Jaroslav Feyfar

Stal se legendární postavou „lékaře s fotoaparátem“, v jehož snímcích se odráží silné přilnutí k tamnímu kraji. Kromě fotografování se věnuje také hře na klavír, malování a sportu. Jeho velkou zálibou byla četba, v knihovně měl přibližně 15 000 svazků.

Tvorbu Jaroslava Feyfara lze rozdělit do dvou základních kategorií. První tvoří exteriérové portréty, druhou pak krajinářské motivy. Za nejvýraznější snímky jsou označovány záběry života v Jilemnici, které zachycují soudobý styl života a jsou Feyfarovým nejosobitějším vkladem do dějin fotografie u nás.

Většina jeho snímků byla vytvořena do roku 1910. Přinášejí svědectví o přetvoření fotografického obrazu na ušlechtilé fotografické tisky. Pokud je známo, byl Feyfar jediným fotografem v Krkonoších před rokem 1918, který stylizoval obrazy hor do gumotisků a pigmentů. Pomocí těchto technik usilovali secesní piktorialisté o uměleckou výpověď.