Recenze Fujifilm GFX 100 II

Popis

​

Recenze Fujifilm GFX 100 II

Značka Fujifilm patří dnes k těm tradičním, desítky let vyrábí špičkové fotografické (a dříve také filmařské) filmové materiály, ale už hodně dlouho produkuje také špičkové digitální fotoaparáty. Během let se nabídka přístrojů s výměnnými objektivy ustálila na dvou velikostech snímačů. Foťáky s APS-C snímačem si rychle získaly své místo na trhu pro špičkovou kvalitu obrazu, na které se podílí vynikající objektivy a skvělé snímače. Ale bezzrcadlovky Fujifilm jsou také příjemně malé, lehké a velice rychlé.

Řada s označením GFX se snímačem o rozměrech 44 x 33 mm má dnes už několik modelů a bez výjimky všechny od začátku ohromovaly kvalitou obrazu s vysokým rozlišením. GFX objektivy patří k tomu nejlepšímu, co si dnes můžete dopřát. Jejich kvalitu oceníte především s modelem GFX 100 II, protože rozlišení 102 Mpx umožňuje zachytit i ty nejjemnější detaily. A co teprve rozlišení 400 Mpx!?

Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že GFX 100 II je určen především pro statickou fotografii s maximálními požadavky na kvalitu obrazu. Tedy produktová fotografie, architektura, móda, portréty, ale také například krajina a příroda.

Právě na krajině a přírodě jsme GFX 100 II pořádně vyzkoušeli, o čemž se můžete přesvědčit na ukázkových snímcích. I když to v recenzích radím vždy, tak především u tohoto přístroje vám vřele doporučuju otevřít si fotky v plném rozlišení, protože teprve pak budete schopni přesvědčit se o kvalitě, jakou budete schopni s GFX 100 II dosáhnout. Ale o kvalitě výstupu až za chvilku.

Nutno podotknout, že oproti GFX 100s, který používá velmi podobný snímač (a kvalita fotek je tedy stejná), je GFX 100 II znatelně rychlejší, takže kromě zmíněných statických snímků se dá velice dobře použít i na akčnější scény. Zvládá až 8 sn/s a rychlost a přesnost AF systému je také znatelně vyšší. 

Ovládání a design

Dotykový displej, joystick

Ovládání nijak zvlášť nevybočuje ze standardu, jaký společnost Fuji zavedla u bezzrcadlovek s APS-C snímačem. S trochou nadsázky se dá říci, že je skoro stejné, jako u modelu Fuji X-H2 a X-H2s. Dá se říci, že ovládací prvky nejsou “retro” jako třeba u X-T5 (je tu pouze jeden otočný volič pro nastavení expozičních režimů), což patrně ocení uživatelé zrcadlovek/bezzrcadlovek jiných značek.

Velmi příjemný je velký joystick, který slouží pro volbo ostřicího bodu, ale také třeba pro pohyb v menu. Samozřejmě nechybí tlačítko Q pro vyvolání “rychlého” menu. Nenajdete zde ale křížový volič, je nahrazen právě joystickem a dotykovým displejem.

Potěšil mě i počet uživatelsky programovatelných funkčních tlačítek. V menu jsou tlačítka samozřejmě označena, abyste věděli, které právě nastavujete. Ale na těle jejich označení chybí. Nejdřív mi to vadilo, ale po chvíli jsem zjistil, že by to označení bylo vlastně stejně k ničemu, když můžete každému tlačítku přiřadit pokaždé jinou funkci. 

Samozřejmostí jsou kruhové voliče pro nastavení clony, času, nebo po stisknutí třeba korekce expozice. Pokud je vám to příjemnější, clonu můžete nastavovat prstencem přímo na objektivu.

Pro displej mám jen slova chvály, je velmi dobře čitelný a fakt, že je výklopný, je především při focení z neobvyklých úhlů k nezaplacení. Výklopný je ale také na výšku, což je třeba při focení od země vyloženě k nezaplacení.

Menu je tradičně velmi přehledně členěno do několika základních oddílů a není nijak zvlášť obsáhlé. To mi připadá vynikající, protože se v něm velice rychle zorientujete a snadno si nastavíte všechno, co chcete.

Odnímatelný hledáček s obřím rozlišením a velikostí

Jestliže znáte modely GFX 50s a GFX 100, možná vám tenhle odstavec přijde trochu nepochopitelný, vždyť hledáček je u těchto modelů také sundávací. Ale u modelu GFX 100s se objevil hledáček pevně vestavěný. Zde je tedy možné hledáček opět sundat a doplnit o mezikus, který umožňuje jeho odklápění a otáčení. To hlavní na hledáčku je jeho kvalita. Tedy rozlišení 9,44 mil. bodů a zvětšení 1x. V praxi to znamená, že je hledáček prostě obří a konečně připomíná pohled do hledáčku středoformátové zrcadlovky.

