Dálkoměrné fotoaparáty Leica

Dálkoměrné fotoaparáty jsou ozdobou každého dokumentaristy

Dálkoměr je zaostřovací mechanismus, který zobrazuje v hledáčku dva identické obrazy fotografovaného objektu – jeden z nich, závislý na přenosu pohybu z ostřícího prstence, je posuvný a ve chvíli, kdy dojde k přesnému překrytí, je zaostřeno. Tato pomůcka umožňuje fotografům dosáhnout ostrých snímků. Z počátku byly fotoaparát a dálkoměr na sobě nezávislé a zjištěnou vzdálenost bylo třeba dodatečně nastavit na fotoaparátu. Teprve s příchodem fotoaparátu Leica II. došlo k propojení obou zařízení a vzniku dálkoměrných fotoaparátů. Výhodou dálkoměrných fotoaparátů jsou kompaktní rozměry, možnost výměny objektivů, manuální nastavení hodnot a tichý chod, díky nímž si je oblíbilo mnoho „nenápadných“ dokumentárních fotografů. Nevýhodou pak paralaxa a s ní spjatá nemožnost přesného komponování záběru obzvláště při fotografování na krátké vzdálenosti a nejkratší zaostřitelná vzdálenost zhruba od jednoho metru.