Fototipy

Jak (ne)fotit portrét

20. 7. 2020 | 6 minut čtení

Vyfotíš mě? Fotografové jistě dosvědčí, že tuhle otázku slyšeli nesčetněkrát. Portrét patří k základním fotografickým disciplínám, a je proto dobré vědět, jak k němu přistupovat. Jaký mám zvolit objektiv? Jaké další příslušenství v terénu ocením? A protože chybami se člověk učí, pojďte se v článku z archivu z blogu poučit z mých chyb, ať je nemusíte opakovat. :)

Zůstat daleko, nebo přistoupit blíž

Přiznám se, že textem s tímto zadáním mě kolega Bouška na chvíli zaskočil. Přemýšlel jsem, co bych sám sobě zpětně poradil. Fotografovali jsme business portréty s nastoupeným vozovým parkem, ale třeba i zakázkové portréty pod vodou a vše mezi těmito extrémy. V celé té rozmanitosti jsem jen těžko hledal jiné podstatné rady než nekonečnou vynalézavost, ale pak jsem si vzpomněl, kolik chyb jsme udělali, počínaje příliš velkými plány na celý setup a konče právě ve vodě, kde velmi nepřekvapivě nefungovaly rádiové odpalovače na blesky. Člověk se pořád učí a není od věci se k některým chybám přes všechnu trapnost přiznat, abych vám focení ulehčil. Takže pro pořádek, rádiové odpalovače pod vodou nefungují, a pokud si vše perfektně nenaplánujete, focení stovky businessmanů může být i v týmu šesti lidí pořádný zmatek. :)

Zdroj: Pixabay

Nejprve ale k tomu nejzákladnějšímu: fotografické technice. Na webu najdete nespočet rad stran toho, který objektiv a fotoaparát je na portrétování nejlepší - pokud vám ale nechci věšet bulíky na nos, bude dobré se držet obecných rad. Platí pravidlo, že čím delší ohnisko použijete, tím rovnější záběr bude, což sluší jak potrétování obličeje, tak i celé postavy nebo aranžovanému skupinovému portrétu. Jde o to, že široká ohniska mají tendenci deformovat obraz a nepřirozeně tak zkreslovat. Jen si to zkuste klidně se setovým objektivem, vyplňte záběr něčím obličejem na široké a pak na nejdelší ohnisko. Na prvním obrázku bude mít dotyčný nebožák hezkých pár kilo navíc. S délkou ohniska pak také souvisí hloubka ostrosti. Hlavně při fotografování tváře je konzervativním pravidlem oddělit jej od často rušivého pozadí. Pokud jsme u fotografovaného blízko, je dlouhé ohnisko i v kombinaci s vyšším clonovým číslem (optimální optický výkon má většina objektivů mezi F5.6-8) ideální právě pro co nejrovnější záběr a nízkou hloubku ostrosti. Pokud tedy budete fotografovat tvář, nebo postavu od pasu nahoru, sáhněte po teleobjektivu. U celých postav a skupin je to samozřejmě ideální také, ale často lze narazit na omezení prostorem, ve kterém fotografujeme.

Bez světla není fotky

Málem bych ale zapomněl na světlo, obecně je to ve fotografii celkem důležitý pojem, tak bych jej měl zmínit snad i zde. Nejdříve jeho barva. Pro začátek je dobré pracovat jen s jedním světelným zdrojem a mít přesně nastavené vyvážení bílé, například pomocí šedé tabulky. Ač se to na první pohled nezdá, trefit pleťovou barvu v postprodukci korektně není žádný med a zrovna zde se jedná o chybu, kterou divák rozpozná ihned.

Obecně je pro portrétování velmi příjemné rozptýlené světlo z velkého zdroje, které nevrhá výrazné stíny a nechává vyniknout jemnější rysy tváře. Pro začátek úplně stačí okno, a pokud venku není zataženo, je možné použít jakoukoli rozptylku, například tu, která je součástí většiny odrazných desek. Stejně tak, pokud portrétujeme v exteriéru na ostrém slunci. Pokud rozptyku nemáme, stačí fotografovanou tvář zastínit a nechat pracovat okolní světlo.

A tady se dostáváme k nejzákladnějšímu příslušenství, kterým jsou odrazné desky.

Autor: Jakub Valdivia

Lze je pořídit v nepřeberném množství velikostí, tvarů a kombinací barev. Zdravá logika samozřejmě velí nakoupit je všechny a ještě několik navíc vymyslet, v praxi se mi ale osvědčilo, že stačí rozptylka, černá a bílá. Teď pár z vás nevěřícně mlaská a kroutí hlavou, protože jsem zapomněl na stříbrnou odraznou plochu, která přece odráží mnohem více světla. Ve skutečnosti ano, zapomněl jsem na ni hned ve chvíli, kdy jsem viděl, jak se na mě modelka mračí. Světlo odražené od lesklých ploch je většinou velmi ostré a nepříjemné. Věřte mi, že s bílou pro zesvětlení a černou pro ztmavení z dané strany si bohatě vystačíte. Co se potřebné velikosti týče, vybírejte podle toho, jak velkou plochu potřebujete “osvítit”. Na tvář stačí 40 cm a na celou postavu je zkrátka potřeba deska dvoumetrová. Hezká libůstka se před časem vyloupla z dílem Fomei na žádost Tomáše Třeštíka. Velká odrazka včetně držáku, kterou sbalíte málem do kapsy. Sám si ji nemůžu vynachválit.

Pokud byste se rádi dověděli něco o svícení portrétu zábleskovým nebo trvalým světlem, doporučuji projít předchozí texty, tam celou problematiku rozebírám dost podrobně (tady a tady), ale nerad bych opomenul speciality určené právě k portrétování. Těmi jsou kruhová a tyčová světla a blesky. Ta kruhová vytvářejí velmi plochý dojem, který vynikne hlavně na beauty portrétech, zatímco tyčová světla slouží k přesnému opaku, tedy zvýraznění rysů silně směrovým nasvícením.

Autor: Jakub Valdivia

Určitě jsem všechny speciality nevyčerpal, od toho nakonec máme odborníky na prodejně a na kurzech - třeba na jednom z kurzů pod vedením Kateřiny Janišové: Ženy fotí ženy, Ženy očima mužů, Mužský portrét či Kreativní portrét.

Autor: Kryštof Korč