INSTAGRAMer: Rozhovor s Michalou Rusaňukovou alias @misha.photo

INSTAGRAMer: Rozhovor s Michalou Rusaňukovou alias @misha.photo

Úspěšná fotografka s praxí ze zahraničí rychle prorazila i na domácí scéně. Jak se jí to podařilo, co nejraději fotí a jak se dívá na svět instagramu jsem se Míši zeptal v dalším rozhovoru naší série.

"Zakázky jsem získávala na doporučení a bylo jich čím dál víc"

  • S fotografkou Mishou se známe z online světa a společného focení pro Bohemian Journeys, letos jsme se potkali i na FotoŠkoda FESTu. Jaké jsou tvé profesní začátky? 

Můj příběh začal u filmu ve dvaceti letech, kdy Zdeněk Troška točil pohádku Nejkrásnější hádanka (tenkrát ještě na film!) a já jsem dostala nabídku dělat klapku. Začala mě fascinovat technika kolem filmových kamer a foťáků. Tenkrát jsem díky kameramanovi Davidu Ployharovi začínala chápat, jak pracovat se světlem a učila se ho vidět a vnímat. Například jsem zjistila, že funkce kameramana je především svítit. Nadšeně jsem si koupila svoji první zrcadlovku, ale fotila na automat ze strachu, že nebudu schopná manuál nikdy nastavit.

Šest let jsem pak pracovala v kanceláři a zlom přišel, když jsem se rozhodla změnit svůj stereotypní život od devíti do pěti a odjela do Ameriky. Pořídila jsem si tehdejší novinku, Canon 70D  a přihlásila se jako modelka a fotografka na stránku ModelMayhem (obdoba české Fotopátračky). K mému překvapení uměli často fotografové perfektně nastavit foťák (většinou na focení přejdou jedinci z řad ajťáků), ale netušili, jak pracovat se světlem, natož s modelkou. Naštěstí jsem potkala výjimku, zapáleného Turka, který žil s rodinou v Americe několik let, měl stejný foťák a začal mě učit. Přes týden jsem se starala o děti jako au-pair a o víkendech jsem fotila ve studiu v New Jersey. Přešla jsem na prioritu clony.

Zásadní zlom nastal, když jsem se přesunula od rodiny z Upstate NY do NYC a nastoupila na New York Film Academy. Chodili jsme do muzeí a galerií, dělali světelné rozbory obrazů, ve škole svícení a post proces. Často k nám byli zváni na přednášky zajímavé osobnosti včetně světových fotografů. Jednou k nám přišel i Casey Neistat. Mrzí mě, že jsem ho tenkrát ještě neznala.

  • Velká výhoda zahraničí je, že si můžeš vybrat specifický obor a studovat ho do detailu. Byl to pro tebe moment, kdy sis uvědomila, že je focení to, co chceš v životě dělat? 

Doslova jsem se jeden den ráno probudila s intenzivním pocitem, že focení je a bude moje cesta. Přestěhovala jsem se z Brooklynu na Manhattan a začala fotit pro restauraci mého domácího, postupně i pro jeho sestru - celebrity šéf kuchařku. Nejvíc mě naplňovalo focení začínajících modelek a modelů pro Click Models. Další zakázky, především svatby, jsem získávala na doporučení a bylo jich čím dál víc, tak jsem se rozhodla, že v NYC zůstanu. Požádala jsem o pracovní víza pod záštitou modelingové agentury z Miami, ale bohužel se moje žádost nevešla do přísných kvót a já jsem se po třech letech rozhodla odstěhovat zpátky domů. 

  • Jedna ze zajímavostí na tobě je, že sis svůj úspěch vydřela, vidím tě teď všude.  Děláš spoustu networkingu, potkáváš zajímavé lidi, kývneš ještě na TFP focení? 

