FUJIFILM INSTAX MINI LiPlay Elegant Black

Instax pro 21. století

Už na první pohled jsou všechna tři barevná provedení, s nimiž Fujifilm nastupuje na trh, luxusní záležitost. Černo-růžovozlatému kousku to obzvlášť sluší, za celou dobu, co jsem ho měla půjčený, jsem se na něj nemohla vynadívat. Tenhle Instax vám poslouží i jako módní doplněk.

Instax Mini LiPlay vs. Instax Square SQ 10

Vzhledem k hybridnímu provedení se nabízí srovnání se starším bratrem, SQ 10. Mají spolu dost společného, v lecčems se ale liší. Začněme od těch společných vlastností: U obou můžete fotky ukládat do digitální paměti a až následně si vybrat, který obrázek si vyberete a vytisknete, čímž se sice vzdalujeme od prvotní myšlenky jediného originálního snímku, zato se vyvarujeme pokažených drahých filmů a můžeme navíc každému dát tu skvělou fotku a nemusíme se o ni hádat. Oba foťáky nabízejí filtry na úpravu, úpravu expozice a nastavitelný blesk, oproti SQ 10 si tohle ale nemůžete u LiPlay upravit u už vyfoceného snímku – k němu lze dodat pouze rámeček.

První zásadní odlišnost je ve formátu, na nějž se fotky tisknou. V tomto ohledu je LiPlay ekonomičtější, filmy Mini jsou úplně stejné jako do všech ostatních Mini Instaxů, zatímco SQ 10 potřebuje speciální (byť kouzelné) čtvercové filmy. Mini filmy jsou zároveň i levnější variantou. LiPlay má oproti Squaru ale také funkce navíc, které okouzlí ty, kteří nepustí telefon z ruky.

Nové hranice analogové fotky

S nainstalovanou aplikací si můžete přes Bluetooth tisknout fotky z mobilu na instaxový papír, což je obrovský posun směrem k digitálu. Druhou velkou změnou je možnost nahrávat zvuk a uložit ho na fotku v podobě QR kódu, který si taktéž pomocí aplikace můžete přehrát. Aplikace je ale dostupná jenom pro Android a iOS, majitelé Windows Phone zatím ostrouhají. Ale možná to Fujifilm ještě pro nás pár jedinců napraví. :)

V každém případě můžete mít v ruce stylovou analogovou fotku, která v sobě bude mít navěky uloženou zvukovou vzpomínku, což je něco, čím se nemůže pyšnit žádný jiný foťák na světě, a právě v tomhle vidím velký potenciál. Hudební festival je na fotkách super, na videu ještě lepší. Video si ale do alba neuložíte – takhle můžete mít super fotku s atmosférou a udělat si z fotoalba vlastně takové malé domácí (zvukové) kino. 

A neplatí to jenom o festivalech. Co takhle zachytit první slůvko svého dítěte i s fotkou? Nebo si napořád ve fotce uchovat smích miminka a moci si připomenout, jak ten smích zněl? Či věnovat kamarádovi k narozeninám fotku s hlasovým přáním? Možností je nekonečná spousta a technická stránka věci vás tady vůbec nebude omezovat, mikrofon zvládá nahrávání skvěle (i když koncert jsem s ním nahrávat nezkoušela).

Krok kupředu

Osobně mám velkou radost z toho, že je LiPlay na akumulátor, jednorázovým bateriím tady odzvonilo. Nezklame vás ani ve špatných světelných podmínkách – buď si přisvítí bleskem (a nebojte se přepalů), nebo vás zachytí trochu zrnitě, což ale u tak malého formátu (a navíc primárně analogového) asi nikomu vadit nebude.

Výdrž baterky je slušná, neměřila jsem to na čas ani na snímky, používala jsem ho ale prakticky jeden a půl dne v kuse i s prohlížením a promazáváním nepovedených snímků a vydržel. Pokud se u hybrida bojíte ovládání, nemusíte, je to velmi intuitivní, navíc vám při každém zapnutí foťák ukáže, kde máte základní funkce (a zbytek najdete v menu). Pokud si jako já zapomenete microSD kartu, vězte, že interní paměť je na zhruba 48 snímků, což není málo. Co bych ocenila, by bylo přepínání při prohlížení fotek v interní paměti a na SD kartě.

Co se týče autofokusu, zaostřuje pouze na střed, s tím nejde hnout. Má ale tak velkou hloubku ostrosti, že se nestane, že by byla ostrá brada, ale ne oko. I ve tmě zaostřuje celkem spolehlivě. Pokud se těšíte na selfie z párty, i na to je LiPlay připravený – jak zaostřovací vzdáleností, tak zrcátkem u objektivu.

Je ale potřeba počítat s tím, že si k němu musíte pořídit pouzdro. Objektiv není ve vypnutém stavu chráněný, a pokud si ho nechcete za pár dní poškrábat, budete ho potřebovat někam uložit. Bublinková fólie, v níž se foťák dodává, sice tomuhle účelu celkem poslouží, poněkud ale kazí elegantní dojem samotného LiPlaye.

Sečteno a podtrženo, až na pár menších či větších nedostatků mě nadchl. Možnost posílat fotky přes Bluetooth a především možnost nahrávat zvuk mi připadá jako skvělý krok, obzvlášť ve spojení s analogovou fotkou. Díky intuitivnímu ovládání se s ním hned naučíte a velké možnosti uživatelského nastavení ho povyšují nad jiné Instaxy – a to nemluvím jenom o různých filtrech a rámečcích, ale především o nastavení před focením – (ne)použití blesku a expozice. Fotky můžete tisknout z paměti, takže už nebudou žádné pokažené drahé filmy (a navíc se nemusíte o povedenou fotku dohadovat). Akumulátor je ekologičtější než jednorázové baterie a vydrží relativně velkou zátěž. Co bych ale rozhodně změnila, je nekrytý objektiv při vypnutém stavu a aplikace pro propojení přes Bluetooth, která je dostupná pouze pro Android a iOS. Recenzovala Anna Jirásková