TAMRON 24-70 mm f/2,8 SP Di VC USD G2 pro Nikon F

Je to zhruba pět let, co Tamron přišel s tehdy převratnou novinkou: zoom Tamron SP 24-70/2,8 VC USD se stabilizátorem obrazu a světelností f/2,8. Shodou okolností den nato přišel Canon s objektivem, který měl stejné parametry (Canon EF 24-70/2,8L USM II), ale byl dvakrát dražší a neměl stabilizátor. Zájemci o nový základní zoom tedy měli hodně těžké rozhodování, Canon byl opticky o fous lepší, ale ta cena…

Musím poctivě říci, že když jsem měl možnost tehdy nový Tamron vyzkoušet, okamžitě jsem si ho pořídil, poměr výkonu a ceny byl totiž bezkonkurenční. Nikdy jsem toho rozhodnutí nelitoval a popravdě řečeno jsem trochu štval mé známé, kteří pracují pro Nikon (fotím totiž zrcadlovkami Nikon). Nemohl jsem jim vysvětlit, že můj Tamron je opticky skutečně perfektní a že mi na něm vadí jen pomalejší ostření.

Nikon představil svůj základní profi zoom Nikon 24-70/2,8E ED VR vybavený stabilizátorem obrazu až v roce 2015, tedy po více, než třech letech. Když jsem ho zkoušel, musel jsem uznat, že ostření měl (a stále má) opravdu bleskové. Jenže když jsem porovnal jeho obrazový výkon s mým Tamronem, k mému překvapení na tom byly zhruba stejně. Na některých ohniscích byl o kousek lepší Nikon, na jiných ale zase Tamron. Tehdy jsem měl velkou radost z toho, jak se před lety Tamronu tenhle objektiv povedl.

Od té doby uplynuly další dva roky a Tamron přišel s novou verzí. Nový objektiv Tamron 24-70/2,8 VC USD G2 odstranil prakticky všechny neduhy svého předchůdce a ještě přidal další vylepšení.

Co je nového

• Antireflexní vrstvy eBAND - Nový model je vybaven speciální povrchovou úpravou eBAND (Extended Bandwidth & Angular-Dependency), což je technologie, která kombinuje nano-strukturovanou vrstvu s extrémně nízkým indexem lomu spolu s konvenčními vícevrstvými povlaky. Ty zajišťují vynikající antireflexní výkon. Povrchová úprava eBAND podstatně omezuje výskyt nežádoucích záblesků a stínů, které se mohou objevit při fotografování objektů v protisvětle. Už původní model byl v protisvětle vynikající, nový je na tom ještě lépe.
• Nový řídící systém Dual MPU (Micro Processing Unit) pro rychlejší a přesnější automatické zaostřování a vylepšený výkon stabilizátoru. Řídící systém využívá Dual MPU design s vylepšenou výpočetní kapacitou, jednotky MPU mají vestavěné výkonné bloky DSP (Digital Signal Processor), které dosahují rychlejšího a přesnějšího výkonu AF a důsledněji kompenzují vibrace. Tato funkce zajišťuje vynikající výkon v noci i při slabém osvětlení.
  
  Přidání systému MPU určeného pro zpracování kompenzací vibrací uvolňuje algoritmus nové generace, který zajišťuje nejvyšší výkon stabilizátoru obrazu ve své třídě, udržíte tedy až o 5 EV delší časy, než kdybyste fotili bez stabilizátoru. V praxi to pro vás znamená, že na dlouhém ohnisku (70mm) udržíte celkem bez problémů i 1/10s.
• Fluorová povrchová úprava přední čočky a konstrukce odolná proti vnikání vlhkosti - Fluorová vrstva nanesená na povrch přední čočky odpuzuje vodu a olej, čímž umožňuje snadné odstranění otisků prstů, nečistot a šmouh. Tubus objektivu má těsnění u bajonetu a na dalších kritických místech, aby se zabránilo vniknutí vlhkosti a dešťových kapek.
• Sluneční clona objektivu je vybavena novým uzamykacím mechanismem, aby se zabránilo jejímu nechtěnému pootočení, které by mohlo způsobit vinětaci.
• Kompatibilita s konzolí TAP-in, která přes USB připojení k počítači umožňuje snadno aktualizovat firmware a přizpůsobit funkce včetně jemných úprav AF a VC.
• Elektromagneticky ovládaná clona je nyní i ve verzi pro Nikon (Canon tento systém používá už dlouho).

