Vlastnosti studiových světel

Josef Sudek, fotografie ze svatovítské katedrályJiž samotný termín "fotografie" (kresba světlem) napovídá, oč ve fotografii skutečně jde. Snad každý mistr v tomto oboru se nejdříve učil poznávat povahu a zabarvení světla, aby je pak byl schopen zaznamenat s onou lehkostí a elegancí, jež obdivuje nejeden milovník umění. Působením světla fotografovaná scéna ožívá, dostává nových rozměrů, ale i zaniká, a ačkoli se v průběhu let mění názor na způsob zobrazení reality, světlu je zcela po právu přikládána důležitost téměř nejvyšší. Není se čemu divit. "Kde není světla, není ani fotografie".

Světlo jako takové, je možné ve fotografii rozdělit několika způsoby. Podle zdroje osvětlení na přirozené (například: slunce, oheň, láva a roztavený kov) a umělé (zářivka, žárovka apod.), dle zabarvení (teploty chromatičnosti) na studené a teplé či podle velikosti plochy na plošné (difuzní) a bodové. Tato široká paleta skýtá téměř neomezené možnosti, kterých může autor při své tvorbě využít. Zatímco ranní slunce probouzí prvními paprsky krajinu ze snu a obléká ji do třpytivých šatů složených z kapek rosy a teplé podvečerní světlo nechává vyniknout krásu dívčí tváře, u zátiší je obecně dávána přednost světlu difuznímu, vykreslujícímu strukturu materiálu, dokumentárním snímkům dodává kontrastní osvětlení autentičnosti. Na tyto a další snímky je možné si počkat, tedy pokud má fotograf dostatek času a trpělivosti, ale pokud trpělivostí zrovna neoplývá, případně chce docílit zcela specifického osvětlení, kterého není v přírodě možné dosáhnout, je možné sáhnout po pomocné berličce v podobě externích blesků, případně studiových světel.



Fotografie z opravy svatovítské katedrály
autor: Josef Sudek

Typ osvětlení

Elinchrom Fibre Optic 19.století sebou přineslo kromě převratných myšlenek, i mnoho nových nápadů a tak se také stalo, že již v roce 1860 byl poprvé použito obloukové lampy k fotografickým účelům. Tím kdo jí použil nebyl nikdo jiný, než francouzský bohém a umělec Felix Gaspard Tournachon "Nadar". O dvacet jedna let později se obloukové lampě dostalo dalšího vylepšení, za které získal roku 1881 český vynálezce František Křižík zlatou medaili. A přestože mělo elektrické světlo původně sloužit k osvětlení zcela odlišnému, můžeme díky jeho výdobytkům ztvárnit své nápady i my.

Studiová světla jsou dvojího druhu: trvalá a záblesková. Trvalá světla umožňují plnou kontrolu nad fotografovanou scénou, proto jsou vhodná kupříkladu pro fotografie portrétu, aktu i filmovou tvorbu, avšak neumožňují dynamické zachycení pohybu či sekvenční rozfázování pohybu a několikanásobnou expozici. To umí světla záblesková, která navíc disponují pilotní žárovkou, která rovněž umožňuje plnou kontrolu nad světlem a vrženými stíny.

Kromě běžně používaných standardních trvalých a zábleskových světel, existují i různé speciality určené ke specifickým účelům. Příkladem může být jak příruční kruhové světlo určené pro portrétní a makrofotografii (viz obr. níže vpravo), tak i spotová světla určena pro nasvícení šperků a dalších drobných objektů (vpravo).

Zdroj a výkon světla

Elinchrom RQ Ringflash Světlo je elektromagnetické záření, které je možné pozorovat lidským zrakem jako viditelné světlo (zhruba v rozsahu vlnových délek 360-800 nm), jehož zdroj je zpravidla přírodního nebo umělého (člověkem vytvořeného) původu. Umělé zdroje světla se dále rozdělují dle dalších hledisek, například podstaty vzniku světla: teplotní záření (např. žárovky), záření elektrického výboje v plynech a parách kovů (zářivky, výbojky) anebo luminiscence (např. svítivé diody). Mezi hlavní parametry umělých světelných zdrojů patří: životnost světelného zdroje (udávaný v hodinách), hodnota světelného toku a jeho spektrální složení, svítivost a její prostorové rozložení, jas a teplota chromatičnosti. U umělých světelných zdrojů, jejichž činnost závisí na elektrické energii, pak také příkon, napětí, proud a především měrný výkon (lm/W). Měrný výkon charakterizuje efektivnost přeměny energie elektrické na světelnou.