TFP focení jsem dělala hlavně ze začátku, byla to nutnost. Odjela jsem z Prahy jako asistentka a vrátila se ve třiceti jako fotografka, nikdo mě neznal. Networking byl přirozenou součástí začlenění se do české fotografické komunity. Spojila jsem se přes instagram s pár fotografy, kteří mě inspirovali, vzájemně jsme se vyfotili a popovídali si. Je super zjistit, že každý z nich řeší podobná témata. Můžeme si tak předat zkušenosti z fotografického světa a případně se doporučit.

Instagram jsem si založila před čtyřmi lety na Empire State Building, kam jsme šli fotit s kamarádem. Nechtělo se mi, připadalo mi zbytečné mít další sociální síť. Mile mě překvapilo, když jsem postupem času zjistila, jak platforma roste a je od facebooku odlišná svojí otevřeností “cizím” lidem s podobnými zájmy. 

  • Jak součastný instagram vnímáš ty? Někteří si z něj udělali osobní deník, pro někoho je to profesní portfolio, případně marketingový nástroj. Co je podle tebe správně? 

Správně neexistuje, pro každého je to něco jiného. Myslím, že všechno, co děláme, jak se prezentujeme i jak fotíme, odráží naši osobnost. Jsem ráda, že se instagram rozdělil na feed a stories. Do storíček dávám svůj každodenní život a na feedu si tvořím profesní portfolio. Resp. sdílím to, co fotím nejraději - lifestylové portréty a střípky z cest. 

Ano, fotila jsem dřív i jídlo, nemovitosti a sport, spoustu věcí. Jednou jsem do feedu postla roztomilou veverku sedící na kole, povedla se mi vyfotit hodně zblízka a měla jsem z toho radost. Do hodiny mě odsledovalo asi 10 lidí. V tu chvíli jsem pochopila, že mě lidi sledují kvůli portrétům, ne zvířatům. A naopak - pokud rádi fotíte třeba koťátka, zdokonalujte se v tom a vaše publikum si vás najde. Je důležitě držet si svoji linku. 

  • Jak vypadá tvůj obvyklý týden? Jsou sociální a mediální akce běžnou součástí tvého kalendáře? 

Moje pracovní týdny vypadají pokaždé jinak. Fotím z 90% venku, proto je moje práce hodně závislá na sezoně a počasí. Momentálně je v plném proudu svatební sezona a pravidelně fotím pouze pro kapelu Queenie, která se připravuje na svůj velký koncert v O2 areně a potřebuje spoustu kontentu. Co se týká akcí, nejsem party typ, mám radši menší skupiny lidí nebo jednotlivce, se kterými si můžu v klidu popovídat o životě, focení, inspiraci. Nemám ráda small talk a konverzace o ničem, ve všem hledám nějaký smysl nebo přínos. Na akci, která mě zaujme (a kde mají dobré jídlo:)) moc ráda zajdu.

  • Vím, že tvoji kariéru od začátku provázel Canon, ale nedávno jsi přešla k Sony. Můžeš říct proč a co konkrétně používáš? 

S Canonem 5D Mark III jsem fotila celých 5 let. Nejčastěji se sklem 24 - 70mm f 2,8 a portréty na Sigmu Art 50 mm, f 1,4, u které jsem milovala její kresbu. Nedokázala jsem si představit, že se zrcadla někdy vzdám, ale postupně mi těžklo v rukou. Oslovila jsem Sony, kteří mi půjčili Alphu A9. Byla jsem nadšená z bezchybného ostření na oči, líbí se mi, že můžu fotit přes živý náhled, takže mám okamžitou kontrolu nad expozicí. Ušetřilo mi to spoustu času a změnilo perspektivu focení, kdy už nemusím fotit jen z úrovně očí. Mile mě překvapila elektronická závěrka, která mi umožňuje být nenápadnou a neslyšnou. Nejvíc ji ocením při obřadech v kostele nebo při focení BTS z natáčení.

  • Zůstala jsi u ohnisek 24 -70 mm a 50 mm? 

