Nikon D7500

Popis

Nespornou výhodou modelu D7500 je snímač. Je shodný s tím, který Nikon použil v profesionálním přístroji Nikon D500, takže nabízí stejnou kvalitu fotek při nastavení vysokých citlivostí ISO. Kromě snímače jsou shodné ale i procesor a systém měření expozice. To znamená, že kvalita obrazu je naprosto shodná s daleko dražším D500, takže profesionální kvalita obrazu je nyní dostupná i ve výrazně levnějším “amatérském” těle.

To je skvělá zpráva pro ty, kdo chtějí fotit například sport, nebo reportáže i při velice špatných světelných podmínkách, ale nemohou investovat do skutečně profesionálního přístroje.

Co je nového

RGB senzor

Už v předchozím odstavci jsem se zmínil o snímači a procesoru Expeed 5, který zpracovává pořízené snímky. Nový je ale také RGB senzor pro měření expozice, vyvážení bílé barvy a také pro asistenci automatickému ostření. Nový měřící senzor (u Nikonu mu říkáme RGB senzor, protože kromě množství světla umí “vnímat” i jeho barvu) má nyní rozlišení 180 000 bodů (Nikon D7200 má RGB senzor s rozlišením 2 016 bodů), takže dokáže měřit expozici s daleko vyšší přesností, ale dokáže také detekovat lidské obličeje. Tuhle funkci samozřejmě znáte z kompaktů a mobilů, takže vám to možná nepřipadá nijak zvláštní. Jenže kompakty a mobily používají k měření expozice přímo obrazový snímač s daleko vyšším rozlišením, kterému nedělá problémy poznat obličeje.

Díky tomu, že zrcadlovky používají pro měření expozice speciální senzor, nebyla detekce obličejů možná do té doby, dokud neměl měřící senzor dostatečné rozlišení. Takže D7500 měří expozici s prioritou lidské tváře, což oceníte například při focení v protisvětle. Běžný měřící systém byste museli přepnout třeba na bodové měření, jinak by v protisvětle pravděpodobně vyšla jen tmavá silueta. D7500 je ale schopen naměřit expozici korektně i v takhle obtížných podmínkách.

O to lepší zprávou je fakt, že RGB senzor předává naměřené informace i systému automatického ostření, detekce obličeje se projeví i v daleko lépe fungujícím autofokusu. Klidně si vyzkoušejte zapnout automatický výběr ostřícího bodu a přístroj si spolehlivě vybere právě lidský obličej i v situaci, kdy se před ním vyskytuje jiný kontrastní objekt. Tohle je velice užitečné vylepšení. A nebojte, detekci obličeje můžete samozřejmě i vypnout, kdyby bylo potřeba.

Výklopný dotykový displej

Další novinkou je výklopný displej (v řadě Nikon D7xxx použit poprvé), který je navíc dotykový. Dotykové ovládání funguje jak pro pohyb a nastavování v menu (osobně bych uvítal pro dotykové ovládání v menu trochu větší ikonky), tak při prohlížení fotek, ale v režimu živého náhledu i pro volbu zaostřovacího bodu. Systém velice rychle zaostří na objekt, kterého se dotknete na displeji. Tohle je k nezaplacení při natáčení videa, když chcete udělat takzvanou přeostřovačku. Musím ale také zmínit, že konkurenční Canony (které používají pro zaostřování při videu technologii Dual Pixel CMOS AF) zaostřují ještě lépe. Nikon totiž pro AF při videu využívá zaostřování na bázi porovnání kontrastu a to vyžaduje, aby “přeostřil” tam a zpátky, aby věděl, že skutečně zaostřil na správné místo. Je ale fakt, že u D7500 mi i přes tuhle maličkost přijde autofokus při videu konečně normálně použitelný, což moc chválím.

Video ve Full HD i ve 4K

Když už jsme u videa, musím zmínit další novinku. D7500 natáčí video jak ve Full HD (až 60 sn/s), tak i ve 4K frekvencí až 30 sn/s. Délka videa je omezena necelou půlhodinou (29 min. 59 sec) při natáčení na paměťovou kartu. Pokud ale přes HDMI připojíte externí rekordér, není doba nahrávání omezena (jen technologickými limity snímače - ochrana proti přehřátí). To ale ocení především profesionálové… Daleko užitečnější mi přijde to, že video můžete natáčet se stejným nastavením, jaké využíváte pro fotky (WB, Picture Control, …), takže mají fotky i videa stejnou tonalitu a barevnost.

Další novinky

Nikon D7500 je po profi modelech D5 a D500 prvním, který umožňuje bezdrátové radiové ovládání externích blesků (po připojení rádiového vysílače). Díky tomu, že má D7500 i vestavěný blesk, umožňuje i “klasické” bezdrátové ovládání blesků CLS, na které jsme u výkonnějších Nikonů už řadu let zvyklí.