Nejrůznější objektivy přes adaptéry

Originálních objektivů je k modelu GFX dostatek a co jsem zatím vyzkoušel, byly všechny doslova vynikající. Perfektní ostrost, minimum aberace, malé zkreslení, no opravdu super. Jenže tím se nutně nemusíte nechat omezovat. Existuje totiž velká spousta objektivů určených pro jiné (nebo starší) středoformátové přístroje, které můžete na GFX bez problémů použít. Stačí k tomu mít jen vhodnou redukci a je to. Redukce ale existují i pro některé fullframe objektivy, které jsou překvapivě dobře použitelné i přes to, že má GFX větší snímač. Některé objektivy totiž zvládají vykreslit daleko větší obrazové pole, než potřebuje fullframe snímač.

Kromě toho ale existují i nejrůznější redukce pro používání Fuji GFX jako digitální stěnu velkoformátových přístrojů. Právě tahle univerzálnost dělá z GFX podle mého názoru momentálně zdaleka nejpoužitelnější a nejvhodnější digitální přístroj pro profesionální potřeby.

Autofokus, rychlost

Oproti předchozím modelům doznal AF systém výrazného zrychlení a zpřesnění. Vděčíme za to jednak novému snímači s daleko rychlejším odečtem, ale také novému procesoru. Díky tomu GFX 100 II také hravě a spolehlivě zvládá detekci objektů, jak jsme u nejnovějších bezzrcadlovek zvyklí. Například detekce oka při focení portrétů nyní funguje opravdu velice rychle a hlavně spolehlivě.

Ostřících bodů je až 425, takže si aktivní zaostřovací bod můžete umístit v obrazovém poli skutečně skoro kamkoliv a ještě k tomu si celkem libovolně můžete nastavit velikost zaostřovací oblasti. To je dost důležité, pokud pracujete s malou hloubkou ostrosti, třeba při focení portrétů, nebo při makrofotografii. 

Nutno říci, že na rychlost zaostřování má (jako obvykle) také použitý objektiv. Pokud tedy počítáte i s akčnějším focením, vyzkoušejte si nejdříve vaše objektivy, některé totiž zrovna moc rychlé nejsou i přes špičkovou světelnost. 

Kvalita obrazu

Jak už jsem krátce zmínil v úvodu, jsem doslova nadšen a při zvětšení na 100% mnohdy vyloženě unešen. Kvalitu obrazu můžete posoudit na ukázkových snímcích a opravdu doporučuji stáhnout si fotky v plném rozlišení, je to prostě radost.

Režim vysokého rozlišení

Potřebovali byste ještě vyšší rozlišení než 102 Mpx? Žádný problém, GFX 100 II zvládá až 400 Mpx! Tohoto extrémního rozlišení dosahuje díky vestavěnému stabilizátoru obrazu, který dokáže pohybovat snímačem a pořídit 16 snímků s mírným posunem. V programu Fujifilm Pixel Shift Combiner si takto nafocené snímky snadno složíte a výsledný obraz s rozlišením 400 Mpx ve formátu DNG pak můžete zpracovat standardním způsobem. je evidentní, že tento režim je určen výhradně pro statické snímky a focení z pevného stativu.

Režimy simulace filmů

Zvláštní zmínku si zaslouží režimy simulace různých známých filmů Fujifilm. To je něco, čím jsou Fujiny unikátní. Pokud si oblíbíte barevné podání v některém z těchto režimů, je klidně možné, že nebudete ani chtít fotit do RAWu. Osobně do RAWu fotím, protože mám k dispozici dostatek dat pro pozdější úpravy. Ale pokud víte, že upravovat nebudete, nemusíte mít z JPEGů z GFX 100 II opravdu žádné obavy, už samotným nastavením projasnění stínů, nebo odstranění přepalů v kombinaci s režimy simulace filmu dosáhnete neuvěřitelně dobrých výsledků. 

Právě kvalita výstupu v JPEGu v kombinaci s režimy simulace filmů jsou jednou z výhod oproti konkurentům. Hasselblad X1D je dobrý v RAWu, ale JPEGy jsou v podstatě nepoužitelné, Pentax 645Z má JPEGy slušné, ale nenabízí režimy simulace filmů, takže je také lepší fotit jen do RAWu. Prostě Fuji GFX podle mého názoru v tomto ohledu jasně vede.

Ukázkové snímky byly nafoceny do RAWu a následně zpracovány. 

Konektivita

Že je možné propojit foťák s mobilem, který pak může sloužit jako dálkové ovládání, to dnes není nic výjimečného. Fuji GFX 100 II to samozřejmě umí také a je to příjemné. Vyzkoušel jsem to, spárování proběhlo hladce a ovládání s možností nastavování důležitých hodnot přímo na telefonu také. Ale v praxi jsem to nepoužil.