RecenzeRecenze

RICOH GR III

Bohuslav Brož
| 10 minut čtení

RICOH GR III jak název napovídá, je třetí generace. Za tu poměrně krátkou doby si vybudoval reputaci. Balancuje na té prazvláštní hraně, kde je na jedné straně prestiž (kvalita) a na straně druhé jakási úzkoprofilovost. Renomé, které nepadlo do masového užívání. V následující recenzi se zkusíme podívat, co za to může?

Hodnocení odborníka 97%

  • Kovové tělo
  • Rychlý start
  • Rychlé ostření i za horších světelných podmínek
  • Kombinace interní a externí paměti
  • Napájení USB-C
  • Optický výstup
  • Silně individuální nastavení
  • Možnost předsádky
  • Pouze Full HD video
  • Nerezistentní vůči vlivům počasí
  • Pojistka expozičního voliče
  • Hladina šumu

Popis

Zvenčí dovnitř

Jedním z aspektů bude určitě design - strohá černá záležitost, kde je i popis objektivu a značka raději v šedivé barvě, aby nepůsobila moc kontrastně a zbytečně nerušila černý nevýrazný klid. Tomu napovídá i minimum ovládacích prvků. Tedy minimum pro zkušené oko. Protože sáňky pro blesk, krycí kroužek pro redukci a předsádku, světelnost f2,8, 2 scrolly a expoziční manuál na ovladači ti všichni prozrazují, že jde o vyšší řadu kompaktu, kde by mohlo být ovládacích prvků podstatně víc. Sparťanský design umocňují i zapuštěná tlačítka, popruh se provléká do otvorů v těle (žádná vystouplá očka, mimochodem otvory jsou tři - pro horizontální a vertikální nošení) .. prostě nesmí nic vyčnívat.
Nejčlenitější je nesporně zadní strana, té dominuje dotykový LCD, ovládání je neúprosně situováno na pravou ruku. Konkrétně zadní stranu si bere na starost palec a vrchní “střechu” pak ukazovák. Ovládání je klasické křížové s obvodem scrollovacího kroužku. 

Tlačítko Fn je sice nastavitelné, ale pouze na jednu funkci, to může být trochu zavádějící, protože GR III je nadprůměrně flexibilní pokud jde o nastavení. Absenci vícero Fn tlačítek, tak jak jsme zvyklý z jiných modelů, kompenzují tři možná individuální nastavení (U1- 3 na vrchním expozičním voliči), nebo dvě vlastní nastavení obrazu (přeloženo z řeči Ricoh - imitace filtrů) následuje bezpočet přizpůsobení v menu atd.

Na první pohled chybí přístup k rychlému základnímu nastavení (daň za uvedené minimum tlačítek). To je šikovně koncipováno pod zadní kolébkový ovladač. Po jeho promáčknutí vyskočí nabídka základu v podobě rozlišení, měření expozice, zaostření, simulace filtrů atd. Jinak je standardně kolébka určena (bez promáčknutí) k ovládání korekce expozice. 

 


K dispozici jsou čtyři verze pro černobílou fotografii

 

Když je řeč o expozici, kruhový volič nastavení expozičních režimů (P, Av, Tv a M)  je umístěn klasicky na vrchní straně úplně v rohu. Asi vzniká riziko nechtěného přepnutí, ale řešení pojistky mi připadá přehnané. Je to taková malá jóga pro prsty, obzvlášť pokud je připnuté poutko, nebo kotvička pro řemen. Pojistku bych spíš přivítal u přední části objektivu, tam je standardně krycí objímka bajonetu, ta se dá vyměnit za modrou, nebo osadit adaptérem (GA-1) a předsádkou (GW-4), ta umí ze standardních 28 milimetrů ohniska (po přepočtu na kinofilm) udělat 21 milimetrů. Tomu je v důsledku fajn přizpůsobit i náhled, takže si doplníme mozaiku příslušenství o hledáček, ten se zasouvá pasivně do sáněk blesku, k dispozici je právě pro ohnisko 28 mm (GV-2) nebo pro 28 i 21 mm (GV-1). Místo hledáčku a blesku (patice Pentax) se dá dokoupit i design kovová záslepka sáněk blesku (GK-1) s hrdým gravírováním GR, to jenom podtrhuje fakt, že GR je prostě tak trochu už ikona.