Zajímavou novinkou je také absence prstence na přenos clony u manuálně ostřených objektivů, to může být pro některé fotografy mírně omezující. Ale vzhledem k tomu, na jaké focení je D7500 určen, bych to neviděl jako velkou nevýhodu.

Porovnání s předchozím modelem

Když se podíváme na “sousední” modely, nabízí se porovnání s D500 a s D7200. Nedá se říci, že by D7500 nějak ohrožoval profi D500. I když fotí stejně, má D500 přece jen daleko výkonnější AF systém, odolnější tělo a příjemnější ovládání.

Na druhou stranu ani nejde říci, že je D7500 lepší, než je D7200, je prostě jiný. Je rychlejší, má výklopný displej, lepší RGB senzor, je výkonnější při nastavení vysokých citlivostí (a to výrazně), ale D7200 má zase dva sloty pro paměťové karty, má vyšší rozlišení a má také prstenec na přenos clony u manuálních objektivů.

Design, ergonomie, menu a ovládací prvky

V porovnání s D7200 nenajdete v tomto odstavci moc nového, design a rozmístění ovládacích prvků je dost podobné.

Na horní straně přístroje došlo jen k na oko malé, ale osobně si myslím, že k velmi důležité výměně. U D7500 najdete u spouště ještě tlačítko korekce expozice a spoušť videa (dá se říci, že už tradičně). Nové je ale tlačítko pro nastavení citlivosti ISO (u modelu D7200 bylo tlačítko nastavení režimů měření expozice). Všechny tři expoziční hodnot (čas, clona, citlivost) tak můžete nastavit pouze jednou rukou a ani nemusíte oddálit oko od hledáčku. Velká pochvala.

Stereo mikrofon se přestěhoval od sáněk na blesk (u D7200) na přední stranu přístroje, což mi pro nahrávání zvuku videa přijde výhodnější.

Marně také budete hledat klasická nikoňácká trojúhelníčková očka na provlečení popruhu. Byla nahrazena pevnými oválnými kovovými oky, která najdeme u většiny zrcadlovek.

Zadní strana se kromě nového vyklápěcího displeje také moc nezměnila. Jen došlo k přesunu tlačítka INFO na levou stranu místo tlačítka I. To se přestěhovalo pro změnu napravo nad ovládání živého náhledu. Jde samozřejmě pouze o zvyk, ale přišlo mi to docela šikovné.

Nemohu také opomenout změnu v počtu slotů na paměťovou kartu. D7500 má už jenom jeden a to se spoustě fotografů vůbec nelíbí. Chápu, dva je víc než jeden, ale podle mých zkušeností není nad čím naříkat. Můj Nikon D810 má také dva sloty na kartu a dříve jsem oba využíval. Ale od určité doby využívám jen jediný a nemohu říci, že by mě to jakkoliv omezovalo. Fakt. Od té doby, co jsou karty s kapacitou 64 GB a větší za rozumné peníze a to i v té nejvyšší kvalitativní a rychlostní třídě, začala v mém případě být druhá karta prostě zbytečná. Určitě budete namítat, že se přece jedna karta může pokazit a pak přijde druhá vhod… Ano, máte pravdu, stát se to může. Ale to se může pokazit třeba i závěrka foťáku a tu náhradní nemáte. Pak už jen zbývá odpovědět na otázku jak často se to stává? Mně se to nestalo nikdy a to fotím docela dost. Možná se mi vyplatila investice do kvalitních karet...

Autofokus, rychlost

Automatické ostření mi udělalo radost, neměl jsem s ním vůbec žádné problémy. Kromě setového objektivu AF-S 18-105 mm jsem používal ještě AF-S 50/1,8G a nový Tamron 70-200/2,8 VC USD G2. Právě s Tamronem byla rychlost zaostřování doslova perfektní. A nejenom rychlost, ale také přesnost. Jak můžete vidět na pár snímcích z kajakářského kanálu v pražské Troji, jsou obličeje trénujících čínských závodníků zaostřeny korektně.

Zkoušel jsem i 3D sledování objektu, které pro tento typ pohybu využívám nejraději a opět vše v pohodě. Samozřejmě, že se vyskytly i špatně zaostřené snímky, ale byly v naprosté menšině.

Perfektně fungovaly samozřejmě i oba další objektivy, ale ty jsem používal spíše pro statické snímky, takže rychlost ostření na pohyblivý objekt nemohu moc posoudit.