K A9 tělu jsem si pořídila objektivy Sony 24 -70mm GM a Sony ZEISS 55 mm f 1,8. Tím pokryju celou svatbu. Na cesty si beru Fuji X100F s pevným 23mm objektivem, protože ho strčím do kapsy a nemám pocit, že pracuju. Často fotím i na mobil.

  • Řekni mi, jak si tvoříš portfolio? Viděl jsem u tebe pár editorialů, proč je důležité je fotit?

Vlastní projekty vytváříme proto, že chceme jako tvůrci ukázat, co umíme a co nás baví. Zakázky nás sice živí, ale za každou z nich stojí klient s vlastní představou. U svého editorialu mám kontrolu nad každým detailem focení, výběrem lidí a produktů, takže finální výtvor je čistě osobní prezentace. Skvěle tam zapadá networking, kdy potkáváme šikovné lidi z jiných oblastí na spolupráci, například dekorace, jídlo, kytky. Na základě pozitivní osobní zkušenosti se pak můžeme vzájemně doporučovat na zakázky.

  • Kam myslíš, že se bude svět Instagramu ubírat? Já osobně nejsem přesvědčený, že to může dlouho vydržet. Jak to vnímáš ty? 

Ze sdílení obrázků na  instagramu se stal business a spousta lidí si na něm postavila svoji kariéru. Kdyby jednoho dne zmizel, někteří by to asi psychicky těžce nesli a kdo má na IG založené podnikání, musel by si najít jiný zdroj. Můj primární příjem je z focení, instagram je pro mě skvělá bezplatná prezentace. Zůstává mi dobrý pocit z toho, že něco vytvářím a dělám konkrétním lidem radost, třeba vzpomínkami na svatbu. Nejsem závislá na vývojářích nebo změnách algoritmů. Sice ukazuju svůj každodenní život na stories, ale žiju ho i ve skutečnosti. Kafe v pěkné kavárně bych si dala stejně tak, jako bych jela na místo, které si přeju vidět, i kdybych si ho nemohla vyfotit a následně sdílet.

  • Jak by se měl podle tebe prezentovat člověk, který se touží stát fotografem? 

Být sám sebou a co nejvíc fotit. Zamyslet se nad tím, co ho doopravdy baví, naplňuje a v tom se zdokonalovat. Nedávno jsem se nechala přemluvit k focení produktů. Stálo mě to tolik úsilí a energie, že jsem se zařekla, že už na podobnou věc nikdy nekývnu. 

Důležitá je kvalita a vlastní nápad, odlišnost od ostatních. Překvapuje mě, když lidé někoho kopírují nebo vytváří nekonzistentní feed. Mají super portréty a najednou se tam objeví jídlo, pes a fotbal. Do toho novorozenec s mašlí následovaný krajinkou. Co tím chtěl autor říct, že umí vyfotit všechno? A co ho tedy dělá výjimečným nebo odlišným, že bychom měli sledovat zrovna jeho? 

  • Koho z českých fotografů bys tedy doporučila sledovat? 

Petr Klempa - @petrklempa - má svůj specifický širokoúhlý pohled na svět. Miluju jeho storíčka, videa a baví mě zblízka sledovat, jak tvoří.

Martina Gebarovská - @dreamingandwandering - pokud máte rádi přírodu a hory, Martiny zasněný pohled na svět je bezkonkurenční. Neustále mě na dálku motivuje a podporuje v cestování a focení. Jednou za čas se pak sejdeme v rodném Pelhřimově a vše rozebereme, stejně jako před lety.

Dalibora Bijelic - @dalibora_bijelic_photography - má skvělou schopnost spojit umění a emoce, občas fotí netradičně a umí skvěle překvapit. Doufám, že právě ona mi jednou vyfotí svatbu!

OZVĚTE SE MISHE

FACEBOOK 

INSTAGRAM

Autorkou fotografií v článku je Misha, Její portrét fotil Lucas Kozel, Rozhovor připravil Václav Křížek

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací