Petr Horálek: Třicetkrát v NASA

Dechberoucí snímky noční oblohy

Zachycuje nejrůznější astronomické jevy po celém světě, mezi publikovanými snímky je ale i několik těch, které vznikly v Česku a na Slovensku - dobrodruh Petr Horálek neunikl oku editorů z NASA celkem 37krát, a my vás zveme na výstavu jeho úspěšných fotografií. Navštívit ji můžete od 6. do 25. března v Minigalerii Centra FotoŠkoda v Praze.

Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde ho pravidelné navštěvování kroužku tamní proslulé hvězdárny téměř doslova vystřelilo ke hvězdám. Po studiích Teoretické fyziky a Astrofyziky na Masarykově Univerzitě v Brně a na Slezské univerzitě v Opavě krátce pracoval jako astronom na Akademii věd ČR, později na Hvězdárně v Úpici a také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2015 přešel na volnou nohu jako fotograf, popularizátor astronomie, lektor fotografických kurzů, cestopisných přednášek a mnoho dalšího. Největší radost má z toho, že po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek, stal se prvním českým fotovyslancem Evropské jižní observatoře a několik jeho snímků vybral úřad NASA.

Hvězdy, planety a mozaiky Petra Horálka

Práce Petra Horálka zahrnuje panoramata, digitálně spojené fotografie a mozaiky, jejichž vytvoření a zpracování mnohdy trvá stovky hodin. Podívejte se na malou ukázku toho, co bude k vidění na výstavě, a nezapomeňte si od 6. března přijít prohlédnout všech 30 fotografií. Výstava je prodejní, fotografie jsou k dispozici k zakoupení v oddělení alb a rámů za cenu 2 500 Kč/kus. Tato cena nezahrnuje rám.

Vyhlížení Venuše pod obloukem Spitzkoppe, Astronomy Picture of the Day 3. listopadu 2015
"Namibijský Matterhorn", žulový masív Spitzkoppe, je jedním z nejpopulárnějších přírodních parků v jižní Africe. Mimo samotný horský masív se v parku napíná několik fotogenických oblouků, z nichž jeden je volně přístupný v místním kempu. V ranních hodinách 23. září 2015 se naskytla krásná příležitost za ještě tmavých bezměsíčných hodin uzřít vycházející planetu Venuši právě skrze prostor pod obloukem ze správně navoleného směru.

Človíček (sám fotograf) na snímku slouží nejen jako srovnání velikostí, ale také jako zobrazení pomyslného poutníka mezi dvěma světy v bráně Spitzkoppe do vesmíru, zastoupeného Mléčnou dráhou a emisními vodíkovými mlhovinami, a připomínky toho, jak křehký je život. V tvaru oblouku s jasnou Venuší také můžeme s trochou představivosti zpozorovat oko. Symbolicky tak na nás pomrkává poselstvím: Planeta Venuše, byť podobně veliká a hmotná jako Země, pokryta podobnými geologickými útvary, životem nikdy kypět nebude. Važme si toho našeho životodárného ostrůvku, na němž v té nezměrné prázdnotě kolem nás máme možnost žit. A neničme ho, jiný nemáme!

Autor fotografie @ Petr Horálek

Velká korona, Astronomy Picture of the Day 1. července 2019
Většina fotografií nedokáže odpovídajícím způsobem vystihnout vznešenost sluneční korony. Vidět koronu vlastním zrakem při úplném zatmění Slunce je jedinečné. Lidské oko se dokáže adaptovat tak, že vidí jak útvary v koroně, tak celou její šíři, což obyčejné kamery obvykle nedokáží kvůli neschopnosti si poradit s vysokým dynamickým rozsahem. Zatímco oko umí zvládat rozdíly jasů až jedna ku milionu, fotoaparáty mají tuto schopnost o tři až čtyři řády horší. Ovšem vítejte do digitální doby. Díváte se na centrální snímek digitálně kombinovaných krátkých a dlouhých expozic, které byly zpracovány tak, aby se zvýraznily i slabé a daleko sahající útvary v koroně při úplném zatmění Slunce, které nastalo 21. srpna 2017 ve Wyomingu, konkrétně nad Státním parkem Guernsey.

Zřetelně jsou vidět spletité vrstvy a zářící kaustiky neustále se měnící směsi horkého plynu a magnetických polí sluneční korony. Za okrajem Slunce jsou vidět jasné růžové smyčky protuberancí. Dokonce vystouply i slabé podrobnosti na noční straně nového Měsíce, který je osvětlen slunečním světlem odráženým od denní strany Země v úplňku. Snímky pořízené v okamžicích před a po úplném zatmění ukazují zátřpyty Slunce na okraji měsíčního limbu známé jako Bailyho perly či diamantový prsten.

Snímek vznikl při spolupráci s dalšími několika autory, prof. Miloslavem Druckmüllerem, Zdenkem Hoderem a prof. Shadiou Habbalovou. Editoři APODu jej publikovali jako upozornění na úplné zatmění Slunce následujícího dne, 2. července 2019, v Chile a Argentině.

Autor fotografie @ Petr Horálek