Už jsem zmínil zaostřování v režimu živého náhledu, respektive při natáčení videa. Neporovnával jsem přímo, ale zaostřování mi přišlo rychlejší a hlavně přesnější oproti mému D810. Na tomhle zlepšení se podílí především nový procesor, ve kterém probíhají všechny výpočty zase o něco rychleji. Ale nejzásadnější zlepšení má podle mého názoru na svědomí dotykový displej, protože označení místa je daleko jednodušší. Přeostřování z jednoho objektu na druhý probíhalo rychle plynule, ale hlavně spolehlivě. Takže pro video myslím bez problémů použitelné.

Drobnou výtku mám jen k samotné technologii, kterou autofokus v režimu živého náhledu využívá. Canonu se už před pár lety podařilo úspěšně zařadit zmíněný Dual Pixel CMOS AF, který s vhodnými objektivy dokáže v živém náhledu zaostřovat skoro stejně rychle jako přes hledáček, ale především nedochází k tomu přeostření tam a zpět, jako to musí udělat každý AF systém fungující na porovnání kontrastu. Přitom pokud se nemýlím, tak Nikon potřebné technologie umí vyrobit a ve svých bezzrcadlovkách je už také použil…

Férově ale musím dodat, že tohle se týká všech Nikonů, ne pouze D7500. Naopak ostření v živém náhledu mi tady přišlo jedno z nejlepších, jaké jsem u Nikonu mohl vyzkoušet.

Kvalita obrazu

Na fotky jsem byl zvědav ze všeho nejvíc a hned na úvod musím říct, že jsem byl moc potěšen už od prvních záběrů. Dokonce mi připadá, že jsem byl spokojen víc, než když jsem před časem zkoušel D500, což je zvláštní.

Každopádně měření expozice fungovalo excelentně, při zapnutí funkce Active D-lighting nebyl žádný problém s rozsahem jasů. Na fotkách z Vyšehradu je vidět, že i při velmi kontrastním světle je rozsah zaznamenaných jasů velmi dobrý. A to vidíte “pouze” JPEGy, z RAWů jsem byl schopen dosáhnout ještě lepších výsledků.

Nejvíc mě ale potěšil výkon při nastavení vysokých citlivostí. Jak vidíte v galerii ukázkových fotek, jsou kajakáři foceni na ISO 1 600 a snímky jsou čisté a v podstatě bez šumu. Jenže ono to pokračuje i na vyšších citlivostech. Fotka mechu na kameni je na ISO 3 200 a jak můžete vidět, redukce šumu zafungovala perfektně i zde a to byla v přístroji nastavena na střední hodnotu.

Skoro bych řekl, že střední hodnota redukce šumu Normal redukuje šum až příliš. ISO 6 400 už totiž začíná ztrácet detaily, ale i tak jsou myslím snímky použitelné. Dobrou zprávou je ale to, že zhruba do ISO 25 600 vypadají fotky dost podobně, takže i takhle vysoké citlivosti můžete bez obav používat. Sport, reportáže a podobně - žádný problém. Platí tady to samé, co u dynamického rozsahu: když budete fotit do RAWu, nastavíte si při zpracování v počítači redukci šumu přesně podle svých představ a pak jsou použitelné i daleko vyšší hodnoty ISO.

Moc se mi líbí barevnost i při těch vysokých citlivostech, tohle se Nikonu opravdu moc povedlo. A povedlo se mu také vyvážení bílé, tedy WB. Perfektně funguje i při AWB, tedy automatickém nastavení WB. Barvy byly velice přirozené.

Přesvědčte se sami v galerii ukázkových fotek. Schválně si je stáhněte v plném rozlišení, ať vidíte, o čem píšu.

Konektivita

Už to u Nikonu není žádná novinka, ale neustále mě baví. Mám na mysli SnapBridge. To je aplikace v mobilu, kterou se můžete připojit k foťáku. Pomocí Bluetooth stahujete z foťáku kopie fotek v rozlišení 2 Mpx kdykoliv, kdy jsou obě zařízení v dosahu. Stahovat samozřejmě můžete i fotky v plném rozlišení, ale to trvá docela dlouho a připadá mi to i zbytečné. Ale jak se říká: proti gustu žádný dišputát.

Spárování probíhá velice snadno, stačí jen na telefonu zapnout Bluetooth, spustit aplikaci, v menu foťáku najít položku Připojit k chytrému zařízení a pak už jen plníte pokyny a je to. Od té doby se o to nemusíte nijak starat. Co nafotíte zrcadlovkou, to můžete z mobilu prakticky ihned sdílet na nejrůznější sociální sítě.

Pomocí aplikace SnapBridge můžete foťák i dálkově ovládat. Tentokrát to není přes Bluetooth, ale přes WiFi. Stačí si jen vybrat položku Remote photography a oba přístroje se samy během pár vteřin propojí. Na displeji telefonu pak vidíte živý náhled fotografované scény a dotykem si můžete určit, kam má přístroj zaostřit.