Fujifilm X-T4

Popis

Už původní X-T1 byl parádní a hodně oblíbený model. Ale novější nový X-T2 byl ještě mnohem lepší. Rozlišení 16 Mpx bylo pro někoho přece jen málo, zatímco 24 Mpx už dostačovalo naprosté většině fotografů. U novinky X-T3 ještě trochu vzrostlo na 26 Mpx. Velice dobrá byla i ergonomie, takže v tomhle ohledu se toho od prvního modelu nezměnilo nijak moc. I když byl model X-T2 v mnoha ohledech výrazně lepší než jeho předchůdce a jeho výkon jsem srovnával s rychlými zrcadlovkami, byl X-T3 ještě výrazně rychlejší a výkonnější. S příchodem modelu X-T4 je ale rychlost ještě znatelně vyšší, zvýšila se i přesnost a plynulost sledování objektu, což velice ocení jak akční fotografové, tak ti, kteří se věnují natáčení videa. Právě “kameramani” zajásají i nad vestavěným stabilizátorem obrazu, který se velkou měrou podílí na daleko lepší použitelnosti X-T4 pro natáčení.

Co je nového

Stabilizace obrazu

Tohle je asi největší vylepšení. Až dosud Fujifilm vyráběl pouze jeden foťák se stabilizací v těle, model X-H1. X-T4 má menší a lehčí jednotku stabilizátoru (podle výrobce o 30% menší rozměry a o 20% menší hmotnost). Namísto pružin pracuje nový mechanismus s magnetickým polem a má vylepšenou strukturu pro absorbování nárazů. Nový gyroskopický senzor má zlepšit detekční přesnost 8x ve srovnání s X-H1.

Účinnost tv. pětiosého stabilizátoru je až 6,5 EV s 18 objektivy z celkového počtu 29. S těmi ostatními je účinnost stále vynikajících 5 EV. Stabilizace obrazu funguje také pro video a navíc můžete přidat softwarovou stabilizaci (elektronickou), kterou Fuji nazývá DIS.

Autofokus

Systém automatického ostření patří k těm nejdůležitějším. Jeho funkčnost do velké míry určuje, pro koho, nebo spíše pro jaký styl focení bude přístroj vhodný.

Model X-T1 disponoval celkem 77 ostřicími body, přičemž prostředních 9 bylo fázových (fázová detekce - stejný systém, jako používají zrcadlovky. Tento systém daleko rychleji a spolehlivěji zaostřuje především pohybující se objekty). X-T2 měl celkem 325 ostřicích bodů, fázových bylo celkem 49 a zabíraly cca 40 % plochy záběru, přičemž všechny AF body pokrývaly cca 65% plochy záběru. 

Nový snímač čtvrté generace má AF body s fázovou detekcí rozmístěné skoro po celé své ploše, přesněji řečeno přes 91% šířky a 94,5% výšky. Všechny AF body (tedy včetně těch kontrastních) zabírají celkově 99% plochy snímače. Tohle je stejné s předchozím modelem.

Rychlost automatického zaostřování je v porovnání s X-T3 ale ještě vyšší a znatelně se zlepšilo i sledování objektu. Byl také výrazně přepracován algoritmus pro detekci tváře a očí, takže funguje opravdu velice dobře a v porovnání s X-T3 daleko svižněji a spolehlivěji. X-T4 má podle výrobce nový algoritmus, který analyzuje nejen změny vzdálenosti, ale navíc i barvu a tvar sledovaného objektu. Autofokus je tak v porovnání s X-T3 údajně 2x přesnější a pracuje už od -6 EV (T-X3 zvládal -3 EV)

Samozřejmě nejspolehlivější bylo zaostřování jedním AF bodem, ale i při nastavení různě velkých skupin se autofokus chytal výborně. I když se od minulého modelu opravdu znatelně vylepšil, úplně dokonalý také není. V určitých situacích se průběžné ostření nechytalo a při sériovém snímání 15 sn/s jsem občas pořídil třeba 4 snímky v sérii neostré. Zajímavé bylo i to, že když jsem vypnul stabilizátor obrazu při focení krátkým časy, byly fotky ostřejší. Takže i když stabilizátor funguje jinak výborně, doporučil bych ho zapínat pouze v situacích, kdy je to potřeba.

Jako u předchozího modelu můžete průběžné zaostřování do značné míry vyladit jeho uživatelským nastavením, tomu je totiž v menu vyhrazena jedna celá záložka. Vybrat si můžete z pěti přednastavených režimů podle toho, jaký pohyb se chystáte fotit. A nebo můžete zvolit šestý a vše si nastavit individuálně. Na mysli mám citlivost sledování objektu, citlivost, respektive rychlost přeostřování a také přepínání oblasti ostření. 

Větší baterie

Podle standardů CIPA může X-T3 pořídit přibližně 390 snímků s plně nabitou baterií, zatímco X-T4 zvládne přibližně 500 snímků. Ve skutečnosti mohou být tato čísla samozřejmě vyšší, ale i tak je to slušné zlepšení.

Mírně větší rozměry

Jak vidíte, šířka a hmotnost se trochu zvýšila a nový fotoaparát je také trošku silnější.

• X-T3 : 132,5 x 92,8 x 58,8 mm, 539 g
• X-T4 : 134,6 x 92,8 x 63,8 mm, 607 g

Nový přepínač režimů foto a video

Výklopný a otočný LCD monitor

Závěrka

X-T4 je vybaven novým mechanismem závěrky, nyní je testován na 300 000 cyklů a je znatelně tišší v porovnání s X-T3. Je také rychlejší, takže zvládne až 15 sn/s (X-T3 zvládl 11 sn/s).

Porovnání s předchozím modelem

Snímač a procesor

Snímač a také procesor (X Processor Pro 4) jsou stejné s modelem X-T3, což je vlastně jen dobře - skoro se mi totiž chce říci, že vlastně není moc co vylepšovat. Snímač s označením X-Trans CMOS 4 má rozlišení 26,1 Mpx a maximální citlivost ISO 12 800, což je stejné jako u předchůdce, základní citlivost je ISO 160. Podstatnou informací je také to, že se jedná o BSI konstrukci (Back Side Illuminated), takže světlocitlivé buňky nejsou stíněny servisními obvody a jsou tedy schopné pojmout víc světla. To má zásadní vliv na množství šumu ve snímku.

Design, ergonomie, menu a ovládací prvky

Jak už jsem naznačil v úvodu, skoro ani není o čem psát, protože skoro všechno zůstalo při starém. Ale úplně všechno ne.

Nejzásadnější novinkou je asi nový přepínač mezi režimy foto a video, viz výše. Na přístroji najdete samozřejmě také funkční tlačítka, kterým můžete přiřadit snad jakoukoliv funkci (neberte mě za slovo, ale dá se toho nastavit fakt hodně…). Z výroby jsou samozřejmě vždy nějaké funkce tlačítkům přiřazeny, ale je jenom na vás, jestli to necháte tak jak to je, nebo si ovládání celého přístroje přizpůsobíte vašim potřebám.

Jinak se na ovládání skutečně nic snad nezměnilo. Expoziční časy nastavujete otočným voličem, máte ale na výběr jen z relativně omezeného množství hodnot, k dispozici jsou jen “celé” hodnoty. Ovšem otáčením klasickým vroubkovaným kolečkem, na které jsme zvyklí ze zrcadlovek, máte možnost nastavení času v rozmezí +/- 2/3EV a to mi přišlo opravdu velice praktické. Stejným kolečkem také nastavujete extrémně krátké expoziční časy při použití elektronické závěrky. Tímto způsobem můžete nastavit až 1/32 000s. Pokud volič expozičních časů nastavíte do pozice A, znamená to, že čas je nastaven automaticky. Stejné je to se clonovým kroužkem na objektivu, pozice A opět znamená automatické nastavení clony. No a v situaci, kdy je “A” nastaveno jak na cloně, tak na čase, jste v plné automatice…  Jak snadné.

Kvalita obrazu

V tomto ohledu se podle mého názoru nezměnilo nic a jak jsem už psal před chvilkou, vůbec to není na škodu. Tento odstavec je tedy téměř shodný s předchozím modelem. Je normální, že v podstatě všichni výrobci digitálních fotoaparátů umožňují uživateli nastavit parametry výsledné fotky (jas, kontrast, sytost barev, ostrost, projasnění stínů a podobně). 

Fuji nabízí něco podobného, jmenuje se to Simulace filmu. Trochu vysvětlím pro ty, kteří nepoužívali, nebo nepoužívají k focení filmy. Společnost Fujifilm (jak konec konců název sám napovídá…) se odedávna zabývala výrobou fotografických a filmařských materiálů. V jejich nabídce byla velká spousta filmů, které byly mezi fotografy velice oblíbené pro své specifické barevné podání. Například film Fuji Velvia je perfektní na focení krajiny, má hodně saturované barvy a je docela kontrastní. Naproti tomu film Astia podává barvy daleko jemnější, film Acros byl zase legendárním černobílým materiálem... 

No a společnost Fujifilm dokázala tohle specifické barevné podání převést do algoritmů, které se používají v digitálních foťácích. Znamená to tedy, že pokud si zvolíte simulaci některého z oblíbených filmů, dostanete fotku s velice podobnými barvami, jako by byla focena na skutečný film. Tohle je jedna z nejsilnějších stránek bezzrcadlovek Fujifilm.

Musím podotknout, že simulace filmu se samozřejmě projeví pouze v hotovém JPEGu, pokud fotíte do RAWu, máte smůlu a jste odkázáni na svou šikovnost při zpracování a nebo na různé presety, které může nabízet váš software na zpracování RAWů. Pokud pro zpracování RAWů ale použijete software Capture One, máte i při vyvolávání RAWů přístup k simulacím filmů, ale navíc ještě prostřednictvím tohoto programu můžete přístroj dálkově ovládat a fotit přímo do počítače (což je aplikace, kterou využívají především profesionální studioví fotografové).

Oproti modelu X-T3 tu ale přece jen jedna změna je: přibyla další simulace s označení Eterna Bleach Bypass, podává snímky s vyšším lokálním kontrastem a ještě jemnější barevností.

Fuji X-T4 simulace filmů

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

1. Provia
2. Velvia
3. Astia
4. Classic chrome
5. PRO neg. Hi
6. PRO neg. Std
7. KLAS. negativ
8. Eterna
9. Eterna Bleach Bypass
10. Acros
11. Monochromatický
12. Sepia

Šum při vysokých citlivostech

Nebudu chodit kolem horké kaše a vymýšlet slova, kterými bych vám popsal, jak jsem byl spokojen se šumem. Podívejte se na ukázkové fotky a uvidíte sami. Sám za sebe mohu říci, že při redukci šumu nastavené na střední, tedy nulovou hodnotu, není šum ŽÁDNÝM problémem dokonce ani při nastavení nejvyšší citlivosti. Redukci šumu bych asi ještě trochu ubral, protože jsou docela vyžehlené detaily, ale opět musím zopakovat perfektní barevnost dokonce i při těch nejvyšších citlivostech. 

Konektivita 

X-T4 umožňuje připojení chytrých zařízení pomocí WiFi, ovšem je vybaven také Bluetooth. Díky spárování chytrého mobilu a foťáku tak udržujete spojení prakticky neustále, když se tato dvě zařízení nacházejí v dosahu.

Nová aplikace Fujifilm Camera Remote umožňuje stahování fotek (to ale funguje i na pozadí), nebo třeba dálkové ovládání foťáku včetně nastavování důležitých parametrů, nebo živého náhledu na displeji mobilu.