Studiová světla mají dle své podstaty odlišný zdroj světla: trvalá světla (žárovka, zářivka, halogen) a záblesková světla (výbojka). U trvalých světel se hledí na životnost v hodinách, kdežto u zábleskových světel se udává počet záblesků a délka hoření výbojky. Záblesková světla v sobě běžně kombinují oba zdroje tedy výbojku i pilotní žárovku. Zatímco pilotní žárovka, jejíž intenzitu lze plynule měnit, slouží spíše jako pomocná berlička umožňující přesné směrování světla, jeho tlumení či vykrývání a celkové komponování záběru, výbojka se aktivuje až při samotném stisku spouště.

Rozdíl mezi klasickou žárovkou a zářivkou
Oproti běžným žárovkám má úsporná žárovka či zářivka podstatně vyšší výkon (až 5x), a to především proto, že klasická žárovka vyzařuje většinu energie mimo oblast viditelného spektra, především ve formě infračerveného záření, kdežto úsporná žárovka a zářivka soustředí veškerou energii na poskytnutí světla. Proto také může být výkon 20W úsporné žárovky porovnatelný s výkonem 100W žárovky běžné. Další výhodou úsporné žárovky je její mnohem delší životnost. Kromě výkonu a úspornosti je třeba porovnávat také kvalitu světla - index barevného podání (Ra). Světlo vydané žárovkou je podobné světlu slunečnímu, které neunavuje lidský zrak tolik jako je tomu v případě zářivky, jež má omezené spektrum, což má negativní následky při fotografování. V praxi to pak může vypadat tak, že snímky pořízené pod osvětlením zářivkou budou postrádat určité barevné odstíny pohybující na pomezí mezi jednotlivými polotóny. Z toho důvodu je vhodnější používat k fotografickým účelům žárovek, jež mají spojité barevné spektrum. Vznik světla u žárovky je založen na principu tepelného záření, zatímco zářivka vyzařuje světlo při přeskoku elektronu z hladiny s vyšší energii na základní hladinu snižší energií. Elektron proto může vydat jen určité množství energie, které odpovídá rozdílu energií daných hladinami. Dané energii odpovídá jedna vlnová délka světla.

GN (Guide Number) - směrné číslo
Směrné číslo udává maximální výkon blesku. Prostým dělením směrného čísla světelností či zvolenou pracovní clonou objektivu je možné vypočíst maximální dosah blesku při určité citlivosti. Standardně se odvozuje od citlivosti 100 ISO. GN / světelnost = maximální dosah blesku (při ISO 100). Zvýšení dosahu blesku je možno dosáhnout volbou vyšší citlivosti, například zvýšíme-li u DSLR citlivost z původních 100 ISO na 400 ISO, zvýší se dosah blesku na dvojnásobek. Ovšem za cenu zvýšeného výskytu elektronického šumu.

Teplota chromatičnosti

Barevná teplota, též nazývaná "teplota chromatičnosti" charakterizuje spektrum bílého světla, aneb jak praví příručka: "světlo určité barevné teploty má barvu tepelného záření vydávané černým tělesem, zahřátým na onu teplotu". Teplota chromatičnosti je udávána ve stupních Kelvina. Hodnota 5500 °K je považována za optimální hranici, kdy je bílá barva vnímána jako bílá nejen lidským zrakem, který je značně přizpůsobivý, ale i digitálními přístroji, na tuto hodnotu jsou rovněž zcitlivěny diapozitivní i negativní "denní" filmy. Při změně teploty chromatičnosti (snížení / zvýšení) dochází k posunu tonality buď k teplejším nebo studenějším tónům barevného spektra.
Typickým příkladem může být fotografování v místnosti osvětlené klasickou žárovkou, jejíž teplota chromatičnosti je cca 2800 °K. Výsledné snímky budou zabarveny do oranžova. Náprava tohoto nedostatku je u digitálních fotoaparátů podstatně snazší, než u tomu bylo dříve při fotografování na film (filtrování konverzními filtry), přesto je vhodnější při předpokládaném fotografování v daném prostředí manuálně nastavit vyvážení bílé, než pozdější náprava chyb v grafickém editoru (výjimkou je zápis do RAW formátu).

