Zásnuby ve fotokomoře

Poetika fotokomory

Jezero vývojky v místnosti šeré, 
místo měsíce červená žárovka, 
pod ní tvá tvář září vzplanula 
a ticho se ve tmě na rty dere. 

Ruka se poslepu tmou potuluje, 
snímek za snímkem ve vodě máčí, 
na zčeřené hladině vzpomínky kráčí 
a zašlého věku děj se v obraz proměňuje. 

Minulá podoba se náhle zjeví 
a v hloubce ustalovače se navždy stvrdí 
obraz, na který jsme všichni hrdi. 
Ale jak? To nikdo neví - neví.

Kdyby měl Karel Hynek Mácha možnost zkusit vyvolávat fotografie, tak by možná svou slavnou báseň Máj vůbec nesložil a místo toho by propadl kouzlu fotochemického procesu a pěl do konce svého krátkého, ale bouřlivého života ódy na želatinovou emulzi pokrývající celulózový pás. Básnil by o fotonech zasahujících v rychlém a zběsilém letu krystaly halogenidu stříbrného. Psal by zaníceně o tom, jak ho přitahují výpary chemikálií a nadpozemském klidu, který panuje ve fotokomoře. Tam by strávil veškerý svůj volný čas namísto toulek kolem budoucího Máchova jezera, dříve nazývaného poněkud nepoeticky jako Velký rybník. V šeru fotokomory, stranou slunečních paprsků by dumal nad kvalitou vyvolaného negativu tak dlouho, až by dosáhl alabastrově bledé pleti a melancholického výrazu, který je ovšem u romantických básníků žádoucí. Namísto aby lkal: "Hynku, Viléme Jarmilo", tak by ve svém fotografickém kutlochu vzýval vývojku, ustalovač a smáčedlo – svatou fotografickou trojici, na které je závislý zdárný úspěch každého fotografa.

A nikdo by se Máchově posedlosti fotokomorou nemohl divit, protože vyvolávání fotek připomíná magický rituál. Ať už používáte staré technické postupy z 19. století, nebo používáte moderní filmové materiály, analogová fotografie si pořád uchovává svoji auru tajemna. Ne nadarmo měli první fotografové status potulných kouzelníků – přijeli do vesnice a za úplatu vyčarovali nadšenému zájemci neuvěřitelně přesný obrázek nesoucí otisk jeho podoby. V současnosti můžete tento pocit také zažít, a to ve fotokomoře.

Naučte se vyvolávat filmy ve fotokomoře

Představte si, jak do misky s vývojkou vložíte právě osvícenou fotografii a čekáte, až se na bílém papíře vyjeví věrný obraz reality. Nejdříve se nic neděje. Jste trochu nejistí, jestli fotka vyjde podle vašich představ. Pak se na papíře objeví pár nezřetelných čar, které se během chvilky vybarví až do nejtemnější černi. Celé to působí jako kouzlo. A to doslova – vyvolávání fotek vás skutečně očaruje. Vzbudí ve vás přesně ty chvilky napětí a zvědavosti, které člověk zažívá, když je do někoho zamilovaný. Znáte ten pocit očekávání, napětí a nejistoty, když poznáváte někoho nového? Tak přesně ty pocity zažíváte, když ponoříte fotku do vývojky a čekáte, co se před vámi objeví.

Netradiční žádost o ruku ve fotokomoře 

Co využít této podmanivé atmosféry při vyvolávání fotek pro netradiční žádost o ruku? Nezapomeňte, že i Karel Hynek Mácha se nakonec rozhoupal a svou milenku Lori o ruku požádal. Zkuste si představit, jak se svým protějškem vyvoláváte fotografie, které jste před tím společně nafotili. Na bílém papíře se postupně objevují obrazy vás samotných, tak jak jste zachytili jeden druhého – třeba při společném cestování s analogovým fotoaparátem. 

A představte si, že se najednou na fotopapíře namísto očekávaného obrázku pomalu vyjeví písmena: "Vezmeš si mě?" V úplné tmě a tichosti. A vaše životní láska říká: "Ano!" Rozbuší se Vám srdce a narychlo hledáte prstýnky, které jste předtím pečlivě schovali. Omylem shodíte vývojku, která se vyleje na vaši drahou polovičku a zanechá na jejím oděvu nesmazatelné vzpomínky na tento výjimečný den. Jak romantické! Jestli vám dělá problém se vyslovit, mohla by právě toto pro vás být ta pravá cesta, jak svou lásku požádat o ruku. Ve tmě ani nebude vidět, když se budete červenat. Pokud se budete řídit našimi radami, snadno takovou neotřelou a originální žádost o ruku provedete úplně sami.

