Aktuality z fotosvětaRozhovoryVideaAktuality z fotosvěta,Rozhovory,Videa

V kuchyni fotografa aneb Jakou technikou fotí Jirka Šebek

V kuchyni fotografa aneb Jakou technikou fotí Jirka Šebek
| 16 minut čtení

Jaké podmínky technika Sony vydrží? Na co všechno je třeba myslet, když vyrážíte fotit do vánic a mrazů na horách? V čem jsou podle Jirky Šebka výhody bezzrcadlového systému a jakou techniku ve své výbavě má? To všechno se dozvíte v dnešním rozhovoru a těšit se můžete i na video, které vám ještě více přiblíží Jirkovu zimní krajinářskou realitu.

Technika Sony na horách

Projekt se věnuje focení v horách, kam rád mířím. Vychází to z mé minimalistické tvorby, kdy se snažím, aby krajina byla co nejčistší a aby tam bylo co nejmíň rušivých prvků. Ideální pro mě je pustá krajina s jedním stromem. Na to jsou skvělé Krušné hory.

Jezdím tam už čtyři roky. Je tam různorodá minimalistická krajina. Najdu tam kopečky, pláně, solitéry či zajímavé potoky.

  • Zimní krajina klade na techniku o trochu větší nároky než třeba v létě. Jak se na focení v zimě připravuješ, na co je třeba si dát pozor a co by měl mít fotograf neustále po ruce?

Co se týče fototechniky, je dobré mít foťák, který přežije mrazy. Člověk by určitě měl mít nabitou baterku – v zimě baterka vydrží míň, já si s sebou nosím i náhradní. Mám u sebe i balónek a mikrovláknovou utěrku. Klidně nechám foťák zapadat sněhem, pak ho jen ofouknu a dootřu hadříkem.

Je taky důležité myslet na jednu věc, a to, že když vezmeš foťák z mrazu do tepla, tak se orosí. A to nejenom zvenku, ale hlavně elektronika uvnitř. Je potřeba nechat ho pár hodin doma v batohu a postupně k němu pak pouštět teplo. Pokud někdo potřebuje fotky hned, může jednoduše vytáhnout kartu, než vejde domů. Protože dávám hodně fotek na Instagram do stories, tak si ještě na horách ty nejlepší fotky přes mobilní aplikaci (pozn.: Imaging Edge Mobile) stáhnu do mobilu.

Vždycky mám po ruce taky sluneční clonu, protože zabraňuje sněhu, aby napadal na objektiv. Existuje i spousta pouzder a pláštěnek na foťáky, ale já si radši koupím dražší foťák, než abych na levnější cpal pláštěnku. Přes ni se totiž foťák hůř ovládá. Moje foťáky Sony schytaly spoustu deště, sněhových vánic, fotil jsem s nimi v -15 °C a všechno to přežily.

Určitě je taky fajn mít filtry, někdy je mám spíš z ochranného důvodu. Když je člověk v rukavicích neobratný, tak je lepší si krytkou škrábnout filtr než sklo objektivu. Hodí se určitě i rozumný stativ, do hor si beru menší cestovní. Určitě by měl mít pěnové návleky, aby nestudil.

A kromě techniky je důležitá předpověď počasí. Spousta lidí jezdí na hory, když je jasno a slunečno, já si naopak vybírám mlhy a sněhovou vánici, protože to na fotkách vypadá dramatičtěji, mlha dodá lesům hloubku a kouzlo. Hodně využívám webkamery, které jsou dneska úplně všude.

Je dobré mít pohorky, do kterých nepadá sníh, tlusté ponožky i náhradní ponožky. Do Krušných hor s sebou skoro vždycky nosím lyžařské brýle, vypadám v nich sice vtipně a kouká se skrz ně blbě do hledáčku, ale když je velká vánice a sníh ti lítá do očí, tak hodně pomůžou.

