Jak fotografovat při nízké hladině osvětlení

Pro lepší názornost můžeme celou problematiku rozdělit na 2 základní situace: a) Když musíme fotografovat v situacích, kdy je málo světlo; b) Když naopak chceme fotografovat v situacích s minimem světla. Pro potřeby následujícího článku se zaměříme hlavně na situaci první (a), tedy když není zbytí a my se musíme se scénou s nedostatkem světla nějak popasovat.  

Vždy hodně záleží na samotném charakteru fotografie. (foto: Martin Hájek)

Máme málo světla?

Je to stav, kdy se nám začíná výrazně komplikovat možnost bezproblémového pořízení kvalitní fotografie. Kvalitní fotografií mám zde na mysli takovou, která je:

• správně expozičně a barevně vyvážená,
• správně zaostřená (jednoduše ostrá),
• správně nakomponovaná a
• kvalitní po obsahové / umělecké stránce.

Vzhledem k náplni článku se opět zaměříme na tu první polovinu, tedy body 1 a 2, které řeší především technickou kvalitu fotografie.

V interiérech je velice často málo světla - to platí obecně. (foto: Martin Hájek)

Jaký efekt má nedostatek světla

Scény s nedostatkem světla (low-light) představují pro každého fotografa výzvu, neboť není vůbec snadné v takových podmínkách pracovat. Musíme totiž vyřešit hned několik typických problémů, mezi které patří:

• pohybová neostrost,
• vysoká míra digitálního (obrazového) šumu,
• mdlé barvy a současně vysoký kontrast (dle typu scény) a navíc
• automatika zde rychle a často naráží na své limity. Podstatně hůře funguje automatické měření expozice, AF i vyvážení bílé barvy/WB (a vlastně většina automatických funkcí).

Obecně platí, že u světelně komplikovaných scén mají jasně navrch fotoaparáty umožňující manuální nastavení - tedy digitální zrcdlovky, bezzrcadlovky nebo kreativní kompakty s možností ručního řízení expozice.

U podobných typů fotografií plná automatika v podstatě nemá šanci. (foto: Martin Hájek)

Low light scény

Jedná se o takové scény a fotografické situace, kdy nám reálně hrozí riziko nepovedené fotografie – což se nejčastěji projevuje buď silně podexponovanou (tmavou) nebo rozmazanou (přesněji: rozhýbanou) fotografií. Jako takové základní vodítko nám zde skvěle poslouží tzv. "pravidlo bezpečného času".  Bezpečný expoziční čas je takový, který ještě teoreticky jsme schopni "udržet z ruky", aniž abychom výsledný snímek "máznuli" vinou vlastního pohybu (třesu rukou).

Málo světla, špatné barvy, pohybová neostrost - běžná to kombinace. (foto: Martin Hájek)

Bezpečný čas

Jedná se o převrácenou hodnotu reálného ohniska (vztahující se k plnoformátovému snímači). Pokud tedy fotografujeme například základním 50mm ohniskem, bezpečný čas (tedy takový, který bychom měli udržet z ruky) je 1/50 s (převrácená hodnota ohniska). To platí pro plnoformátový senzor. Pokud používáme fotoaparát s menším snímačem, je třeba výsledek ještě vynásobit crop faktorem (Canon APS-C 1,6×; Nikon DX 1,5×; Olympus/Panasonic 4/3 systém = 2× atd.).

Příklad: 

Ohnisko (objektiv)	Full frame (36×24 mm)	Crop (APS-C/DX) crop = cca 1,5× *	4/3 systém (Olympus, Panasonic)
24 mm **	1/25 s	1/40 s	1/50 s
50 mm	1/50 s	1/80 s	1/100 s
85 mm **	1/80 s	1/125 s	1/160 s
100 mm	1/100 s	1/160 s	1/200 s
200 mm	1/200 s	1/320 s	1/400 s
500 mm	1/500 s	1/800 s	1/1000 s

•  * Pro lepší srozumitelnost je APS-C (Canon) a DX (Nikon) sloučeno do hodnoty crop cca 1,5×. 
• ** U některých hodnot ohnisek nelze převádět "doslovně" (stejnou hodnotu na fotoaparátech zkrátka nenajdete), stačí zaokrouhlit na nejbližší dostupnou hodnotu. 
• Bezpečný čas není exaktní věda (jde pouze o "teoretické doporučení"). Je to věc dosti individuální. Navíc, "udržení delších časů z ruky" lze vcelku dost dobře natrénovat.
• Současně je v tabulce názorně vidět, že s rostoucím ohniskem roste i náročnost na požadavek bezpečného času neboli - čím delší ohnisko, tím máme s časem větší problém. 

