Canon EOS R

Popis

Recenze Canon EOS R

Fullframe bezzrcadlovky pozvolna začínají výrazně zvyšovat svůj podíl na fotografickém trhu, takže i tak tradiční výrobce, jakým Canon bezpochyby je, musel zareagovat. Nová řada EOS R se vyznačuje především zcela novým RF bajonetem, ale skvělou zprávou je kompatibilita všech EF objektivů díky redukcím, které byly představeny zároveň s tělem. Úplně nové je i ovládání, které zrcadlovky nepřipomíná ani trochu, ale po dvoudenním focení musím říci, že mi vyhovovalo daleko lépe.

Pokud teď čekáte filozofické pojednání o tom, proč vlastně vybrat bezzrcadlovku, nebo jaké výhody nabízí tradiční zrcadlovka, přečtěte si článek Zrcadlovka nebo bezzrcadlovka. Co je lepší a proč?  

Canon EOS R - co mě zaujalo na první pohled

Výkonný autofokus s Dual Pixel CMOS AF

AF systém pracuje opravdu na výbornou, využívá technologii Dual Pixel CMOS AF, kterou Canon používá už několik let v zrcadlovkách pro zaostřování v živém náhledu.

Systém zaostřování s dvojitými pixely funguje na velice podobném principu, jako AF senzor zrcadlovek, v podstatě jde o princip fázové detekce. To znamená, že zaostřování je daleko rychlejší a plynulejší než u modelů s kontrastním ostřením. Právě rychlost a plynulost AF můžete využít nejen při focení pohybujících se objektů, ale především při natáčení videa (ostatně především kvůli videu byl tento systém původně vyvinut).

Jak funguje Dual Pixel CMOS AF

Velice silnou stránkou je citlivost autofokusu, funguje totiž už od -6 EV, což je - přeloženo do lidské řeči - tma jako v pytli. Podívejte se na ukázkové snímky a hned vám to bude jasnější. Fotil jsem hudební festival, který jsem fotil už mnohokrát, ale se zrcadlovkou. Zaostřování v exteriéru bylo vždy velice obtížné a jen proto, že AF systém zrcadlovky nebyl schopen zaostřit, mi v minulosti uteklo spousta skvělých záběrů. Ale tohle se s Canonem EOS R nekonalo v žádném případě. V kombinaci se světelnými objektivy fungovalo zaostřování neuvěřitelně rychle a bezproblémově. Navíc dost pomáhal hledáček, který dokázal zcela tmavou scénu zesvětlit, jako bych fotil za normálního světla. Při tom ale vůbec neoslňoval, takže jsem viděl i když jsem odložil foťák od oka…

Za relativně dobrého podvečerního světla jsem zkoušel fotit i rychlou akci - tentokrát bikros. Vyzkoušel jsem sledování objektu, které funguje přesně tak, jak byste očekávali. Čtverečkem si označím objekt namáčknutím spouště a AF systém jej velice spolehlivě sleduje dokonce i v situaci, když hlavní (označený) objekt krátkodobě překryje jiný objekt v popředí.

Pokud vás zajímá, jakým způsobem jsem zaostřoval v naprosté většině situací (prakticky jen kromě vyloženě statických záběrů krajiny a města), používal jsem kombinaci, která se mi osvědčuje POUZE u přístrojů, které zaostřují naprosto spolehlivě. Tedy kombinaci nastavení průběžného zaostřování (AI Servo) a sledování označeného objektu. Pokud je AF rychlý a spolehlivý, stačí označit objekt na který chci zaostřovat a o nic víc se nemusím starat. Foťák jej prostě neustále udržuje správně zaostřený, ať se pohybuje, nebo ne. A tohle funguje u Canon EOS R opravdu výtečně.

Dual Pixel RAW

Tuhle funkci známe už ze zrcadlovky Canon EOS 5D Mark IV. Díky tomu, že jsou jednotlivé pixely složeny ze dvou fotodiod, může přístroj velice rychle a přesně zaostřovat, tohle už od Canonu pár let známe a poprávu s touto technologií sklízí úspěchy.

Dual Pixel RAW umí zaznamenat snímek tak, že každá fotodioda z jednoho pixelu zaznamená obraz zvlášť. A protože se nejedná o zcela totožné snímky, ale o snímky s nepatrným posunem, využívá toho Canon při dalším zpracování obrazu. Nutno podotknout, že tyto snímky mají pochopitelně dvojnásobnou velikost oproti běžným RAWům.

V programu Digital Photo Professional je možné DODATEČNĚ upravovat rovinu zaostření, nebo posun rozostřených částí obrazu.

