FUJIFILM X-T2 tělo

Už předchozí X-T1 byl parádní a hodně oblíbený model. Ale neustále je co vylepšovat, takže nový X-T2 je ještě lepší. Rozlišení 16 Mpx bylo pro někoho přece jen málo, zatímco 24 Mpx už dostačuje naprosté většině fotografů. Velice dobrá byla i ergonomie, takže v tomhle ohledu se toho nezměnilo nijak moc, ale přece. Dá se tedy říci, že navenek těch změn zase tak moc není, ale uvnitř se jedná vlastně o úplně jiný přístroj.

Co je nového

Autofokus

Systém automatického ostření patří k těm nejdůležitějším. Jeho funkčnost do velké míry určuje, pro koho, nebo spíše pro jaký styl focení bude přístroj vhodný.

Model X-T1 disponoval celkem 77 ostricími body, přičemž prostředních 9 bylo fázových (fázová detekce - stejný systém, jako používají zrcadlovky. Tento systém daleko rychleji a spolehlivěji zaostřuje především pohybující se objekty). X-T2 má celkem 325 ostřicích bodů, fázových je celkem 49 a zabírají cca 40 % plochy záběru, přičemž všechny AF body (tedy včetně těch, které fungují na základě porovnání kontrastu) pokrývají cca 65% plochy záběru. To je docela dost a znamená to, že je nový X-T2 daleko výkonnější při zaostřování na pohybující se objekty. Ještě se k tomu vrátím v odstavci věnovanému přímo autofokusu.

Snímač a procesor

Velice podstatnou změnou je samozřejmě snímač a také procesor (X Processor Pro), který data ze snímače zpracovává. Snímač s označením X-Trans CMOS III má nyní rozlišení 24 Mpx a skvělou zprávou je, že před ním není umístěn antialiasing filtr, to má velmi pozitivní vliv na ostrost fotek. Nový snímač má maximální citlivost ISO 12 800, to je o jeden EV lepší, než u předchůdce.

Další novinky

• nejkratší expoziční čas s mechanickou závěrkou je 1/8000 s (vs 1/4000 u X-T1) - s elelktronickou závěrkou mají oba modely shodně 1/32 000 s
• synchronizační čas je 1/250 s (dříve 1/180 s)
• rychlost sériového snímání je nyní s el. závěrkou až 14 sn/s a to včetně automatického ostření
• přibylo 4K video ve 30 sn/s
• na zadní straně se objevil velice praktický joystick pro snadnou a rychlou volbu AF bodu
• displej se dá vyklápět jak horizontálně, tak vertikálně
• dva sloty na karty SDXC UHS-II

Porovnání s předchozím modelem

Design, ergonomie, menu a ovládací prvky

Jak už jsem naznačil v úvodu, skoro ani není o čem psát, protože skoro všechno zůstalo při starém. Ale úplně všechno ne.

Asi nejzásadnější změnou je nový joystick pro volbu AF bodu. Není divu, jejich počet hodně vzrostl, takže přepínat pouze tlačítky by bylo dost nepohodlné. Nemohu si odpustit jednu (a možná i zcela jedinou) výtku: nevím, proč X-T2 nemá dotykový displej, dost mi totiž chyběl. S jeho pomocí by bylo ovládání ještě daleko snažší. Mimochodem u nového a o třídu nižšího modelu X-T20, který byl představen letos v zimě, dotykový displej už najdete…

Trochu se změnil design otočných voličů, nyní jsou masivnější, což hodnotím samozřejmě kladně. Nepatrně se změnil i ovládací prstenec na změnu režimů snímání, u X-T1 se mi občas stalo, že jsem jím v brašně omylem pootočil.

Moc se mi líbila drobnost, o které nevím, jestli byla i u X-T1. Totiž pokud manuálně nastavujete čas přímo mechanickým otočným voličem, máte na výběr jen z relativně omezeného množství hodnot, k dispozici jsou jen “celé” hodnoty. Ovšem otáčením klasickým vroubkovaným kolečkem, na které jsme zvyklí ze zrcadlovek, máte možnost nastavení času v rozmezí +/- 2/3EV a to mi přišlo opravdu velice praktické.