Kvalita obrazu

Hned na úvod této kapitoly musím upozornit, že jsem všechny ukázkové fotky fotil z ruky, tedy bez stativu. K tomuto rozhodnutí jsem došel hned poté, co jsem si vyzkoušel, jak kvalitní je stabilizátor obrazu. Už jsem psal o tom, že na dlouhém ohnisku jsem celkem bez problémů udržel 1/10 s, takže mi přišlo jako skvělý nápad jít fotit skutečně nalehko. Jsem si jist, že by byly fotky ze stativu ještě trochu lepší, ale na druhou stranu máte možnost prohlédnout si snímky vyfocené tak, jak je s největší pravděpodobností budete často fotit i vy.

I když je optická soustava stejná s předchozím modelem, rozdíly tu jsou. Díky novým antireflexním vrstvám je obraz ještě o trochu ostřejší, ale také kontrastnější a to hlavně v protisvětle - to jsou hned ty první ukázky kajakářů focené na otevřenou clonu. I když jsou v pozadí velice intenzivní odrazy slunce na vodní hladině, snímky jsou perfektně kontrastní. Tedy odolnost v protisvětle je skutečně vynikající.

Při prohlížení nafocených snímků v počítači jsem zjistil to, co ukazují i grafy níže. Tedy ostrost je na nejširším ohnisku velice dobrá a s přizoomováním se dokonce ještě trochu zlepšuje. Na nejdelším ohnisku je kresba v porovnání s tím nejširším o trochu měkčí, ale když se podíváte na ty kajakáře (dlouhé ohnisko a otevřená clona), myslím že to není nijak špatné.

Ohnisko 24 mm

 

Ohnisko 35 mm

 

Ohnisko 50 mm

Ohnisko 70 mm
 

Pokud jde o kresbu na jednotlivých clonách, chová se objektiv celkem standardně. Tedy po mírném zaclonění je ostrost ještě lepší, než na otevřenou clonu a nejlepší je cca při clonách f/5,6 - f/8. Už na cloně f/11 se mírně začíná projevovat difrakce a to především na dlouhém konci zoomu. Ovšem tohle se projeví nejvíc na foťácích s vysokým rozlišením snímače (v mém případě Nikon D810), na nižších rozlišeních nastoupí difrakce samozřejmě pozdji. Tak jako tak, osobně nemám problém ani se clonou f/16 a s ukázkou na f/22 (tedy zavřená clona) jsem také docela spokojen. Čekal jsem, že v tomto případě bude výsledek o dost horší.

Chromatickou aberací se také nijak zvlášť trápit nemusíte. Na ukázkách v JPEGu snad ani žádnou nenajdete, protože ji částečně dokáže odstranit samotný přístroj. Ale špatné to není ani v RAWu, kde k podobným automatickým úpravám nedochází. Při zpracování RAWů se mi podařilo tu už tak velice mírnou aberaci odstranit úplně dokonale. Úplně stejně je na tom vinětace, je poměrně mírná a není žádný problém jí při zpracování odstranit.

Asi nejvýraznější optickou vadou - ale hned musím napsat, že také velice snadno odstranitelnou - je soudkové zkreslení na nejširším ohnisku. Při focení rovných linií si zkreslení všimnete určitě, ale u krajiny, momentek a podobně nebudete zkreslení objektivu asi vnímat vůbec.

