Nikon 85/1,8 AF-S

Popis

S řadou objektivů o světelnosti f/1,8 se Nikon myslím trefil do černého. Dá se říci, že zde nenajdete jediný nepovedený model. Naopak, tyto objektivy vynikají velice příznivou cenou, malými rozměry a hmotností, no a pokud jde o jejich obrazový výkon, bez nadsázky patří k domu nejlepšímu, co je momentálně na trhu. A to včetně mnohem dražších konkurentů věhlasných značek. Nedávno jste si mohli přečíst recenzi na objektivy Nikon 35/1,8G, Nikon 24/1,8G a teď jsme se podívali na pětaosmdesátku.

Nikon má v nabídce ještě profi variantu, model Nikon AF-S 85/1,4G, kterému moc není co vytknout - snad kromě ceny (cca 48 000 Kč - říjen 2017). Ta ale naprosto odpovídá faktu, že se jedná čistě profesionální objektiv, který vydrží pracovní nasazení i v těch nejhorších podmínkách.

Ale máme tu ještě další konkurenty. S velmi podobnými parametry je to Tamron 85/1,8 VC USD. Ten je perfektní, opticky možná velmi nepatrně lepší, než náš Nikon 85/1,8G, ale to opravdu jen o málo. Jeho výhodou je stabilizátor obrazu a ještě utěsnění proti povětrnostním vlivům, což může dost fotografů přilákat. Ovšem má také nevýhodu a tou je cena - skoro dvojnásobná. A to je docela dost podstatný rozdíl.

Dalším, a asi posledním konkurentem v pravém smyslu, je Sigma 85/1,4 HSM ART. Momentálně se jedná o vůbec nejostřejší pětaosmdesátka na trhu. Je dokonce ještě o fous lepší, než Zeiss Otus 1,4/85. A s cenou kolem 31 000 Kč to je docela zajímavý objektiv. Je dokonce jen o trochu dražší, než zmíněný Tamron. Ale jeho nejpodstatnější nevýhodou jsou doslova obří rozměry a také hmotnost (94,7 mm x 126,2 mm a 1 130g). Je to tedy největší a nejtěžší pětaosmdesátka, na nošení v brašně přes rameno to úplně není, pokud s sebou máte mít ještě další objektivy.

Na první pohled se může zdát, že náš Nikon do tohoto srovnání úplně nezapadá. Je malý, je lehký a je oproti ostatním i velice levný. Z jeho názvu můžeme vyčíst hned několik důležitých informací: AF-S znamená, že je vybaven tichým a rychlým ultrasonickým zaostřovacím motorem a na rychlosti ostření je to opravdu znát. Tím spíš, že zaostřování probíhá kompletně uvnitř objektivu, takže se nikde nic nevysouvá a neotáčí, což usnadňuje použití polarizačních a systémových filtrů.

Písmeno G hned za označením světelnosti dnes najdeme u naprosté většiny aktuálně prodávaných objektivů. Znamená to, že na rozdíl od starších D objektivů nejsou “géčkové” objektivy vybaveny clonovým kroužkem. Clona se tedy nastavuje pouze z těla fotoaparátu pomocí otočných voličů. Dnes je to naprosto běžné, ale pokud byste chtěli takový objektiv použít na nějakém starším (filmovém) těle, budete mít smůlu - clonu nebudete mít jak nastavit.

Jediné, o čem jsem se zatím ještě nijak zvlášť nezmínil, je to nejdůležitější, tedy kvalita obrazu.

Kvalita obrazu

Kapitolka týkající se kvality obrazu bývá pro většinu fotografů nejdůležitější. Hned na jejím úvodu vás mohu potěšit tím, že Nikon 85/1,8G patří k tomu nejlepšímu, co si můžete pro svůj Nikon pořídit. Kdysi jsem si dělal takové soukromé porovnání pětaosmdesátek pro Nikon a došel jsem k docela překvapivému závěru: nejlepší byla už zmíněná Sigma 85/1,4 a v podstatě úplně stejně (ale v rozích s horší ostrostí) na tom byl Zeiss Otus 1,4/85. To se tak dalo očekávat.

Jenže pak jsem stejnou scénu nafotil ještě oběma Nikony a k mému velkému překvapení se na pomyslném třetím místě umístil ten se světelností f/1,8. Ostrost byla přece jen o chloupek horší, než u dvou lepších konkurentů, ale dostala mě ostrost v rozích. Tenhle objektiv za necelých 13 000 Kč má rohy dokonce ostřejší, než Otus. A to nemluvím o dražším Nikonu, ten měl rohy prokreslené nejhůře. Na druhou stranu ale můžeme říci, že u portrétního objektivu to nehraje zase takovou roli. Dá se tedy říci, že světelnější a dražší Nikon má sice horší ostrost, ale díky světelnosti má zase hezčí bokeh, což je u portrétní fotografie velice důležité.

I na zmenšeném snímku monitoru je jasně vidět, že levý snímek dole (Sigma) a pravý nahoře (Nikon 85/1,8G mají zvětšený LHR výrazně ostřejší. Ukázka při otevřené cloně.
 

Vinětace se při malých clonách samozřejmě vyskytuje, ale ani konkurenti na tom nejsou nijak výrazně lépe. A pak je tu ještě chromatická aberace, která je nejspíš nejslabší stránkou tohoto objektivu. Je viditelná na kontrastních hranách hlavně mimo rovinu ostrosti. Samozřejmě, že se dá softwarově odstranit, ale v tomto případě ne úplně dokonale. A to může být pro někoho limitující. Na druhou stranu musím říci, že je to jen na malých clonových číslech a ve specifických podmínkách, takže třeba na ukázkových snímcích zjistíte, že aberace není zase tak častým jevem. Ale když se vyskytne, určitě ji nepřehlédnete.

Tři ukázky výše jsou výřezy 1:1, aberace je zřetelně vidět.
 

Nikon 85/1,8G je opticky vynikající objektiv, jehož kresba je velice vyrovnaná nejen v rozsahu clon, ale i v ploše snímku. Samozřejmě, že na otevřenou clonu není ostrost v okrajích úplně stejná jako ve středu snímku, ale s přicloněním se to krásně vyrovnává, takže pokud trváte na zcela ostrých rozích, popři clonách vyšších než f/2,8 můžete být bez starostí.

Líbí se mi, že i na cloně f/16 nejde kvalita obrazu nijak výrazně dolů, jak to obvykle bývá. Difrakce se sice trošku projevuje mírným změknutím kresby, ale stále je to bez problémů použitelné. Nejostřejší mi připadá cca na clonách f/5,6 až f/8, ale použitelná jsou všechna clonová čísla.

Jedním z důvodů pro pořízení světelného objektivu bývá možnost pracovat s malou hloubkou ostrosti a tím s příjemně rozostřeným pozadím (nebo popředím). U světelnějších objektivů je bokeh (vzhled rozostřeného pozadí) ještě o fous příjemnější, což ale neznamená, že bych zde viděl nějaké problémy. Naopak, posuďte na ukázkových snímcích sami, jak jste s bokehem spokojeni. Podle mého názoru je bokeh velice příjemný, rozhodně nepůsobí jakkoliv rušivým dojmem.

Design, ergonomie, ovládací prvky

Když se na objektiv podíváte, nemůžete ani na minutu pochybovat o tom, do jaké rodiny patří. Design objektivů Nikon poznáte možná hned na první pohled. Design se jen nepatrně přizpůsobuje optické stavbě objektivu, ale i zde najdete příjemně široký prstenec pro manuální zaostřování.

V balení najdete kromě transportního pytlíku a přední a zadní krytky ještě sluneční clonu, která je kruhová a dostatečně dlouhá. To znamená, že je i dostatečně účinná a nasazená v obrácené pozici hezky chrání tělo objektivu při transportu.

Pokud jde o ovládací prvky, na straně objektivu najdete jenom přepínač ručního a automatického zaostřování.

Autofokus

Vzhledem k tomu, že je objektiv vybaven ultrasonickým SWM motorem a že zaostřování probíhá uvnitř, je autofokus velice tichý. Během krátkého testování jsem vyzkoušel především statické snímky, ale nakonec došlo i na pohyb, když se naši psi odhodlali k běhu a objektiv je zvládl zaostřit celkem bez problémů. V jiných recenzích jsem totiž zaznamenal ohlasy, že by tento objektiv měl vynikat extrémně pomalým ostřením. Pravda, není to žádný rychlík, takže ideální na focení sportu opravdu není, ale na druhou stranu jsem rychlost ostření nijak nevnímal, takže zprávy o hodně pomalém ostření nemohu potvrdit.

Výhodou pro autofokus je světelnost f/1,8. Ostřicí senzor má k dispozici o 1,3 EV více světla, než s objektivem se světelností f/2,8 a to je docela dost. Zaostřování ve špatných světelných podmínkách je tak daleko spolehlivější.