Dostupnost
Dirkoma
Český výrobce dírkových komor. V současné době je v nabídce tohoto výrobce více jak deset modelů, které přestože se od sebe liší v mnoha aspektech, mají jedno společné - kvalitní ruční zhotovení.
Obraz se promítá malou dírkou na protější stěnu zatemněného prostoru.
Dírková komora, známá také pod názvem pinhole, je ten nejjednodušší způsob zobrazování, fungující na principu camery obscury, známé již mnoho století. Obraz se promítá malou dírkou na protější stěnu zatemněného prostoru. Tento jev lze využít i při fotografování. Stačí vložit světlocitlivý materiál do bedýnky s malým otvorem ve stěně bez jakýchkoli čoček. K tomuto účelu může sloužit třeba krabička od zápalek, nebo i celá místnost. Pinhole, nebo také dírková komora, která se v minulosti používala poměrně zřídka, spíše jen jako zvláštní druh fotografie, se dnes těší stále větší oblibě. Fotografický svět je přesycen množstvím stále novějších, technicky dokonalejších přístrojů napěchovaných nejmodernější technologií. Jsme obklopeni miliony digitálních snímků, vypiplaných v grafických editorech, které však postrádají duši, a jsou více výtvorem stroje než fotografa. Proto se stále více tvůrčích fotografů po celém světě vrací k jednoduchosti a používá pinholi.
Říká se, že nejlepší dírková komora je ta, kterou si vyrobí každý sám, a ty nejjednodušší si dokáže zhotovit skutečně každý.
Avšak pro častější používání je třeba trvanlivější konstrukce a ne všichni mají dostatek vybavení, času nebo zručnosti, aby si ji mohli vyrobit. Proto je tady Centrum FotoŠkoda, abychom vám dodali dírkovou komoru dle vašeho přání. Pokud si nevyberete z nabídky „standardních modelů“, naleznete jich více na stránkách výrobce.
Máme připravené pinole různých tvarů, velikostí a způsobu projekce. U jednoduchých modelů, jako jsou K25, S60 a S90, se obraz promítne na film vedený v rovině. U modelu K60 a K90 se obraz promítne až na perforaci u kinofilmu, čímž vznikne zajímavá fotografie. Modely S120 a S180 mají film vedený po oblouku a tím umožní široký záběr obrazu. Další skupinou pinholí jsou atypy, které jsme nazvali "anaformní", a ty umí všelijaké zakřivení a patvary, například vyfotografovaný ciferník hodin vyrovná do jedné plochy. Stále vymýšlíme, zkoušíme a zhotovujeme nové pinhole, které budeme přidávat do nabídky. Myslíme, že nabídka bude zajímavá pro každého zapáleného pinholistu.
(Text a obrazový materiál použit ze stránek výrobce Dirkoma a archivu centra FotoŠkoda)
Volitelné barevné provedení
Camera obscura
Princip camery obscury neboli dírkové komory byl znám již před naším letopočtem. Už v 5. století př. n. l. na něj upozornil čínský filizof Mo Ti a v roce 350 př.n.l. jej popsal i Aristoteles. Od té doby se tímto jevem zabývalo několik osobností, mimo jiné i Leonardo da Vinci. Používána byla pro pozorování astronomických jevů, umožnila pozorování vztahů mezi lidským zrakem a perspektivou, méně zdatným malířům umožnila věrné překreslování vnější reality a počátkem 19. století se stala i prvním fotografickým aparátem. Josephu Nicéphorovi Niépceovi se s ní podařilo pořídit první heliografické snímky (nejstarším dochovaným snímkem je heliografie grafického listu, na němž vede mladý chlapec koně do stáje. Předpokládaný rok pořízení 1825). Od těch dob je dírková komora stále více skloňována s fotografií a ani dnes není možné pořídit fotografii, jejíž latentní obraz by nevznikl projekcí světelných paprsků prošlých skrze otvor či objektiv na záznamové medium umístěné v zatemněné komoře fotoaparátu.
