Martin Trabalík: Žene mě touha po dobrodružství | FotoŠkoda
Rozhovory

Martin Trabalík: Žene mě touha po dobrodružství

Martin Trabalík: Žene mě touha po dobrodružství
6. 11. 2021 | 9 minut čtení

Reportéra Martina Trabalíka už z našeho blogu znáte. Tentokrát se s ním Kryštof Korč pobavil o jeho posledním projektu, který můžete od 9. listopadu zhlédnout i v kinech - dokumentu Incendios mapujícího rozsáhlé lesní požáry v Bolívii. Proč se Martin rozhodl do Bolívie odjet, co bylo na natáčení náročné a jak se povedlo požáry zvládnout, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Řídit všechno efektivně byla ta největší výzva

S Martinem jsem si povídal naposledy dva roky nazpět. Tehdy jsem před sebou měl reportéra,  který si prošel uprchlickou krizí v Indii a Řecku, poválečným Afghánistánem, konfliktem v Doněcku, zkrátka místy, ze kterých má člověk husí kůži už jen z novinových titulků. Tehdy mluvil o tom, jak moc ho zajímá video jako nosné médium jeho reportáží a jak by se chtěl přeorientovat jen na něj.

Netušil jsem, že hned pár měsíců nato odletěl do Bolívie točit lesní požáry. A teď, po téměř dvou letech usilovné práce, se do kin dostává jeho první celovečerní film. Ten bude mít 9.11. premiéru v kině Bio Oko. Tímto rozhovorem vás na něj srdečně zveme!

Incendios © Martin TrabalíkIncendios © Martin Trabalík

  • Když jsme se naposledy viděli, měl jsi za sebou pobyt v různých konfliktních zónách, nebo uprostřed uprchlických krizí, kam jsi směřoval pak?

Dělal jsem dlouhý projekt pro Hispan TV o hnutí za nezávislost po Evropě, zaměřený na Katalánsko. Pak se objevila situace s požáry v Jižní Americe, která mě vždy zajímala. Tak jsem se prostě sebral a jel jsem.

  • Takže jsi opět musel být v centru dění? Nebo to zkrátka byla další výzva?

Prostě mě žene touha po dobrodružství, vyrostl jsem na Foglarovi a Mayovi. Zároveň se chci věnovat něčemu, co pro mě má smysl. Tehdy to bylo celosvětové téma a šlo o požáry nevídaných rozměrů. Hodně se psalo o Brazílii a téměř vůbec o Bolívii, proto jsem si vybral právě ji. Celá diskuse byla navíc hrozně zpolitizovaná. V Bolívii přechází deštný prales v suchý les, svého času největší na světě.

Z podstaty věci, pokud takový les zapálíš, oheň se šíří mnohem rychleji než v případě deštného lesa. V Bolívii tak vyhořela srovnatelná rozloha půdy jako v Brazílii, ale ta země je podstatně menší. Na její rozlohu se tak jedná o nesrovnatelně větší katastrofu. Bohužel se jí ale nevěnovalo tolik pozornosti. Což dává mému dokumentu unikátní nádech, protože žádný podobný pravděpodobně nevznikl, nebo o něm alespoň nevím.

Celé to způsobilo to, že Morales, první domorodý prezident, přiděloval půdu svým příznivcům před nadcházejícími volbami. Tito lidé se pak stěhovali z hor do nížin, které chtěli odlesnit. Takto nakoupená podpora voličů v součinnosti s uzákoněním použití ohně na obdělávání lesa zadělala na celý problém. K tomu přičteš nezkušenost přistěhovalců s vypalováním lesa, nejsušší rok za poslední dobu, silné větry. Zkrátka horší podmínky už nemohly být.

A vzhledem ke globálnímu oteplování to dost možná nebude poslední problém podobného druhu a rozsahu. Vypalování lesa bylo předtím běžné, ale v mnohem menší míře. Dokonce to byla součást přirozeného koloběhu obnovy lesa. Jenže v takovém rozsahu jako teď, tedy 5 milionů hektarů, shořelo porostu tolik, že už není co a z čeho obnovovat. Pro představu je to plocha tří čtvrtin České republiky.

Incendios © Martin TrabalíkIncendios © Martin Trabalík

  • Jaká byla samotná práce s hasiči?

Některé dny se nudíš a nevíš co by. Jiný den dostaneš zprávu, naskáčeš s 20 lidmi do jeepů a jedeš přes půl země někam, kde strávíš dva dny v horké zóně. Přespáváš málem přímo v požárech. Pracoval jsem s dobrovolnými hasiči. Bolívie v té době ani neměla profesionální jednotky na boj s lesními požáry. Byla nasazena i armáda, ale velkou část práce vykonávali dobrovolníci. Jak je vidět ve filmu.

Jedním z vůdců jedné z part byl třeba dobrovolník z Kolumbie. Hasič, který se věnoval krizovým pracím. V Bolívii byl na dovolené, a když zjistil, že hoří lesy, přidal se k dobrovolníkům, zapojil se do práce a nakonec učil celé skupiny nezkušených hasičů.

Učil je ale možná moc silné slovo. Dobrovolníci se rekrutovali od studentů přes vysokoškolské profesory až po farmáře. Tenhle velitel jim dal dvouhodinovou instruktáž a poslal je na akci. Samozřejmě že ne do nejtěžších míst, ale i tak to byla síla. Prostě Bolívie, to si u nás neumíme představit.