Na ultra-dlouhá ohniska, "z ruky" fotit jednoduše nelze. (ohn. 1800 mm, foto: Martin Hájek) 

Automatika fotoaparátů pomáhá

Jak jsme si výše řekli, automatika v situacích s nedostatkem světla selhává. Jedná se však o plnou automatiku. Částečná automatika může totiž naopak pomoci. U moderních fotoaparátů (digitálních zrcadlovek a bezzrcadlovek) máme velký benefit v automatickém měření expozice. Stačí si v režimu P (programová automatika) nebo v režimu priority clony (Av/A) ohlídat, jaký čas nám v aktuální situaci nastavuje automatika a aby daný čas nebyl jednoduše delší než onen bezpečný čas (viz tabulka výše). Případně poté - po "návrhu" polo-automatiky (P nebo A/Av) - můžeme přepnout na manuální režim (M) a onu aktuální hodnotu času tam prostě "opsat". 

Cílené zdůraznění pohybu dodá snímku zcela nový rozměr. (foto: Martin Hájek)

Statické vs dynamické scény

Je třeba vždy rozlišovat statickou a dynamickou fotografii a současně tedy i dva typy pohybu (v jejichž důsledku pohybová neostrost vzniká): náš vlastní pohyb a pohyb ve scéně. Zatímco u statické fotografie řešíme jen vlastní pohyb (třes rukou), u fotografií dynamických (pohybových) musíme řešit jak vlastní pohyb, tak i pohyb ve scéně.

V praxi se nám běžně kombinují oba typy pohybu - náš i ve scéně. (foto: Martin Hájek)

Čím si pomoci, máme-li málo světla

Možností je hned několik, i když v podstatě je třeba vždy buď dokonale stabilizovat fotoaparát, nebo zkrátit čas natolik, že nebude hrozit rozhýbání scény. Můžeme si pomoci následujícími postupy:

• Prací s expozicí: zkrátit expoziční čas = zvýšit ISO / více otevřít clonu;
• Stabilizátorem obrazu: skvěle umí eliminovat náš vlastní pohyb. Stabilizace je buď optická (v objektivu), nebo mechanická (posuv snímače přímo ve fotoaparátu).
• Kratším ohniskem: širší úhel záběru, tedy menší nároky na krátké expoziční časy.
• Světelným objektivem: propustí naráz více světla na snímač (stačí pak kratší časy).
• Fotografickým stativem: ten je skvělý pomocník každého fotografa/kameramana.
• Přidáním světla do scény: je třeba použít externí světelný zdroj, nejlépe LED světlo nebo fotografický blesk.

Tabulka – různá řešení a jejich vliv

Technika/postup	Výhody	Nevýhody	Statické scény	Dynamické scény
Zkrácení času: a) pomocí clony	Snadno a rychle dostupné	Brzy narazíte na limit, mění mj. také hloubku ostrosti	ANO (řešení)	ANO (řešení)
Zkrácení času: b) pomocí ISO	Snadno a rychle dostupné	Spolu s ISO roste i digitální (obrazový) šum	ANO (řešení)	ANO (řešení)
Stabilizátor obrazu	Umožní z ruky fotit i na výrazně dělší časy	Jeho účinek roste spolu s ohniskem	ANO (řešení)	NE (nemá vliv)
Kratší ohnisko (více širokoúhlé)	Širší ohniska nejsou tak náročná na krátké časy	Mění současně kompozici, perspektivu a scénu celkově	ANO (řešení)	ANO (řešení)
Světelný objektiv	Skvělý pomocník do světelně náročných scén	Za vysokou světelnost nutno zaplatit	ANO (řešení)	ANO (řešení)
Fotografický stativ	Skvělý pomocník do světelně náročných scén	Se stativem je fotograf méně mobilní a flexibilní	ANO (řešení)	NE (nemá vliv)
Fotografický blesk nebo LED světla	Osvítí scénu, "zmrazí pohyb" (blesk), umožní zkrátit čas	Fotografie mají zcela jiný charakter, navíc každé světlo má omezený dosah	ANO (řešení)	ANO (řešení)

 

Ukázka digitálního šumu na různé hodnoty ISO. (foto: Martin Hájek) 

Scény záměrného zdůraznění pohybu

Pak zde máme samostatné fotografické kategorie, které buď kreativně pracují s nedostatkem světla, nebo jsou doslova založené na řízené pohybové neostrosti. Do té první kategorie můžeme zařadit třeba noční fotografii, noční město či portréty za soumraku.

Do druhé kategorie patří například noční dynamická fotografie nebo astrofotografie. Zde je nedostatek světla nebo zdůraznění pohybu (vlivem jeho "máznutí") vyloženě žádoucí a výsledkem jsou pak fascinující snímky se zcela jedinečnou atmosférou. 

 

chci na kurz Jak fotit ve špatných světelných podmínkách