SONY FE 35 mm f/1,8 pro bajonet E

Popis

To všechno na první pohled (nejen na cenovku) platí. Objektiv je malý a lehký, máme co dočinění s  průměrem filtrů 55 mm. To samozřejmě platí i pro krytku, ta je s vnějším i vnitřním otevíráním a na rozdíl od jiných krytek Sony nebývale drží. Pracuje se třemi zuby a nepřijde mi, že by došlo ke změně materiálů, takže spíš plastovému pružení prospívá menší průměr. Pro názornost, objektiv je skoro kontinuální tubus, takže si skutečně (vzhledem k průměru) nenárokuje moc místa v brašně. Po designové stránce jde spíš o strohou sparťanskou záležitost- nikde nic zbytečně nevyčnívá. Objektivu dominuje prstenec pro manuální ostření (žádná guma), prstenec je pěkně kovový, takže se s ním dobře pracuje a časem nehrozí uvolnění nebo vytahání gumy. Celkově chod prstence klade nenásilný odpor a je plně protočný. A proč to všechno? Osobně ruční ostření s radostí u Sony používám, A7 řada disponuje čitelným náhledem s luxusní lupou a možní focus peakingu , který ještě zdůrazní zaostřenou konturu. 

Za prstencem je pod spodní polovinou (pozice pro palec levé ruky) přepínací volič automatického a ručního ostření a nad ním je tlačítko pro aretaci zaostření. To je jeho defaultní účel, ale dá se mu přiřadit libovolná funkce z nabídky přístupné skrz tělo fotoaparátu. Při bližším zkoumání tlačítka aretace je zřejmé, že je upraveno proti vnikání vody a prachu jako celý objektiv. Sklo má pevnou konstrukci (čti: nikde nic nevyjíždí ani se neprotáčí) a zadní bajonet lemuje zapuštěná gumová obruba.

Co jde z objektivu dostat?

No ano, fotky. (:  A nutno podotknout, že hodně dobré fotky. Když byla řeč o ostření, to automatické je rychlé a přesné i v horších a méně kontrastních scénách.
Další části testu jsou trochu náročnější. Ono hledat chyby na pevném skle je dost obtížné a kdyby přeci jen nějaké byly i u jiných skel, Sony pro jistotu zakomponoval do svých těl tzv. kompenzaci objektivu, která se dokáže se zkreslením, chromatickou aberací a stínováním (vinětací) popasovat, koneckonců to umí na jeden klik každý druhý editor. Takže do začátku je fajn tyto kompenzace deaktivovat.

• Dalo to práci, ale na pár snímcích jsem na clonu f/1,8 našel aberaci, ne nějak dramatickou, docela malilinkatou a šlo o záměrně kontrastní přechod s kontra světelným zdrojem - takový naschvál dá se říct, ale našel. Řešení je jednoduché, zapnout kompenzaci a nebo zaclonit hned na cloně f/2,8 se při stejném záběru a ostření aberace vytratila. 
• Vinětace je u plnoformátové bajonetu pro bezzrcadlovky Sony docela standardní, tady tomu není jinak. Ale objektivně vůči jiným sklům žádná ostuda, zas stačí zapnout kompenzaci, a nebo clonit v tomhle případě pro jistotu tedy až na hodnoty f/4 - 5,6.
• Bokeh je příjemný i docela daleko od středu stále kruhový s výraznější konturou. U krajů zhruba ve třetinách se začne kruh trochu bortit do oválu, ale není to nic dramatického.
• Odtud jen kousek k reflexím a parazitnímu světlu. V přímém protisvětle jsem ojedinělého ducha našel, ale šlo o vzácnou výjimku, takže tady taky dobře.
• Kde ovšem vychází SONY FE 35 mm f/1,8 luxusně je kresba, kontrast a ostrost. Ve středu se dá logicky očekávat, ale co kraje? Neměl jsem možnost testovat na stejném záběru a kompozici, ale jsme přesvědčen, že na to co jsem viděl i v samotných rozích, si nesáhne ani dražší světelnější verze 35 mm f/1,4. Prostě nádhera i už na cloně f/1,8. A tady bych asi viděl i největší dividendu tohoto skla.