Redukce

Jak jste se mohli dočíst, Canon k novém RF bajonetu představil i redukce na objektivy s EF bajonetem použitým na zrcadlovkách. Přirozeně jsem tedy tento adaptér také vyzkoušel a zde jsou mé postřehy:

• plně kompatibilní jsou všechny objektivy Canon EF kromě jednoho z nejstarších, modelu EF 35-70mm.
• můžete si vybrat celkem ze tří typů redukcí: “obyčejná” s přenosem informací mezi tělem a objektivem, redukce s ovládacím prstencem a redukce s drop-in filtry (polarizační a neutrální)
• používal jsem redukci s ovládacím prstencem, takže jsem mohl i u EF objektivů ovládat korekci expozice (dokonce i po namáčknutí spouště - k nezaplacení)
• EF objektivy zaostřují stejně rychle jako na zrcadlovce, ale daleko přesněji
• základní redukce bude ze začátku součástí balení těla

Snímač chráněný zavřenou závěrkou

Ve zmíněném článku o výhodách a nevýhodách bezzrcadlovek jsem psal o tom, že bezzrcadlovky nemají chráněný snímač, který se velice snadno znečistí prachem. Canon na to myslel a nabízí velice jednoduché a praktické řešení. Při vypnutí přístroje se zavře závěrka, která chrání snímač. Jednoduché a funkční. Samozřejmě jsem zaznamenal diskuse o tom, že se může závěrka velice snadno poškodit, když se jí dotkneme. Osobně tyto obavy rozhodně nesdílím, myslím si totiž, že poškození závěrky tímto způsobem hrozilo v daleko větší míře u filmových přístrojů právě při výměně filmu. Ale tehdy to nikdo neřešil, prostě jsme si museli dávat pozor. A stejné je to i teď… Za mě jednoznačně palec nahoru.

Design, ergonomie, menu a ovládací prvky

Jak jsem už psal v úvodu, je ovládání úplně jiné, než u zrcadlovek a jsem toho názoru, že je daleko lepší. Kromě tradičních tlačítek a otočných voličů máte k dispozici dnes už vlastně také tradiční dotykový displej, který při focení přes hledáček funguje pro volbu zaostřovacího bodu. Z toho důvodu zde nenajdete joystick, který by byl vlastně už trochu zbytečný.

Nejvíc se mi ale líbí řešení, kdy jedinému funkčnímu tlačítku přiřadíte až pět různých funkcí. Po jeho stisku si zadním otočným voličem vyberete funkci a předním nastavíte konkrétní hodnotu (citlivost, WB, režim zaostřování, režim výběru AF bodu, …)

Kromě toho máte k dispozici dotykovou plošku (nevím jak jinak to nazvat), kterou můžete nastavovat třeba citlivost ISO (alespoň já to tak používal). V podstatě to nahrazuje další otočný volič, který má ale o pár funkcí navíc. posouváním prstu do stran jakoby otáčíte voličem a vybíráte si požadovanou hodnotu. Ale když se pouze krátce dotknete šipek vlevo nebo vpravo, ihned nastavíte předem uloženou konkrétní hodnotu, což s otočným voličem nejde. Takže opět velice praktická vychytávka.

Všechny ovládací prvky jsou pěkně po ruce a snadno dosažitelné, jen si musíte zvyknout na jiné rozmístění, což u mě byla otázka pár minut. Přístroj se perfektně drží a přestože rozměrově nijak zvlášť nepřevyšuje konkurenci, držel se mi jednoznačně nejlépe ze všech fullframe modelů bezzrcadlovek, které jsem za poslední dobu testoval. Lepší to bylo asi jen u přístroje Leica SL, který je ale přece jen celkově větší.

Asi nejlepší vychytávka je nový ovládací prstenec na RF objektivech, nebo na redukci pro EF objektivy. Zvykl jsem si na to okamžitě a beru to jako ohromnou výhodu. Nejedná se pouze o zaostřovací prstenec, u kterého můžete nastavit jinou funkci, je to prostě další kroužek na objektivu. Díky tomu můžete třeba manuálně zaostřovat a zároveň i ovládat korekci expozice, případně další z několika funkcí, které můžete ovládacímu prstenci přiřadit.

Jak o tom tak přemýšlím, tak nové ovládání na mě udělalo ohromný dojem. Je vidět, že u Canonu opravdu přemýšleli a snažili se nový přístroj posunout na úplně novou úroveň. Tedy nesnažili se pouze kopírovat to, co už léta používají. 

Kvalita obrazu

Na fotky jsem byl zvědav ze všeho nejvíc a hned na úvod musím říct, že jsem byl moc potěšen už od prvních záběrů.