Mám hodně teplou péřovou bundu, většinou i s větrovkou nebo pláštěnkou - pro případ kdy padá mokrý sníh. Hodně důležité jsou pro mě rukavice. Jednu dobu jsem si dával přes tenké rukavice lyžařské, ty se ale na focení stejně musí sundat. Teď jsem si pořídil nové rukavice Vallerret Skadi.

Při pohybu v horách se mi místo sněžnic hodně osvědčily myslivecké lyže. Samozřejmě s sebou nosím i dost jídla a termosku s čajem, klidně i dvě, když jdu na celý den.

Jirka Šebek na horách © Jiří Šebek

  • Jak třeba hledáš místa k focení?

Dneska je obrovská výhoda satelitních map. K nim si otevřu turistické Mapy.cz, kde jsou turistické trasy i zajímavosti, přepínám i na zimní mapu, kde jsou běžkařské trasy. Je určitě dobré sledovat i okolní fotografy, protože určitě nejsem jediný, kdo fotí v Krušných horách. Dobrý je na tohle i Instagram, kde se dá vyhledávat podle hashtagů nebo lokalit, a podívat se, co lidi dávají do stories. Takhle se nejenom podívám, jak to někde vypadá, ale můžu najít i místo k focení.

Nejvíc se mi osvědčilo hledání přímo v mapě – vidíš tam krásně třeba meandry potoka, v létě nebo na podzim se na ně zajedu podívat a pak se tam případně vrátím v zimě. A při takovém chození často najdu i něco zajímavějšího, než za čím jsem původně jel.

  • U hledání lokalit přes sociální sítě vyvstává problém, že když označíš neznámé místo, za týden je tam spousta fotografů a ono tím trpí.

Pokud je to Pravčická brána, tak ji označím, protože ji pozná každý. Ale když to místo není provařené a lidi tam nechodí, tak ho označím jenom obecně – Krušné hory, Krkonoše. V Krušných horách tahle míň známá místa ani na Instagramu nejsou.

Když se mě kamarád zeptá, tak mu přesně řeknu, kde to místo najde. Říkám to ale lidem, o kterých vím, že se k tomu místu budou chovat uctivě a dají na něj pozor.

Jirka Šebek na horách © Jiří Šebek

  • V minulém rozhovoru jsme se dotkli i tvého přechodu ze zrcadlovky na bezzrcadlovku. Mohl bys shrnout, v čem jsou pro tebe hlavní výhody bezzrcadlového systému? A má podle tebe i nějaké nevýhody?

Pro mě je obrovská výhoda nižší hmotnost těla i objektivů. Když jdu na lyžích nebo sněžnicích hlubokým sněhem, tak je rozdíl, jestli mám na zádech 5, nebo 10 kilo. Ale záleží i na postavě člověka. S větší váhou se i víc boříš do sněhu. Čím je foťák menší, tím je větší šance, že ho mám u sebe a můžu být pohotový. S bezzrcadlovkou nemám problém celý den chodit na krku, s foťáky o 500-700 gramů těžšími mě z toho bolela záda a krk. S tím souvisí i to, že když máš menší výbavu, nepotřebuješ tak velký batoh, menší foťák se ti vejde třeba i do kapsy od bundy. Navíc se lehčí foťák snáz strká nad potok nebo do větví stromu.

Sony má taky spoustu malých objektivů – váží 200, 300, 400 gramů a vejdou se ti do kapsy. Na focení po městě a architekturu mám svoje velké objektivy, ale když celý den chodím po hřebenech, tak si beru malé cestovní objektivy, které jsou špičkové a na tohle ideální.

Lidi se hodně bojí životnosti baterky, což býval problém dřív, ale poslední dvě generace bezzrcadlovek - Sony A7R III a A7R IV - jsou úplně v pohodě. Nikdy jsem to neměřil, ale řekl bych, že výdrž je srovnatelná se zrcadlovkou. Ráno si dám do foťáku plně nabitou baterku, fotím s ní celý den, i přes displej, v -10 °C a večer je baterka vybitá sotva do půlky. Výdrž závisí i na tom, jestli člověk používá stabilizaci a další funkce.

Což je další věc, kterou mám na Sony A7 rád – stabilizovaný čip. Někdy jsou situace, kdy nemám stativ, nebo ho nemůžu použít. V takových chvílích mám jistotu, že fotky budou ostré i v zimě, mlze, kdy je málo světla, a vichru, kde nejsem stabilní ani já.

Hodně mi pomáhá i výklopný displej. Když fotím nad potokem, tak nemůžu fotit přes hledáček. A zároveň musím držet rovnováhu, abych do té vody nespadl, což by v tom počasí nebylo nejlepší. (smích)

Zároveň je super, že můžeš fotit i přes hledáček, což se hodí za slunečných dnů. Sníh odráží paprsky, je svítivě bílý, neuvěřitelně tě to oslňuje a na displeji nevidíš fotku tak detailně. Do hledáčku si můžeš dát i preview fotek, na kterém krásně zkontroluješ, jestli je všechno v pořádku.

Někomu třeba i víc sedí optický hledáček. Pro mě je jednoznačně výhodnější elektronický hledáček, na kterém si zobrazím vodováhu, mřížky nebo údaje o expozici, ale někdo se radši dívá do optického hledáčku, protože je na to zvyklý a přijde mu to jasnější.

A nevýhody? Za mě má asi jednu, a to je ergonomie. Je to dané tím, že bezzrcadlovky jsou menší, a hůř tak padnou do ruky. Ale když to přeženu, tak buď budeš mít kilovou zrcadlovku, která je velká a líp ti padne do ruky, nebo bezzrcadlovku, která má jenom půl kila, ale je menší. A já budu mít radši menší bezzrcadlovku, která má o něco slabší ergonomii, než mít těžkou zrcadlovku s perfektní ergonomií. Navíc tu je možnost dokoupení gripu nebo L-plate.

Napadá mě ještě jedna věc. Všichni nadávají na menu v Sony, které je neuvěřitelně komplikované, ale zjistil jsem, že ho vůbec nepotřebuju. U Sony si můžeš spoustu tlačítek nastavit a využít programovatelná tlačítka C1 až C4. Všechny věci, které používám – volba ostřicích bodů, vyvážení bílé, režim zaostřování, barevné profily atd. –, jsem si nastavil na programovatelná tlačítka, dokonce ani nevyužívám všechna, a do menu vůbec nechodím.

Jirka Šebek na horách © Jiří Šebek

  • Fotíš na A7R IV. Proč sis vybral právě ji a v čem jsou její hlavní zlepšení oproti předchozím modelům?

Když jsem původně přecházel na bezzrcadlovky, tak jsem si pořídil A7R III, teď už nějakou dobu fotím na 4. generaci. Čtyřka má větší rozlišení – místo 42 Mpx má 61 –, což je u mě důležité kvůli velkým tiskům, které zhotovuju klientům. Čím větší rozlišení máš, tím lépe prokreslená pak fotka je. Velké rozlišení potřebuju i kvůli tomu, že fotím do čtverce, takže se původní fotka ořízne o třetinu.

Asi největší výhoda pro mě ale je vylepšená ergonomie. 3. generace byla docela malá, což je hodně znát, když jsi na horách a máš tlusté rukavice. 4. verze má větší grip, větší tlačítka a v rukavicích se foťák daleko líp ovládá. K dokonalosti toho moc nechybí. Kdyby se ale zvětšila moc, tak zase přijde o jiné výhody.

Další vylepšení, které ale nevyužívám vždycky, je preciznější autofocus. Někdy si do fotek dávám siluetu běžkaře, a v tu chvíli se přesnější autofocus hodí.

Ve slunečných dnech, kdy jsou na horách extrémy mezi světlem a stínem o dost větší, mi taky hodně pomáhá lepší dynamický rozsah. Zrcadlovky, které jsem měl dřív, dynamickým rozsahem hodně nestíhaly. Často jsem byl nucený dělat expoziční bracketing a fotky skládat. U spousty fotek se Sony tohle není potřeba. Ne u všech mi jedna fotka stačí, ale jsou scény, kdy už fotky skládat nepotřebuju, protože je v jedné dostatek dat ve slunci i ve stínech.

S tím souvisí i nižší hladina šumu. Obecně jak se čipy vylepšují, tak čím dál méně šumí. U scén náročných na expoziční rozsah mi často víc než vypálené slunce vadil šum po vytažení tmavých míst. U 4. verze stíny v pohodě vytáhneš. Buď tam šum není žádný, nebo je monochromatický, který působí jako zrno.

Máš v arzenálu i řadu objektivů Sony. Jaké konkrétně, proč sis vybral právě je a v čem ti vyhovují?

Pro focení na horách pro mě bylo důležité, že potřebuju zachovat perfektní obraz. Na focení architektury mám zoomový objektiv 12-24 mm f/4 G, který někdy beru i na svoje krajiny, když potřebuju širokoúhlé sklo. Sice trochu vinětuje, ale jinak má dobrou kresbu až do rohů a je lehký. Nevýhoda je, že se na něj nedají používat filtry, protože má vypouklou čočku.

Skvělý objektiv je pevná 20 mm f/1,8 G. Skoro bych řekl, že je to výborný poměr cena-výkon. Sony má špičkovou řadu GM, která ale stojí 40-50 000 Kč. Tenhle objektiv je o řadu nižší, ale opticky se té nejvyšší vyrovná. Váží nějakých 350 gramů, takže je pořád superlehký, výborně s ním funguje autofocus, je rychlý, kresba je perfektní a mně se i líbí, že při zaclonění umí vykreslit takovou tu hvězdičku.

Mám pevnou 28 mm f/2, která je oproti 20 mm určitě slabší, co se týče kresby, ale zároveň je menší a stojí o dost míň. Je to pro mě skvělé malé reportážní sklo. Používám ho na focení dětí a reportáže. Většina lidí k tomuhle účelu používá 35 mm, ale já mám radši 28 mm, protože do fotky dostanu víc okolí. Ale nejsem reportážní fotograf, to bych si určitě koupil nějakou světelnější verzi. Za mě je to objektiv s relativně dobrou optikou, cenově je dostupný a zároveň je opravdu malý a strčíš ho do kapsy.

Objektivů nemám tolik a případně si je od Sony půjčím. Mám na výběr z široké nabídky velkých těžkých světelných objektivů i malých cestovních objektivů.

Velké světelné objektivy jsou super pro fotografy portrétů, reportáží atd., ale u krajiny je neupotřebím. Nefotím ani rychlé věci, takže nepotřebuju rychlý objektiv, ani nepracuju s hloubkou ostrosti, ale spíš s většími clonami. Mě zajímají cestovní skla – malá, lehká a za relativně dostupnou cenu, pokud možno ještě s perfektním optickým výkonem. A těch je tam spousta.

Používám jak zoomová, tak pevná skla. Pevná skla mají kresbu většinou o něco lepší, mají lepší "look", zároveň jsou ale míň univerzální. Záleží i na tom, kde jsem. Na pláni si můžu pár metrů popojít, ale na vyhlídce, kde jsou za mnou kleče a kdy nemůžu jít mimo stezky, nebo když na pár vteřin vykoukne slunce a ty nemáš čas přehodit objektiv z dlouhého na širokoúhlý, mám s pevným sklem smůlu. Tehdy mi vyhovuje zoom, protože je operativnější. I s daní horší kresby.

Proti tomu trochu jdou megapixely foťáku. S dlouhým sklem nevyfotím nic širokoúhlého, ale když fotím pevnou dvacítkou a chci něco trochu delšího, třeba 28 nebo 35 mm, tak můžu bez výrazné ztráty dat oříznout i čtvrtinu fotky. Proto mi na hodně situací stačí pevná dvacítka.

