FototipySeriály

Zpracování a tisk od A do Z (4): Barevné prostory

27. 1. 2022 | 10 minut čtení

Dnešním článkem do naší nové série rozvíjíme komplexní téma tisku i úprav fotografií a zároveň pokračujeme v tématu oblíbené problematiky barev. Dnes se zaměříme na barevné prostory. Řekneme si něco o tom, co to vlastně barevné prostory jsou a proč bychom se o ně měli zajímat. Kromě toho také mimo jiné rozklíčujeme dávné dilema mnoha fotografů, jestli je lepší sRGB nebo Adobe RGB.

Barvy, to je oč tu běží

Jedna z frekventovaných otázek u pokročilých fotografů zní: "Do jakého barevného prostoru fotíš?". Současně je zde velké množství omylů, mýtů a zmatků. Pro správné pochopení celé problematiky si to pojďme rozebrat podrobněji. Tedy: jaké barevné prostory máme, co umí a kdy který použít?

Barevné prostory (color gamut, color space)

Ač se to zdá na první pohled komplikované, ve skutečnosti to zas takové drama není. Každý barevný prostor má určitý rozsah zobrazitelných/reprodukovatelných barev, které jsou různá zařízení schopná zobrazit nebo reprodukovat. Řeč je o digitálních fotoaparátech, skenerech, tiskárnách a monitorech.

Pro příklad si uveďme zařízení pro nás nejrelevantnější - digitální fotoaparát. DSLR, bezzrcadlovky, kompakty nebo středoformáty. Všechny pracují na principu tří primárních barev: R + G + B (Red + Green + Blue). Stejně fungují také například monitory. Jako podklad (základ) zde slouží černá plocha, kterou "osvětlujeme barvami" (zjednodušeně řečeno).

Vycházíme vždy z trojúhelníku uvnitř barevného diagramu, kde vrcholy tvoří: červená (R/vpravo dole), zelená (G/nahoře) a modrá (B/vlevo dole) - viz obrázek níže. Všechny další barvy uvnitř trojúhelníku vznikají mícháním těchto tří základních barev..

Potřebujete poradit? Vše ohledně tisku vám rádi zodpovíme na naší zákaznické podpoře: fotosluzby@fotoskoda.cz nebo volejte +420 222 929 039

CieLab: Etalon v barvách

Ale vraťme se nyní úplně na začátek. Abychom totiž byli schopni barvy vůbec nějak popsat, musíme si nejprve určit nějaký standard – výchozí bod (podobně jako třeba u fotoaparátů je tím výchozím bodem 35mm kinofilm/full frame senzor).

V případě reprodukce barev se vychází z CieLab (CIE L*a*b*) modelu, což je nezávislý 3D barevný prostor umožňující přesné změření a definování všech viditelných barev pomocí tří základních veličin. L je světlost (lightness) od černé po bílou. Hodnoty "a" a "b" představují barevnost s tím, že "a-" odpovídá zelené, "a+" červené, "b-" odpovídá modré a "b+" žluté (viz obrázek níže).

Potíž s lidským zrakem (už zase)

Jak jsme si ostatně vysvětlili již v minulé (3. části) seriálu Zpracování a tisk od A do Z, problém spočívá v jeho adaptabilitě i schopnosti "vnímat citlivě změny". Oko sice dokáže vidět miliony barev, ovšem ne vždy je umí přesně odlišit, natož popsat.

Můžeme například vnímat dvě lehce odlišné barvy stejně, nebo naopak vidět jednu a tu samou barvu rozdílně – v závislosti na aktuálním pozorovacím úhlu, případně úhlu dopadajícího světla. Tím vznikají problémy při komunikaci o barvách. Proto také máme standardní model CieLab, potažmo celý obor color managementu (CMS) neboli správy barev (ale o tom až jindy).

Barevné prostory: RGB a CMYK

První z barevných prostorů – typický pro digitální fotoaparáty –, jsme si už naťukli v úvodu. Pojďme se k němu vrátit, především v kontextu k druhému (pro nás také velice podstatnému) barevnému prostoru CMYK.

Barevný prostor RGB pracuje na principu tzv. aditivního míchání barev. To znamená, že výchozím stavem je černá a při maximálním "vysvícení" jednoho bodu dostaneme bílou. V šedé škále je to tedy od 0 (černá) do 256 (bílá).

Tiskárny naopak využívají systém tzv. subtraktivního míchání barev, kdy výchozím bodem je naopak bílá (papír) a všechny další barvy pak vytváříme kombinací azurové modré (C – Cyan), fialové (M – Magenta), žluté (Y – Yellow) a černé (K – blacK). Nicméně CMYK budeme více řešit v dalších dílech, až se dostaneme k samotnému tisku.

Rozdíl mezi barevným prostorem RGB (trojúhelník / fotoaparáty, skenery) a CMYK (tiskárny / nepravidelný ovál).

Není RGB jako RGB

Proč vlastně máme několik barevných prostorů? Odpověď jsme nepřímo dostali již v odstavci výše. Různá zařízení zobrazují/reprodukují barvy odlišně. V reálu by tak jen jeden barevný prostor nemohl fungovat. CieLab model (viz výše) popisuje matematicky všechny okem viditelné barvy. Ostatní zařízení pracující s barvami se jen snaží k CieLabu (potažmo k našemu zraku) co nejpřesněji přiblížit.