Programovatelná funkční tlačítka měl už předchozí model, takže také nic nového, ale zapomenout na ně samozřejmě nesmím. Je jich celkem osm a dá se jim přiřadit skutečně hodně funkcí. Já mívám největší problém se zapamatováním, jakou funkci jsem kterému tlačítku nastavil. Je to ale způsobeno asi hlavně tím, že foťáky testuji vždy jen pár dní, takže kdybych s nimi fotil delší dobu, asi bych si zvyknul...

Ovládání tradičně hodně zjednodušuje tlačítko Q, kterým se dostanete do "tabulky" často používaných funkcí, jen by to chtělo ten dotykový displej... No snad příště.

Autofokus, rychlost a spolehlivost

Zvýšení počtu AF bodů ze 77 na 325 je úctyhodné, ale kdyby nebylo těch 49 bodů s fázovou detekcí, nebylo by to vlastně zase tak moc platné. AF body s fázovou detekcí jsou totiž potřeba k tomu, aby dobře fungovalo průběžné zaostřování. S kontrastním ostřením musí foťák neustále přeostřovat tam a zpět a to průběžné ostření prakticky znemožňuje. Takže X-T2 ostří fázově a také velice rychle. Opět si můžete prohlédnout pár fotek mých oblíbených kajakářů, dopadlo to velice dobře.

Samozřejmě nejspolehlivější bylo zaostřování jedním AF bodem, ale i při nastavení různě velkých skupin se autofokus chytal dobře. Popravdě ale musím říci, že úplně dokonalý také nebyl, v určitých situacích se průběžné ostření nechytalo a při sériovém snímání 14 sn/s jsem občas pořídil třeba 4 snímky v sérii neostré. Ale pak se najednou chytil a už to bylo dobré. Pokud chcete srovnávat se zrcadlovkami, klidně můžete , X-T2 bez problémů obstojí a mnohé z nich lehce strčí do kapsy.

Ale abych jen nechválil: samozřejmě jsem zkoušel, jak si poradí s automatickou volbu AF bodu při průběžném ostření. Ne, že by byl tenhle režim nějak zvlášť užitečný, ale některé foťáky v tomto nastavení dokážou dobře sledovat pohybující se objekt. Nevím jestli byla chyba na mé straně (řekl bych, že ne… :), ale tady AF vůbec nevěděl, jak se rozhodnout. Neustále přeostřoval a AF body poskakovaly po displeji z místa na místo. Takže tenhle režim bych raději nedoporučoval. Ale stačí jen zvolit skupinu bodů a už to fungovalo perfektně.

Je také možné, že by se to zlepšilo uživatelským nastavením průběžného ostření, tomu je totiž v menu vyhrazena jedna celá záložka. Vybrat si můžete z pěti přednastavených režimů podle toho, jaký pohyb se chystáte fotit. A nebo můžete zvolit šestý a vše si nastavit individuálně. Na mysli mám citlivost sledování objektu, citlivost, respektive rychlost přeostřování a také přepínání oblasti ostření. Takhle detailní nastavení autofokusu mají jen profi Canony (myslím tím Canon EOS 1D X Mark II nebo Canon EOS 5D Mark IV a jejich předchůdce).

Je tedy velice pravděpodobné, že se správným nastavením zaostřovacího systému bude vše fungovat ještě daleko lépe. V každém případě tedy hodnotím fungování autofokusu jednoznačně nadprůměrně.

Kvalita obrazu

Kvalita obrazu je důvod, který vás pro X-T2 přesvědčí v případě, že jste ještě nebyli rozhodnuti úplně na 100%. Totiž jestli Fuji v něčem vyniká nad ostatními značkami, je to právě kvalita fotek. Přesněji řečeno unikátní barevné podání.

