Peter Neill: Nejlepší tipy pro fotografování koncertů

Focení koncertů ze všech úhlů

Vprostřed hudby, světel a probíhající show je ještě jedna věc, kterou musí někdo udělat. Pro hudebního fotografa Petera Neilla je focení předních světových umělců běžnou prací. 

Podělil se s námi o pár důležitých rad, jak nastavuje fotoaparáty Sony, aby pořídil co nejkvalitnější koncertní fotografie. 

Výběr objektivu

Když dojde na objektivy, jsou některé volby zřejmé, například objektivy Sony 24–70 mm f/2,8 G-Master a 70–200 mm f/2,8 G-Master. Díky nim může Peter flexibilně fotit nejrůznější záběry, přičemž světelnost f/2,8 znamená dostatek světla na to, aby mohl volit krátké časy závěrky a zachytit jednotlivé fáze pohybu.

Jsou ale i další objektivy, které Peter používá k některým velice specifickým účelům. Prvním z nich je širokoúhlý Sony 12–24 mm f/4. Díky němu dokáže Peter z místa vyhrazeného novinářům vyfotit celé pódium, anebo objektiv namířit do hlediště, aby zdokumentoval velikost celé akce.

Pak je tu objektiv 85 mm f/1,4 GM. Většinou se používá na focení portrétů a výjimkou není ani práce na jevišti. Ohnisková vzdálenost umožňuje Peterovi, aby vyfotil zpěváka z pohodlného odstupu, a clona f/1,4 propouští dost světla na to, aby volil krátké časy závěrky a zachycoval jednotlivé fáze pohybu, a to při citlivosti nastavené na nízkých hodnotách ISO. To se velice hodí, když fotí na malých scénách, které často nemají tak působivé osvětlení jako velká vystoupení. 

Navíc, jak Peter podotýká, někdy objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností podporuje kreativitu: "Občas používám jen objektiv 85 mm f/1,4. Pracovat s jednou ohniskovou vzdáleností je zajímavé, začnete se soustředit na detaily a hledat kreativnější způsoby focení."

Funkce Eye-AF, kterou jsou vybaveny Peterovy fotoaparáty Sony α7 III a α7R III, umožňuje bezpečně zaostřit na zpěvákovy oči, dokonce i když používá objektiv s extrémně malou hloubkou ostrosti, jako je 85 mm f/1,4. 

Nastanou ale i okamžiky, kdy Peter v zájmu větší kreativity zaostřuje manuálně. Přitom mu pomáhá funkce Focus Peaking. Ta zvýrazní okraje, na které je zaostřeno, a díky tomu lze zaostření rychle měnit a upravovat. To je velice užitečné u starších objektivů, které se musí připojovat pomocí různých adaptérů. 

Expozice

"Expozici nastavuji podle několika klíčových faktorů. Nejdůležitější obvykle bývá tvář interpreta," vysvětluje Peter. 

Peter používá své fotoaparáty z řady Sony α7 v prostředí, kde se neustále mění barvy a blikají světla. Proto nastavuje expozici manuálně a spoléhá přitom na zadní displej a histogram, aby na snímcích bylo co nejvíce detailů ve světlých částech. 

"Přepálená světla reflektorů nevadí, ale je důležité vyhnout se velkým plochám. Považuji za daleko efektivnější vytahovat stíny, než pokoušet se stáhnout úroveň ve světlých částech."

Volba clony je dána tím, co Peter fotografuje. Snímek na plakát propagující koncertní šňůru vyžaduje větší hloubku ostrosti, aby bylo zaostřeno na celou kapelu. Zde se spíš uplatní clona f/5,6 než plně otevřená f/2,8 nebo f/1,4. 

Na rychlosti závěrky také záleží, a to kvůli pohybové neostrosti. Vystupující jsou prakticky v neustálém pohybu, takže Peter nepoužívá rychlost závěrky pomalejší než 1/160 s. 

"Samozřejmě, neostrost může být i umělecký záměr. Ale když se jí chci vyhnout, nastavím minimální rychlost závěrky na 1/160 s bez ohledu na objektiv."

Peter je ambasadorem Sony Europe Imaging a jeho další práce lze najít na webové stránce www.sony.cz/alphauniverse.