Cestou, necestou s Leicou T

Leica T je výborný parťák na cesty

Nafasoval jsem tedy celou sadu a jako bonus jsem k tomu dostal ještě pevný Summicron – T 23/2 ASPH, což je vlastně pevná, dvojková pětatřicítka. OK, možná si říkáte, že je to zbytečné zdvojení ohnisek, ale pevný sklo je pevný sklo, co kdyby mě ten zoom přestal bavit...?

Nepřestal. Ale velmi záhy mě přestalo bavit to šílené počasí, které do našich končin bez moře přineslo tropy a ni výlet na Šumavu to nevyřešil. Ještě jsem nezažil v kopcích takový hic, že jediné, co máte na mysli je slovo „bazén“! Ale je Léto, doba cestování, dovolených, fotografování, objevování, tak je fajn, že je pěkně.

Ono slovo „pěkně“ má však dvojí tvář, cestou ve vlaku byly přesně ty kýčovité mráčky a slunce nemilosrdně pralo do zpožděného a neklimatizovaného vlaku. Po zoufalých třech hodinách cesty jsme přijeli do Klenčí pod Čerchovem, které rozpustilo mé sny o šumavských vesničkách. Počet hospod a prodejen s potravinami se ztrojnásobil, německé asfaltky z dotací EU již pokořily hranice a všichni místní se snad předhánějí v soutěži o nejupravenější dům v okolí. Vize rozházených ošlehaných domků je pryč a já začínám mít dosti strach o to, co budu fotit.

Na telefonu svítí 5:15, když na mě začne hulákat nepříjemný budík. Po chvíli zmatenosti, kdy nevíte co se děje, protože v tuto hodinu chodíte maximálně spát, ale většinou nevstáváte, jsem se došoural do kuchyně a uvařil si kafe. S hrnečkem na balkoně jsem hledal ty ranní mlhy, ten krásnej lesní chlad, který se ovšem nekonal. Příjezd na Vyhlídky provázelo poťouchlých ranních 27° C a večerní vítr, který sliboval trochu deště, jen nakupil šedou duchnu, která stupňovala již tak dost velké dusno. Další sen, o širokých panoramatech s rozkvetlou loukou v popředí se rozplynul...

Jak jsem tak nazlobený pokuřoval u silnice, se slovy prokletí takového počasí, když mám testovat Leicu mi došlo, že je to vlastně správně. Požadavek byl na letní článek o cestování, což neznamená dojít na louku, udělat cvak, cvak a jít zpátky do bazénu! Tyhle fotky nebudou zadarmo a budu se muset asi trochu zpotit, abych přinesl nějaký materiál. S lepší náladou a stoupajícím vedrem jsem tedy vyrazil hledat něco, co by vypadalo alespoň trochu fotogenicky.

Nejsem krajinář. Mojí doménou jsou lidi, produkty, dejme tomu architektura. Nemám žádné filtry, protože je neumím používat, baví mne spíš detaily, struktury, tvary, světlo a stín. Tím to pro mne bylo všechno těžší. Ale zase jsem si uvědomil, že to přeci není odborná stať o Krajinářství na nejvyšší úrovni, ale článek o tom, jak si užít cestování s fajn malým a výkonným foťákem. Možná bychom si častěji měli užívat dny a nepinožit se za nějakými pofiderními výsledky. Jsou to naše fotky z našich cest, naše zážitky a naše paměti. Chvíle strávené s přáteli, s rodinou, se sebou samými. Je to naše cesta životem a naše osobní zážitky a zápisky z cest. 

S ohledem na nastalou situaci mi posloužila Leica T jako kamarád na cestě do lesa, na vyhlídku z veže do Domažlic a nakonec jsem ještě vyrazil potrénovat 16mm ohnisko na pražský Strahov, protože tamní socialistický realismus, nepochopitelně ponechaný svému osudu bez využití je pro mne jako magnet. A pro širokáč dvojásob!

Řada objektivů, které Leica pro systém T nabízí je možná na první pohled malá

Tři zoomy a jedno pevné ohnisko. Je třeba si ovšem uvědomit, že existuje oficiální Adaptér z bajonetu Leica M na Leica T, což podstatně mění situaci. Máte na dosah kompletní portfolio pevných skel, ať již od Leicy, Zeisse, nebo Voightlandera. V cenovém rozpalu od levných až po drahé, s možností nakupovat po bazarech, s přidáním závitu i těch krásných historických, se závitem M39. Mnohdy archaická světelná skla přinášejí jistou míru uspokojení, kterou lze poté korunovat úpravou, či przněním například v tabletu při dlouhé cestě vlakem.