teplota chromatičnosti

Manuální nastavení

Možnost manuálního nastavení světelného toku usnadňuje dosažení přesných a především opakovatelných výsledků. U současných studiových blesků se při manuálním nastavení výkonu blesku volí poměr záblesku vůči plnému výkonu (např.: 1:1, 1:2, 1:4, 1:8, 1:16, 1:32 až 1:64).
Při použití dvou světel opatřených softboxy, je možné, právě díky regulaci světelného toku, dosáhnout bezestínového osvětlení objektů.

Synchronizační čas

 Synchronizační čas blesku (X-sync) je nejkratší expoziční čas závěrky fotografického přístroje, během nějž se předpokládá, že dojde k rovnoměrnému pokrytí záznamového media (snímač / filmové políčko). Délka tohoto času je závislá na druhu závěrky použité v daném přístroji (centrální, štěrbinová).

Během expozičních časů kratších, než je cca 1/200 sec., využívá elektronická závěrka současných DSLR zrcadlovek "triku", při kterém se lamely pootevřou a před snímačem se posunou. Úzká štěrbina, která tak vznikne, postupně propouští na jeho plochu přesnou dávku světla odpovídající zvolenému času. Problém však nastává při práci s elektronickými blesky, ty mají velmi krátkou dobu hoření výbojky (řádově v tisícinách vteřiny) a mohlo by dojít k osvětlení jen části snímače, proto některé pokročilejší systémové blesky podporují režim vysokorychlostní synchronizace, která (díky serii krátkých záblesků) rovnoměrně pokrývá plochu media. Studiová světla však tento režim neumožňují, a proto se nedoporučuje volit kratší čas, než je X-sync.

Zábleskové světlo Elinchrom FX 400

Strobo

Při použití stroboskopického zábleskového režimu odpaluje blesk opakovaně záblesky během jediné expozice snímku a vytváří tak vícenásobnou expozici se stroboskopickým efektem. Je možné nastavit určitý počet záblesků v určité frekvenci (Hz). Tento režim je efektivní při fotografování rychle se pohybujících objektů.

Bezdrátová komunikace

Dříve, kdy ještě neexistovala možnost bezdrátového ovládání blesků, připomínal ateliér fotografa spíše pavučinu, než tvůrčí prostředí. Při každém kroku hrozilo riziko zamotání se do klubka drátů vedoucích od fotoaparátu ke světlům, a tím pádem i riziko zranění se či poškození techniky. Nemluvě o tom, že jste kvůli napájení světel ze sítě, byli odkázáni především na práci v místnosti. Není divu, že bezdrátová komunikace a napájení mobilním bateriovým generátorem, umožnila mnoha fotografům si nejen zamést pavučiny v atelieru, ale a to hlavně vyrazit do volného prostranství. Bezdrátové ovládání představuje velmi svobodný a tvůrčí systém práce se studiovými blesky. Komunikace probíhá prostřednictvím radiových vln o určité povolené frekvenci. Ty studiová světla, jež nejsou vybavena vlastním radiovým přijímačem je možné propojit s externími přijímači (například od firmy PocketWizard).