Barevný prostor RGB je současně nejblíže tomu, jak funguje lidské oko. Protože i my vnímáme svět kolem právě na principu 3 základních barev (červená, zelená, modrá). Ostatně vzpomeňme na 7. třídu ZŠ (i když dnes se to bere v přírodopisu, tuším, že už o ročník dříve). Pomocí tzv. tyčinek v oku vnímáme jasy, díky tzv. čípkům zase barvy: R+G+B. DSLR, bezzrcadlovky a ostatní digitální fotoaparáty, ale také skenery a monitory doslova "simulují" lidský zrak.

Další dělení RGB - je jich víc

Abychom to ještě trochu víc zamotali, RGB prostor jako takový se následně dělí do několika dalších typů.

sRGB – celosvětově uznávaný standard
Adobe RGB (1998) – vylepšený rozšířený (Adobe RGB) prostor
ProPhoto RGB – zatím špička v oblasti RGB zobrazení

Zásadní otázka: to, nebo ono?

Fotit do sRGB (IEC61966-2.1) nebo Adobe RGB (1998)? Digitální fotoaparáty umožňují v menu nastavit, jestli budeme fotit, ukládat snímky v prostoru sRGB nebo Adobe RGB. Pokud jste zkušený fotograf a máte celý proces od pořízení snímků až po tisk fotografií plně pod kontrolou, pak Adobe RGB. Pokud máte svého zkušeného a ověřeného tiskaře, který ví, co dělá, pak také Adobe RGB. Jestli ale neplatí výše zmíněné – byť třeba jen v jediném bodě –, sRGB je jistota, kterou nic nezkazíte.

sRGB – plně dostačující i pro náročné a velkoformátové fotografie. Vhodný vždy, když nemáte své fotografie 100% pod kontrolou. Například odevzdáváte-li fotky klientovi, netušíte, co s nimi bude dál dělat, kde si je nechá vytisknout, na čem je bude prohlížet atd. Stejně tak nemá smysl používat Adobe RGB, když k tomu nemáte odpovídající monitor (wide gamut) a foto editor (s podporou CMS/správy barev).
Adobe RGB - dostanete z fotografií maximum barevných informací. Adobe RGB prostor je větší než sRGB, ale má to háček. Musíte dobře vědět, co děláte. Potřebujete kvalitní wide gamut monitor, odpovídající software na úpravu fotografií (Adobe Photoshop, Adobe Lightroom) a nějaké to know-how o problematice CMS (color managementu).

ProPhoto RGB

Je tu ještě další prostor - ProPhoto RGB (Romma RGB). Vyvinul jej Kodak pro využití v digitální fotografii. ProPhoto RGB nabízí ještě větší škálu odstínů – zejména v červených a zelených tónech. Umí zobrazit více než 90 % možných barev v CieLab prostoru. Jenže při testech a detailních měřeních se ukázalo, že více než 10 % z reprodukovatelných barev jsou vlastně barvy neexistující.

Důležité! Pamatujte, že…

Používáte-li rozšířené barevné prostory (ProPhoto RGB, Adobe RGB), doporučuje se pracovat s vyšší bitovou hloubkou, alespoň 10-bit, ale lépe s 11-bit, 12-bit, nebo 14-bit. Vyplatí se to, zejména kvůli zabránění posterizaci (jev, kdy v jedné konkrétní, tonálně bohaté oblasti dojde barva). Setkat se s ní můžeme například u fotografií oblohy či u pleťovky.

Ukázka posterizace (nedostatek barev): jemné tonální přechody jsou "skokové" (obr. dole) nikoli plynulé (obr. nahoře).

ProPhoto RGB zatím nemá příliš možností uplatnění, neboť žádný současný monitor ani fotoaparát ještě nedokáže plně využít celou škálu ProPhoto RGB prostoru. Jedná se tedy zatím stále spíše o RGB prostor budoucnosti. Což neznamená, že jej nelze použít. Samozřejmě ano, ale jeho potenciál zatím těžko nějak smysluplně využijete.

RAW vs JPG – další věcí je, fotografujete-li do formátu JPEG nebo RAW. Při použití RAWu se totiž ukládá fotografie s maximem možných informací a to, jestli ve finále použijete ke konkrétním snímkům sRGB, Adobe RGB nebo ProPhoto RGB, si určíte až v post-procesu při zpracování snímků - například v Adobe Photoshopu nebo Adobe Lightroomu.

Všechny pokročilé foto editory (produkty Adobe, Zoner nebo Corel) již umí pracovat se správou barev (color management/CMS).

Co když chybí profil?

S tím se také můžeme často v praxi setkat. Jde o běžnou chybu. Mnohokrát jsem to viděl překvapivě i u zkušených fotografů. Uživatel v takovém případě, buď záměrně, ale většinou spíše omylem, odstraní z EXIFu fotografie údaj o vloženém ICC profilu (vč. použitého barevného prostoru). Pak můžeme jen hádat, nicméně vždy je lepší přiřadit nějaký profil než žádný profil.

Jediným řešením je zde metoda pokusu/omylu: sRGB, Adobe RGB, nebo ProPhoto RGB? Když nevím, volím sRGB a na 75 % se trefím. A i když se netrefíte, zas tak moc se nestane a většinou to pouhým okem stejně nepoznáte. Výjimkou jsou jen specifické případy: fotografie, kde je hodně pleťovky, oblohy či jiné tonálně bohaté oblasti. Také to může být potíž u monochromatických snímků (ČB/B&W).