamenány na tom referenčním snímku. Ohromnou výhodou ale je, že celý průběh expozice můžete rovnou sledovat na displeji přístroje, nebo na displeji telefonu. Díky téhle unikátní funkci tedy velice snadno vyfotíte například ohňostroje, hvězdnou oblohu, nebo můžete malovat světlem a rovnou máte kontrolu nad tím, jak bude výsledný snímek vypadat a co všechno na něm tedy bude zachyceno.
• Tichý režim sice k dispozici je, ale pouze jako jeden ze scénických módů, tedy plně automatický. To je docela škoda, tohle mohli udělat stejně, jako je to u EOSu R.
• Snímač chráněný závěrkou - nabízí to zatím jen EOS R, ale pokládám to za fakt super vychytávku. Ale chápu, že u Canonu chtěli co nejvíc ušetřit.

Chci objednat Canon EOS RP