RozhovoryRozhovory

Marie Bartošová: Nejdůležitější je studovat světlo

| 11 minut čtení

Její fotky jsou plné barev a chutně vypadajících pokrmů. Ostatně, to je také pro tento žánr nejvíce potřeba. Marie Bartošová nám dala nahlédnout do zákulisí své tvorby ze světa moderní fotografie jídla.

  • Marie, jsem moc rád, že konečně našim čtenářům představíme tvou tvorbu. Jako fotografka jsi začala před 10 lety, chtěla ses věnovat zejména světu módy, ale podle mě jsi prorazila až s fotografií jídla. Jak se to stalo a proč? 

Je pravda, že když jsem s focením začínala, chtěla jsem se věnovat hlavně focení módy. Kámen úrazu byl v tom, že se mi sice líbila představa focení módních fotek, ale móda samotná mě vlastně moc nezajímala, a později jsem zjistila, že mi ani svět kolem úplně nesedí a nebaví mě. U jídla to bylo ale jinak, milovala jsem ho vždycky, jen mě dříve nenapadlo to propojit s focením. Tím vším chci ale říct, že je myslím opravdu důležité se zajímat a mít rád tu disciplínu, kterou fotíš a porozumět jí i mimo samotné focení. Vaření miluju, stejně tak ochutnávání nových jídel. Při cestování poznávám tu zemi většinou skrz jídla nebo dokážu o jídle přemýšlet celé hodiny a třeba si jen tak listovat kuchařkou.

  • Tvá tvorba si určitě prošla vývojem. Jaké byly první placené zakázky na focení jídla a lze je srovnat s tvou dnešní prací? 

K prvním zakázkám focení jídla jsem se dostala asi tak trošku omylem. Myslím, že první zakázka byla spíše produktového charakteru, focení baget na poutače. Fotilo se na bílém pozadí pro výřez. Na tom moc z focení jídla vlastně ani nebylo. 

Vývojem si fotky určitě prošly, na začátku jsem dostávala zakázky na focení jídla spíš náhodou, respektive to focení jídla bylo okrajovou součástí jiné zakázky. Byl to trochu pokus-omyl a fotila jsem to tak, jak jsem byla zvyklá fotit jiné, třeba produktové, fotky. Hodně jsem používala umělé světlo, bylo to pro mě jednodušší než si přizpůsobit dané podmínky denního světla ve svůj prospěch. Dnes už mám jasný záměr a dopředu vím, jak chci, aby fotka vypadala a pracuji hlavně s denním světlem. 

  • Co tě do toho pravého zakázkového focení jídla posunulo nejvíce z hlediska know-how? Nebo jsi šla rovnou svým stylem? 

Nefotit jídlo jako produktovku, ale jako jídlo, na které máš chuť. Zní to banálně, ale je to pro mě důležité. Raději budu mít fotku, která třeba není 100% perfektní, ale když se na ni kouknu a dostanu na to jídlo chuť, funguje pro mě správně. Právě ty malé nedokonalosti jako třeba drobky a další detaily dělají fotku chutnější.

  • Povolání fotografa je i pro laika jasná věc, přijde a fotí. Koho dalšího by měl člověk v týmu mít v ideálním případě? Foodstylistu, art directora? 

Foodstylistu, který všechny recepty uvaří, nejen naaranžuje pro finální scénu, jak si mnohdy lidé myslí. Je to komplexní profese, od nákupu - tedy výběru vhodných surovin, přes vaření až po samotný plating (prezentace jídla na talíř, nebo do finální podoby). Pak tu máme dekorstylistu, to je člověk, který zajistí věci pro scénu, tedy napůjčuje nádobí, přinese rekvizity, podklady a pozadí pro focení. 

  • Nafotila jsi i řadu kuchařek. Mohla bys popsat produkční zakázku na takové focení a jak třeba takový tým lidí vypadá? Koho si sehnat a proč a kdo tomu tedy celému šéfuje? 

Focení takové kuchařky většinou trvá několik dní, kdy se postupně odvaří a nafotí všechny recepty. Záleží ale na autorovi a povaze knihy. Fotila jsem kuchařku 4 dny, ale jinou několik týdnů, roztahanou do několika měsíců. Na focení je foodstylista, který jídlo uvaří a dekorstylista. V neposlední řadě důležitou osobou, jako u jakékoliv jiné obrazové knihy, je grafický designér, který navrhne vizuální vzhled knihy, pracuje s fotkami a zasadí je do knihy. Hlavní slovo má autor, nebo taky vydavatel knihy, ale pro mě je focení kuchařky dialogem, stejně jako každá týmová práce.

  • Na tomto druhu produktového focení je podle mě strašně zajímavé, jak obsáhlé musí mít člověk pomůcky (pokud se nepletu, využívá se slovo "props") pro doplnění scény. Od utěrek přes nádobí až po podkladové desky. Kolik toho v inventáři máš a měníš to třeba jednou za rok? 

Dekorace a nádobí na focení neshromažďuji ve velkém. Je to práce právě pro dekorstylistu, kterého mám v ideálním případě k ruce na focení. Ten má většinou vlastní fundus těchto props, jak správné říkáš, nebo je napůjčuje v obchodech, podle zadání focení. Někteří fotografové budují svůj vlastní set, ale většinou pak dělají i dekor sami. Já tuhle kombinaci osobně úplně nepreferuji, chci se u focení soustředit hlavně na samotné focení a nesedět na dvou židlích současně. Občas takové focení mám, ale je to opravdu náročné. Myslím, že je dobré, když má fotograf nějaký pevný základ svůj, mám pár svých podkladů, které jednou za čas přetřu nebo vyměním, talířů máme doma asi také víc, než je zdrávo, ale normálně je používám, neschovávám si doma nic "jen" na focení. Kupuji spíš neutrální talíře, které můžu použít opakovaně.

  • Nedá se přehlédnout, že kromě knih a nepravidelných zakázek fotíš třeba i pravidelná menu pro přední restaurace v Praze. Myslíš si, že díky sociálním sítím tu vznikl nový segment "rychlé a úderné" fotky, která to jídlo zkrátka prodá?

Určitě ano! Když jsem se dřív dostala k focení pro restaurace, bylo to hlavně pro naplnění obsahu webových stránek, což byl především interiér a z jídla jen pár vybraných, jako ilustráky. Tím to skončilo. Marketing na sociálních sítích ještě neexistoval. Dnes je to ale úplně jinak, restaurace se prezentují především na sociálních sítích a jídla prodávají právě fotky. Dříve jsem nafotila pro restauraci třeba pět fotek a tím to skončilo, teď to funguje tak, že fotíme několik desítek fotografií pro jednu restauraci třeba každý čtvrtek a pro jiné restaurace podle individuální potřeby. Je to kombinace food a lifestyle fotografií. Dalo by se říct, že prakticky nová disciplína. Tohle mě moc baví, ty fotky maj trochu jiný charakter i pravidla. Musí plně odpovídat realitě, kterou zákazník dostane na stůl a při focení přemýšlím i o tom, jak se bude fotka zobrazovat v malém formátu nebo co zaujme.

  • A co technika? Jako Fujifilm X-Photographer využíváš většinou X sérii, ale občas sáhneš i po středoformátovém GFX. Mohla bys popsat rozdíly a zda jsou na výsledku patrné na první pohled? 

GFX jako středoformát nabízí špičkovou kvalitu obrazu, dynamický rozsah, prostorovost a množství detailů je dle mého názoru patrná už na první pohled. GFX jsem si oblíbila hlavně u reklamních zakázek, kde je třeba opravdu vysoké rozlišení, jsou vysoké nároky na kvalitu a v neposlední řadě potřebuji svobodu v případě výřezů. S GFX 50s jsem nafotila třeba také poslední sváteční kuchařku pro Josefa Maršálka a těším se, že třeba zkusím i novější 100s model.

  • Jaké jsou tvé nejoblíbenější objektivy a proč? 

Pokud se vrátím zase k menšímu čipu řady X, mám nejraději Fujifilm XF 56 mm f/1,2 R, což odpovídá asi 85 mm na fullframe, perfektně se hodí nejen na focení jídla, ale i portrétů. Často také sáhnu po Fujifilm XF 23 mm f/1,4 R, který je pro mě perfektně univerzální a hodí se mi třeba na fotky z přípravy jídel, stejně jako u předešlého se jedná o velice světelný objektiv, což je pro mě důležité. Brzo svoji výbavu doplním také o nový širokoúhlý FUJINON XF 10-24mm f/4 R verze II. U GFX mám ráda Fujinon GF 110 mm f/2 R LM WR, nebo Fujinon GF 120 mm f/4 R LM OIS WR Macro, který mi k jídlu dovolí jít blíž a zaměřit se na detaily surovin. 

  • Musím se zeptat, jak jsi pocítila letošní situaci kolem pandemie na poptávkách a uvědomila sis něco zásadního? 

Vzhledem k tomu, že se specializuji na focení gastronomie, tak velmi výrazně. Restaurace bojují o přežití, šetří a na focení často nezbývá budget. Už na jaře, když se blížil lockdown, z téměř plně vybookovaného diáře na další dva měsíce nezbylo prakticky nic během dvou dnů. Během tohoto času jsem si uvědomila, že jsem běhala od jednoho focení k druhému, a tak jsem neměla vlastně čas, nebo pak ani chuť a energii fotit něco sama pro sebe. Teď se snažím tu spoustu volného času zužitkovat smysluplně, třeba se učím nové techniky, fotím doma a vyrábím si nové podklady pro focení. Tohle bych chtěla udržet i do budoucna, vyhradit si jeden den v týdnu, kdy se budu věnovat focení pro sebe, trénování nebo třeba jen nějaké kreativě a hledání inspirace.

  • Bude to asi častá otázka, ale rád bych lidi navedl správným směrem. Jak bys dnes začínala, kdybys měla možnost mít jen 5 věcí a dala pár rad?

Hlavně se nenechat odradit a spíš bych vyjmenovala, co všechno pro začátek nutné není, protože na focení jídla toho prakticky není v základu tolik potřeba. Navíc hodně věcí určitě najdete doma a zprvu není třeba jít do velkých investic. Odrazku si můžete vytvořit třeba z kusu obyčejného papíru, polystyrenu nebo třeba ze stříbrné izolační desky za topením. Dá se využít i alobal. Stejně tak není třeba tolik denního světla, jak si většina lidí myslí. Naopak, s jedním zdrojem světla od okna se mi bude pracovat lépe, než kdybych fotila v pomyslném "skleníku". Není potřeba ani perfektně naaranžované jídlo, jako objekt k trénování nebo pořízení krásných fotek skvěle poslouží i kus obyčejné zeleniny, kterou koupíte na trhu. Nejdůležitější je studovat světlo, asi tak, jako je to důležité snad v každé fotografické disciplíně! Nicméně, v základu asi takto.

Marie, moc díky za dnešní povídání a těším se na naše další setkání, které bude nejspíše na tvém workshopu během příštího FotoŠkoda FESTu.

FUJIFILM X100V
FUJIFILM X100V černý

26.1MP snímač APS-C X-Trans BSI CMOS 4, Obrazový procesor X-Processor 4, Objektiv Fujinon 23 mm f / 2

40 990,-
FUJIFILM X-T3
FUJIFILM X-T3 + 18-55 mm černý

26 Mpx APS-C snímač CMOS 4, procesor X-Processor 4 - 3x rychlejší než ten v modelu X-T2, až 30 snímků za vteřinu při kontinuálním snímání na elektronickou závěrku (s 1,25 crop faktorem), 20 FPS na celý snímač, 11 sn./s. při mechanické závěrce

36 990,-
FUJIFILM X-T200 + 15-45 mm černý

24.2MP, APS-C CMOS senzor, Nahrávání videa UHD 4K a Full HD

12 990,-

Související články

Ondřej Šimko: Chci horám něco vrátit a pomáhat lidem

Ondřej Šimko: Chci horám něco vrátit a pomáhat lidem

Jan Šmíd: Často v přírodě vidím potenciál, který se nenaplní

Jan Šmíd: Často v přírodě vidím potenciál, který se nenaplní

Jiří Tvaroh: Baví mě plnit sny novomanželů

Jiří Tvaroh: Baví mě plnit sny novomanželů

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • 300 Kč poukázka na tisk fotografií

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací

Rozumím