Rostislav Stach

Rostislav Stach

Rostislav Stach – držitel tří ocenění Czech Press Photo – zastupuje společnost Olympus. Je cestovatelem, dobrodruhem a fotografem. V jeho hledáčku nejčastěji uvízne divoké zvíře či nezkrotná krajina. Aktuálně má vypsanou fotografickou expedici na Nový Zéland, která se uskuteční v březnu roku 2017.

„Fotograf, se kterým se potkáte na FotoŠkoda FESTu“
- rozhovor s Rostislavem Stachem

Rostislav Stach fotografuje již od svých čtrnácti let, téměř stejně dlouho je spojen i s přírodou. Je členem mezinárodní fotografické skupiny Shape, která fotograficky mapuje karibské ostrovy Nizozemských Antil. V roce 2007 vydal v nakladatelství Zoner Press knihu Fotolovy – naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě. V roce 2011 pak vydal druhé, aktualizované a doplněné vydání Fotolovy 2.

NAHLÉDNUTÍ DO PORTFOLIA Rostislava Stacha

  • Dobrý den, pane Stachu, děkuji za rozhovor. Máte fotografii již od samého počátku spojenou s přírodou, nebo do vaše života a zorného pole přišlo jedno dříve než druhé?

V naší rodině byla fotografie daleko dřív, než mě vůbec napadlo, že bych taky někdy fotil. Můj otec, Dalibor Stach, byl jedním z nejúspěšnějších fotografů sedmdesátých a osmdesátých let minulého století a samozřejmě se mě snažil k fotografování také přivést, já měl ale jiné zájmy.  Sledování práce v temné komoře pro mě bylo spíš utrpení. Už jako malý kluk jsem velmi rád chodil do lesa pozorovat zvířata, o fotografování jsem tedy neměl zájem. Když jsem však jednou tátovi nadšeně vyprávěl, co všechno jsem v lese viděl, tak mi řekl, ať to vyfotím. To byl přesně ten okamžik, kdy to u mě začalo. Na další výpravu jsem už šel vybaven Exou IIB s dvoustovkou objektivem a vyfotil jsem svého prvního muflona. Fotka to byla hrozná, při velikém zvětšení negativu ze stolu na zem byl muflon asi centimetr velký, ale byl tam. Tenkrát jsem dostal i první důležitou radu: nefoť to, dokud na tom nerozeznáš chlupy. 

  • Dlouhá léta jste mapoval karibské ostrovy Nizozemských Antil, čím byla tato práce výjimečná a proč skončila?

Práce to byla krásná, ale kvůli tragické události, kdy jeden z členů této skupiny, výborný slovenský fotograf a můj dlouholetý přítel, Miro Zumrík, zahynul při jedné z expedicí na ostrově St. Eustatius, byla ukončená. Nerad na to vzpomínám.

  • Myslíte si, že může být fotografie hlasitější nežli slova a pomoci tak v boji proti devastaci přírody?

Já myslím, že ano. Pokud člověk vidí změny, ke kterým v přírodě dochází, na fotce, udělá si o situaci lepší představu. Ale funguje to i obráceně. Za ty roky, co fotím, vidím například v Krušných horách veliký posun k lepšímu. Tam, kde jsem chodil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let po planinách s mrtvými stromy, je dnes krásný a zdravý les. 

  • Na co je podle vás potřeba při fotografování přírody dbát a bez čeho byste se, kromě fotoaparátu, nikdy nevydal na cesty?

Každý fotograf, který fotí v přírodě živé tvory, by si měl uvědomit, že oni jsou tam doma. Proto by pro něj mělo být důležité, aby svou přítomností neohrožoval jejich existenci, nezasahoval jim nevhodně do prostředí, zbytečně je nerušil. Dobrý fotograf se stává neviditelnou součástí přírody.

A bez čeho bych se nikdy nevydal na cesty? Přijde na to, jaká ta cesta je. Například v tuto chvíli sedím v letadle nad Grónskem, ve výšce 12 192 metrů nad mořem, protože letíme fotit do Kanady. To by se nestalo, kdybych u sebe neměl cestovní pas :-).

  • Jaká země pro vás byla zatím fotograficky nejzajímavější a proč?

Asi Aljaška. Krásná země, divočina, minimum civilizace, losi, medvědi. 

  • V čem podle vás může FotoŠkoda Fest pomoci fotografům?

Vždycky je dobré čerpat inspiraci od podobně zaměřených lidí. Zkušenosti, o které jsou úspěšní fotografové ochotni se podělit, můžou těm začínajícím značně ulehčit cestu. 

  • Kdybyste měl jmenovat tři fotografy, jejichž tvorbu by podle vás měl „každý“ fotograf a nadšenec fotografie znát, která jména by to byla?

Co se týká fotografování zvířat, tak z našich fotografů je to určitě Sláva Štochl, Jan Rys a Přemysl Pavlík. 

  • Jaký je podle vás aktuální význam fotografie jako média?

Obrovský. Dobrá fotka může diváka ovlivnit, vyvolá emoce, reakce, chutě, touhy. Ale musí být dobrá, protože špatnou fotku si nikdo pamatovat nebude, nic nevyvolá, zmizí z vašeho života v okamžiku, kdy z ní spustíte oči.

registrace na fotoškoda fest

www.fotolovy.cz
​Text: Romana Marie Jokelová
www.rmjokelova.cz

Čekejte prosím...