Střední formát: Na velikosti záleží

Střední formát: Na velikosti záleží

Střední formát: Na velikosti záleží

Střední formát. Dnes oblíbený přístroj fotografických fajnšmekrů, dříve zcela běžný fotoaparát. Jaká je vlastně jeho historie? A jaké značky se významným přístrojem otiskly do fotografických dějin? O tom si přečtete v dnešním článku. Budeme se těšit na viděnou v bazaru! :)

Na velikosti záleží

Kdo to kdy slyšel? Taková neomalenost! Celý život nám říkají, že na tom nezáleží a ono přece jen ano? Nemějte strach, tak horké to nebude, nechci bořit žádné mýty, ani budit zbytečné kontroverze, v určitém smyslu mi ale musíte dát za pravdu. Tím spíš, pokud jste stejně jako já milovníci a milovnice fotografické techniky. On ten formát, na který fotografujete, vůbec není zanedbatelný faktor, navíc ta potěcha ze samotného zařízení pro mnohé z nás také ne.

Jak se fotografie vyvíjela, objektivy zdokonalovaly a foťáky miniaturizovaly, byl střední formát nejdříve amatérský. V roce 1900 vychází Kodak Brownie, první snapshot foťák na dovolenou. Ten si objednáte, nafotíte, odešlete zpět a obdržíte vyvolané fotografie. Tehdy ještě bez selfie sticku a o velikosti příslovečné krabice od bot. Seriózní fotografové se svými asfaltovými deskami si museli kroutit kníra a dramaticky vykřikovat: panečku, skandální!

Kodak Brownie
Kodak Brownie

Později - s kvalitnějšími skly, závěrkami a filmovým materiálem - končí velký formát za studiem mezi polámanými stativy na podepírání hlav portrétovaných zákazníků. Expoziční časy se zkrátily, ti, kteří přežili válku s daguerrotypickou a kolodiovu chemií, s radostí přesedlávají na menší přístroje nabité středoformátovým svitkem.

Teď je na pořadu dne častovat hanlivými výrazy všechny ty wandervogely, kteří pobíhají po horách s Leicou, vždyť do ní dávají jakýsi perforovaný film, který si vzali od filmařů. Skandál, mumlá si nejeden novinář, až mu žerarďák div nespadne do čela. Naštěstí ale už ne tak mrzutě, protože od té doby, co jej redakce vybavila středoformátovou presskou, udělá mnohem více fotek v krátkém čase a kamera je o polovinu lehčí.

Středoformát vs. kinofilm

V šedesátých letech už v terénu po středním formátu neštěkne pes. Všechny ty krásné malé Nikony, Olympusy, Pentaxy jsou na kinofilm, některé dokonce fotí jen na polovinu kinofilmového políčka. Reportéry nebolí za krkem, nikdo už si nekroutí kníra a svět má úplně jiné problémy.

Střední formát ale zůstává ve studiích, přece jen je oproti kinofilmu mnohem pružnější, a pokud odmyslíme potřebu malého nenápadného foťáku, může se nejeden japonský designér nechat unést a nacpat do svého výtvoru vše, co se do foťáku může vejít. A přesně to se u středního formátu stalo.

Cítíte to nadšení? Taky že ano, asi v žádném koutě fotografické historie nenajdete tolik rozličnýh inovativních a bizarních kamer zároveň jako ve středoformátové technice mezi šedesátými lety a přelomem milénia. Za všechny musím vypíchnout třeba Fujifilm GX680. Myslím, že ten foťák měl určitě i vývrtku a otvírák, jen jsem je v tom množství funkcí nenašel.

Fujifilm GX680
Fujifilm GX680 (zdroj: Wikipedia)

Ale nepředbíhejme, teď by to mohlo klidně vypadat, že jsem zapomněl na dvacáté první století. Dneska si kroutí kníra někdo úplně jiný. Začít hádku dotazem, jestli je lepší obrazový výstup ze sředoformátového filmu, nebo běžné digitální zrcadlovky, je velmi snadné. Třeba na takovém internetu mnohdy i nechtěné.

Kvalita dnešních digitálů je neoddiskutovatelná, osobně bych řekl, že už dávno vyšší než u filmového média. Kdo jsme ale k filmu jednou přičichli, víme, že je to o něčem úplně jiném. Můžete si nechat dovézt oběd z té nejlepší restaurace, s rychlý doručením, a po jídle mít divný pocit, že jste vlastně čekali víc. Nebo si to celé uvaříte sami, komu záleží na tom, že vývar se táhne osm hodin, když se pak nenaplníte jen jídlem, ale i vlastní pýchou?

Obrovský výběr v bazaru Centra FotoŠkoda

Zase přeháním, ale myslím, že víte, kam mířím. Přesně! Není to o rozlišení přece. Navíc za nový Hasselblad dáte statisíce, u toho starého uberete minimálně nulu, pokud se spokojíte s Kievem, což je jeho ruská kopie, uberete nuly dvě. A nebudu vám lhát, když prohlásím, že ve FotoŠkoda máme všechny. A pokud zrovna lžu a na bazarových policích žádný Kiev není, brzy bude.

Zkrátka, ve středoformátových kamerách jde najít to nejzajímavější z filmového období fotografie. Pro sběratele je tady nepřeberné množství Kodak Brownies. Pro reportéry modulární pressky od Mamiye, sklopné dálkoměry od Voigtländeru a Fujifilmu, nebo třeba s výměnnými objektivy od BronicyPro produktové fotografy třeba dříve zmíněný Fujifilm GX680 s pohybem přední standardy, nebo Mamiya RZ67 a Hasselblad H (Fujifilm GX645) s tilt-shift adaptéry.

Mamiya RZ76
Mamiya RZ76 (zdroj: Wikipedia)

Mohl bych pokračovat hodiny. A taky že budu, v dalších článcích se na tyhle středoformátové lahůdky podíváme blíže. Nejdříve se můžete těšit na ty dostupnější a v druhém textu se podíváme na perly. Pokud se vám ale nechce čekat, stejně je nejlepší přijít se na ně podívat. Ať už na prodejně, nebo u dalšího textu, budeme se na vás těšit.

chci prozkoumat, co v je v bazaru

Autor článku: Kryštof Korč

Podobné články

Objektivy na středoformát za zlomek ceny
Objektivy na středoformát za zlomek ceny

19. 8. - Střední formát jsme probírali už několikrát. Zatím se ale jednalo pouze o přístroje na svitkové filmy. Ty digitální...

Legendární analogové středoformáty, chlouba fototechniky
Legendární analogové středoformáty, chlouba fototechniky

14. 8. - Minule jsme si povídali o středoformátech za hubičku. V dnešním textu se podíváme na zoubek těm o něco dražším,...

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • poukázka na fotoslužby

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací