Jiří Tvaroh: Baví mě plnit sny novomanželů

Baví mě vše zachytit ještě lepší, než to ve skutečnosti bylo

• Představil byste se čtenářům? Kdo je Jiří Tvaroh?

Fotograf, manžel, otec šestiletých holčiček-dvojčátek (rozhovor aktualizován v roce 2022, pozn. aut.), baví mě vaření a jídlo. Možná i díky této poslední zálibě (a možnosti konzumovat při focení na rautech) jsem v posledních letech zvýšil frekvenci sportovních aktivit – přes bojové sporty po jízdu na kole.

• Začal jste fotit v 17 letech, fotku jste ale nikdy nestudoval. Co byl prvotní impulz k tomu, abyste se focení vůbec začal věnovat, a jaké byly vaše první zakázky?

Měl jsem asi štěstí na dobu, kdy jsem začínal. Bylo to myslím snazší než začínat dnes. Fotografické řemeslo se měnilo – po roky etablovaní fotografové museli postupně přecházet na digitál. Já do něj rovnou naskočil – jednak díky věku a jednak díky zálibě v práci s počítačem – grafikou. Vzpomínám si, jak jsem na základní škole byl za podivína, protože jsem si uměl sestavit PC. Na střední škole mě již paní ředitelka vyvolávala rozhlasem, abych jim místo vyučování aktualizoval něco na webu, který jsem pro školu také vytvářel.

Mou první placenou zakázkou bylo fotografování maturitního plesu - ovšem jako "druhý fotograf". Nic moc jsem o tom nevěděl, první fotograf fotil na kinofilm a já ho v zásadních momentech kopíroval. Chodil jsem myslím v té době do druháku a bylo příjemné, jak se na mě starší maturantí dívali s respektem – jako na "pana" fotografa. Asi po roce jsem se dostal k místní produkční agentuře a fotil eventy, módní přehlídky po celém Česku i v zahraničí. To byla dobrá škola.

© Jiří Tvaroh

• Dnes jste vyhledávaným a uznávaným svatebním fotografem, fotíte ale také portréty, firmy a reportáže. Jak jste se dostal ke svatbám? A co vás baví na nich a na dalších žánrech, které fotíte?

Ke svatbám jsem se dostal myslím s věkem. Bylo mi kolem 20 let a má sestřenice měla svatbu. Na reportážní stránku jsem si již celkem věřil, ale potřeboval jsem si ujasnit, co by měly fotografie obsahovat věcně. Aby mi někdo nevyčetl, že jsem na něco podstatného zapomněl. Část focení jsem si však dělal po svém – zejména portrétní focení a práci s lidmi. Chtěl jsem živější fotky než klasické "postavte se vedle sebe před radnici a cvak".

Co mě na svatbách baví? Řeknu to takto. Někdy se mi na onu svatbu úplně nechce vstávat, nebo vidím, že počasí není ideální. Samozřejmě na domluvené místo dorazím. A pak to začne – vidíte snoubence, jejich rodiče, hosty. Všude je spousta emocí a vy jste jim velmi blízko. Začnete vše prožívat naplno s nimi. Chcete, aby si onen den maximálně užili a vy, abyste jim zaznamenali ony vzpomínky. Jak já říkávám – baví mě vše zachytit ještě lepší, než to ve skutečnosti bylo. To je asi můj přesah do komerční branže. Baví mě plnit sny novomanželů. :)

© Jiří Tvaroh

• Sám o sobě mluvíte jako o univerzálním fotografovi, leckomu se ale takové označení příčí. Dokázal byste nafotit cokoliv? :)

Cokoliv asi ne. Jsou oblasti, kde se tolik necítím, kde nemám tolik praxe a referencí. Protože působím převážně v jižních Čechách, tak bych se asi nedokázal úplně uživit pouze zaměřením na svatební fotografii. Zároveň mě baví právě ta pestrost – v minulém týdnu jsem například jeden den fotil kampaň pro oceňovanou restauraci z Českých Budějovic, druhý den rodinu s dětmi a následující den svářeče – jako imagové foto pro firmu zabývající se strojírenskou výrobou. Díky střídání žánrů, lidí, prostředí a techniky se pak na jednotlivé zakázky těším a nenudí mě.

• Jste jedním z průkopníků svatební fotografie v podobě, jak ji známe dnes – v krásném měkkém světle, s průhledy a další kreativní invencí. Kde čerpáte nápady, kterými by byla fotka nová a zvláštní?

V dnešní době asi nejčastěji z Instagramu – sleduji různé autory, soutěže, portály specializované na svatby. Vše převážně ze zahraničí. Samozřejmě se vám zalíbí dechberoucí snímky svatby z Toskánska či vrcholků Alp, na taková místa se však málokdy dostanete. Nicméně i tak si myslím, že si z tohoto může fotograf něco odnést a snažit se to pak přetavit do své tvorby – svatby na Šumavě či ve vinařství na Moravě.

© Jiří Tvaroh

• Všude kolem sebe vidíme tisíce a tisíce snímků, které v začínajících fotografech mohou vyvolat pocit, že už bylo všechno nafoceno a vymyšleno. Jak si fotograf v dnešní době může vybudovat vlastní rukopis?