Nový snímač vypadá výborně a i když jsem měl k dispozici pouze předprodukční kus, ze kterého ještě nejdou otevřít RAWy, vypadá to, že není třeba mít obavy ani ze šumu a ani z dynamického rozsahu. Prohlédněte si ukázkové snímky a uvidíte sami. Doporučuji vám, abyste si udělali čas a stáhli si jednotlivé fotky v plném rozlišení. Zvětšte si je a prohlédněte si, jak jsou ostré a jak si Canon EOS R dokáže poradit s rozsahem jasů a se šumem. Jen musím upozornit, že se jedná o JPEGy přímo z foťáku, tedy bez jakýchkoliv zásahů.

Šum při vysokých citlivostech

Nejvíc mě asi potěšil výkon při nastavení vysokých citlivostí. Jak vidíte v galerii ukázkových fotek, jsou snímky na ISO 4 000 čisté a v podstatě bez šumu. Jenže ono to pokračuje i na vyšších citlivostech.

Jak můžete vidět na ukázkových snímcích, je bez problémů použitelná i nejvyšší nativní citlivost ISO 40 000. Šum samozřejmě uvidíte, ale rozhodně nepůsobí nijak rušivě. Redukce šumu byla nastavena na střední hodnotu a myslím si, že by klidně mohla být nastavena i na nižší úroveň, protože už jsou snímky trochu “přežehlené” a trpí lehkou ztrátou detailů. Ale není to nic zásadního a s trochou nadsázky se dá říci, že třeba pro reportážní focení nemusíte citlivost prakticky vůbec řešit.

Moc se mi líbí barevnost i při těch vysokých citlivostech, tohle se Canonu povedlo. A povedlo se mu také vyvážení bílé, tedy WB. Perfektně funguje i při AWB, tedy automatickém nastavení WB. Barvy byly velice přirozené. Přesvědčte se sami v galerii ukázkových fotek. Schválně si je stáhněte v plném rozlišení, ať vidíte, o čem píšu.

Co chybí k dokonalosti

• Docela by se mi líbil stabilizátor obrazu přímo na snímači. Od konkurentů víme, že dovede účinně spolupracovat se stabilizací v objektivech. Navíc by ale mohly být stabilizovány objektivy, které optický stabilizátor nemají.
• Čas probuzení z režimu Stand-by by mohl být rychlejší. Cca vteřinové zatmění v hledáčku je trochu nepříjemné, ale naučil jsem se namáčknout spoušť ještě před přiložením hledáčku k oku, takže mě to po chvilce ani moc neomezovalo.
• 4K video ve 60 sn/s - video je už tak vynikající a máte na výběr z velkého množství nastavení. Ale když už, těch 60 sn/s by pro 4K video bylo určitě lepší.
• Omezení rozsahu zaostřování - Mít možnost nastavit autofokusu, aby zaostřoval třeba pouze v rozmezí 5 až 15 metrů by jistě ocenil nejeden fotograf.
• Focus Stacking - konkurence nabízí fotografování s posunem zaostření a pokládám to za skvělou funkci v situacích, kdy potřebujete docílit maximální hloubky ostrosti. Kdyby tak přístroj dovedl nasnímat rychle za sebou sérii snímků s různou rovinou ostrosti a pak by je ještě poskládal na sebe (podobně jako to dělá s HDR snímky), bylo by to opravdu už téměř dokonalé.
• Post Focus - je to něco podobného. Přístroj nafotí sérii různě zaostřených fotek, všechny je uloží ve speciálním formátu a vy si až při prohlížení vyberete, na co vlastně má být zaostřeno. Do určité míry to zde ale simuluje Dual Pixel RAW, ale jen ve velice malém rozsahu.
• Pre-burst - takhle tomu říká Panasonic při 4K focení, Olympus E-M1 Mark II to dokonce umí v plném rozlišení a v podstatě by to mohly umět všechny bezzrcadlovky. Jde o to, že pamětí přístroje protečou obrazové informace ještě před stiskem spouště, takže je stačí jen uložit. Tedy stiskem spouště rovnou uložíte ještě určité množství snímků, které vám utekly. Nemůže vám tedy utéct naprosto žádný klíčový okamžik. To by ale asi chtělo podstatně zvětšit kapacitu paměti.
• Live Composite - funkce, kterou mají i ty nejlevnější bezzrcadlovky Olympus a přijde mi naprosto geniální pro noční fotky. Jde o to, že v tomto režimu pořídí foťák umístěný na stativu jeden referenční snímek za velmi nízké hladiny osvětlení (ideálně v noci), do kterého postupně zapisuje pouze jasnější objekty, než byly zaznamenány na tom referenčním snímku. Ohromnou výhodou ale je, že celý průběh expozice můžete rovnou sledovat na displeji přístroje, nebo na displeji telefonu. Díky téhle unikátní funkci tedy velice snadno vyfotíte například ohňostroje, hvězdnou oblohu, nebo můžete malovat světlem a rovnou máte kontrolu nad tím, jak bude výsledný snímek vypadat a co všechno na něm tedy bude zachyceno.​