Připomnělo mi to uprchlickou krizi v Řecku. Největší výzvou byla koordinace. Dobrovolníků bylo poměrně dost, ale řídit všechno efektivně byla ta největší výzva. Navíc, když víš, že ti lidi řeší 30 km dlouhou stěnu ohně a nemají na ni ani dost techniky. Hasiči se snažili ochránit přírodní rezervace a lidská sídla. Což se jim naštěstí podařilo. Jenže to byl v podstatě nemožný úkol.

Celé to zní, že se jednalo o politický problém, ale doplatili na to a řešili to obyčejní lidé. Politice se raději vyhýbám, ale dá se s čistým svědomím říct, že v zájmu vlády nebylo zastavit požáry. Stejně jako spousta jiných vlád chce ta bolivijská těžit z každé situace, i z té špatné. Shořelý les pro ně představuje spoustu volné půdy, kterou mohou využít. Třeba pro chov dobytka, což je jedna z hlavních složek bolivijského exportu. Vládě se to vlastně hodilo, nepodnikla žádné razantní kroky a dokonce odmítala zahraniční pomoc.

Incendios © Martin TrabalíkIncendios © Martin Trabalík

  • Zní to celé až neuvěřitelně náročně, navíc s velkým podílem rizika, nebál jsi se v téhle vřavě o život? Navíc, zní to jako boj s větrnými mlýny.

Měl jsem strach jen z toho, že nebudu mít dost kvalitní materiál, že to třeba nedotočím. Je to jako s těmi hasiči. Celou dobu čelíš něčemu obrovskému, co je mimo tvé síly. Hasíš oheň, který nemá konce. Vláda vlastně ani nemá zájem na tom, aby se situace zlepšila. Ale stejně to děláš, protože vlastně musíš...

  • Co všechno se ti podařilo v dokumentu zachytit?

Po všem shánění prostředků a vybavení jsem přiletěl vlastně až ke konci celé situace. V čemž jsem ale měl štěstí, protože právě ten konec, kdy se oheň dostal pod kontrolu byl nejemotivnější. Ještě k tomu jej dostal pod kontrolu déšť a ne primárně hasiči.

Zkrátka jsem tam vlítnul a točil co to šlo. Od jedné skupiny hasičů k další. Pak jsem se věnoval politické situaci v zemi, kterou jsem chtěl ve filmu popsat taky, ale nakonec jsem zjistil, že by byla pro jeden dokument příliš složitá. Tak jsem se vrátil zpět do oblasti požárů a dělal rozhovory, dokumentoval následky v krajině a tak dál. Nejvíc materiálu ale vzniklo během stěžejních deseti dní, během kterých jsem točil téměř nonstop.

Incendios © Martin TrabalíkIncendios © Martin Trabalík

  • A pak jsi se vrhl na zpracování celého materiálu, doslova vlastnoručně. Jak se ti to celé povedlo?

Myslím, že se mi to dost podařilo. Na první pohled není patrné, že to vznikalo takhle punkově, a můžu říct, že film snese srovnání s většími produkcemi. Nechci jej ale nějak moc opěvovat nebo jej předem rozebírat. Rád bych, aby si na něj každý udělal názor sám a věřím, že film obstojí.

Točil jsem na Panasonic GH5, což je podle mě dodnes jedna z nejlepších dokumentárních kamer ve své cenové kategorii. Je malá, se skvělým obrazem a hlavně je levná. Na sólo reportážní výjezd zkrátka nechceš tahat RED kameru v plné palbě. Stran optiky točím na Voigtländery, jejichž charakter mi vyhovuje. A velkou část samozřejmě udělá postprodukce. Hlavní parametry byly dostupnost a také cena. Zkrátka se nechceš celou dobu strachovat o techniku. A navíc myslím, že když víš co točit, stačí ti i podobné vybavení bohatě.

A jak to dopadlo? Trocha pýchy by u Martina určitě byla na místě, film byl totiž přijat na festivalech v Bolívii, Brazílii, Kolumbii, Mexiku, Španělsku a ve Skotsku. Na Mezinárodním festivalu v La Paz obdržel cenu za nejlepší Feature Document. Jak ale sám Martin říká, nejraději bude, když to posoudíte sami. Já tam budu určitě! Uvidíme se 9. listopadu v Bio Oku.

TTARTISAN 35 mm f/1,4 pro Nikon Z (APS-C) stříbrný

Objektiv s bajonetem Nikon Z/formát DX, Ohnisko na DX senzoru 52,5 mm (ekvivalent 35 mm), Rozsah clony: f/1,4 až f/16

2 990,-
FUJIFILM TS 12x28

Dalekohled o zvětšení 12x, které díky stabilizátoru udržíte i z ruky, Výdrž baterie stabilizátoru až 12 hodin, Voděodolné, odolné proti zamlžení

17 990,-
Ozdobná tužka gelová 0,7 modrá

Modrá barva, Víčko pro ochranu hrotu, 0,4 mm linka

49,-

Související články

Rozhovor - Lucie Bártová: Vzpomínkám dáváme nový život

Rozhovor - Lucie Bártová: Vzpomínkám dáváme nový život

Kateřina Janišová: Fotografie je velká závislost

Kateřina Janišová: Fotografie je velká závislost

Jak točí - Lukáš Pich

Jak točí - Lukáš Pich

Diskuze

Martin Trabalík: Žene mě touha po dobrodružství

Přidat příspěvek

Zatím nebyl přidán žádný příspěvek.

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • 300 Kč poukázka na tisk fotografií

Kompletní informace »

Čekejte prosím...