Recenze Nikon D780: dokonalé spojení zrcadlovky a bezzrcadlovky

Popis

Recenze Nikon D780

Fullframe přístroje primárně určené amatérským fotografům začal Nikon nabízet v září 2012. Jednalo se o model Nikon D600 vybavený 24 Mpx snímačem formátu FX (tak Nikon říká snímačům o rozměrech kinofilmového políčka). Jednalo se o vynikající přístroj s tělem z polykarbonátu, ale s důležitými konstrukčními prvky z hořčíkové slitiny. Uměl fotit rychlostí 5,5 sn/s a byl perfektně vybavený funkcemi. Rozmístění ovládacích prvků bylo prakticky totožné s podobnými přístroji s menším DX  snímačem, které byly rozšířené mezi amatérskými fotografy, takže přechod na výkonnější přístroj nečinil nikomu naprosto žádné potíže. Potíže ale činila závěrka, která patrně nebyla dobře konstruována a znečisťovala snímač. 

Pravděpodobně právě proto přišel Nikon zhruba po roce s modelem D610, který byl úplně stejný, ale měl novou závěrku, která už fungovala bezproblémově. Možná díky novější konstrukci byl D610 i o chlup rychlejší, zvládal fotit rychlostí 6 sn/s.

V září 2014 Nikon uvedl model D750, který své předchůdce předčil v mnoha ohledech. Rozlišení snímače sice zůstalo stejné, ale nový byl procesor Expeed 4, který používá třeba špičkový profi model D810. Díky novému procesoru byl D750 schopen dosahovat ještě lepší kvality fotek a to jak při nízkých, tak především při vysokých citlivostech. Právě ve špatných světelných podmínkách byl podle některých dokonce ještě lepší než zmíněný D810. A nejenom obrazovým výstupem. Další silnou stránkou byl totiž AF systém. Sice měl také 51 AF bodů jako všechny profi modely v té době (oba předchůdci měli 39 AF bodů), ale byl schopen zaostřovat už od světelné hladiny -3 EV, což neuměl ani D810.

Nikon D780 přinesl mnoho nového. Na první pohled je to stále zrcadlovka, která je sama o sobě ještě výkonnější než předchůdce. Má nový procesor Expeed 6, který je daleko rychlejší a zvládá vysoké citlivosti v ještě vyšší kvalitě a navíc zrychluje sériové snímání na 7 sn/s, Ale to hlavní je, že v kombinaci se snímačem (stále příjemných 24 Mpx) shodným s bezzrcadlovkou Nikon Z6 umožňuje fotit v živém náhledu úplně stejně, jako s bezzrcadlovkou. Tedy AF systém je stejný, snímač obsahuje AF body s fázovou detekcí a umí zaostřování na oko nebo sledování objektů opravdu úplně stejně jako Nikon Z6. A to dokonce i stejnou rychlostí. V sériovém snímání při živém náhledu zvládá dokonce 12 sn/s. A to jsem se ještě nezmínil o natáčení videa 4K frekvencí 30, resp. 24 a 25 sn/s. Ve Full HD pak dokonce 100 sn/s.

Co je nového

Už v předchozím odstavci jsem se zmínil o tom, že D780 umí fungovat i jako plnohodnotná bezzrcadlovka, což považuji u Nikonu za opravdu revoluční věc. Chápu, že mnohým fotografům je pohled do optického hledáčku prostě příjemnější, protože jsou na něj roky zvyklí. Ale je stále víc těch, kteří by chtěli s výhodami zrcadlovky sem tam využít i výhod bezzrcadlovky. A přesně pro takové fotografy/videomakery je Nikon D780 určen. Když totiž chcete, můžete přepnout do živého náhledu a ze zrcadlovky je rázem bezzrcadlovka se vším všudy. 

Tedy skoro. Samozřejmě, že chybí elektronický hledáček, ale na druhou stranu na velkém dotykovém displeji s možností vyklopení uvidíte to samé, co v elektronickém hledáčku. Natáčení videí, nebo focení sportu přes displej tedy nedělá absolutně žádné problémy, protože ani rychlost zaostřování vás nebude nijak brzdit a navíc ještě dostáváte možnost fotit skoro dvojnásobnou rychlostí než přes hledáček.

Přepracovaný grip, chybějící blesk a větší rozsah časů

Ovládací prvky jsou rozmístěné prakticky stejně jako u jeho předchůdců a v podstatě úplně stejné je to i u řady D7XXX. Znamená to tedy, že na ovládání si nebudete muset zvykat, vše funguje stejně. Ale i tak došlo k výrazné změně v tom, jak se s D780 fotí a jak se drží. Poděkovat za to můžete přepracovanému gripu, který je znatelně užší a výrazně hlubší.

