Recenze Fujifilm GFX 100s: neuvěřitelný výkon za neuvěřitelně dobrou cenu

Popis

Recenze Fujifilm GFX 100s

Značka Fujifilm patří dnes k těm tradičním, desítky let vyrábí špičkové fotografické (a dříve také filmařské) filmové materiály, ale už hodně dlouho produkuje také špičkové digitální fotoaparáty. Během let se nabídka přístrojů s výměnnými objektivy ustálila na dvou velikostech snímačů. Foťáky s APS-C snímačem si rychle získaly své místo na trhu pro špičkovou kvalitu obrazu, na které se podílí vynikající objektivy a skvělé snímače. Ale bezzrcadlovky Fujifilm jsou také příjemně malé, lehké a velice rychlé.

Řada s označením GFX se snímačem o rozměrech 44 x 33 mm má dnes už několik modelů a bez výjimky všechny od začátku ohromovaly kvalitou obrazu s vysokým rozlišením. GFX objektivy patří k tomu nejlepšímu, co si dnes můžete dopřát. Jejich kvalitu oceníte především s modelem GFX 100s, protože rozlišení 102 Mpx umožňuje zachytit i ty nejjemnější detaily. A co teprve rozlišení 400 Mpx!?

Z výše uvedeného je jasné, že GFX 100s je určen především pro statickou fotografii s maximálními požadavky na kvalitu obrazu. Tedy produktová fotografie, architektura, móda, portréty, ale také například krajina a příroda.

Právě na produktové fotografii, krajině a přírodě jsme GFX 100s pořádně vyzkoušeli, o čemž se můžete přesvědčit na ukázkových snímcích. I když to v recenzích radím vždy, tak především u tohoto přístroje vám vřele doporučuju otevřít si fotky v plném rozlišení, protože teprve pak budete schopni přesvědčit se o kvalitě, jakou můžete s GFX 100s dosáhnout. Ale o kvalitě výstupu až za chvilku.

Ovládání a design

Dotykový displej, joystick

Ovládání nijak zvlášť nevybočuje ze standardu, jaký společnost Fuji zavedla u bezzrcadlovek s APS-C snímačem. S trochou nadsázky se dá říci, že je skoro stejné, jako u modelu Fuji X-S10. Ovládací prvky nejsou tak “retro” jako třeba u X-T4 (je tu pouze jeden otočný volič pro nastavení expozičních režimů), což patrně ocení uživatelé zrcadlovek/bezzrcadlovek jiných značek.

Velmi příjemný je joystick, který slouží pro volbo ostřicího bodu, ale také třeba pro pohyb v menu. Samozřejmě nechybí tlačítko Q pro vyvolání “rychlého” menu. Nenajdete zde ale křížový volič, je nahrazen právě joystickem a dotykovým displejem.

Potěšil mě i počet uživatelsky naprogramovatelných funkčních tlačítek. V menu jsou tlačítka samozřejmě označena, abyste věděli, které právě nastavujete. Ale na těle jejich označení chybí. Nejdřív mi to vadilo, ale po chvíli jsem zjistil, že by to označení bylo vlastně stejně k ničemu, když můžete každému tlačítku přiřadit pokaždé jinou funkci. 

Samozřejmostí jsou dva kruhové voliče pro nastavení clony, času, nebo po stisknutí třeba korekce expozice. Pokud je vám to příjemnější, clonu můžete nastavovat prstencem přímo na objektivu.

Výklopný displej ve srovnání s GFX 50s už nevyčnívá ze zadní strany přístroje, takže se o dost zmenšily rozměry přístroje. Pro displej mám jen slova chvály, je velmi dobře čitelný a fakt, že je výklopný, je především při focení z neobvyklých úhlů k nezaplacení. Výklopný je ale také na výšku, což je třeba při focení od země vyloženě k nezaplacení.

Menu je tradičně velmi přehledně členěno do několika základních oddílů a není nijak zvlášť obsáhlé. To mi připadá vynikající, protože se v něm velice rychle zorientujete a snadno si nastavíte všechno, co chcete.

Hledáček je pevně vestavěný

Jestliže neznáte modely GFX 50s a GFX 100, možná vám tenhle odstavec přijde trochu nepochopitelný, vždyť hledáček je přece vždycky vestavěný. Ne tak u zmíněných předchůdců, tam byl totiž odnímatelný a byl otočný a výklopný. To bylo velmi neobvyklé a také v mnoha situacích velmi praktické řešení, ale nejspíš se ukázalo, že těchto výhod zase tak moc fotografů nevyužívalo.

Nejrůznější objektivy přes adaptéry

Originálních objektivů je k modelu GFX dostatek a co jsem zatím vyzkoušel, byly všechny doslova vynikající. Perfektní ostrost, minimum aberace, malé zkreslení, no opravdu super. Jenže tím se nutně nemusíte nechat omezovat. Existuje totiž velká spousta objektivů určených pro jiné (nebo starší) středoformátové přístroje, které můžete na GFX bez problémů použít. Stačí k tomu mít jen vhodnou redukci a je to. Redukce ale existují i pro některé fullframe objektivy, které jsou překvapivě dobře použitelné i přes to, že má GFX větší snímač. Některé objektivy totiž zvládají vykreslit daleko větší obrazové pole než potřebuje fullframe snímač.

Kromě toho ale existují i redukce pro používání Fuji GFX jako digitální stěnu velkoformátových přístrojů. Právě tahle univerzálnost dělá z GFX podle mého názoru momentálně zdaleka nejpoužitelnější a nejvhodnější digitální přístroj pro profesionální potřeby.

