Fotografování extrémní cyklistiky podle Jakuba Fišera

O přednášejícím 

Jakub Fišer je mladý nadšenec do extrémní cyklistiky, který se konkrétně věnuje disciplínám, jako je Downhill, Freeride, Enduro, přičemž na závodech získal nejedno ocenění. Spolupracuje  s časopisem Dirtbiker. Jeho rozhovory najdete v časopisech: Dirtbiker, Xstream, Freeride magazine, Pop corn, ABC. Jakubovým velkým koníčkem je fotografování. Na webu pinkbike.com (světoznámý web tematicky zaměřený na cyklistiku) měl již 12x photo of the day. Spolupracuje s fotografy, jako je např. Rob Trnka, Adam Maršál/maxim.cz, David Swich Vepřek, Petr Bureš/mtbs.cz.

Průběh besedy

Jakubova technika je, až na výjímky, tvořena fotoaparáty a objektivy značky Olympus, a to konkrétně tělem OM-D E-M1 s baterry gripem a objektivy Olympus Zuiko od ohnisek 12 mm až po teleobjektiv 75 mm, f/1,8. Vyjímkou z věrnosti této značky je fisheye (rybí oko) objektiv Samyang 7,5 mm, f/3.5, blesky čínské produkce s odpalovači taktéž neznámých značek, flexibilní stativ Joby Gorilapod, upínací systém na popruh batohu, tašky CAPTURE Camera Clip či akční kamera DRIFT HD GHOST S s příslušenstvím.

Po krátkém představení techniky, kterou Jakub fotí a kterou používá při focení/natáčení, přišla na řadu prezentace fotografií (které byly vytvořeny tímto fotografem) s odborným komentářem a diskuzí o použité technice, volbě kompozice, světelných podmínkách, či jiných praktických návodech, jak obdobnou fotografii pořídit.

K téměř každé z mnoha fotografií (odhadem cca 50 vybraných fotografií) se rozpoutala diskuze, kde se účastníci besedy zajímali především o to, proč fotograf zvolil právě takovou kompozici, objektiv, proč použil/nepoužil blesk, jak probíhala postprodukce fotografie apod. I přesto, že Jakub zná mnoho fotografických pravidel, pouček, tak se je nebojí výjimečně záměrně porušovat, a to za účelem ozvláštnění fotografované scény. Toho využívá především tehdy, když zachycuje průběh či vyvrcholení sportovní akce, kde by bez porušení nějakého fotografického pravidla vznikla méně atraktivní/jedinečná fotografie. Příkladem použití může být fotografování vítězů na "bedně", jezdec na kole při sjezdových závodech, který projíždí klopenou zatáčkou a není před ním volné místo, do kterého jezdec jede, ale naopak je zachycen kus trati, kterým jezdec projel (ideálně s dalším jezdcem v pozadí); tím je sice porušeno pravidlo prostoru, které má být volné (jezdec do něho jakoby vjíždí), ale naopak díky této netradiční kompozici divák získá představu o části trati, která byla závodníkem projeta.

Jakubovo oblíbené nástroje/způsoby pro originalitu fotografií

Fotografovým oblíbeným nástrojem/způsobem, jak tvoří atraktivní fotografie, je kupříkladu panning, ke kterému využívá výše zmíněný objektiv Samyang 7,5 mm o světelnosti f/3,5. 

Panning, neboli švenkování, sledování objektu je označení pro horizontální nebo vertikální rotační pohyb filmové, digitální nebo video kamery. Výsledkem panningu je efekt rozmazání pozadí s ostrým pohybujícím se objektem, používá se k zachycení rychlého pohybu.

Jak udělat panning?

Jde o to sledovat pohybující se objekt v hledáčku a tím snížit jeho relativní pohyb vůči fotografovi. Používá se pro zvýšení důrazu na pohybující se objekt a zároveň pro větší rozostření pozadí, což sníží jeho rušivý efekt. Při fotografování pohybujícího se předmětu, při panningu, udržujeme fotografovaný předmět ve stejné pozici na snímku po celou dobu trvání expozice. Délka expozice musí být dostatečně dlouhá, aby pozadí bylo dostatečně rozostřené pohybem fotoaparátu. Přesná délka expozice bude záviset na rychlosti objektu, ohniskové vzdálenosti objektivu a vzdálenosti od předmětu a předmětu od pozadí. Běžně se používají časy od 1/60s, pro pomaleji pohybující objekty - běžící člověk, po 1/125s, který se dá použít při panningu velmi rychle jedoucího auta, vzlétajícího či dosedajícího letadla apod.

Dalším poměrně častým nástrojem/způsobem, který je Jakubem využíván nejenom ve sportovní fotografii je i tzv. HDR.

HDR, neboli High Dynamic Range je technologie, která umožňuje větší dynamický rozsah expozice (mezi nejsvětlejším a nejtmavším bodem scény), než je tomu u běžné snímací techniky. Dnes jsou již vestavěným systémem HDR vybaveny i fotoaparáty nižších cenových kategorií, a tak je tato technika zpřístupněna širší i neodborné veřejnosti. Pro opravdu kvalitní HDR je ovšem vhodná jeho tvorba až následně v počítači, a to buďto z dat klasického JPEGu, či surového formátu RAW, který je mnohem vhodnější na následnou úpravu v počítači. 

Jak udělat HDR?

Nejprve musíme mít k dispozici nějaké fotografie. Běžně se HDR obrázek skládá použitím tří dalších s různými expozicemi – podexponované (EV -x), normální a přeexponované (EV +x) - ideální pro následnou počítačovou postprodukci. Většina digitálních fotoaparátů nastavení expozice podporuje, některé mají i funkci auto-bracket, která vyfotí za sebou tři snímky s různou expozicí, což je nejjednodušší - fotoaparát za vás udělá většinu práce.

Co říci závěrem?

Jakubovo vnímání fotografie, nejenom sportovní, se drží několika zásad, kterými jsou pečlivá příprava kompozice (rozmístění blesků, světel, která používá, jen když není jiného zbytí), nastavení fotoaparátu, pečlivá komunikace s fotografovanými aktéry (ne vždy má sportovec/model stejný názor na zamýšlené zachycení scény a výslednou fotografii) apod. Účelem těchto zásad je nejenom spokojený fotograf, aktér, ale i minimum stráveného času s postprodukcí na počítači. Toho a mnoho dalšího stojí za úspěchy Jakuba Fišera, neboli Kubajsze ve světě fotografie.