Aplikace Leica T

 Zrovna aplikace Leica T mne hodně potěšila, protože krom prohlížení již nafoceného umožňuje i ovládání jakoby dálkovou spouští. Takže pokud třeba číháte u krmítka, propojíte foťák s tabletem přes Wi-Fi a pomocí velkého displeje pohodlně nastavíte expozici a vytvoříte záběr. Co mne ale nadchlo mnohem více je logika, se kterou Leica přistoupila k přenesení fotek do tabletu. Protokolů, systémů, nadstaveb a kdoví čeho dalšího je dnes více, než je zdrávo. Já použil stařičký iPad Mini 1. Generace, což je z dnešního pohledu digitální pravěk. I Apple, jakožto strůjce si s ním občas neví rady a jeho vlastní aplikace se chovají, řekněme poněkud svébytně... Aplikace Leica T však umožňuje parádní režim „webové galerie“. V praxi to znamená, že se přihlásíte přes jakýkoliv prohlížeč na IP adresu foťáku, kterou vidíte napsanou na jeho displeji a v tabletovém prohlížeči naběhne jakési jednoduchá galerie fotek. Každá fotka lze rozkliknout na plný formát, stačí kliknutí na odkaz ke stažení a poté pohodlně uložit do složky obrázků, ve vašem tabletu. Odsud ji poté otevřete v čemkoliv, v čem jste zvyklí upravovat fotky a rovnou pak můžete sdílet dle libosti. Samozřejmě, že mohu připojit čtečku karet s Lightning konektorem a stáhnout fotky taky, ale přeci jen, ne každý je ochoten utratit za kus drátu s šachtou na SD kartu skoro tisícovku...

Leica Visoflex typ 020 pro Leica T - speciální hledáček

Ano, přesně takto honosně zní název hledáčku, který naprosto změní vnímání práce s Leicou T. Leica T má totiž „pouze“ zadní velký displej. Dotykový, s perfektní funkcionalitou díky ikonkovému menu, ale je to jen displej. Se sluncem v zádech jste ztraceni, nosit v letním pařáku přes hlavu jeptišku je bláznovství. Vše vyřeší právě hledáček pro Leicu T.

• Rozlišení hledáčku 3.7Mpx
• Veškeré informace z displeje k zobrazení
• Náklon do úhlu 90°
• Dioptrická korekce -3 / +3
• Integrované funkce GPS

Stačí jen připojit do sáněk a zapnout fotoaparát a vše výše pojmenované máte k dispozici! Hledáček je stejně dobrý, jako ten co je použitý v nové Leica Q. Rozlišení jemné, okulár příjemný, korekce fantasticky dostupná pomocí velkého kolečka na pravém boku. Pohodlně na něj dosáhnete i při focení. Celý komplet pak lze vidět na přiloženém obrázku.

Hledáček lze naklonit až o 90°, což vám přináší ohromnou zásobu šikmých pohledů na cokoliv. Ti, kteří nedají bez nakloněné roviny ani ránu, se budou tetelit blahem. Ti, kteří se neradi ohýbají, z jakéhokoliv důvodu, budou jásat a ti, kteří radši fotí z nadhledu... Nedostanou nic! To je jediná nevýhoda, oproti výklopnému displeji. Celkově nemá hledáček žádný viditelný dopad na spotřebu, denní porci obrázků s nabitou baterií uděláte stejně, jako dříve. Získáte však perfektní kontrolu nad kompozicí, špičkovou kvalitu pro zobrazení snímků a možnost fotit z neobyčejných úhlů a dodat tak fotkám novou dynamiku. Přiznám se, že bez tohoto hledáčku pro mne ztrácí Leica T smysl, nicméně funkce hlavního displeje pro nastavení a ovládání je nepostradatelná.

Sečteno podtrženo

Leica T s hledáčkem je výborný parťák na cesty, který vám do ramene nevydře krvavou stopu. Jeho hmotnost, i přes rigiditu těla z jednoho kusu hliníku je velice příjemná i do příruční tašky. Pokud si nevyberete z ohromného množství stylových a barevných doplňků, lze tento „kompakt s výměnnými objektivy“ nosit klidně v batůžku, nebo v kabelce a mít jej kdykoliv po ruce. Po lehce rozvážném startu schopen okamžitě pracovat a přinášet skvělé výsledky. Co se týče aberace, schválně jsem všechny snímky pořídil bez slunečních clon, které jsou samozřejmě součástí objektivů. Fialovou aberaci jsem dostal až ve velmi tvrdém protisvětle ve městě a na kraji lesa s volným průhledem. Při převodu DNG formátu do JPEG jsem ji snadno v editoru eliminoval, byť jen s generickým profilem (originál profil si můžete samozřejmě sami vyrobit).

Ale i naopak, bez slunečních clon se vám může v lese dostat do obrazu příjemný flare (odlesk, prasátko), který ozvláštní sterilitu digitálních snímků. Oba objektivy přinášení ostrost „a la Leica“, takže není třeba jakkoliv spekulovat nad doostřováním. Jediné, co mě trochu „zklamalo“ je fakt, že na 17mm se objekty „málo kácí“. Ano, já vím, že je to proti proudu, ale já to měl vždycky rád. Je to takové kýčovitě efektní, když vám ty stožáry v rozích padnou téměř doprostřed obrazu. Nicméně většina uživatelů bude tento fakt spíše kvitovat.

Kolekce snímku byla pořízena při takovém letním flákání v lese kolem Čerchova, na náměstí v Domažlicích, kde jsem pro vás v 35° C vyšlapal 196 schodů po úzkém schodišti ve věži a pár fotek je z pražského Strahova.

Autor článku: Boris Stojanov

LEICA T typ 701 stříbrný - tělo + hledáček Visoflex zdarma