Recenze Zeiss Milvus 21 mm f/2,8: Širokáč, který vás nadchne

Popis

Zeiss Milvus 21 mm f/2,8: Bytelný parťák, který vás nezklame

Co do vnitřní konstrukce objektiv sestává z 16 optických členů ve 13 skupinách, které obaluje opravdu robustní kovový plášť. Natolik robustní, že by se dal v případě nebezpečí klidně použít i zcela jinak než jako objektiv. Vnitřní strana vestavěné sluneční clony je potažená sametovou látkou, což objektivu dodává velmi elegantní vzhled.

Bytelná konstrukce se samozřejmě projevuje i na hmotnosti, která je poněkud vyšší a musím říct, že se pronese. Obzvlášť když ho jako já vezmete na vícedenní přechod hor. Při upevnění na držák Capture na popruhu je jeho hmotnost znát ještě víc a nebýt touhy po dobrých fotkách, pro kterou jsem ochotná snášet leccos, asi bych ho po chvilce schovala zase do batohu.

Není to zkrátka úplně cestovní model a vzhledem k tomu, že se jedná o pevné sklo a nikoli o zoom, je mi jasné, že ho spousta lidí při svých krajinářských toulkách zavrhne jako příliš těžký. To by ale byla velká chyba, protože za to nepohodlí při nošení se vám odmění opravdu parádními fotkami s minimem optických vad.

Na krajinu, architekturu i lidi

Mám ráda širokoúhlé objektivy, používám je na spoustu věcí včetně focení lidí. Proto jsem ani u tohoto nemohla udělat výjimku – a musím říct, že obstál výborně. Pokud s ním budete zamýšlet headshot, s dobrou se nepotážete (hlavně u fotografovaného), ale běžné záběry lidí, kteří nejsou přes celý snímek, zvládne se ctí.

Je třeba si dát pozor na to, abyste člověka neumístili příliš ke straně, protože ani Zeiss se nevyhnul vcelku obvyklé vadě širokoúhlých objektivů, a to, že se objekty u okrajů a v rozích začínají prodlužovat. A hrbáče na fotce mít nechcete. :)

Objektiv jsem tentokrát vyzkoušela i při focení architektury, kterou běžně nefotím, a čím mě objektiv velmi příjemně překvapil, jsou linie, které dokáže držet nezkreslené i do rohů (fotíme-li opravdu rovně a s úhlem záběru neexperimentujeme). Samozřejmě se nejedná o tilt-shiftový objektiv a není primárně určený na focení budov a interiérů, což je potřeba mít na paměti, ale z mého pohledu se s ním dají pořídit i velmi slušivé záběry architektury – přinejmenším pro vaše osobní vzpomínky.

Nejraději fotím krajinu, na kterou je širokáč jako stvořený. A Zeiss Milvus 21 mm obzvlášť. I na trochu vyšších clonách (F7,1 nebo F8) je sice patrné, že se kresba směrem k okrajům změkčuje, ale není to dramatické.

Tím, že se jedná o manuální objektiv, musí člověk trochu dostat do ruky ostření (napomáhá lupička na displeji při live view). Takže pokud byste chtěli fotit reportáž nebo něco rychlejšího, určitě to chce dost cviku (ovšem když to ve 20. století zvládli jiní, proč byste to nezvládli i vy).

Vymazlený optický výkon

Mnohé už tady bylo zmíněno, ale pojďme se na optickou kvalitu snímků podívat podrobněji. Už od maximálně otevřené clony f/2,8 se můžete těšit na dokonalou ostrost, pouze u okrajů a v rozích můžeme pozorovat tendence k měknutí. Samotný objekt je dokonale zaostřený a parádně kontrastně vykreslený. S vyšší clonou se kresba v rozích zlepšuje, ale stejně tak tendence k deformaci obrazu v rozích (protažení kresby a naklonění objektů) zůstává.

V přímém protisvětle můžeme pozorovat fléry, ale jsou mnohem jemnější (viz galerie) než u mnohých levnějších objektivů. Pokud s odrazy někdo chce a umí pracovat, může se dočkat zajímavého efektu. Nicméně stále se technicky jedná o vadu, byť je oproti řadě objektivů rozhodně umenšená.

Na kontrastních hranách v protisvětle (a u přepalů) můžeme pozorovat lehounkou chromatickou aberaci, která je ale skutečně minimální.

Mnohé širokoúhlé objektivy trpí na vinětaci, u Milvuse 21 mm ji nepozoruji, a to ani na cloně F2,8, což je velkým plusem. K dalším patří krásný bokeh sestávající z malých kroužků, který mě na rozdíl od dokonale vyhlazeného pozadí hodně baví. S vyššími clonami se můžete dočkat i efektního hvězdičkování u zdrojů světla.

Vzhledem k tomu, že jsem si objektiv vyzkoušela na několika cestách během celého roku, nebojím se toho, že optické vlastnosti objektivu nezůstanou ani po letech stejně kvalitní, jako má po vybalení z krabice – na rozdíl od levnějších, konstrukčně slabších objektivů. Tomu podle mě napomáhá i ona zmíněná robustnost.

Odolný a pohodlný na ovládání

Obrovskou výhodou je utěsnění, takže se nemusíte bát pár kapek vody nebo pobytu v prašném prostředí. Mnozí jistě ocení také možnost nasadit na objektiv filtr (o průměru 82 mm). Plusem je i to, že přes kontakty objektiv přenáší veškeré informace i do EXIFu, což sice umí většina moderních manuálních objektivů, ale zdaleka ne všechny.

Kromě větší váhy, která je obzvlášť při delším focením v ruce opravdu znát, se objektiv ovládá velmi pohodlně. Ostřicí kroužek je z měkkého, neklouzavého materiálu, který designově splývá s kovem okolo, a na omak je velmi příjemný. Ještě příjemnější je tuhost ostřicího kroužku, která je tak akorát – ani málo, ani moc - a díky které můžete zaostřit přesně na milimetry.