Když jsem mluvil o horší kresbě zoomů, tak to samozřejmě neplatí pro řadu GM, kde objektivy stojí třeba 80 000 Kč. :) U zoomu za 5 000 Kč rozdíl oproti pevnému sklu je. Obecně bych poradil, že pokud někdo chce perfektní sklo, ale nemá spoustu peněz, ať jde do pevného objektivu. Opticky srovnatelný zoom bude stát o 10 000 nebo 20 000 Kč víc.

Jirka Šebek na horách © Jiří Šebek

  • FotoŠkoda v testcentru nabízí několik objektivů i těl Sony. Proč bys to využil třeba ty?

Problém drahé techniky je, že utratíš za objektiv 80 000 Kč a zjistíš, že ti úplně nevyhovuje. Když se mě někdo ptá, jestli si má, nebo nemá koupit ten či onen foťák, tak jim říkám "běž a vyzkoušej si to", protože každý foťák má jinou ergonomii a každému jinak padne do ruky, nemluvě o tom, že ne každému bude vyhovovat Sony nebo jiná značka.

A tohle je super možnost, jak si třeba tu A7R IV půjčit na pár dní a vyzkoušet si, jestli využiješ všechny možnosti a vyplatí se ti do ní investovat 90 000 Kč, nebo budeš spokojená s funkcemi A7 za 50 000 Kč.

Jirka Šebek na horách © Jiří Šebek

Autorka rozhovoru: Anna Jirásková

Rozhovor o Jirkově tvorbě nebo úpravách fotek najdete tady. Různou techniku Sony včetně A7R IV si taktéž můžete na jeden den zdarma vypůjčit v testcentru a vyzkoušet si, zda je to přesně to, co si přejete.

chci do testcentra sony

SONY Alpha A7 III
SONY Alpha A7 III tělo

full frame 24 Mpx snímač, až 10 sn./s. při sekvenčním snímání s bufferem až na 177 JPEG snímků, XAVC S 4k video, 100 Mbps 8-bit 4:2:0 - interní nahrávání, přes HDMI výstup 8-bit 4:2:2, 120 FPS FHD

53 990,-
SONY Alpha A7R IV
SONY Alpha A7R IV tělo

Nový 61Mpx BSI CMOS fullframe snímač, Perfektní ostřící systém s 567 body fázové detekce, 74% hledáčku, iAF pro lidi i zvířata a to i ve videu

89 990,-
SONY Alpha A7 II tělo

24 Mpx Exmor CMOS fullframe senzor, Pětiosá stabilizace obrazu udrží až 4,5EV, XGA OLED hledáček 2,4M

27 990,-

Související články

Jednorázové foťáky Lomography: Jednoduchost a kreativita

Jednorázové foťáky Lomography: Jednoduchost a kreativita

Letem fotosvětem #24 : Veselý Polaroid Keith Haringa

Letem fotosvětem #24 : Veselý Polaroid Keith Haringa

První mobilní telefon Leica - Leitz Phone 1

První mobilní telefon Leica - Leitz Phone 1

Další Rozhovory

Centrum pro válečné veterány v Praze otevřelo fotografickou soutěží

Centrum pro válečné veterány v Praze otevřelo...

Kateřina Janišová: Vyhranit se, nekopírovat a fotit hlavně srdcem

Kateřina Janišová: Vyhranit se, nekopírovat a fotit...

Martina Kaufmannová: Na fotkách mám ráda určitou přirozenost

Martina Kaufmannová: Na fotkách mám ráda určitou přirozenost

Další Videa

Fotoškola - velikost snímače

Fotoškola - velikost snímače

Pište nám dotazy, odpovíme v živém vysílání

Pište nám dotazy, odpovíme v živém vysílání

Porovnání Canon EOS R5 vs Sony Alpha A1: automatické zaostřování

Porovnání Canon EOS R5 vs Sony Alpha A1: automatické...

Diskuze

V kuchyni fotografa aneb Jakou technikou fotí Jirka Šebek

Přidat příspěvek

Zatím nebyl přidán žádný příspěvek.

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • 300 Kč poukázka na tisk fotografií

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací

Rozumím