Středoformátové fotoaparáty Pentax a Ricoh

Za středoformát jsou od dob analogu považovány fotoaparáty, které využívají coby záznamové medium svitkový film (120/220), případně ploché filmy. Mezi nejčastější poměry stran pak patří 6×4,5, 6×6, 6×7 a 6×9. Při porovnání s kinofilmovým políčkem jsou políčka středoformátu (6×4,5) větší více než 2,7×! Formát 6×7 je dokonce 4,5× větší. Se změnou velikosti záznamového media dochází u středoformátových a velkoformátových fotoaparátů k přepočtu ohniskové vzdálenosti objektivu.

Jsou chvíle, kdy platí, že větší je lepší neb čím větší plocha záznamového media, tím více detailů se na ni vejde.

Zcela jednoduše se dá říci, že čím větší plocha záznamového media, tím více detailů se na ni vejde. Ale nejde jen o množství detailů, širší dynamický rozsah a barevnou škálu, ale i odlišnou hloubku ostrosti. V některých případech i možnost náklonu přední či zadní standardy. Dalším neméně důležitým faktem je velikost hledáčku či matnice (v závislosti na konstrukčním řešení daného přístroje), na které se mnohem lépe komponuje snímek. Střední a velkoformátové přístroje nabízejí fotografům tolik tvůrčí volnosti a flexibility, že záleží jen na samotném fotografovi, zda všechny možnosti využije.

Přestože jsou digitální zrcadlovky nejčastější výbavou profesionálních fotografů, nejedná se o nejvyšší metu fotografické techniky. DSLR fotoaparáty vyhovují svými pohotovými reakcemi, odolností a rozměry sportovním fotografům, reportérům i fotografům volně žijící zvěře, ale v oblastech jako je technická, reklamní, módní a portrétní fotografie, u nichž je kladen důraz na dosažení vysoké obrazové kvality, zajistí skvělé výsledky středoformátové či ještě lépe velkoformátové fotoaparáty.

V praxi se setkáme se středoformátovými přístroji ve fotografickém ateliéru i v plenéru a s velkoformátovými přístroji převážně v ateliéru, i když výjimky jsou. Například Josef Sudek nosil sklopný měchový fotoaparát po mnoha místech Prahy a dalších částech naší země. Stejně, jako jsou některá jména fotografů synonymem  pro určitý styl a druh tvorby, jsou i jména, jejichž nositele si představíme s konkrétním typem fotoaparátu, tak například Helmuta Newtona a Dianu Arbus s dvouoko zrcadlovkou (přesněji s Rolleiflexem). Konstrukčně jsou středoformátové fotoaparáty řešeny různě. Mohou to být jednooké zrcadlovky se sklopným zrcátkem (např.: Pentax 67, Hasselblad), dvouoké zrcadlovky (např.: Rolleiflex, Minolta Autocord, Yashica Mat124G), dálkoměrné fotoaparáty (např.: Mamiya 7, Voigtländer Bessa III.) či stavebnicové systémy (např.: Alpa). V současné době jsou vyráběny středoformátové fotoaparáty, které je možné osadit digitální stěnou. K těm nejznámějším patří Hasselblad, Mamiya, Phase One, Pentax a Rollei.