Český výrobce dírkových komor. V současné době je v nabídce tohoto výrobce více jak deset modelů, které přestože se od sebe liší v mnoha aspektech, mají jedno společné - kvalitní ruční zhotovení.
Obraz se promítá malou dírkou na protější stěnu zatemněného prostoru.
Dírková komora, známá také pod názvem pinhole, je ten nejjednodušší způsob zobrazování, fungující na principu camery obscury, známé již mnoho století. Obraz se promítá malou dírkou na protější stěnu zatemněného prostoru. Tento jev lze využít i při fotografování. Stačí vložit světlocitlivý materiál do bedýnky s malým otvorem ve stěně bez jakýchkoli čoček. K tomuto účelu může sloužit třeba krabička od zápalek, nebo i celá místnost. Pinhole, nebo také dírková komora, která se v minulosti používala poměrně zřídka, spíše jen jako zvláštní druh fotografie, se dnes těší stále větší oblibě. Fotografický svět je přesycen množstvím stále novějších, technicky dokonalejších přístrojů napěchovaných nejmodernější technologií. Jsme obklopeni miliony digitálních snímků, vypiplaných v grafických editorech, které však postrádají duši, a jsou více výtvorem stroje než fotografa. Proto se stále více tvůrčích fotografů po celém světě vrací k jednoduchosti a používá pinholi.
Říká se, že nejlepší dírková komora je ta, kterou si vyrobí každý sám, a ty nejjednodušší si dokáže zhotovit skutečně každý.
Avšak pro častější používání je třeba trvanlivější konstrukce a ne všichni mají dostatek vybavení, času nebo zručnosti, aby si ji mohli vyrobit. Proto je tady Centrum FotoŠkoda, abychom vám dodali dírkovou komoru dle vašeho přání. Pokud si nevyberete z nabídky „standardních modelů“, naleznete jich více na stránkách výrobce.
Máme připravené pinole různých tvarů, velikostí a způsobu projekce. U jednoduchých modelů, jako jsou K25, S60 a S90, se obraz promítne na film vedený v rovině. U modelu K60 a K90 se obraz promítne až na perforaci u kinofilmu, čímž vznikne zajímavá fotografie. Modely S120 a S180 mají film vedený po oblouku a tím umožní široký záběr obrazu. Další skupinou pinholí jsou atypy, které jsme nazvali "anaformní", a ty umí všelijaké zakřivení a patvary, například vyfotografovaný ciferník hodin vyrovná do jedné plochy. Stále vymýšlíme, zkoušíme a zhotovujeme nové pinhole, které budeme přidávat do nabídky. Myslíme, že nabídka bude zajímavá pro každého zapáleného pinholistu.
(Text a obrazový materiál použit ze stránek výrobce Dirkoma a archivu centra FotoŠkoda)
Volitelné barevné provedení
Camera obscura
Princip camery obscury neboli dírkové komory byl znám již před naším letopočtem. Už v 5. století př. n. l. na něj upozornil čínský filizof Mo Ti a v roce 350 př.n.l. jej popsal i Aristoteles. Od té doby se tímto jevem zabývalo několik osobností, mimo jiné i Leonardo da Vinci. Používána byla pro pozorování astronomických jevů, umožnila pozorování vztahů mezi lidským zrakem a perspektivou, méně zdatným malířům umožnila věrné překreslování vnější reality a počátkem 19. století se stala i prvním fotografickým aparátem. Josephu Nicéphorovi Niépceovi se s ní podařilo pořídit první heliografické snímky (nejstarším dochovaným snímkem je heliografie grafického listu, na němž vede mladý chlapec koně do stáje. Předpokládaný rok pořízení 1825). Od těch dob je dírková komora stále více skloňována s fotografií a ani dnes není možné pořídit fotografii, jejíž latentní obraz by nevznikl projekcí světelných paprsků prošlých skrze otvor či objektiv na záznamové medium umístěné v zatemněné komoře fotoaparátu.