 


K dispozici je vedle standardního podání dalších šest modifikací s možností nastavení intenzity.


Jinak strohost pokračuje, jediný fyzický konektor je naštěstí USB-C. Pod jedněmi dvířky je taky umístěna šachta pro kartu a akumulátor (po obeznámení, které netrvá dlouho, protože ovládání mi přišlo svým zvláštním způsobem tak nějak intuitivní, vydrží akumulátor na nabití bez problémů kolem 300 snímků i s nějakým tím videem). Tady se dá vytušit absence odolnosti vůči vlivům počasí. Dvířka nemají žádné gumové těsnění ani lem a ještě hned vedle nich bydlí repráček, jehož perforace prozrazuje hodně hluboký vstup. V důsledku je to poměrně škoda, chci věřit, že důvod neutěsnit fotoaparát postavený na kovovém kompozitu v této cenovce mělo svůj pádný důvod.

A zevnitř ven

Před zapnutím o sobě dává fotoaparát při nošení v kapse (k nošení v kapse nebo lehkém pouzdře skutečně svádí) znát. Projevem je při prudším pohybu zvuk zavěšené mechaniky (stabilizace senzoru je tříosá). Ta má mimochodem účinnost cca. 4 EV. Po startu nabíhá GR rychle, vůbec rychlost je pro “trojku” poměrně příznačná napříč ostřením i ukládáním.
Pro začátek se dá u nového majitele vystačit se základním nastavením pod zmíněným promáčknutím ovladače u palce. A časem v průběhu focení si můžete donastavit a přizpůsobit fotoaparát do nejjemnějším detailů. A že to GR III skutečně umí.

U zkušeného majitele to bude asi opačně, nejprve přijde rychlá integrace návyků při focení - nastavení osobního pohodlíčka a pak jen kosmetika v podobě aktuálního měření expozice, ostření atd.
Při sžití neklade GR žádný odpor, není nic co by náročnému uživateli chybělo od nastavení spouště, LCD, typu mřížek, redukce blikání v Hz .. přes korekci stínů, mapování pixelů.. až po simulace ND a AA filtrů i u videa.



Pokud jde o výstup, mohu videem i začít. Chápu, že v dnešním trendu pachtění se za 4, 6 a 8 K není FullHD úplně in, ale mě tak nějak dostačovalo. Pokud jde o nastavení má zase svou speciální záložku v menu a umožňuje poměrně kreativní možnosti.
Po obrazové stránce je přítomnost pevného ohniska znát. Ostrost a kresbu, výrobce umocnil absencí zmíněného antialiasing filtru (proto jej lze nastavit softwarově, to jsem uvítal při focení pravidelných textur, abych se vyhnul moare). Stručně jde o kombinaci toho nejčistšího - široké pevné ohnisko, s minimem filtrů. Dalším důkazem může být ISO, kde se určitě dá i podle konkurence šikovně zasáhnout a “rozpatlat” šum. Ale na co. GR III umí citlivost až 102400 ISO. Pravda, překvapivě vysoké číslo na takto ortodoxní fotoaparát, ale pouze na první pohled. Ve skutčnosti bych se nepouštěl do použití hodnot vyšších nad 12800, 25600 kvůli šumu. Ten si lebedí v polotónových barvách. Ale mimo polotónové barvy se vyskytuje vzrůstající zrno. Což jenom potvrzuje, že se Ricoh prostě neobtěžoval, tady čip skutečně inklinuje k prazákladu s minimem filtrů a zásahů. A pokud je uživatel vyžaduje, má je k dispozici a nastaví si je sám. Při testech ISO ještě jedno utvrzení. Při vysokém ISO je ve snímku v RAW a JPEG patrný jasný rozdíl. Zatímco nekomprimovaný snímek trpní na ztrátu detailu v ploše i v kontuře, u JPEGu je šum v ploše stejný, jen hrana je díky inteligentnímu algoritmu komprese ostřejší. 