Co budete potřebovat

Potřebovat budete vývojku, ustalovač, fotopapíry, průhlednou fólii, fix a někoho, kdo s vámi bude chtít strávit zbytek života. Z průhledné folie si vytvoříte negativ, na který můžete natisknout libovolný nápis. Ano, nemusí to být pouze slova: "vezmeš si mě", ale může to být jakýkoli jiné sdělení, které vám leží na srdci a chcete ho své drahé polovičce sdělit, třeba jako: "proč jsi včera neumyl nádobí???" Vaší kreativitě se meze nekladou. Ve fotokomoře si můžete i vyříkat vaše partnerské neshody, je zde dost prostoru a klidu na jakékoli téma. Nemáte doma fotokomoru? To není žádný problém, můžete si pronajmout naši. 

chci si pronajmout fotokomoru

pořídit fotochemii

Jak na to – přesný postup

Tak už máte vymyšleno, co chcete druhému sdělit? Napište si citát velkými písmeny ve Wordu nebo jiném programu a vytisknete ho na folii. Pokud budete tisknout doma, nezapomeňte, že nemůžete použít jakoukoli folii, ale musíte si zakoupit folii podle typu vaší tiskárny – tedy transparentní folii pro inkoustovou nebo laserovou tiskárnu. Folie je pokryta papírem, který slouží jako vodič (aby se folie v tiskárně snadno pohybovala a neklouzala) a po vytisknutí tento papír sloupnete. Jelikož tiskárny nemají stoprocentní kryti, tak můžete nápis ještě dodatečně vybarvit permanentním černým fixem.

Pokud vám to přijde moc složité, tak můžete zakoupit jakoukoli průhlednou folii a kreslit fixem přímo na ní. Můžete i vystříhat písmena z papíru a ty nalepit na folii. Jde jen o to, vytvořit na folii plné místo, které bude blokovat světlo. Tam kde bude folie čirá, se papír osvítí a zčerná a tam kde bude folie potisknutá, zůstane papír bílý. Vytvoříte si vlastně takový jednoduchý negativ ve velikosti fotopapíru. Ten si položíte přímo na fotopapír a ve fotokomoře ho pomocí prosvětlováku prosvítíte – ale pozor, aby to váš partner neviděl! Jinak byste přišli o moment překvapení. Nenápadně ho zaměstnejte nějakou činností. Řekněte mu třeba, ať promíchá fotky v ustalovači a nebo ho nalákejte, že si zahrajete na schovávanou a nechte ho pykat v koutu fotokomory. Pak mu papír podáte s tím, že ho má hodit do vývojky a se zatajeným dechem si počkáte na jeho reakci. Při osvitu fotopapíru můžete na svůj vlastnoručně vyrobený negativ položit i květiny nebo větvičky a obohatit výsledný výtvor i obrázek – bílou siluetu květu. V našem případě jsme pod text položili květ narcisu.

Nemusíte svoji polovičku rovnou žádat o ruku, ale můžete si pro ni vymyslet nějaké vtipné sdělení. Ve fotokomoře si rozhodně užijete spoustu zábavy a budete mít společné vzpomínky. Naši fotokomoru si můžete klidně pronajmout celou sami pro sebe. (Ať už vám teď přišla na mysl jakákoli představa, neneseme za to žádnou odpovědnost a rozhodně se od toho distancujeme.)

Polibek pod třešní

Kdyby vaše touha po romantice nebyla při vyvolávání fotek v naší fotokomoře zasycena, můžete nakonec realizovat i ten polibek pod třešní. Možná by vás to nenapadlo, ale blízko centra FotoŠkoda roste hned několik třešní. Nejbližší třešeň roste hned na Václavském náměstí a další najdete v malém parku u výtahu do stanice metra Muzeum – tam od FotoŠkody snadno dojdete pěšky. Nebo můžete nasednout na metro a sjet pár stanic na náměstí Míru, kde roste třešní hned několik.  

Pokud vám nebude stačit ani to, vyjeďte se stvrdit svou lásku k soše Karla Hynka Máchy – před FotoŠkodou nasednete na tramvaj číslo 9 a za 6 minut jste na Petříně.  Když se před sochou Máchy políbíte, přetrvá vaše láska věky věků a bude silná jako žulový podstavec sochy – alespoň podle místní legendy. Nezapomeňte se při polibku oba dotknout rukou sochy, to vám prý přinese do svazku hojné potomstvo. Legenda také praví, že když v první májový večer oběhněte sochu třikrát dokola nazí a přitom budete volat: "Hynku! Viléme! Jarmilo!", tak si budete připadat jak úplní blbci. 

A to by byla škoda. Raději se vydejte se svou láskou domů, zakládat si do alba společně vyvolané fotografie. A v duchu si připomeňte Máchova slova: "Byl pozdní večer - první máj. Večerní máj, byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj." Třeba namísto cinkání tramvají a hulákání opilých turistů uslyšíte z petřínských sadů tiché a něžné vrkání hrdličky.

chci vybrat album na fotografie