Kompatibilita

Jedinečné snímky je dnes možné vytvořit téměř v jakýchkoli podmínkách, nejen ve specializovaném fotografickém studiu, ale i doma či v kanceláři. Záleží jen fotografovi jaké snímky chce vytvořit. Produktové fotografie drobných objektů (například za účelem webové prezentace) vytvoříte již na vašem pracovním stole, stačí jen otevřít fotostudio skryté v kufru, které zahrnuje dva reflektory na ohybatelným ramenu a bílé pozadí. Produkty je ovšem možné umístit i do světelného stanu s bílými průsvitnými stěnami, přes něž je možné objekt osvětlovat měkkým difuzním světlem. Pokud se objektem vašeho zájmu stane lidská tvář, postava či seskupení více předmětů, například deštník a šicí stroj na operačním stole (oblíbené surrealistické zátiší) pravděpodobně již sáhnete po univerzální sestavě adekvátní vaším představám a financím.
V základních kitech se většinou nalézá dvojice světel, pár deštníkových reflektorů, pár stativů, bílý a stříbrný deštník a transportní brašna, kdežto v těch pokročilých navíc naleznete softboxy, rádiový odpalovač a další příslušenství, případně si můžete pořídit vybavení dle vlastního uvážení a profesního zaměření. Při fotografování v exteriéru jistě využijete možnosti pořízení přenosného generátoru, který vám dodá potřebnou energii pro vaše světla. V některých profesionálních ateliérech je možné spatřit závěsné systémy umožňující svícení z jakéhokoli místa, difuzní vany ve velikosti nákladního automobilu a další potřebné příslušenství, díky jemuž je vytvoření snímku téměř hračkou.

Volitelné příslušenství

Studiová světla záblesková i trvalá jsou, pro uchycení reflektorů a dalšího příslušenství, opatřena bajonetem. Tento bajonet se však může u světel různých výrobců lišit, a proto je vhodné, vyzkoušet si zpětnou kompatibilitu.

Reflektory, coby kovový tubus určující vyzařovací úhel (může být široký i úzký) světelného kužele, patří mezi základní příslušenství, bez kterého se fotograf pracující se studiovými světly v podstatě neobejde. Na reflektor je následně možné nasadit klapky (určují šířku vyzářené plochy světla), komínek (nástavec pro bodové světlo) a voštiny (změkčují a rozptylují světlo). Zajímavostí je například reflektor background určený k nasvětlení fotografického pozadí a reflektor Beauty dish změkčující světlo.



 Softboxy dávají měkké difuzní světlo, které směřují přímo na fotografovaný objekt, což má svůj význam obzvláště ve chvíli, kdy je požadováno zvětšení plochy světla vydané bleskem, výsledkem jsou měkčí stíny a rovnoměrnější prosvětlení prostoru. Jinými slovy, čím je větší plocha softboxu, tím difúznější světlo dává. V krajině je to možné pozorovat, například při zatažené obloze, která dává nižší kontrast scény bez ostrých stínů. Softboxy mají široké pole uplatnění a mimo jiné jsou vhodné pro portrétní, svatební a produktové snímky.

Světelné stany jsou určené k difuznímu osvětlení produktů. Přední strana stanu je odnímatelná (na suchý zip) pro fotografování z dálky např. teleobjektivem.

Diffuser ball změkčí a rovnoměrně rozptýlí světlo do prostoru. Své uplatnění naleznou například u portrétních a produktových fotografií.

Studiové deštníky pracují na podobném principu jako odrazné desky. Jen s tím rozdílem, že se připevňuje na stativ prostřednictvím držáku, na který je možné připevnit jak systémový blesk, tak i zábleskové či trvalé světlo. Velikost deštníků se pohybuje od malých až po obří o průměru 190 cm a více. Povrch deštníků se nejčastěji vyskytuje ve třech provedení: bílé (pro neutrální zabarvení odraženého světla), stříbrné (studené zabarvení) a zlaté (teplé zabarvení).

Odrazné desky a panely, jak již název napovídá, odrážejí světlo, což má svůj význam obzvláště ve chvíli, kdy je požadováno zvětšení plochy světla vydané bleskem, výsledkem jsou měkčí stíny a rovnoměrnější prosvětlení prostoru. Jinými slovy "čím je větší plocha, od níž se světlo odráží, tím difúznější světlo dává". V krajině je to možné pozorovat, například při zatažené obloze, která dává nižší kontrast scény bez ostrých stínů. Odrazné desky a panely mají široké pole uplatnění počínaje, portrétní fotografií, přes dokumentární a svatební snímky až po záběry zátiší apod. Povrch odrazných desek či panelů se nejčastěji vyskytuje ve třech provedení: bílé (pro neutrální zabarvení odraženého světla), stříbrné (studené zabarvení) a zlaté (teplé zabarvení).