Cest je jistě mnoho. Zkusím odpovědět trochu rebelsky. A zároveň neříkám, že je to pouze jediná cesta, spíše úvaha. Má rada tedy zní: nechodit na fotografické školy, nesledovat autory kolem sebe, začít fotit a upravovat snímky tak, jak to cítíte vy.

• Na webu jsem našla vaši diplomovou práci, kde se věnujete trendům ve svatební fotografii okolo roku 2010. Jak se od té doby vyvinuly, a kdybychom zkusili nahlédnout do budoucnosti, co si myslíte, že ve svatební fotce nastane?

Myslím, že je více proudů, kam se svatební fotografie dnes ubírá. Někteří autoři sledují čistě reportážní část, nezasahují do děje, nechávají v ní naopak realitu a emoce patřičně vyznít a zvýraznit. Další skupina se snaží pomocí techniky, dronů či záblesků, nebo přesunem na zajímavé lokace s ohledem na vhodné světlo stvořit něco, co by se na svatbě jen tak neodehrálo. U těch nejlepších je často vidět spojení obou těchto kategorií. Budoucnost se bojím předpovídat, ale těším se na ni. :)

© Jiří Tvaroh

• Jste jednou z tváří FotoŠkoda a zároveň zde pořádáte fotokurzy. Kdybyste měl budoucím svatebním fotografům poradit jednu věc, co by to bylo?

Pokud jste ještě žádnou svatbu nefotili, tak jděte na svatbu jako druhý svatební fotograf. Ať si vše vyzkoušíte, nasajete postupy a potlačíte trému.

• I z vlastní zkušenosti vím, že svatby mohou být někdy velmi náročné, a to jak fyzicky, tak psychicky, a řada portrétních fotografů sice fotí svatby, ale omezuje se jen na pár do roka. Jaký by podle vás měl být svatební fotograf?

Mělo by ho bavit fotografování lidí. Vůbec to však nemusí být extrovert. Důležitější je myslím empatie a výtvarné nadání, které může využít v postprocesu. Měl by také umět odpočívat – aby se pak dokázal na své "klienty" usmívat.

• Na svatbách s sebou vždy máte asistentku, v tuto chvíli je to opět vaše žena. Není to úplně běžná věc – jak jste přišel na to, že asistentku potřebujete, a co všechno pro vás dělá?

Jsem tím asi trochu výjimečný, s asistentkami pracuji takřka od začátku. Hlavním důvodem je, že mi manželka nemusí o víkendu vařit svíčkovou. :) Nyní začíná fungovat pro některé momenty jako druhý fotograf. Na svatbách je mnoho okamžiků, které máte možnost si ovlivnit tak, aby fotka byla hezčí. Už jen to, že mi zorganizuje, v jakých rozestupech půjdou družičky a nevěsta k oltáři, nebo že zapálí svíčky na hostině s předstihem kvůli focení – to všechno mi velmi pomáhá. Samozřejmě ji velmi využívám při focení portrétů s blesky a odraznými deskami. V neposlední řadě je to uvolnění modelů, což jí jde dobře. :)

© Jiří Tvaroh

• Svatby jsou plné krásných a dojemných momentů. Jaké nejhezčí či úsměvné okamžiky jste jako fotograf zažil? A vyskytly se i nějaké nepříjemné?

Je jich mnoho a tyto okamžiky ke svatbě opravdu patří, je pak na co vzpomínat. Napadá mě například, když jsem pro foto portrétů z podhledu ležel delší dobu na louce. Mravenců mě pak zbavovala jak asistentka, tak nevěsta. Případně když tatínek ztratil 15 minut před obřadem prsteny ve štěrkové cestě kolem zámečku. Z balkonu jsme pak nechápavě pozorovali, proč desítky svatebčanů lezou po čtyřech a něco hledají…

• Co pro vás znamená fotografie obecně?

Zachycení okamžiku do nul a jedniček. Hezčí je bezpochyby na papíře a ještě lepší, když tam "něco" je.

© Jiří Tvaroh

Při úpravě fotek není za hranou v podstatě nic

• S jakou technikou vaše fotky vznikají?

Když si na něco navyknu, tak to nerad opouštím. Používám tak téměř od začátku produkty značky Nikon.

Přibližně od roku 2008 používám onu nejvyšší řadu fotoaparátů. Začalo to modelem D3, který byl vyloženě průkopníkem při fotografování bez blesku na vysoké citlivosti. Na model D4 jsem pořídil více než 1,2 milionu snímků, než jsem byl nucen vyměnit první závěrku. Na začátku léta 2020 ho vystřídal Nikon D6. Pro komerční focení, kde nejsou výstupem stovky snímků, jsem používal model D850, nyní fotím se Z9 a jako záložní tělo mám Z7 II, kterou má i moje žena jako druhý fotograf.

Z objektivů používám ohniska od rybího oka po 85 mm. Konkrétně v mé brašně na svatbu naleznete rybí oko, 20 mm f/1,8, 24 mm tilt-shift, 35 mm f/1,8, 50 mm f/1,8, 50 mm f/1,2 a 85 mm f/1,8 (aktualizováno v roce 2022, pozn. aut.). K tomu ještě systémový blesk a foťák.