Oproti předchůdcům zde chybí vestavěný blesk, který sám o sobě moc parády stejně nenadělá, ale občas se hodí. Vždycky platí, že v nouzi je lepší alespoň nějaký blesk než žádný. A navíc s vestavěným bleskem šly bezdrátově odpalovat externí blesky. Nu což, blesk prostě není.

Radost mi ale udělal nejkratší expoziční čas. Nyní je to konečně 1/8000 s jako u profi modelů. Předchůdci měli pouze 1/4000 s a to v kombinaci se světelným objektivem a dostatkem světla někdy dost omezovalo. Někomu se určitě bude hodit, že nejdelší expoziční čas nastavitelný přímo z těla přístroje se z obvyklých 30 s prodloužil na úctyhodných 900 s.

Porovnání s předchozími modely

Autofokus, rychlost

Automatické ostření mi udělalo radost, neměl jsem s ním vůbec žádné problémy. Používal jsem především Tamron 24-70/2,8 VC USD G2 a Tamron 70-200/2,8 VC USD G2 a s oběma byla rychlost zaostřování doslova perfektní. A nejenom rychlost, ale také přesnost. Zkoušel jsem i 3D sledování objektu, které pro tento typ pohybu využívám nejraději a opět vše v pohodě. Samozřejmě, že se vyskytly i špatně zaostřené snímky, ale byly v naprosté menšině.

V režimu živého náhledu je pak zaostřování oproti předchůdcům nesrovnatelně rychlejší a hlavně přesnější. Co do rychlosti je to stejné jako při focení přes hledáček, Nikon D780 používá i v živém náhledu fázovou detekci. Pokud budete porovnávat s modelem Nikon Z6, tak při použití stejných objektivů (samozřejmě přes FTZ adaptér) bude stejně rychlé i zaostřování. Ale když na Z6 nasadíte originál bezzrcadlovkové objektivy s bajonetem Nikon Z (tyto objektivy samozřejmě není možné použít na zrcadlovkách ani prostřednictvím nějakého adaptéru - mají úplně jinou optickou konstrukci, která už nepočítá s prostorem potřebným pro sklopení zrcátka), bude to přece jen rozdíl… ve prospěch Z6.

Kvalita obrazu

Měření expozice fungovalo excelentně, při zapnutí funkce Active D-lighting nebyl žádný problém s rozsahem jasů. Je vidět, že i při velmi kontrastním světle je rozsah zaznamenaných jasů velmi dobrý. Ukázkové snímky byly převedeny z RAWu v programu Capture One 22.

Nejvíc mě ale potěšil výkon při nastavení vysokých citlivostí. Jak vidíte v galerii ukázkových fotek, jsou fotky na ISO 6400 čisté a v podstatě bez šumu. Jenže ono to pokračuje i na vyšších citlivostech. Podle mého názoru jsou bez problémů použitelné citlivosti až do ISO 51200, pak už to jaksi není ono, ale i tak si za výkon ve vysokých citlivostech Nikon D780 zaslouží jednoznačně velkou pochvalu.

Skoro bych řekl, že při focení do JPEGu je střední hodnota redukce šumu Normal až moc, redukuje šum až příliš. ISO 12800 už totiž začíná ztrácet detaily, ale i tak jsou myslím snímky použitelné. Sport, reportáže a podobně - žádný problém. Platí tady to samé, co u dynamického rozsahu: když budete fotit do RAWu, nastavíte si při zpracování v počítači redukci šumu přesně podle svých představ a pak jsou použitelné i daleko vyšší hodnoty ISO, viz ukázkové snímky.

Nikon D780 - test citlivosti ISO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

1. ISO 100
2. ISO 200
3. ISO 400
4. ISO 800
5. ISO 1600
6. ISO 3200
7. ISO 6400
8. ISO 12800
9. ISO 25600
10. ISO 51200
11. ISO 102400
12. ISO 204800

Moc se mi líbí barevnost i při těch vysokých citlivostech, tohle se Nikonu opravdu moc povedlo. A povedlo se mu také vyvážení bílé, tedy WB. Perfektně funguje i při AWB, tedy automatickém nastavení WB. Barvy byly velice přirozené.

Přesvědčte se sami v galerii ukázkových fotek. Schválně si je stáhněte v plném rozlišení, ať vidíte, o čem píšu.

chci nikon D780