Komu Ricoh GR III doporučit 

Protože jde o specifický fotoaparát, vychází v závěru čtyři skupiny uživatelů, které může GR III oslovit ( v důsledku se mohou skupiny stejně prolínat):

“GRkář” - takový notorický a až autisticky spokojený uživatel řady GR. Ten ocení technologický pokrok, zas o kus menší kovové tělo a rychlejší reakce. A v důsledku nemusí vystupovat ze své navyklé komfortní “GR” zóny a měnit zásadně rozhraní, které mu vyhovuje.

Fotograf bez zápisníku - fotograf disponující kvalitnější a větší technikou, který nechce vláčet na procházce kila výbavy, chce si od nich odpočinout, ale nechce se zříct své úchylky zaznamenávat, dokumentovat a tvořit. Takový fotograf je náročný na obrazovou kvalitu, kterou mu RICOH GR III poskytne. Takže šup s “GeeRkem” do kapsy.

Hipster/cestovatel “streeter” - rozhraní, přístup a v neposlední řadě hlavně design strohého, černého fotoaparátu, který je až moc nápadně nenápadný. “Protože nechci budit pozornost, ale když už sis všimnul”. Ricoh GR si za ta léta vybudoval poměrně respekt a zvuk a přitom se mu nepodařilo spadnout do mainstreamu, protože to by bylo pro hipstera nepřijatelné. Image musí být samozřejmě podložená kvalitou (tady v případě obrazového výstupu). A kvalita musí být samozřejmě něčím vykoupená (tady ukázková daň vynikající kresby za cenu pevného ohniska). Proto Ricoh GR III sedí na svém místě, je ideální pro záznam kaváren, výstav, vernisáží, dění na ulici a případně nabízí podklad pro další úzkoprofilovou tvorbu.

Nadšenec - člověk co chce kvalitu v kompaktní velikosti, má ambice laborovat, fotoaparát pro něj nebude sezónní záležitost a zkrátka ví.

Hlavní rysy

  • Stavba těla na kovovém kompozitu
  • Velmi rychlý náběh
  • Rychlé a přesné ostření i v méně kontrastních a silně tmavých scénách
  • Kombinace interní a externí paměti
  • Bluetooth, WiFi, USB-C
  • Kresba a sotrost v rozích snímku
  • Hloubkové individuální nastavení
  • Možnost předsádky a hledáčků

Shrnutí

Ricoh GR III je a není fotoaparát pro každého, přestože dokáže uspokojit většinu požadavků na focení, dokáže odradit cenovkou. V tomto případě jde ale o zaslouženou porci. Pokud zůstanu u slovníku vaření a započítám ždibec ikonického fotoaparátu, větší část kvalitního zpracování a vůbec výstupu a to vše můžu doplnit a zamíchat s možnostmi nastavení a interface a mám na závěr cenovku, která dává smysl. Je to ten zvláštní kompromis a směs ortodoxního přístupu k fotce a nejnovějších technologií. Na jedné straně širokoúhlý pevný objektiv a na straně druhé nastavitelná bezdrátová připojení. Nejnovější technologie v podobě rychlého ostření doplněná o nastavení, na které jsme zvyklí ze starších modelů fotoaparátu. Zkrátka fotoaparát, který by měl ležet na stole v kavárně mezi chemexem a omláceným macbookem, ale samozřejmě ne v každé, aby nevzešedněl. Fotoaparát ze kterého budou promítány na zeď fotky z cesty po blízkém i dálném východě. Fotoaparát, který mi usnadní rozhodování před odpoledním výletem mezi výběrem velké zdrcadlovky nebo našláplého kompaktu s překvapivým výstupem. Fotoaparát, který je takový splněný sen každého, kdo fotí street.. to všechno je Ricoh GR III.

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • 300 Kč poukázka na tisk fotografií

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací

Rozumím