Zoomové objektivy téměř nevyužiju, a tak spíše odpočívají ve skříni. Ale je dobré být připravený a vybavený univerzálně. :)

Ze studiových blesků jsem věrný švýcarské značce Elinchrom – nosím tak na svatby malý bateriový generátor, který mi umožňuje kouzlit se světlem i ve špatném počasí.

Jako doplňkové světlo také využívám LED osvětlení od značky Rotolight. Vyhovuje mi, že je napájené tužkovými bateriemi a je možné regulovat plynule intenzitu či barevnou teplotu.

© Jiří Tvaroh

• V jednom rozhovoru jste říkal, že používáte různé typy objektivů včetně tilt-shiftů pro vytváření originálních snímků, aby vás focení stále bavilo. Máte ještě nějaký recept proti rutině?

My chlapi jsme často technicky založení, baví nás nové hračky. Myslím, že já v tomto pohledu nejsem tak extrémní jako někteří kolegové. Nicméně i přesto mě bavilo si jednou za čas pořídit nový objektiv či jiné příslušenství, se kterým bych si mohl při focení hrát. Získat tak nový úhel pohledu, jiný typ osvětlení…

© Jiří Tvaroh

• Snad všechny snímky, ty svatební nevyjímaje, musejí projít temnou komorou 21. století, upravovacím softwarem. V jakém programu upravujete fotky vy a jaké úpravy ve fotkách běžně provádíte? A je něco, co je podle vás při úpravách snímků za hranou?

Opět asi díky mé komerční orientaci odpovím tak, že za hranou není v podstatě nic – když bude zákazník s výsledkem spokojený, proč ne. Mám rád snímky, kdy úprava podtrhne emoce, světlo nebo počasí a kdy ona úprava příliš netluče do očí, ale pomůže onomu motivu vyznít.

Poté, co přijdu z focení, a je jedno, zda je to ve 3 ráno, jdu k počítači. Všechny snímky musím přehrát z karet do PC a rovnou se mi zálohují na NAS server. Musím ještě dobít baterie do blesků a trvalých světel.

Když se pustím do samotného upravování snímků, tak například u svatby si vystačím pro třídění s Adobe Bridge a Camera RAW. Obecně známý Lightroom tedy obcházím s Camera RAW, který umí to samé, ale jeho přímočarost mi vyhovuje více.

Nepoužívám na snímcích žádné zakoupené presety, naopak si vytvářím své vlastní. Baví mě ona snaha rozklíčovat fotku, porozumět tomu, co by jí pomohlo a jak toho dosáhnout. Výčet možných úprav oněch různých posuvníků je tak individuální a téměř nekonečný. :)

© Jiří Tvaroh

• Jak se měnil váš styl úprav v průběhu let?

Jistě se měnil – z téměř reálných barev přes určité nesmělé posuny mimo skutečnou realitu po výrazné zkreslování reality. Je často úsměvné, jak chceme fotoaparáty bez šumu a pak šum přidáváme v editoru. Jak chceme široký dynamický rozsah a pak jej "odtrhneme" pomocí křivek. Jak chceme věrné podání barev a stejně si s vyvážením bílé barvy v editoru děláme, co chceme. Dnes tedy chci, aby barevná úprava pomohla vyjádřit lokaci, ve které se svatba odehrála, počasí či styl samotné svatby. V loňském roce jsem například fotografoval svatbu v Rakousku u jezera Traunsee. Potěšilo mě, když mi účastníci fotokurzu řekli, že u nich barevné podání vyvolává dojem reklamy vyzývající k návštěvě této země. V Česku totiž onen rok běžela kampaň, jež zvala k návštěvě Rakouska. Mě ono barevné vyznění právě na danou svatbu hodně sedělo.

• Během současné pandemie byla zrušená spousta svateb, jak vás (a celé odvětví) toto období ovlivnilo?

Musím říci, že u mě toto představovalo meziroční pokles asi o 25 %. Je to hodně dáno tím, že často fotografuji svatby, kdy jsou hosté ze zahraničí. Těžko se vám pak realizuje svatba, když polovina hostů nemůže přijet. Snoubenci tak termíny přesouvali. Zažil jsem i příběh, kdy jsem měl fotit svatbu z jara – pandemie ji zrušila. Nevěsta ji v dobré víře a s ohledem na dostupnost hostů z Německa přesunula na říjen. Se slzami v očích mi pak po telefonu oznamovala, že ji musí přesunout znovu a zkusí léto místo jara. Těch příběhů bylo více. Znám kolegy, kteří se museli přeorientovat, najít si další práci či prodávali část vybavení. Věřím, že se vše brzy vrátí do normálu a budeme moci opět plánovat a hlavně fotit!

© Jiří Tvaroh

Autorka rozhovoru: Anna Jirásková

• Jirkův web
• Jirkův Instagram
• Jirkův Facebook
• Jirkovy kurzy

Rozhovor vyšel v čísle 6/2020 (174) časopisu Font.