Autofokus, rychlost

V tomto ohledu není moc co řešit, uvědomíme-li si, pro jaký typ focení je GFX prvořadě určen. Subjektivně je s AF objektivy ostření naprosto normálně rychlé a nepozoruji rozdíl oproti konkurentům. Ale ve srovnání s výkonnými fullframe bezzrcadlovkami jiných výrobců, a nebo v porovnání s APS-C bezzrcadlovkami Fujifilm je zaostřování přece jen trochu pomalejší a to i přesto, že AF systém využívá body s fázovou detekcí. 

Ostřicích bodů je až 117, takže si aktivní zaostřovací bod můžete umístit v obrazovém poli skutečně skoro kamkoliv a ještě k tomu si celkem libovolně můžete nastavit velikost zaostřovací oblasti. To je dost důležité, pokud pracujete s malou hloubkou ostrosti, třeba při focení portrétů, nebo při makrofotografii. Speciálně pro portrétní focení je důležitá detekce oka, která zde funguje velice spolehlivě a dost usnadňuje focení.

Kvalita obrazu

Jak už jsem krátce zmínil v úvodu, jsem doslova nadšen a při zvětšení na 100% mnohdy vyloženě unešen. Ostrost posuďte na ukázkových snímcích, výkon při vysokých citlivostech a dynamický rozsah samozřejmě také, ale pro porovnání s jinými přístroji máte i následující obrázky.

Fujifilm GFX 100s - test ISO

1 2 3 4 5 6 7 8

1. ISO 100
2. ISO 200
3. ISO 400
4. ISO 800
5. ISO 1600
6. ISO 3200
7. ISO 6400
8. ISO 12800

Fujifilm GFX 100s - dynamický rozsah

1 2 3 4 5 6 7 8 9

1. zesvětleno o 4 EV
2. zesvětleno o 3 EV
3. zesvětleno o 2 EV
4. zesvětleno o 1 EV
5. bez úprav
6. ztmaveno o 1 EV
7. ztmaveno o 2 EV
8. ztmaveno o 3 EV
9. ztmaveno o 4 EV

Režim vysokého rozlišení

Potřebovali byste ještě vyšší rozlišení než 102 Mpx? Žádný problém, GFX 100s zvládá až 400 Mpx! Tohoto extrémního rozlišení dosahuje díky vestavěnému stabilizátoru obrazu, který dokáže pohybovat snímačem a pořídit 16 snímků s mírným posunem. V programu Fujifilm Pixel Shift Combiner si takto nafocené snímky snadno složíte a výsledný obraz s rozlišením 400 Mpx ve formátu DNG pak můžete zpracovat standardním způsobem. Je evidentní, že tento režim je určen výhradně pro statické snímky a focení z pevného stativu.

Výsledky posuďte sami. Například pro reprodukci uměleckých děl je tento režim vynikající, ale jsou situace, kdy se ve výsledném snímku projeví rastr vzniklý skládáním. Já tento rastr zaznamenal pouze v odlesku na nádrži motorky. Takže své limity to samozřejmě má, ale za mě je tento režim velice dobře použitelný.

celý snímek

výřez 1:1 z rozlišení 100 Mpx

výřez 1:1 z rozlišení 400 Mpx - zde je viditelný zmíněný rastr

celý snímek

výřez 1:1 z rozlišení 100 Mpx

výřez 1:1 z rozlišení 400 Mpx - zde v pořádku bez rastru

Režimy simulace filmů

Zvláštní zmínku si zaslouží režimy simulace různých známých filmů Fujifilm. To je něco, čím jsou Fujiny unikátní. Pokud si oblíbíte barevné podání v některém z těchto režimů, je klidně možné, že nebudete ani chtít fotit do RAWu. Osobně do RAWu fotím, protože mám k dispozici dostatek dat pro pozdější úpravy. Ale pokud víte, že upravovat nebudete, nemusíte mít z JPEGů z GFX 100s opravdu žádné obavy, už samotným nastavením projasnění stínů, nebo odstranění přepalů v kombinaci s režimy simulace filmu dosáhnete neuvěřitelně dobrých výsledků. 

Právě kvalita výstupu v JPEGu v kombinaci s režimy simulace filmů jsou jednou z výhod oproti konkurentům. Hasselblad X1D je velmi dobrý v RAWu, ale JPEGy jsou v podstatě nepoužitelné, Pentax 645Z má JPEGy slušné, ale nenabízí režimy simulace filmů, takže je také lepší fotit jen do RAWu. Prostě Fuji GFX podle mého názoru v tomto ohledu jasně vede.

Ukázkové snímky byly nafoceny do RAWu a následně zpracovány. Fotky motorek a aut byly zpracovány v Lightroomu a filmové simulace nebyly použity (i když je Lightroom umí), zatímco druhá část ukázkových fotek byla zpracována v Capture One s použitím filmových simulací a výsledky se od barevného podání JPEGů přímo z přístroje v podstatě nijak neliší.

Konektivita

Že je možné propojit foťák s mobilem, který pak může sloužit jako dálkové ovládání, to dnes není nic výjimečného. Fuji GFX 100s to samozřejmě umí také a je to příjemné. Vyzkoušel jsem to, spárování proběhlo hladce a ovládání s možností nastavování důležitých hodnot přímo na telefonu také. Ale v praxi jsem to nepoužil.