Je normální, že v podstatě všichni výrobci digitálních fotoaparátů umožňují uživateli nastavit parametry výsledné fotky (jas, kontrast, sytost barev, ostrost, projasnění stínů a podobně).

Fuji nabízí něco podobného, jmenuje se to Simulace filmu. Trochu vysvětlím pro ty, kteří už nepamatují éru fotografických filmů. Společnost Fujifilm (jak konec konců název sám napovídá…) se odedávna zabývala výrobou fotografických a filmařských materiálů. V jejich nabídce byla velká spousta filmů, které byly mezi fotografy velice oblíbené pro své specifické barevné podání. Například film Fuji Velvia je perfektní na focení krajiny, má hodně saturované barvy a je docela kontrastní. Naproti tomu film Astia podává barvy daleko jemnější, film Acros je zase legendárním černobílým materiálem...

No a společnost Fujifilm dokázala tohle specifické barevné podání převést do algoritmů, které se používají ve foťácích. Znamená to tedy, že pokud si zvolíte simulaci některého z oblíbených filmů, dostanete fotku s velice podobnými barvami, jako by byla focena na skutečný film. Tohle je jedna z nejsilnějších stránek bezzrcadlovek Fujifilm, simulace filmu si můžete zvolit dokonce i ve středoformátovém přístroj Fuji GFX 50s.

Musím podotknout, že simulace filmu se samozřejmě projeví pouze v hotovém JPEGu, pokud fotíte do RAWu, máte smůlu a jste odkázáni na svou šikovnost při zpracování a nebo na různé presety, které může nabízet váš software na zpracování RAWů. Některé ukázkové snímky jsem převáděl z RAWu (je to u nich uvedeno), protože jsem je fotil už dříve a neměl jsem k dispozici JPEGy.

Šum při vysokých citlivostech

Nebudu chodit kolem horké kaše a vymýšlet slova, kterými bych vám popsal, jak jsem byl spokojen se šumem. Podívejte se na ukázkové fotky a uvidíte sami. Sám za sebe mohu říci, že při redukci šumu nastavené na střední, tedy nulovou hodnotu, není šum ŽÁDNÝM problémem dokonce ani při nastavení nejvyšší citlivosti ISO 51 200. To už je samozřejmě softwarově zesíleno, nejvyšší nativní citlivost snímače je ISO 12 800 a je bez problémů použitelná. Redukci šumu bych asi ještě trochu ubral, protože jsou docela vyžehlené detaily, ale opět musím zopakovat perfektní barevnost dokonce i při těch nejvyšších citlivostech.

Konektivita

X-T2 umožňuje připojení chytrých zařízení pomocí WiFi. Aplikace od Fuji mám nainstalované dvě, přičemž připojit se mi podařilo jen pomocí té osekanější, která umožňuje pouze stahování fotek. Spojení mi ale bohužel dlouho nevydrželo, spadlo po pár vteřinách. Nevylučuji ale, že to může být i mým starším mobilním telefonem. Aplikace totiž vypadají velice jednoduše, což bývá známkou dobré funkčnosti.

Můžete ale bez problémů fotit přímo do počítače, stačí mít jen nainstalovaný Lightroom a je to. Tahle utilitka bývá doménou čistě profi přístrojů...

Už na začátku jsem psal o tom, že několik mých známých opustilo zrcadlovky (a v některých případech opravdu výkonné fullframe modely) a pořídili si Fuji X-T2. Chápu proč to udělali: Fuji je unikátní kvalitou a barevným podáním fotek, existuje celá řada velice kvalitních objektivů ať zoomů, nebo pevných ohnisek se špičkovou světelností. X-T2 zároveň velice rychle a spolehlivě zaostřuje a ještě ke všemu je daleko menší a lehčí než zrcadlovky, které mu konkurují. Jenže mu vlastně nekonkurují, protože X-T2 je asi skoro ve všech ohledech převyšuje. Recenzoval Luděk Bouška