Když to shrnu, je nový model opticky ještě o něco lepší, než jeho předchůdce. Znamená to tedy, že je na naprosto stejné úrovni, jako dražší konkurenti. A to je myslím skvělá zpráva.

Design, ergonomie, ovládací prvky

Tamron přišel s novým designem už před dvěma lety, takže všechny nové modely spolehlivě poznáte podle stříbřitého prstence u bajonetu.

Na boku objektivu najdete přepínače automatického ostření a stabilizátoru. Musím říci, že nově designované přepínačed se daleko lépe ovládají, než u předchozích modelů. Také mi přišlo, že byl plynulejší chod zoomovacího prstence.

Určitě nesmím zapomenout na utěsnění proti vnikání prachu a nečistot. Právě tohle byl jeden z argumentů, proč si koupit raději dražší konkurenční objektiv. Dnes je v tomo ohledu situace vyrovnaná, ale u Tamronu najdete navíc ještě ochrannou vrstvu přední čočky. Nečistoty se na ní neusazují zdaleka tak dobře jako na klasických antireflexních vrstvách a když už, jdou daleko lépe odstranit. To je další velká výhoda.

V balení najdete kromě transportního pytlíku a přední a zadní krytky ještě sluneční clonu, která je opět s výřezy, ale nově je opatřena aretačním tlačítkem. Možná si řeknete, že je to jen taková blbost, ale podle mého názoru není. Po pěti letech používání předchozího modelu, který má sluneční clonu klasicky zacvakávací, je už docela ochozená a je jen otázkou času, kdy přestane tahle nejběžnější aretace fungovat úplně.

Autofokus

Pokud bych staršímu modelu vytýkal asi jen rychlost ostření, u nového není co řešit. Automatické zaostřování funguje opravdu znatelně rychleji a na svědomí to má výše zmíněná dvojice procesorů Dual MPU. Na focení kajakářů jsem si schválně vzal jak starý, tak nový model a rozdíl jsem poznal prakticky okamžitě. Při prohlížení sérií nafocených snímků jsem musel konstatovat, že se starým modelem jsem měl správně zaostřenu ani ne polovinu všech nafocených fotek. S novinku to bylo při focení stejných situací daleko lepší. Správně zaostřené byly cca tři čtvrtiny všech snímků.

Stabilizátor obrazu

To nejlepší na konec. Když jsem kolegovi ukazoval zkušební fotky zaměřené na výkon stabilizátoru, nevěřil, že jsou focené z ruky a že to jsou výřezy 1:1, tedy obraz zvětšený na 100% zvětšení. Když jsem mu půjčil foťák s expozičním časem nastaveným na 1/10s, řekl, že to už ani není fér vůči konkurentům.

Tedy: stabilizátor funguje opravdu dokonale a skutečně jste schopni (jak tvrdí výrobce) udržet o 5 EV delší časy oproti vypnutému stabilizátoru. Myslím, že další komentář není moc potřeba, podívejte se na fotky níže a obrázek si udělejte sami. Za sebe mohu jen říci, že v současné době má Tamron ve svých objektivech patrně nejvýkonnější stabilizátory, jaké jsem měl kdy možnost vyzkoušet.

Ukázky níže jsou tedy výřezy 1:1 focené z ruky. Ohnisková vzdálenost byla nastavena na 70mm a vzdálenost byla cca tři čtvrtě metru.

Velice spokojený jsem byl už s předchůdcem, ale nový model je ve všech ohledech lepší. Kromě perfektního optického výkonu bych vyzdvihnul především perfektně fungující stabilizátor obrazu a velice rychlý a přesný autofokus. Hlavně v těchto dvou ohledech udělal Tamron velký skok dopředu. Když k tomu přičtu ještě ochrannou vrstvu přední čočky, odolnost proti povětrnostním vlivům, elektromagneticky ovládanou clonu a možnost seřízení přes TAP-in konzoli, vychází mi, že u málo kterého objektivu podobných parametrů najdete tak dobrý poměr výkonu a ceny. Recenzoval Luděk Bouška