Barevné filtry mění zabarvení světla vydaného elektronickým bleskem v souvislosti se zabarvením zvoleného barevného filtru. Význam to má jak v okamžiku, kdy je žádáno emotivní zabarvení světla dopadajícího na snímaný objekt, tak i tehdy, když by kombinace světel o různé teplotě chromatičnosti (např. žárovka a el. blesk) působilo na snímku rušivě.

Table-Top je v podstatě menší stolek opatřený barevně jednolitou folií, jež slouží coby fotografické pozadí. Table-top bývá často vybaven jedním a více světly.

Fotografická pozadí může být plátěné i papírové, jedno i vícebarevné, s abstraktním i konkrétním motivem.

Rádiové vysílače / přijímače umožňují bezdrátové ovládání zábleskových světel. Přenos impulzu k aktivaci blesku je zaručen u některých produktů až do vzdálenosti 500 metrů (PocketWizard MultiMax), a proto se již není třeba obávat toho, zda vám kabel vystačí či nikoli. Uvedený PocketWizard podporuje i některé pokročilé funkce např.: synchronizaci na druhou lamelu, kde společně s dlouhými časy dokáže s přesností na 1/10 000 sekundy zmrazit pohybující se objekt v pohybu a sekveční snímání (až 10 000x záblesků v rozmezí času 1/100sec. - 10minut). U některých pokročilých zábleskových světel, je radiový přijímač vestavěný v těle.

Synchrokostka je určena pro propojení fotoaparátu se zábleskovými světly. Ve spodní části, jenž se zasouvá do bleskových sáněk fotoaparátu je středový kontakt a na boku je umístěn konektor pro připojení kabelu. Synchrokostka nepřenáší TTL komunikaci, a proto je tedy třeba výkon záblesku buď zvolit odhadem anebo pro dosažení exaktních a opakovatelných výsledků naměřit si jej prostřednictvím flashmetru (například od firmy Gossen, Sekonic či Kenko). Také je třeba volit expoziční časy stejné nebo delší, než je sychronizační čas blesku použitého fotoaparátu.

Servospoušť patří do kategorie přístrojů a příslušenství, které ač neumožňují přenos TTL komunikace, umožňují spuštění blesku v tutéž chvíli, kdy se aktivuje vestavený blesk, a to bez nutnosti připojení kabelu s fotoaparátem. Důležité je, aby záblesk vydaný řídícím bleskem (může jím být jak interní, tak i externí) alespoň částečně dopadl na plochu světlocitlivé buňky servospouště.

Flashmeter je vybaven vestavěným světlo citlivým mikroprocesorem pro měření trvalého a zábleskového světla, schopným v případě potřeby analyzovat kontrastní poměr mezi světlem trvalým a zábleskovým.

Colormeter napomáhá dosažení konzistentních výsledků v barevné fotografii při použití trvalého (AMBI) a zábleskového světla (CORD a NON.C). Měří dopadající světlo a určuje filtrace potřebné pro správnou reprodukci barev. Výsledky měření jsou indikovány pro konverzní (LB v hodnotách mired nebo číslech filtrů Kodak Wratten) a kompenzační filtry (CC v hustotách)".

Barevná a šedá "kalibrační" tabulka pro přesný převod barev pomáhá porovnat tónové hodnoty odrazných originálů s tónovými hodnotami jejich obrazové reprodukce, posoudit fotografickou expozici a zpracování, a tím identifikovat, měřit a řídit měnící se podmínky, vyvažovat negativy a pozitivy při klasické barevné reprodukci s použitím masek, výtažkových filmů a filtrů, a určit hodnoty jasů při vynášení křivek tonální reprodukce.

Stativy na světla
Stropní závěsní systém
uchycení rolí pozadí
Přepravní kufry

Mobilní bateriový generátor

Informace čerpané z Wikipedie (CZ), Elinchrom (ENG), Hensel (ENG), Bowens (ENG)